Jazyky Tupi – Guarani - Tupi–Guarani languages
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v portugalštině. (Listopad 2020) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Tupi – Guarani | |
---|---|
Zeměpisný rozdělení | Argentina, Brazílie, Bolívie, Francouzská Guyana, Paraguay, Peru |
Jazyková klasifikace | Tupian
|
Pododdělení | |
Glottolog | tupi1276[1] |
![]() Tupi – Guarani (středně růžová), další Tupian (fialová) a pravděpodobný rozsah c. 1500 (růžovo-šedá) |
Tupi – Guarani (výslovnost (Pomoc ·informace )) je název nejrozšířenější podrodiny Tupianské jazyky z Jižní Amerika. Zahrnuje padesát jazyků, včetně nejznámějších jazyků rodiny, Guarani a Starý Tupi.
Slova petunie, jaguár, piranha, ipecac, tapioka, jacaranda, anhinga, carioca, a capoeira jsou původu Tupi – Guarani.[Citace je zapotřebí ]
Klasifikace
Rodrigues & Cabral (2012)
Rodrigues & Cabral (2012) navrhují osm poboček Tupí – Guaraní:
- Guaraní (Skupina I)
- Guarayu (Skupina II): Guarayu, Pauserna,** Sirionó (dialekty Yuqui, Jorá **)
- Tupí (Skupina III): Starý Tupi (lingua franca dialect Tupí Austral ), Tupinambá (dialekty Nheengatu, AKA Língua Geral jako lingua franca a Potiguára ), Cocama –Omagua *, Tupinikin **
- Tenetehara (Skupina IV): Akwáwa (dialekty Asuriní, Suruí do Pará, Parakanã), Avá-Canoeiro, Tapirapé, Tenetehára (dialekty Guajajara, Tembé), Turiwára
- Kawahib (Skupina VI): Apiacá, Kawahíb (četné odrůdy; vč. Piripkúra, Diahói?), Kayabí, Karipúna, ?Uru-Pa-In
- Kamayurá (Skupina VII)
- Xingu (Skupina VIIIa): Anambé (z Cairarí), Amanayé, Xingú Asuriní, Araweté, Aura, Ararandewara
- Severní (Skupina VIIIb): Anambé z Ehrenreichu, Emerillon, Guajá, Wayampi, Zo'é, Takunyapé, Urubú – Kaapor, Wayampipukú
* Cabral tvrdí, že Kokama / Omagua je smíšený jazyk, a proto jej nelze přímo zařadit, ačkoli většina jeho základního slovníku je Tupi – Guarani.
** Není uvedeno v Rodrigues & Cabral
Karipuna jazyk (Amapá) může být falešný.
Zvukové změny z Proto-Tupi-Guarani (PTG) definující každou z 8 skupin Tupi-Guarani uvedených v seznamu Rodrigues & Cabral (2002):[2]
Skupina PTG konečné souhlásky PTG * tʃ PTG * str PTG * pj PTG * j 1 ztracený * tʃ> tʃ, ts, s; * ts> h, nula * pw> kw, k * pj> tʃ, ʃ 2 ztracený * tʃ, * ts sloučeny jako ts, s * pw> kw, k * pj zachováno 3 zachována * tʃ, * ts sloučeny jako ts, s * PW zachována * pj zachováno 4 zachováno (s některými úpravami) * tʃ, * ts sloučeny jako h * pw> kw * pj> tʃ, ts * j> tʃ, ts, s, z 5 zachována * tʃ, * ts sloučeny jako h, nula * pw> ɸ * pj> s * j> dʒ 6 zachována * tʃ, * ts sloučeny jako h * pw> kw (Parintintín, Apiaká);
* pw> ɤw, ɤ (Tupí-Kawahíb)* pj zachováno * j zachováno 7 zachována * tʃ, * ts sloučeny jako h, nula * pw> hw, h * pj> ts * j zachováno 8 částečně ztracen * tʃ, * ts sloučeny jako h, nula * pw> kw * pj> s * j zachováno
Michael a kol. (2015)
Michael a kol. (2015) navrhují následující klasifikaci pro jazyky Tupi-Guarani.
- Tupí-Guaraní
- Kamaiurá (600 reproduktorů)
- Jaderná Tupí-Guaraní
- (větev)
- Guajá (280 reproduktorů)
- Ka'ápor (800 reproduktorů)
- Avá-Canoeiro (14 reproduktorů)
- Centrální
- (větev)
- Anambé, Araweté (Anambé 6 reproduktorů, Araweté 280 reproduktorů)
- Xingú Asurini (120 reproduktorů)
- (větev)
- Tocantins Asuriní, Parakanã (700 až 1500 reproduktorů)
- Tapirapé (560 reproduktorů)
- (větev)
- Obvodový
- Wayampi, Emerillon (Wayampi 1200 reproduktorů, Emerillon 400 reproduktorů)
- Kayabí, Parintintin (Reproduktory Kayabí 1 000, reproduktory Kagwahiva 870)
- Diasporický
- Tembé (13 000 reproduktorů)
- (Větev diasporického jádra)
- (větev)
- Jižní
- Sirionó, Yuki (500 reproduktorů)
- Guarayu, Pauserna † (Guarayu 5900 reproduktorů)
- Ručitel
- Bolest (910 reproduktorů)
- Mbyá
- Paraguay Guaraní (4,85 milionu reproduktorů)
- (větev)
- Xeta †, Kaiowá, Ñandeva (Kaiwá 18 000 reproduktorů, Ava Guarani 16 000 reproduktorů)
- Tapiete, Chiriguano (Chiriguano 51 000 reproduktorů)
- (větev)
O'Hagan (2014)[3] navrhuje, aby se Proto-Tupi-Guarani mluvilo v oblasti dolní Tocantiny a Řeky Xingu. Proto-Omagua-Kokama poté rozšířil Amazonská řeka, Proto-Tupinamba se rozšířila na jih podél pobřeží Atlantiku a jižní větev se rozšířila podél Tocantinů /Řeka Araguaia směrem k Řeka Paraná Umyvadlo.
