Makro-puinavské jazyky - Macro-Puinavean languages

Makro-Puinavean
(pochybný)
Zeměpisný
rozdělení		Amazonka
Jazyková klasifikaceNavrhovaná jazyková rodina
Pododdělení
GlottologŽádný

Makro-Puinavean je hypotetický návrh spojující některé velmi špatně ověřené jazyky s Nadahupova rodina. The Jazyk Puinave je někdy spojena konkrétně s jazyky Nadahup (AKA Maku ), tak jako Puinave – Makua Makuština z Roraima je někdy spojen s Arutani – Sape jazyky (opět také známý jako Maku) v Kalianan větev, spojení, které Kaufman (1990) považuje za „slibné“, ale o těchto jazycích je příliš málo údajů, abychom je mohli s jistotou znát.[1] Hodï byla navržena konkrétně jako sestra Puinave – Nadahup.

Kaufman (1994: 60, 2007: 67–68) také dodává Katukinan rodině.[2][3]

Jazykový kontakt

U jazyků Puinave-Nadahup poznamenává Jolkesky (2016), že existují lexikální podobnosti s Tupian, Harakmbet, Katukina-Katawixi, Arawak, a Karaja jazykové rodiny kvůli kontaktu, což ukazuje na původ Proto-Puinave-Nadahup v Řeka Madeira Umyvadlo.[4]:439

Kritika

Epps (2008)[5] kritizuje návrh Puinave – Nadahup, že se spoléhá na nepřesná data, nemá jasnou koncepci základní slovní zásoby a ve srovnání používá nesystematickou kombinaci nadahupských jazyků. Jazyky byly původně propojeny jednoduše proto, že se všechny nazývají Maku "blábol" od Arawakané; to je proto, že je mluví lovci a sběrači.

Od té doby se někteří lingvisté pokusili ověřit spojení nalezením příbuzných. Dosud však nebyly nalezeny žádné přesvědčivé příbuzné. Například Rivet a Tastevin tvrdí, že Hupovo zájmeno dopoledne „Já“ odpovídá Puinave dopoledne „Já“, ale Hupovo zájmeno 'dopoledne znamená „vy“; Hupovo zájmeno pro „já“ je „Ãh. Jiné „nápadně podobné“ páry, například Puinave ueyu "den" a Hup uerhó (wæd.hɔ) „slunce“, nejsou nijak zvlášť přesvědčivé a nebyly zjištěny žádné pravidelné zvukové korespondence.

Viz také

Reference

  1. ^ Kaufman, Terrence. (1990). Historie jazyků v Jižní Americe: Co víme a jak vědět víc. V D. L. Payne (ed.), Amazonská lingvistika: Studie v nížinných jihoamerických jazycích (str. 13–67). Austin: University of Texas Press. ISBN  0-292-70414-3.
  2. ^ Kaufman, Terrence. 2007. Jižní Amerika. In: R. E. Asher a Christopher Moseley (eds.), Atlas světových jazyků (2. vydání), 59–94. London: Routledge.
  3. ^ Kaufman, Terrence. (1994). Rodné jazyky Jižní Ameriky. In C. Mosley & R. E. Asher (Eds.), Atlas světových jazyků (str. 46–76). London: Routledge.
  4. ^ Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery (2016). Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas (Ph.D. disertační práce) (2. vyd.). Brasília: University of Brasília.
  5. ^ Patience Epps, 2008. Gramatika Hup. Mouton de Gruyter.