Jazyk Chono - Chono language
| Chono | |
|---|---|
| Rodilý k | Chile |
| Kraj | Souostroví Chonos, Souostroví Chiloé |
| Etnický původ | Chono lidi |
| Vyhynulý | 1875 |
nezařazeno | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | Žádný (mis) |
| Glottolog | chon1248[1] |
Chono je špatně doložený vyhynulý jazyk matoucí klasifikace. Je doloženo především katechismem z 18. století,[2] který není přeložen do španělštiny.
Existují různé placenames v Souostroví Chiloé s Chono etymologiemi navzdory hlavnímu domorodému jazyku souostroví na příchod Španělů bytost Veliche.[3]
Klasifikace
Campbell (2012) dospěl k závěru, že jazyk zvaný Chono nebo Wayteka nebo Wurk-wur-we od Llarase Samitiera (1967) je podvržený, přičemž zdrojovým materiálem je seznam smíšené a možná vynalezené slovní zásoby.[4]
Viegas Barros, který předpokládá vztah mezi Kawesqar a Yaghan, je přesvědčen, že 45% slovní zásoby a gramatických tvarů Chono odpovídá jednomu z těchto jazyků, i když ani jednomu z nich není blízký.[5]
Glottolog dochází k závěru, že „Existují lexikální paralely s Mapuchem i Qawesqarem, ... ale jádro zjevně nesouvisí.“ Charakterizují Chono jako „jazykový izolát“, což odpovídá nezařazený jazyk v jiných klasifikacích.
Seznam slov Samitier (1967)
Následující seznam slov Chono (Wayteka), jak se mluví v Záliv Penas, pochází od Samitiera (1967).[6] Později bylo zjištěno, že je to falešné Campbell (2012).
| Chono (Wayteka) | Anglický lesk (přeloženo) | Španělský lesk (originál) | poznámky (Anglické překlady) | poznámky (Španělský originál) |
|---|---|---|---|---|
| tónkekoq | dědeček | abuelo | stejný jako 'starý muž' | igual que „hombre viejo“ |
| maáksa | voda | agua | pití vody | agua pitná |
| kamóka | křídlo | ala | ||
| krk | hořký | amargo | hořká chuť | Gusto Amargo |
| káaʃer | příteli | amigo | stejné jako „jako syn“ | igual que „como un hijo“ |
| saco | Kotva | ancla | según Fitz Roy | |
| noksawlek | rok | año | ||
| číhat | pluh | arado | dřevěná tyč na odstranění nečistot | según Fitz Roy. Pala para remover la tierra en las islas. Era de madera |
| Mekta | strom | árbol | jakýkoli strom | cualquier árbol |
| Walt | luk | arco | luk pro střelbu šípy | arco para disparar flechas |
| kénkapon | duha | arco iris | lit. ‚oko oblohy ' | významně „ojo del cielo“ |
| káukan | drop | avutarda | ||
| tékam | modrý | azul | srov. tepon 'barva oblohy' | también, tepon, que significant ‚color del cielo ' |
| katáiʃ | velryba | Ballena | ||
| táiʃkoq | vousy | barba | vousy starého muže | barba del ‘hombre viejo’ |
| léikse | napít se | beber | ||
| taiʃo | knír | fanatik | ||
| wékorq | bílý | blanco | jako pěna oceánských vln | como espuma de la ola |
| láur | ústa | boca | lit. 'mluvit'; srov. la 'jazyk' | ‚Para hablar ', igual que la, lengua |
| rálm | žhavý | brasa | ||
| tákfo | kouzelník | brujo | igual que Fo, un brujo legendario | |
| mókstap | hlava | cabeza | ||
| wampus | kánoe | kánoe | piroga | piragua (dalca en araucano) |
| pon | nebe | cielo | ||
| ano | jasnost | klaridad | denní světlo (bez slunce); také denní božstvo | la luz del día, sin sol. Divinidad diurna ... citada en sus mitos. |
| swa’kalk | srdce | corazón | que hits adentro | |
| ka'wais | Chiloé | Ostrov Chiloé | náš „ostrov kamenů“ | nuestra „isla de piedra“ |
| kémaway, ketámaway | chata | choza | ||
| archy | prst | dedo | také volal: lek 'one' | también lo llamaban lek, que quiere decir uno |
| wárʃɣa | den | día | od úsvitu do noci | desde el amanecer hasta la noche |
| mótok | pochybovat | dudar | stejně jako „myslet“ | igual que „pensar“ |
| kseksel | stáří | edad | ||
| ʃérri-ʃúpon | dobrý duch | espíritu bueno | lit. ‚syn nebe ' | el 'hijo del cielo' |
| sacima | zlý duch | espíritu malo | ||
| terk | plivat | escupir | ||
| kíχie | hvězda | estrella | ||
| oméke | lucerna | farol | ||