Jolkesky (2016)
Interní klasifikace podle Jolkesky (2016):[4]
(† = zaniklý)
- Pobočka Tupi-Guarani
- Kamayura: Kamayura
- Kaapor-Ava
- Ava-Canoeiro: Ava-Canoeiro
- Kaapor: Anambe †; Aura; Guaja; Takuñape †; Urubu-Kaapor
- Akwawa-Arawete
- Akwawa-Tapirape
- Akwawa: Asurini do Tocantins; Parakanã; Surui (Tupi-Guarani)
- Tapirape: Tapirape
- Arawete-Asurini
- Arawete: Amanaye †; Anambe; Ararandewara †; Arawete
- Asurini do Xingu: Asurini do Xingu
- Akwawa-Tapirape
- Jaderná Tupi-Guarani
- Tenetehara: Guajajara; Tembe; Turiwara †
- Kawahib-Kayabi
- Apiaka: Apiaka
- Juma: Juma
- Kayabi: Kayabi
- Kawahib: Amondawa; Karipuna (Tupi); Parintintin; Piripkura; Tukumanfed †; Uruewauwau; Wirafed
- Diasporická Tupi-Guarani
- Guarani-Guarayu-Siriono
- Guarayu: Guarayu; Pauserna
- Siriono: Siriono; Jora †; Yuki
- Guarani
- Bolest: Bolest
- Guarani: Guarani, klasický †; Chiriguano; Chiripa
- Centrální: Guarani Paraguaio
- Západní: Guarani Boliviano; Tapiete
- Východní: Kayowa; Mbya; Evaandeva; Pai Tavytera; Sheta
- Tupinamba-Kokama
- Guarani-Guarayu-Siriono
Odrůdy
Níže je uveden seznam jazykových odrůd Tupi – Guarani uvedených podle Loukotka (1968), včetně názvů neověřených odrůd.[5]
- Tupi (Abañeénga) dialekty
- Tamoyo - jednou mluvený z Cabo de São Tomé na Angra dos Reis, stát Rio de Janeiro. (Bez ověření.)
- Ararape - jednou promluvil na Řeka Paraíba do Sul ve státě Rio de Janeiro. (Bez ověření.)
- Temimino - jednou promluveno na pobřeží státu Espirito Santo. (Bez ověření.)
- Tupiniquin / Margaya - jednou mluvený na pobřeží od Espirito Santo až k Camamu, stát Bahia.
- Tupinamba - dříve mluvený na pobřeží od Camamu až k ústí Řeka São Francisco, později na pobřeží ve státě Maranhão.
- Tupina - jednou promluveno ve vnitrozemí státu Bahia. (Bez ověření.)
- Caeté / Caité - jednou mluvený na pobřeží z ústí řeky Řeka São Francisco do úst Řeka Paraíba do Norte. (Bez ověření.)
- Amoipira / Anaupira - jednou mluvený ve vnitrozemí státu Bahia, od Cabrobó do úst Grande River. (Bez ověření.)
- Abaete - jednou mluvený v Bahia na Řeka Abaeté. (Bez ověření.)
- Maromomi - dialekt používaný při staré misi v São Barnabé, Rio de Janeiro. (Bez ověření.)
- Potiguara / Petigare - dialekt, kterým se kdysi na pobřeží mluvilo od ústí řeky Řeka Paraíba do Norte do úst Řeka Parnaiba, kterou nyní mluví několik rodin v USA Baía da Traição, stát Paraíba.
- Viatan - jednou mluvený uvnitř států Pernambuco, ale přesné umístění není zaznamenáno. (Bez ověření.)
- Tobajara / Miarigois - jednou mluvený uvnitř státu Ceará na Camocim Řeka. (Bez ověření.)
- Cahicahi / Caicaze / Caicai - jednou promluveno na dolním toku Řeka Itapecurú, stát Maranhão. (Bez ověření.)
- Jaguaribára - jednou mluvený ústy Řeka Jaguaribare, stát Ceará. (Bez ověření.)
- Tupinambarana - jednou vysloveno na ostrově se stejným názvem na ostrově Amazonská řeka. (Bez ověření.)
- Nhengahiba / Ingahiva - jednou mluvený v jižní části ostrova Ostrov Marajó, Pará. (Bez ověření.)
- Nheéngatu / Niangatú / Lingua Geral - jazyk, kterým hovoří smíšené obyvatelstvo na obou březích ostrova Amazonská řeka a v minulém století používané v mezikmenových a obchodních vztazích.
- Guarani (Karani, Abañéem) dialekty
- Chandri / Yarri - jednou promluvil na Ostrov Martín García a v Martín Chico regionu, Argentiny a na pobřeží poblíž San Lázaro, Paraguay. (Bez ověření.)
- Topare - jednou řečeno blízko San Gabriel, Uruguay. (Bez ověření.)
