Jazyk Jaikó - Jaikó language
Jaikó | |
---|---|
Rodilý k | Brazílie |
Kraj | Jaicós, jihovýchodní Piauí |
Vyhynulý | 19. století |
Macro-Jê ?
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Žádný (mis ) |
Glottolog | geic1236 [1] |
Jaikó (Jeicó, Jeikó, Yeico, Geico, Eyco) je vyhynulý jazyk jihovýchodní Piauí, Brazílie.
Klasifikace
Na základě 67slovného seznamu z 19. století v von Martius (1867, v. 2, s. 143),[2] zdá se, že Jazyk Jê.
Ramirez a kol. (2015: 260–261) pochybuje o přesnosti von Martiusova seznamu a poznamenává, že seznam slov může ve skutečnosti sestávat z široké směsi jazyků, kterými se mluví Piauí, včetně od Pimenteira (Kariban ) a Masakará (Kamakã ).[3] Nikulin (2020) nicméně stále nachází přesvědčivé důkazy o tom, že Jaikó byl Macro-Jê jazyk, ale nepovažuje jej za součást Jê větev.[4]
Rozdělení
Jaikó byl mluvený kolem aldeia (vesnice) Cajueiro, která se nachází na jihovýchodě Piauí Stát. Název je odvozen od města Jaicós, který se nacházel na území lidu Jaikó kolem Řeka Canindé a Řeka Gurgueia.[4]
Seznam slov
Celý seznam slov Geicó z von Martius (1867),[2] s původními latinskými lesky a přeloženými lesky do angličtiny je uveden níže.
Latinský lesk
(originál)Anglický lesk
(přeloženo)Geicó aethiopissa Černá žena tacayo také jsou pečeně tiloschung audio, zloba slyšet uschiegkó auris ucho aischeroh avunculus strýc iquaté brachium paže aepang brevis, e krátký nohtutudäng calidus, a, um horký ijahú capillus vlasy grangsché caput hlava grangblá coelum nebe maecó collum krk aepurgó Costa žebro aemantaelä doupata zub Ayanté ďábel ďábel pocklaeschü aqälé umírá den fipiaco digitus prst aenaenongklang domus Dům y (l) rouró dormio, hněv spát uhliong edo, ere jíst tiqua stehenní kost stehno aecroh Filia dcera scharrepiú filius syn scharrété foedus, a, um dohoda nohmĕlĕniheh folium list arandische frigidus a, um Studený ohntü (hl) homo albus běloch tipiaeung homo niger Černoch tickah ignis oheň ping juvenis Mladá oopáung lavo, jsou umýt namblú lingua jazyk aenettá longus, a, um dlouho nohriähniheng luna měsíc paang macer, a, um hubený (osoba) nohnpütü (hl) máma matka aejussi Manus ruka aenaenong mater matka ná člen vir. muž, muž aereng člen mul. žena, žena aeoaénū morior zemřít nong (e) roh nasus nos aenecopiöh nox noc kokos occido podzim tiuing oculus oko alepuh os, oris ústa aingko bledší lepit já patera cucurbitina tykev mísa ae (e) rû pectus prsa aejussi pes chodidlo aepähno pinguis, např tuk (příd. jm.) nohtŏnĭheh puella dívka juckqué pulcher, a, um Krásná nohr (l) äniheh ramus větev arandische semiaethiops (mulat) mulat mandattú sol slunce chügkrá soror sestra nempiaepiú Stella hvězda bräcklüh sylva les oütü tabacum tabák pâeih terra Země chgkü trulla naběračka Cărá venter břicho aepu ventus vítr ongkthü video, ere vidět u (l) epú pupek pupek aequakrüng unguis nehet aenaenongsiaé
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Geico“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b von Martius, Carl Friedrich Philip. 1867. Wörtersammlung Brasilianischer Sprachen. (Beiträge zur Ethnographie und Sprachenkunde Amerikas zumal Brasiliens, II.) Lipsko: Friedrich Fleischer.
Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
- ^ Ramirez, H., Vegini, V., & França, M. C. V. de. (2015). Koropó, puri, kamakã e outras línguas do Leste Brasileiro. LIAMES: Línguas Indígenas Americanas, 15(2), 223 - 277. doi:10.20396 / liames.v15i2.8642302
- ^ A b Nikulin, Andrey. 2020. Proto-Macro-Jê: um estudo reconstrutivo. Doktorská disertační práce, Univerzita v Brasílii.