| pénkel | Studený | Frío | ||
| ʃéku | oheň | fuego | ||
| wur | mluvit | hablar | ||
| .er | syn | hijo | ||
| ʃérse | dcera | hija | ||
| téka | domorodý muž | hombre nativo | ||
| kúwa | běloch | hombre blanco | Fitz Roy anota kubba | |
| yagépo | zima | invierno | lit. ‚čas bez hříchu ' | významně ‚tiempo sin sol ' |
| wa, my | ostrov | Isla | ||
| ʃo | ret | labio | ||
| táka | vlk | lobo | stejné jako 'pečeť' | igual que foca. Píur según; Juan I.Molina. |
| gérak | jasná hvězda | lucero | ||
| ano | místo | lugar | srov. aysen „místo mrholení / mlhy“ | aysen, mínus lugar de las lloviznas o neblinas |
| kiráke | měsíc | luna | ||
| omése | matka | madre | ||
| ma'a | matka (voc.) | mamá | první slova kojenců | primera voz de los niños |
| ksewa | ruka | mano | ||
| waneʃe | žena | mujer | ||
| ksárro | deka | manta | deka vyrobená z obarvených zvířecích kůží | carro, según Molina. Manta de pieles teñidas |
| nékseks | plavat | nadar | ||
| ko’o | Černá | černoch | ||
| konkóse | dívka | niña | ||
| konkok | chlapec | niño | ||
| λvolit | sníh | neteř | ||
| sen | mlha | niebla | také „mrholení“ | también „llovizna“ |
| nenke | Ne | Ne | negace | negación |
| ponse | mrak | Nube | znamená „mlha nebe“ | ‚Niebla del cielo‘ |
| cincimen | vydra | nutrie | según Juan I.Molina | |
| koóko | oceán | océano | Tichý oceán | el océano Pacífico |
| pérkse | tma | obscuridad | stejné jako 'noc' | igual que la noche. Divinidad nocturna |
| ténkok | otec | Padre | ||
| áwitem | ráj | paraíso | afterworld | mansión en que imaginaban a sus muertos |
| táiʃ | vlasy | pelo | ||
| téwa | Pes | perro | psy na pomoc při rybaření | perro, que empleaban para ayudarles en la pesca |
| akína | kněz | tatínek | kněží v lese | papas silvestres. Darwin anota el mismo vocablo |
| ménka | chodidlo | koláč | ||
| éwenk | krev | sangre | zvířecí krev | sangre de animales |
| wíwe | píšťalka (v., n.) | silbar, silbido | ||
| kilineχa | lano | soga | lano z rostlinných vláken | soga vegetální según Juan I. Molina |
| gépon | slunce | sol | ||
| Wil | jižní | sud | také „jižní vítr“ | también llamaban asi al viento frío del sud |
| sékewil | sen | sueño | ||
| tiki | stůl, prkno | tabla o tablón | kánoe prkna | tablones de las canoas. Según Molina también nombre de un árbol |
| wask | Země | tierra | ||
| kákwe | zelená | verde | stejně jako prérijní tráva | igual que el pasto de las vegas |
| pokéye | léto | verano | slunečné období, „svítit (z nebe)“ | tiempo de sol, „brilla el cielo“ |
| áriɣm | vítr | viento | pouze bouřkové větry | únicamente el viento de la tempestad |
| lek | jeden | ne | ||
| wo, wotok | dva | dos | dos, ‚un par ' | |
| kselek | tři | tres | ||
| Páni | čtyři | cuatro | 2 x 2 | dos pares |
| ksewo | Pět | cinco | 5 | una mano |
| kselekwo | šest | seis | 2 x 3 | tres, dos veces |
| ksewowo | sedm | siete | 3+4 | tres, más cuatro |
| ksewowolek | osm | ocho | 5+2+1 | una mano, un par y uno |
| lekwonenk | devět | nueve | 5+5-1 | dos manos menos uno |
| drát | deset | diez | 5+5 | o wire-ksewo, dos manos completas |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Chono". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Doctrina para los viejos chonos (publikováno v Bausani 1975)
- ^ Ibar Bruce, Jorge (1960). „Ensayo sobre los indios Chonos e interpretación de sus toponimías“. Anales de la Universidad de Chile (ve španělštině). 117: 61–70.
- ^ Campbell, Lyle (2012). "Klasifikace původních jazyků Jižní Ameriky". V Grondona, Verónica; Campbell, Lyle (eds.). Domorodé jazyky Jižní Ameriky. Svět lingvistiky. 2. Berlín: De Gruyter Mouton. str. 59–166. ISBN 9783110255133.
- ^ Adelaar a Muysken, 2005. Jazyky And
- ^ Samitier, Liaras. 1967. El grupo chono o wayteka y los demas pueblos fuegopatagonia. Runa 10. 1-2: 123-94 (Buenos Aires).