- Cariú / Carijó - jednou mluvený ve státě Rio Grande do Sul v Brazílii, od Porto Alegre na Antonina, stát Paraná a v Serra do Mar.
- Arachane / Arechane - jednou mluvený kolem Lagoa dos Patos, Rio Grande do Sul. (Bez ověření.)
- Itatin - původně mluvený na jih od Řeka Apa, Paraguay, nyní několik rodin na Řeka Brilhante, stát Mato Grosso, Brazílie. (Bez ověření.)
- Bituruna - jednou promluvil na Řeka São Antonio, Řeka Peixe, a Řeka Chopim ve státě Paraná, Brazílie. (Bez ověření.)
- Páska - zaniklý dialekt z Serra Geral, stát Rio Grande do Sul (bez ověření)
- Apapocúva - původně mluvený na Řeka Dourados a Řeka Amambaí, stát Mato Grosso, později Řeka Itaparé, stát São Paulo, nyní vyhynulý.
- Tañyguá - původně mluvený na Řeka Dourados, Mato Grosso, později Řeka Aguapeí, stát São Paulo, nyní vyhynulý. (Bez ověření.)
- Oguaíva - původně mluvený v Mato Grosso, později na Řeka Paranapanema, stát São Paulo. (Bez ověření.)
- Kainguá / Painguá / Montese - jazyk přidružený k Guaraní, mluvený na Řeka Jejuy, Paraguay a na Řeka Aracaí a Řeka Igatimí, stát Paraná. Dialekty jsou:
- Baticola - jednou promluveno v Serra Amambaí, stát Mato Grosso. (Bez ověření.)
- Paiguasú - mluvený na Řeka Curupaiña, Mato Grosso. (Bez ověření.)
- Avahuguai - mluvený na Řeka Dourados, Mato Grosso. (Bez ověření.)
- Yvytyiguá - mluvený v Serra do Diabo, Mato Grosso. (Bez ověření.)
- Apiteré - mluvený mezi Řeka São Joaquim a Řeka Amambaí, Mato Grosso. (Bez ověření.)
- Tembecua - mluvený sousedy kmene Ivitiigúa (Yvytyigua).
- Chiripá - mluvený na Řeka Acaray, Paraguay; a u ústí Řeka Iguasú, Argentina.
- Mbyhá / Jeguaká Tenondé / Bwihá / Caiua / Cahygua - mluvený na Pondělní řeka, Paraguay.
- Kánoe / Aba / Tiäbezä - mluvený na obou březích řeky Tocantins River, ve střední části Ostrov Bananal a u ústí Řeka Crixás a Řeka Peixe, stát Goiás.
- Zaručené jazyky
- Shetá / Aré / Yvaparé - jednou mluvený ve vnitrozemí státu Paraná na Řeka Ivaí, nyní zaniklý.
- Serra dos Dourados (kmen s neznámým jménem) - v Serra dos Dourados, stát Paraná.
- Guayaquí / Eso - mluvený kmenem v Cordillera de Villa Rica, Paraguay.
- Notobotocudo / Pihtadyouai - jazyk vyhynulého kmene, který žil u pramenů Řeka Uruguai a Řeka Iguasú, stát Santa Catarina.
- Kamayurá skupina
- Kamayurá / Camayura - mluvený malým kmenem na Řeka Ferro v povodí Xingú, stát Mato Grosso.
- Awití / Auetö / Aweti - mluvený ve stejné oblasti na internetu Řeka Culiseú, Mato Grosso.
- Arawiné - málo známý jazyk z 7 de setembro River, stát Mato Grosso.
- Skupina Tapirapé
- Tapirapé - mluvený na Řeka Tapirapé a Řeka Naja, Mato Grosso.
- Ampaneá - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo u zdrojů Řeka Tapirapé, stát Mato Grosso. (Bez ověření.)
- Severní skupina
- Tenetehara - jazyk se dvěma dialekty:
- Guajajára - původně mluvený u zdrojů Řeka Itapecurú a Řeka Mearim, nyní na Řeka Grajaú a Řeka Pindaré, stát Maranhão.
- Tembé - původně mluvený na horním toku Řeka Pindaré, nyní na Řeka Capiro a Řeka Acará Pequeno, stát Maranhão.
- Guajá / Guaxara / Wazaizara / Ayaya - mluvený mezi Řeka Capim a spodní kurz Řeka Gurupá Maranhão.
- Manajé / Ararandeuára - mluvené u zdrojů Řeka Bujarú a na Řeka Mojú a Řeka Ararandéua, stát Maranhão.
- Manoxo / Amanaye - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na dolním kurzu jazyka Řeka Mearim u São Bento, Maranhão. (Bez ověření.)
- Turiwára / Turiguara - mluvený původně na Řeka Turi, nyní na Řeka Acará Grande.
- Kaapor / Urubú / Gavião - mluvený kmenem krásných peří pracovníků, kteří žili na Řeka Gurupi, Řeka Guama, a Řeka Turiassú Maranhão.
- Pocheti - jednou promluvil na Řeka Araguaia a Řeka Mojú. (Bez ověření.)
- Pará skupina
- Camboca - vyhynulý jazyk, kterým se jednou mluvilo mezi ústy Tocantins River a Řeka Jacundá. (Bez ověření.)
- Apehou - jednou mluvený ústy Řeka Xingú. (Bez ověření.)
- Aratú - jednou mluvený ústy Řeka Curuá. (Bez ověření.)
- Mapua - jednou promluveno Ostrov Marajó na Řeka Mapuá. (Bez ověření.)
