Jazyk Mochica - Mochica language
| Mochica | |
|---|---|
| Chimu | |
| Yunga | |
| Rodilý k | Peru |
| Kraj | Lambayeque |
| Vyhynulý | ca. 1920 |
Chimuan ?
| |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | omc |
omc | |
| Glottolog | moch1259[1] |
 Přibližný rozsah Mochica před nahrazením španělštinou. | |
Mochica (taky Yunga, Yunca, Chimú, Muchic, Mochika, Muchik, Chimu) je vyhynulý jazyk, kterým se dříve mluvilo podél severozápadního pobřeží ostrova Peru a ve vnitrozemské vesnici. Poprvé dokumentován v roce 1607, jazyk byl široce mluvený v této oblasti během 17. století a na počátku 18. století. Na konci 19. století jazyk vymíral a mluvil jím jen pár lidí ve vesnici Etén, v Chiclayo. Vymřela jako mluvený jazyk kolem roku 1920, ale některá slova a fráze se používala až do šedesátých let.[2]
To je nejlépe známé jako předpokládaný jazyk Moche kultura, stejně jako Chimúská kultura /Chimor.
Mochica je obvykle považována za a jazyk izolovat,[3] ale také se předpokládá, že patří k širšímu Chimuan jazyková rodina.
Jazykový kontakt
Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Trumai, Arawak, Kandoshi, Mnichov, Barbakoa, Cholon-Hibito, Kechua, Mapudungun, Kanichana, a Kunza jazykové rodiny kvůli kontaktu. Jolkesky (2016) také naznačuje, že podobnosti s amazonskými jazyky mohou být způsobeny časnou migrací mluvčích Mochica dolů Marañón a Solimões.[4]
Odrůdy
Níže jsou uvedeny odrůdy „Southern Chimú“ uvedené Loukotkou (1968).[5]
- Chimú - kolem Trujillo, Peru
- Eten - Loukotka (1968) uvedla několik řečníků ve vesnicích Eten a Monsefú, oddělení Lambayeque
- Mochica - jednou promluveno na pobřeží departementu Libertad
- Casma - jednou promluvil na Řeka Casma, oddělení Ancash (bez ověření)
- Paramonga - jednou promluvil na Řeka Fortaleza, oddělení Ancash (bez ověření)
Typologie
Mochica se typologicky liší od ostatních hlavních jazyků na západním pobřeží ostrova Jižní Amerika, jmenovitě Kečuánské jazyky, Aymara a Jazyk Mapuche. Dále obsahuje vzácné funkce, jako například:
- systém případů, ve kterém jsou případy na sobě postaveny v lineárním sledu; například ablativní případ přípona je přidán do lokální případ, který je zase přidán do šikmý případ formulář;
- Všechno podstatná jména mít dva kmeny, posedlý a nevlastněný;
- an agentivní případ přípona používaná hlavně pro agenta v pasivních klauzích; a
- slovní systém, ve kterém jsou všechny konečné tvary tvořeny s spona.
Fonologie
Rekonstrukce nebo obnovení mochikánských zvuků je problematické. Různí vědci, kteří s jazykem pracovali, používali různé notace. Obě Carrera Daza jako Middendorf věnovaly mnoho prostoru ospravedlnění fonetické hodnoty známek, které používaly, ale ani jedna nebyla zcela úspěšná při odstraňování pochybností o výkladu těchto symbolů. Ve skutečnosti se jejich interpretace výrazně liší, což zpochybňuje některé zvuky.
