Xukuruan jazyky - Xukuruan languages
| Xukuruan | |
|---|---|
| Shukuru | |
| Zeměpisný rozdělení | Brazílie |
| Jazyková klasifikace | nezařazeno |
| Pododdělení | |
| Glottolog | (neohodnocený) |
The Xukuruan jazyky jsou a jazyková rodina navrhl Loukotka (1968), který spojuje dva vyhynulé a špatně ověřené jazyky východní Brazílie.[1] Jazyky jsou:
Loutkotka (1968) také uvádí nevyzkoušený Garañun (Garanhun), vyhynulý, nezdokumentovaný jazyk, kterým se kdysi mluvilo v Serra dos Garanhunové.[1]
Slovní zásoba
Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby pro Shukurú a Paratio.[1]
lesk Shukurú Paratio ucho bandulák bolúdo zub chilodé vovó muž Sheñupre Sheñup slunce kiá kiá měsíc klariːmon limolago Země krashishi tabák mãzyé mazyaː
Pompeu (1958)
Tyto seznamy slov jazykových variet z Serra do Urubá (také známý jako Serra do Arorobá nebo Serra do Ororubá se sídlem v obci Pesqueira, Pernambuco ) jsou reprodukovány od Pompeu Sobrinho (1958).[2]
Níže je slovník shromážděný Domingosem Cruzem v Pesqueira, Pernambuco od jeho informátora Rodrigues de Mendonça, který byl původně z Serra do Urubá:
Portugalský lesk
(originál)Anglický lesk
(přeloženo)"Serra do Urubá" cabeça hlava kreká, kri, ká cabeça de vaca kráva hlava kreká memêngo chapéu čepice kriákugo, kriá chuva déšť kraxixi Comida jídlo kringó comida boa dobré jídlo kringó konengo cachaça cachaça (alkohol) irínka bom, boa dobrý konengo chefe, mais velho šéf, starší taióp deus Bůh tupá faca grande velký nůž xaníko faca pequena malý nůž saquarék homem muž xiakrók homem branco běloch karé homem índio Indián xenunpe homem defeituoso deformovaný muž jajú Fome hlad xurák inimigo nepřítel aredirí ir embora odejít nuntógo mulher žena krippó milho kukuřice xigó nevoeiro mlha batukin Lua měsíc limolago sol slunce oraci pedra kámen krá pedra (em cima da terra) kámen (na zemi) krá xixí pé chodidlo poiá defeito přeběhnout guxú pé defeituoso vadná noha poiá guxú ruim špatný aguá, pigó homem branco ruim špatný běloch karé aguá homem branco bom dobrý běloch karé konengo Ó inimigo vem aí. Nepřítel přichází. arediri arediri
Slovní zásoba shromážděná Domingosem Cruzem od jeho informátora Pedra Rodriguesa, který byl původně ze sitia Gitó v Serra do Urubá:
Portugalský lesk
(originál)Anglický lesk
(přeloženo)Gitó odrůda aguardente aguardente (alkohol) orinka aldeiamento vesnice taiopo maritáro arco (arma) luk (zbraň) tamaingú, temaigú carne maso inxi, ixi Fome hlad xurák černoch (homem) Černoch) taká cabra koza krexkuák jãtarinta negra Černá taká jipu onça jaguár jetôme raça, tribo rasa, kmen xekurú marinheiro (estrangeiro) námořník (cizinec) karé irut carne maso Inxin Comedor de Carne masožravec inzin aragogú mentiroso lhář jupegúgo Lua měsíc limolágo sol slunce orací deus Bůh tupá Nossa Senhora Naše dáma (Panna Marie) Tamaipí
Slovník shromážděný José Joaquim v Rio Branco, Pernambuco jazyka používaného v Serra do Urubá:
Portugalský lesk
(originál)Anglický lesk
(přeloženo)„Serra do Urubá“ bom dia dobré ráno degómen cacete klub kirí, quirí cabeça hlava krêkió batata brambor baká, koxó oltář oltář oiô řepka (tíbia) skořice; holenní kost gatí canela fina jemná skořice gatirí cachaça cachaça (alkohol) urínka ? ? urinka karóba mão ruka kêerakê dedo prst atirí, tirí nariz nos korõzó espiga (milho) Klas kukuřice) tók, tóque fumo, tabaco kouř, tabák mãjá Como vai? Jak se máte? adeusá Livro rezervovat quatirá fino tenký irí longe daleko tigí ir embora odejít ombêira livrar-se zbavit se muntógo feijão fazole jejá cara, rosto tvář nãí Cara Feia ošklivá tvář naiogo černoch (homem) Černoch) taka olhar Koukni se antiá pano tkanina mití (?) pano velho (farrapo) starý hadřík takó mandioca ou macaxeira maniok nebo maniok xaká milho kukuřice xigó vertir nalijte, rozlijte tadí roupa oblečení kunãgo roupa nova nové oblečení tiliká roupa velha staré oblečení takó Girau otočil se koiá Livro rezervovat katirá, quatirá tamboeira (de milho) špatně naklíčená kukuřice boró tiga espiga de milho kukuřičný klas tiga gugá
Reference
- ^ A b C Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Pompeu Sobrinho, Thomaz. 1958. Líbí se Tapuias desconhecidas do Nordeste: Alguns vocabulários inéditos. Boletim de Antropologia (Fortaleza-Ceará) 2. 3-19.