- Anajá - jednou promluveno Ostrov Marajó na Řeka Anajás. (Bez ověření.)
- Camarapim - jednou mluvený ústy Řeka Pacajá. (Bez ověření.)
- Uanapú - jednou promluvil na Řeka Anapú. (Bez ověření.)
- Coaní - jednou mluvený ústy Řeka Xingú. (Bez ověření.)
- Mamayaná - jednou mluvený na jih od ústí řeky Řeka Anapú. (Bez ověření.)
- Pacajá - jednou mluvený mezi Řeka Pacajá a Řeka Anapú.
- Jacunda - jednou promluvil na Řeka Jacundá. (Villa Real 1848, str. 432, pouze dvě slova.)
- Parakanã - mluvený mezi Tocantins River a Řeka Pacajá téměř neznámým kmenem.
- Anambé - jednou mluvený na levém břehu řeky Tocantins River u Rebojo de Guariba, nyní zaniklý.
- Caranbú - mluvený neznámými sousedy kmene Anambé. (Bez ověření.)
- Tapirauha / Cupelobo / Kupẽ-rob / Jandiaí - mluvený pouze několika jednotlivci na internetu Igarapé do Bacurí a západně od Cachoeira de Itaboca.
- Anta - jednou vyslovené sousedy kmene Tapirauha. (Bez ověření.)
- Tacayuna - jednou promluvil na Řeka Tacaiuna. (Bez ověření.)
- Asurini - mluvený zcela neznámým kmenem, který žil mezi horním tokem řeky Řeka Xingú a Řeka Freso a Řeka Pacajá. (Bez ověření.)
- Mudzyetíre - název Cayapó pro neznámý kmen Tupi, který žil na Igarapé Sororosinho. (Bez ověření.)
- Tacuñapé / Eidum / Péua - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Iriri River a Řeka Novo. (jen pár slov.)
- Tacumandícai / Caras Pretas - jazyk velmi málo známého kmene, který žil na dolním toku řeky Řeka Xingú.
- Jauari - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Vermelho a Řeka Araguaia. (Bez ověření.)
- Zapucaya - jednou mluvený mezi Amazonem a Řeky Paraná do Uraria. (Bez ověření.)
- Tapajó - jednou mluvený ústy Řeka Tapajós (viz skupina Amazonas). (Bez ověření.)
- Auacachi - jednou mluvený ústy Řeka Auacachi. (Bez ověření.)
- Papateruana - jednou mluvený v části Ostrov Tupinambarana na Amazonská řeka. (Bez ověření.)
- Guyanská skupina
- Oyampi / Wayapí / Guayapi - původně mluvený na dolním toku Řeka Xingú, později na Řeka Oiapoque na území Amapá ve Francouzské Guyaně, nyní na Řeka Maroni.
- Tamacom - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na středním kurzu Řeka Jarí a u zdrojů Řeka Maracá, Pará. (Bez ověření.)
- Cusari / Coussani - jednou mluvený na horním toku Řeka Araguarí, území Amapá. (Bez ověření.)
- Paikipiranga / Parixi - mluvené u zdrojů Řeka Maracá, Pará.
- Calayua - jednou promluveno u zdrojů Řeka Inipucú, Pará. (Bez ověření.)
- Apama - mluvený několika jednotlivci na internetu Řeka Maecurú, Pará. (Bez ověření.)
- Emerillon / Teko / Emereñon / Marêyo - mluvený pouze několika rodinami na internetu Řeka Approuague, Řeka Camopi, Řeka Inini, Řeka Coureni, a Řeka Araoua, Francouzská Guyana.
- Caripuna / Calipurn jazyk používaný na internetu Řeka Curipi, Pará, smíšenou populací různého původu. (Bez ověření.)
- Jižní skupina
- Apiacá - původně mluvený mezi Řeka Arinos a Řeka Juruena, nyní na Řeka São Manoel a Ronuro River, a na horním toku Řeka Tapajós, Mato Grosso.
- Tapañuna - jazyk velmi málo známého kmene, který žil mezi Řeka Tapanhuna a Řeka Peixe, stát Mato Grosso. (Bez ověření.)
- Timaóna - jazyk neznámého kmene z Řeka Peixe. (Bez ověření.)
- Raipé-Sisi / Aipé-Chichi - jednou mluvený mezi Řeka Arinos a Řeka São Manoel. (Bez ověření.)
- Makirí - mluvený ústy Řeka São Manoel.
- Pariuaia - mluvené u zdrojů Řeka Barati. (Bez ověření.)
- Kayabí / Parua - mluvené na dolním toku Řeka Verde a na Řeka Paranatina.
- Kawahyb / Cabahyba / Kawahíwa - původně mluvený v tropických lesích západně od horního toku řeky Tocantins River, později na Řeka Ji-Paraná a Řeka Marmelos, Pará.
- Dialekty:
- Parintintin / Nakazetí / Itoehebe - mluvený mezi Řeka Madeira a Řeka Maiçí, Pará.
- Wiraféd / Tupi do rio Machado - mluvený na Řeka Machado.
- Pauaté - jednou promluveno u zdrojů Řeka Zinho. (Bez ověření.)
- Paranawát - mluvený ústy Řeka Muqui. (Bez ověření.)
- Mialat - mluvený na středním kurzu Řeka Machado. (Bez ověření.)
- Takwatíp / Tacuatepe - mluvený na soutoku Řeka Ji-Paraná a Řeka Pimenta Bueno.