Lehman provedl užitečné srovnání stávajících zdrojů obohacený o pozorování z roku 1929. Dlouho očekávané polní noty Brüningu z let 1904-05 byly uchovány v Muzeum etnologie, Hamburk, i když stále nepublikované. Další komplikací při interpretaci pravopisu různých vědců je skutečnost, že mezi 16. a 19. stoletím došlo k pozoruhodné fonologické změně, díky níž je používání nejnovějších dat k porozumění starším materiálům ještě riskantnější.[6]
Samohlásky
Jazyk měl pravděpodobně šest jednoduchých samohlásek a šest dalších protáhlých samohlásek: / i, iː, ä, äː, e, eː, ø, øː, o, oː, u, uː /. Carrera Daza a Middendorf poskytly neshodné systémy, které lze uvést v přibližné korespondenci:
| Carrera Daza | a, | E | i | o, ô | U u | - |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Middendorf | a, ā, ă | e (ē) | ī, (i), ĭ | ó, (o), ŏ | u, ū, ŭ | ä, ů |
Morfologie
Některé přípony v Mochici, jak byly rekonstruovány Hovdhaugenem (2004):[7]
- sekvenční přípona: -top
- přípona účelu: -næm
- gerundské přípony: -læc a -ssæc
- přípona gerund: - (æ) zcæf
- Gerund přípona: - (æ) d
Lexikon
Některé příklady lexikálních položek v dokumentu Mochica od Hovdhaugena (2004):[7]
Podstatná jména
Vlastněná a nevlastněná podstatná jména v Mochici:
| lesk | vlastnil podstatné jméno | nevlastní podstatné jméno |
|---|---|---|
| 'pán' | çiec | çiequic |
| 'otec' | ef | efektivní |
| 'syn' | eiz | eizquic |
| 'nosní dírky' | fon | fænquic |
| ‚oči ' | locɥ | lucɥquic |
| 'duše' | moix | moixquic |
| 'ruka' | mæcɥ | mæcɥquic |
| 'farma' | uiz | uizquic |
| ‚chléb, jídlo ' | xllon | xllonquic |
| 'hlava' | falpæng | falpic |
| 'noha' | tonæng | tonikum |
| 'lidské maso' | ærqueng | ærquic |
| 'ucho' (ale med v lékařství „v uších“) | medeng | medquic |
| ‚břicho, srdce '(pol a polæng vypadají jako ekvivalenty) | polæng / pol | polquic |
| 'právník' | capæcnencæpcæss | capæcnencæpæc |
| 'nebe' | Cuçias | Cuçia |
| 'Pes' | fanuss | fanu |
| 'kachna' | Falluss | fellu |
| 'služebník' | ianass | yana |
| 'hřích' | ixllæss | ixll |
| 'stuha' | llaftuss | llaftu |
| 'kůň' | Colæd | plk |
| 'Ryba' | xllacæd | xllac |
| „(stříbrné) peníze“ | xllaxllæd | xllaxll |
| 'maiz' | mangæ | mang |
| 'strop' | cɥapæn | cɥap |
| 'tvůrce' | chicopæcæss | chicopæc |
| ‚spací deka ' | cunur | cunuc |
'chair' (| Filur | filuc | |
'cup' (| Manir | manický | |
| 'toy' (<ñe (i) ñ 'to play') | ñeñur | ñeñuc |
Lokativní tvary podstatných jmen Mochica:
| podstatné jméno kmen | lokální forma |
|---|---|
| fon 'nosní dírky' | funæc „v nosních dírkách“ |
| loc 'foot' | lucæc „na nohy“ |
| ssol 'čelo' | ssulæc „do čela“ |
| locɥ 'oko' | lucɥæc „do očí“ |
| mæcɥ 'ruka' | mæcɥæc „v ruce“ |
| daleko 'dovolená' | farræc „o svátcích“ |
| olecɥ „venku“ | olecɥæc „venku“ |
| sap 'ústa' | ssapæc „v ústech“ |
| lecɥ 'hlava' | lecɥæc „na hlavě“ |
| dům' | enec „v domě“ |
| med 'ucho' | lék „v uších“ |
| neiz 'noc' | ñeizac „v noci“ |
| xllang 'slunce' | xllangic „na slunci“ |
Kvantifikátory
Kvantifikátory v Mochica:
| kvantifikátor | významové a sémantické kategorie |
|---|---|
| felæp | pár (počítání ptáků, džbány atd.) |
| luc | pár (počítací talíře, nádoby na pití, okurky, ovoce) |
| cɥoquixll | deset (počítání ovoce, klasů atd.) |
| Caes | deset (počítají se dny) |
| pong | deset (počítání ovoce, klasů atd.) |