- Tukumaféd - mluvený na středním kurzu Řeka Machado. (Bez ověření.)
- Ipoteuate - mluvený na Řeka Ji-Paraná. (Bez ověření.)
- Apairandé - mluvený mezi Řeka Ji-Paraná a Řeka Maiçí. (Bez ověření.)
- Jabotiféd - mluvený na přítoku Řeka Machado, východně od kmene Ipoteuate. (Bez ověření.)
- Dawahib / Bocas Pretas - mluvený na Řeka Anarí, Rondônia.
- Jaguarúb - mluvený na jih od kmene Paranawát. (Bez ověření.)
- Hamno - mluvený ve stejné oblasti jako Jaguarúb. (Bez ověření.)
- Sanenäre - mluvené ve stejné oblasti jako Jaguarúb, ale přesné umístění nejisté. (Bez ověření.)
- Majubim - mluvený na soutoku Řeka Pimenta Bueno a Řeka Ji-Paraná. (Bez ověření.)
- Catuquinarú - jazyk tupinizovaného kmene Katukina, kterým se mluví na Řeka Embira, Amazonas.
- Skupina Amazonas
- Omagua / Campeua / Carari - původně mluvený podél Amazonská řeka mezi ústy Řeka Juruá a ústa Řeka Napo, nyní jen v několika vesnicích.
- Yurimagua / Yoriman - jednou mluvený podél Amazonská řeka z úst Řeka Jutaí do úst, Řeka Purus, kterým nyní mluví jen několik smíšených obyvatel města Yurimaguas, Peru. (Bez ověření.)
- Aizuare - jednou mluvený z úst Řeka Juruá do úst Řeka Japura. (Bez ověření.)
- Ibanoma / Bonama - mluvený na pravém břehu řeky Amazonská řeka z úst Řeka Purus do úst Řeka Juruá; nyní zcela zaniklý. (Bez ověření.)
- Tapajó - jednou mluvený ústy Řeka Tapajós (srov. skupina Pará). (Bez ověření.)
- Awakachi - jednou mluvený ústy Řeka Auacachi. (Bez ověření.)
- Papateruana - jednou mluvený v části Ostrov Tupinambarana na Amazonská řeka. (Bez ověření.)
- Paguana - jednou mluvený podél Amazonská řeka z úst Řeka Cafua do úst Řeka Tefé. (Bez ověření.)
- Cocama - jazyk používaný ve velké laguně na levém břehu řeky Řeka Ucayali a poblíž města Nauta, Peru.
- Cocamilla - mluvené na dolním toku Řeka Huallaga, Peru. (Tessmann 1930, s. 82.)
- Ano - jednou promluvil na Řeka Tiputini, Provincie Loreto, Peru. (Bez ověření.)
- Jibitaona - jednou řečeno poblíž města Santiago de las Montañas, Peru. (Bez ověření.)
- Skupina Chiriguano
- Chiriguano / Camba - mluvený v bolivijských Andách v Serranía de Aguaruga a v západní části bolivijského Chaca v Provincie Sara a na horním toku Řeka Bermejo. Teď jen v Carandaiti Údolí a okolí Tarabuco.
- Guarayo - mluvené u zdrojů Řeka Blanco a na řece San Miguel, nyní v misích Yotaú, San Pablo a Yaguarú, provincie Santa Cruz, Bolívie.
- Pauserna / Moperecoa / Warádu-nëe - původně mluvený na Řeka Paragúa a Řeka Tarbo, Bolívie, nyní jen několik jedinců na Řeka Verde, přítok Řeka Guaporé, Mato Grosso.
- Tapieté / Kurukwá / Yanaygua / Parapiti - mluvený na horním toku Řeka Pilcomayo a na Řeka Parapití, Paraguayské Chaco
- Izozo / Chané - mluvený na Řeka Itiyuro v Campo y Durán a na Řeka Parepetí, Chaco.
- Siriono / Chori - jazyk velmi primitivního kmene ve střední Bolívii, zejména v tropických lesích na ostrově Řeka Ichillo a Grande River, mezi Řeka Blanco a Řeka Yapacaní, mezi Řeka Ivari a Řeka Quimore, mezi horním tokem Řeka Ivari a Grande River, mezi Řeka Piray a Řeka Itonama a mezi Řeka Beni a Řeka Mamoré.
- Dialekty:
- Tirinié - mluvený na Řeka Mamoré.
- Ozeozé - mluvený na Grande River a Řeka Mamoré.
- Yandé - mluvený na Řeka Mamoré. (Bez ověření.)
- Jora - jednou mluvený kolem Laguna Jorá poblíž města Baures.
- Skupina Mawé
- Mawé / Mauhé / Mague - původně mluvený na Řeka Tapajós Mataura, Řeka Maué-Assú, Řeka Arapiuns, Řeka Arichi, a Řeka Tracuá, ve státě Pará, nyní na Řeka Uaicurapá.
- Arapiyú / Aripuana - jednou mluvený ústy Řeka Arapiuns. (Bez ověření.)
- Andirá - jednou mluvený na jih od Ostrov Tupinambarana na Amazonská řeka. (Bez ověření.)
- Igapuitariara - jednou promluveno u zdrojů Řeka Curauaí. (Bez ověření.)
- Curiato - jednou mluvený ústy Řeka Maricauá. (Bez ověření.)
- Sapupé / Sacopé - jednou promluvil na Řeka Bararatí. (Bez ověření.)
- Maraguá - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na pravém břehu řeky Amazonská řeka, jižně od kmene Condurí. (Bez ověření.)
Proto-jazyk
Proto-Tupi – Guarani | |
---|---|
Rekonstrukce | Jazyky Tupi – Guarani |
Rekonstruovaný předci |
Schleicher (1998)
Následující rekonstrukce Proto-Tupi-Guarani pocházejí od Schleichera (1998):[6]
Ne. lesk Proto-Tupi-Guarani poznámky 1 ovoce * ʔá; * ɨʔβa 2 vlasy * ʔáβ 3 lehnout * ʔáβ / * ʔáw 4 stát * ʔám 5 sedět * ʔapɨk 6 svázat * ʔapɨtĩ 7 pád (člověk) * ʔár 8 říci * ʔé 9 jiný, společník * ʔirũ 10 strom * ʔɨβ 11 kánoe * ʔɨčár 12 plavat * ʔɨtáβ 13 ony * ʔŋã 14 kopat * ʔók 15 jíst (trans.) * ʔú 16 3. osoba * aʔé 17 semínko * ano 18 osoba * aβá 19 kukuřice * aβatí 20 špatný * aíβ 21 ostrý * aimbé 22 muž * akʷaimbaʔé <* kuyãʔĩ-mbaʔé? 23 hlava * akáŋ 24 vlhký, mokrý * akɨ 25 horký * -akúβ 26 déšť *muž 27 jiný * amõ 28 daleko * amõ-ité 29 starý muž, dědeček * amõy 30 Ne * anĩ 31 tento * áŋ 32 zadní *opice 33 silnice * apé ~ * peé 34 hořet * apɨ 35 nos * apy 36 vykořenit * apó 37 krátký * apoʔá / * apuʔá 38 kolo * apuʔá 39 den * ár 40 Procházka * atá 41 oheň * (t) atá 42 kouř * (t) atá-tíŋ 43 hora * atɨr 44 roh * atĩ 45 zub * -ay 46 tlačit * (mbo) ayán 47 Papoušek * ayurú 48 létat * βeβé 49 plovák * βeβúy 50 prasknout, rozdělit * βók 51 bobtnat * Púr 52 plovák * Púr 53 kabel *vačka 54 hrát, bavit se * -čaráy 55 červ * čeβoʔí 56 umýt * čéy 57 matka * čɨ 58 čistý * čɨβ 59 třít * čɨβ 60 hladký * čɨm 61 běh (voda) * čɨrɨ 62 vytáhnout * čók 63 kousnout * čuʔú 64 Černá * čún 65 ne * eʔɨm 66 poškrábat * ano 67 břicho * eβék 68 oko * ečá 69 vytáhnout * ekɨy 70 žít * ekó 71 manželka * embi-rekó 72 vy * endé 73 sliny * konecɨ 74 slyšet * endúβ 75 koleno * enɨpɨʔã 76 volání * enõy 77 vidět * epʸák 78 název * -ér 79 hodně * -etá 80 noha * etɨmã 81 čich * -etún 82 kámen * itá 83 Já * iye, * iče 84 voda * ɨ 85 jezero * ɨ-upá 86 písek * ɨʔɨtíŋ 87 napít se * ɨʔú 88 Země * ɨβɨ́ 89 nebe * ɨβák 90 mrak * ɨβák-tíŋ 91 strom * ɨβɨrá 92 vítr * ɨβɨtú 93 břicho *tj 94 domácí zvíře * (e) ɨmbá 95 kůra * ɨpé 96 noc * ɨpɨtún 97 luk * ɨrapár / * ɨβɨrapár 98 prach, prášek * -ɨtiʔmbór 99 znát * kʷaáβ 100 slunce * kʷár 101 křoviny, les * kaʔá 102 tráva, plevele * kaʔapiʔí 103 opice * kaʔí 104 sát * kaʔmbú 105 Tlustý * káβ 106 prsa * kám 107 kost * káŋ 108 škrábanec * karay 109 jíst (intrans.) * karú 110 dobrý * katú 111 spálit se * káy 112 spát * kér 113 špinavý * kɨʔá 114 veš * kɨβ 115 nůž * kɨčé 116 strach * čɨkɨyé 117 zelená * (a) kɨr 118 Tlustý * (pi) kɨr 119 čistý * kɨtíŋ-ʔók 120 řezat * kɨtĩ / * kɨti 121 jazyk * kũ 122 tento * ko 123 popel * kočúβ 124 písek * kuʔí 125 zadní * kupé 126 chlapec * kurumĩ 127 otvor, perforovat * kutúk 128 spadnout (objekt) * kúy 129 žena * kuyã 130 manioková rostlina * mandí 131 zemřít * manõ 132 proč * mbaʔé 133 zpívat * mbaraká 134 šít * mboβúk / * mboβɨk 135 málo * mbočapɨr 136 házet * (mbo) mbór 137 had * mbóy 138 prach * -mbukú 139 dát * meʔéŋ 140 dítě * membɨr 141 manžel *muži 142 zvíře * miyár 143 dva * mokõy 144 přepočítat * mombeʔú 145 ucho * nambí 146 porazit * nupã 147 maso * oʔó 148 zelená * oβɨ 149 list * óβ 150 Dům *OK 151 my (exkluzivní) *Ruda 152 Všechno * páβ 153 (znovu) počítat * papár 154 řeka * paranã 155 jeden * pé 156 vy všichni *čurat 157 křídlo * pepó 158 tabák * mazlíček 159 foukat * peyú 160 třít *kolík 161 kůže * pír 162 Ryba * pirá 163 kůra * pirér 164 dítě * ptáŋ / * mitáŋ 165 chodidlo * pɨ 166 játra * pɨʔá 167 Nový * pɨčačú 168 chytit * pɨčɨ́k 169 široký * pɨpír 170 sát * pɨtér 171 dech * pɨtú 172 ruka * pó / * mbó 173 tenký * poʔí 174 nehet * po-apẽ 175 kroutit * poán <* poayán? 