| ssop | deset (počítání lidí, dobytka, rákosu atd., tj. vše, co nejsou peníze, ovoce a dny) |
| čchiang | sto (počítání ovoce atd.) |
Číslice
Mochica číslice:
| Číslice | Mochica |
|---|---|
| 1 | onæc, na- |
| 2 | aput, pac- |
| 3 | çopæl, çoc- |
| 4 | nopæt, noc- |
| 5 | exllmætzh |
| 6 | tzhaxlltzha |
| 7 | ñite |
| 8 | langæss |
| 9 | klepněte na |
| 10 | çiæcɥ, -pong, ssop, -fælæp, cɥoquixll |
| 20 | pacpong, pacssop atd. |
| 30 | çocpong, çocssop atd. |
| 40 | nocpong, nocssop atd. |
| 50 | exllmætzhpong, exllmætzhssop atd. |
| 60 | tzhaxlltzhapong, tzhaxlltzhassop atd. |
| 70 | ñitepong, ñitessop atd. |
| 80 | langæsspong, langæssop atd. |
| 90 | tappong, tapssong atd. |
| 100 | palæc |
| 1000 | cunô |
Přežívající záznamy
Jedinou přežívající skladbou v tomto jazyce je singl tonada, Tonada del Chimo, zachovalé v Codex Martínez Compañón mezi mnoha akvarely ilustrujícími život Chimúů během 18. století:
- Ja ya oběd, ja ya lloch
- V pekanovém pekanu pekanu
- muisle pekan a necam
- Ja ya oběd, ja ya lloch
- Emenspochifama le qui
- ten que consmuifle Cuerpo objektiv
- emens locunmunom chi perdonar moitin ha
- Ja ya oběd, ja ya lloch
- Chondocolo mechecje su chrifto
- po que si ta malli muis le Mey po lem
- lo poplatky aoscho perdonar
- Mie ñe fe che tas
- Ja ya oběd, ja ya lloch
Quingnam, možná stejný jako Lengua (Yunga) Pescadora, je někdy považován za dialekt, ale seznam číslic objevených v roce 2010, u nichž existuje podezření, že jsou Quingnam nebo Pescadora, není Mochica.
Učební program
Kultura Gestión de Morrope v Peru zahájil program osvojování tohoto jazyka s cílem zachovat starověké kulturní dědictví v této oblasti. Tento program byl lidmi dobře přijat a byl přijat mnoha školami a zahájil také další aktivity, jako je vývoj keramiky, kamarádů atd.
Další čtení
- Brüning, Hans Heinrich (2004). Mochica Wörterbuch / Diccionario mochica: Mochica-castellano, castellano-mochica. Lima: Universidad San Martín de Porres.
- Hovdhaugen, Even (2004). Mochica. Mnichov: LINCOM Europa.
- Schumacher de Peña, G. (1992). El vocabulario mochica de Walter Lehmann (1929) comparado con otras fuentes léxicas. Lima: UNSM, Instituto de Investigación de Lingüística Aplicada.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Mochica". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Adelaar, Willem F. H. (1999). „Nechráněné jazyky, tichá smrt jazyků v severním Peru“. V Herzfeldu, Anita; Lastra, Yolanda (eds.). Sociální příčiny zmizení a udržování jazyků v amerických zemích: příspěvky prezentované na 49 ° Mezinárodní kongres amerikanistů, Quito, Ekvádor, 7. – 11. Července 1997. Hermosillo: USON. ISBN 978-968-7713-70-0.
- ^ Campbell, Lyle (2012). "Klasifikace domorodých jazyků Jižní Ameriky". V Grondona, Verónica; Campbell, Lyle (eds.). Domorodé jazyky Jižní Ameriky. Svět lingvistiky. 2. Berlín: De Gruyter Mouton. str. 59–166. ISBN 978-3-11-025513-3.
- ^ Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery (2016). Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas (Ph.D. disertační práce) (2. vyd.). Brasília: University of Brasília.
- ^ Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Cerrón Palomino, Rodolfo (1995). Jazyk Naimlap. Rekonstrukce a zastarávání mochiky. Lima: Fondo Editorial de la Pontificia Universidad Católica del Perú. ISBN 978-84-8390-986-7.
- ^ A b Hovdhaugen, Even (2004). Mochica. Mnichov: LINCOM Europa.