176 těžký * počɨ 177 zpívat, tančit * poračéy 178 hruď * potiʔá 179 květ * potɨr 180 čistý * potuká <* po-kutuk? 181 smích * puká 182 dlouho * pukú 183 kravata (nahoru) * pʷár 184 lék * pʷeráβ 185 Studený * roʔɨ 186 bobtnat * rurúk 187 popel * tanimbúk <* tatá imbúk? 188 tapír * tapiʔír 189 bílý *cín 190 nos * tĩ 191 sem * -tɨk 192 otec * túβ 193 velký * tuβiyáβ 194 starý * tuyá 195 Šíp * uʔɨβ 196 noha * úβ 197 vejce * upiʔá 198 Přijít * úr 199 krev * uwɨ 200 ocas * uwáy 201 stará žena) * waiwĩ 202 Červené * -wáŋ 203 zvracení * weʔén 204 pták * wɨrá 205 sekera * yɨ 206 jaguár * yaʔwár 207 měsíc * yačɨɨ 208 hvězda * yačɨ-tatá 209 krokodýl * yakaré 210 běh * yán 211 my (včetně) * yande 212 utáhnout * (mbo) yár 213 hrát * -yarú 214 smích * jo 215 mluvit * yeʔéŋ 216 vrátit se, vrátit se * ye-βɨr 217 tráva, plevele * yuʔũ 218 žlutá * yúβ 219 shnilý * yúk 220 zabít * yuká 221 žlutá * yukɨrɨ 222 sůl * yukɨr 223 krk * yúr 224 ústa * yurú
Lemle (1971)
Následující rekonstrukce Proto-Tupi-Guarani jsou z Lemle (1971):[7]
Ne. lesk Proto-Tupi-Guarani 1 do, v * pɨpe 2 nehoda * memwã 3 ostrý * aemee 4 voda * ɨ 5 nějaký * amõ 6 zarovnat, opletení * str 7 žlutá * yub 8 kravata * apɨtĩ 9 kravata * pwar 10 Procházka * ata 11 tapír * tapiʔir 12 utáhnout * momyk 13 sevření * pɨcɨk 14 že * pe 15 luk * ɨbɨrapar 16 strom * ʔɨb 17 křídlo * pepo 18 dědeček * amõy 19 Tlustý * kab 20 sádlo * yanɨ 21 žaludek, játra * pɨʔa 22 žaludek * ɨe 23 žaludek * ebek 24 udeřil * nupã 25 napít se * ɨʔu 26 zvíře * eɨmab 27 ústa * yuru 28 plovák * pěkně 29 dobrý * katu 30 bílý *cín 31 hrát si * yemocaray 32 otvor * kwar 33 hlava * akaŋ 34 vlasy * ʔab 35 podzim * ʔar 36 cesta * pe, * opice 37 pole * yũ 38 kánoe * ɨar 39 tráva * kapiʔi 40 maso * oʔo 41 Dům *OK 42 kůra * pe 43 kukuřičný nápoj * kawĩ 44 kopat * ɨbɨkoy 45 kopat * jo 46 košík * karamemwã 47 nebe * akbak 48 volání * enõy 49 úplný * por 50 čich * etun 51 roh * atĩ 52 roh * ʔak 53 sát * pter 54 déšť *muž 55 popel * tanimuk 56 nosál * kwati 57 had * moy 58 poškrábat * ano 59 jíst * ʔu 60 společník, bratře * ʔirũ 61 dlouho * puku 62 tětiva *vačka 63 tok * cɨrɨk 64 střih * kɨtĩ 65 zadní *opice 66 zadní * kupé 67 šít * mobɨk, * mobɨbɨk 68 růst * akakuwab 69 dát * jáʔeŋ 70 prst * pwã 71 lhát * ʔab 72 zub * ano 73 kreslit * kwatiar 74 den * ar 75 dva * mokõy 76 spát * ker 77 on * ano 78 tlačit * moayan 79 třít *kolík 80 třít * kɨtɨk 81 manželka * emireko 82 vydržet * puʔam 83 hvězda * yacɨtata 84 ɪ *(led 85 nůž * kɨce 86 mluvit * yeʔeŋ 87 úplný * ʔɨtarõ 88 tenký * poʔi 89 Šíp * uʔɨb 90 květ * potɨr, * ɨbotɨr 91 oheň * tata 92 list * ob 93 Studený * roʔɨ, * roʔɨca 94 ovoce * ʔa 95 kouř * tatatiŋ, * catatiŋ 96 tabák * petɨm 97 prorazit * kutuk 98 dráp * pɨcãpẽ 99 jako * ʔarõ 100 velký * tubicab 101 muž * aba 102 ostrov * ɨpaʔũ 103 bobtnat * bubur 104 bobtnat * ruru 105 prostor * paʔũ 106 jít * co 107 aligátor * yakare 108 koleno * enɨpɨʔã 109 házet * momor 110 jezero * ɨpab, * ɨupab 111 umýt * yocey, * ey, * c-ey, * yac-ay 112 jazyk * opice-kũ, * kũ 113 hladký * cɨm 114 daleko * -mɨrɨb 115 měsíc * yacɨ 116 opice * kaʔi 117 sekera * yɨ 118 matka * cɨ 119 příkaz * cesta 120 maniok * maniʔok 121 ruka * po 122 levá ruka * acu 123 manžel *muži 124 zabít * yuka 125 les * kaʔa 126 špatný * aib, * aɨb 127 chlapec * kunumĩ 128 kukuřice * abati 129 mokrý * akɨm 130 kousat * cuʔu 131 zemřít * manõ 132 kopec * ɨbɨtɨr, * ɨbɨʔam (+ -usu) 133 hýbat se * mɨ̃y 134 mnoho * eta, * c-eta 135 žena * kuyã 136 rozmanitost ptáků * mɨtũ 137 plavat * karta 138 nos, zobák * tĩ 139 noc * pɨtun 140 noc * pɨca 141 název * ehm 142 my (kromě) *Ruda 143 my (vč.) * yane 144 Nový * pɨcacu 145 mrak * ŋbatiŋ 146 dutý * ɨbɨ̃y 147 oko * eca 148 jaguár * yawar 149 ucho * nami 150 kost * kaŋ, * kaŋ-wer 151 slyšet * enub 152 vejce * upiʔa 153 otec * ub 154 pánev * jo 155 pánev * yaẽpopo 156 Papoušek * ayuru 157 složit * labuť 158 pták * wɨra 159 lepit * ɨbɨra 160 chodidlo * str 161 Skála * ita 162 hruď * potiʔa 163 prsa * kam 164 Ryba * pira 165 kůže * pir, * piruer 166 Pírko * ab, * c-ab, * c-a-wer 167 noha * etɨmã 168 těžký * pocɨy 169 krk * ayur 170 osoba * akwa 171 veš * kɨb 172 různé hryzátko * piʔũ 173 minulý čas * pwer 174 Černá * un, * c-un 175 černá, tmavá * picun 176 hořet * kay 177 hořet * apɨ 178 horký * akub 179 ocas * pryč 180 rozdělit * mobok, * bok 181 vykořenit * apo 182 škrábanec * karay 183 kolo * apuʔa 184 dýchat * pɨtu 185 řeka * paranã 186 smích * puka 187 znát * kuwaab 188 sat * yukɨr 189 sliny * enɨ 190 krev * uwɨ 191 vyléčit * pwerab 192 suchý * kaŋ 193 semínko * ano 194 sedět * apɨk 195 slunce * kwaracɨ 196 foukat * peyu 197 špinavý * kɨʔa 198 špinavý * ipib 199 bambus * takwar 200 strach * cɨkɨye 201 přistát * ɨbɨ 202 Všechno * pab 203 tři * mocapɨr 204 střeva * ɨʔe 205 jeden * oyepeteĩ 206 nehet * pwã-pẽ 207 vítr * ɨbɨtu 208 vidět * epyak 209 zelená * obɨ 210 červ * ceboʔi 211 Červené * waŋ 212 Červené * piraŋ 213 Červené * pɨtaŋ 214 nalévat * (ʔ) ẽ 215 Přijít * ur 216 žít * eko, * ekobe 217 moucha * bebe 218 zpíváš.) * ne, * ene 219 vy (pl.) *čurat 220 zvracení * my 221 šílený * irõ
Viz také
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Tupi – Guarani“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Rodrigues, A. D .; Cabral, A. S. A. C. Revendo a classificação interna da família Tupí-Guaraní. In: CABRAL, A. S. A. C., RODRIGUES, A. D. (Orgs.). Línguas indígenas brasileiras: fonologia, gramática e história. Tomo I. Belém: UFPA / EDUFPA, s. 327-337, 2002.
- ^ O'Hagan, Zachary (s Keithem Bartolomeiem, Natalií Chousou-Polydouri, Emily Clem, Erin Donnellyovou a Levem Michaelem). 2014. Výpočetně-fylogenetická klasifikace Tupí-Guaraní a její geografické rozšíření. Jazyková variace a změna, 20. října, Chicago.
- ^ Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.
- ^ Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Schleicher, Charles Owen. 1998. Srovnávací a interní rekonstrukce jazykové rodiny Tupi-Guarani. Disertační práce, University of Wisonsin - Madison.
- ^ Lemle, Miriam. 1971. Interní klasifikace jazykové rodiny Tupi-Guarani. V David Bendor-Samuel (ed.), Tupi studuje I, 107-129. Norman: Letní lingvistický institut University of Oklahoma.
- Michael, Lev, Natalia Chousou-Polydouri, Keith Bartolomei, Erin Donnelly, Vivian Wauters, Sérgio Meira, Zachary O'Hagan. 2015. Bayesiánská fylogenetická klasifikace Tupí-Guaraní. LIAMES 15(2):193-221.
- O'Hagan, Zachary, Natalia Chousou-Polydouri, Lev Michael. 2019. Fylogenetická klasifikace podporuje severovýchodní amazonskou vlast Proto-Tupí-Guaraní. LIAMES, Campinas, SP, v. 19, 1-29, e019018, 2019. doi:10.20396 / liames.v19i0.8655791.
- Michael, Lev; Chousou-Polydouri, Natalia (2020). „Výpočetní fylogenetika a klasifikace jihoamerických jazyků“ (PDF). Jazyk a lingvistický kompas. 13 (12). doi:10.1111 / lnc3.12358.