Panoanské jazyky - Panoan languages

Panoan
Zeměpisný rozdělení	jihozápadní Amazon
Jazyková klasifikace	Pano – tacanan ? Panoan
Glottolog	pano1256[1]
Panoanské jazyky (tmavě zelená) a takananské jazyky (světle zelená). Skvrny označují dokumentovaná umístění.

Panoan (taky Pánoan, Panoano, Panoana, Páno) je rodina jazyků, kterými se mluví Peru, západní Brazílie, a Bolívie. Je to možná pobočka většího Pano – tacanan rodina.

Genetické vztahy

Rodina Panoan je obecně věřil být příbuzný Tacanan rodina, tvořící se s tím Pano – tacanan, ačkoli toto ještě nebylo stanoveno (Loos 1999).

Jazykový kontakt

Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Kechua, Mapudungun, Moseten-Tsimane, Tukano, Uru-Chipaya, Harakmbet, Arawak, Kandoshi, a Pukina jazykové rodiny kvůli kontaktu.^[2]

Jazyky

Existuje asi 18 existujících a 14 zaniklých jazyků Panoan.^[3] V níže uvedeném seznamu panoanských jazyků upraveném Fleckem (2013) znamená (†) vyhynulý a (*) zastaralý (již se nemluví denně). Dialekty jsou uvedeny v závorkách.

• Mayoruna
  • Tabatinga Mayoruna [nejrůznější] †
  • majonéza
    • Matses
      • Matses (Peruánské matses, brazilské matses, Paud Usunkid^†)
      • Kulino (Curuça) * (Kapishtana *, Mawi *, Chema *)
      • Demushbo †
    • Korubo (Korubo, Chankueshbo *)
    • Matis
      • Matis
      • Jandiatuba Mayoruna †
      • Amazon Mayoruna † (dva dialekty)
• Hlavní řada Panoan
  • Kasharari [nejrůznější]
  • Kashibo (Kashibo, Rubo / Isunbo, Kakataibo, Nokaman)
  • Pobočka Nawa (od nejméně odlišné)
    • bolivijský
      • Chokobo /Pakawara (Chokobo, Pakawara)
      • Karipuna [možná dialekt Chokobo-Pakawara] †
      • ? Chiriba †
    • Madre de Dios †
      • Atsawaka-Yamiaka † (Atsawaka, Yamiaka)
      • Arazaire †
    • Blanco River Remo †
    • Tarauacá Kashinawa †
    • Marubo
      • Marubo [povodí Javari]
      • Katukina (nebo Waninawa: Katukina z Olindy, Katukina ze Sete Estrelas, Kanamari^†)
      • Olivença Kulina
    • Poyanawa *
      • Poyanawa †
      • Iskonawa *
      • Nukini †
      • ?Môa Nawa * [předběžně kvůli nedostatku údajů]
      • Jaquirana Remo †
    • Chama
      • Shipibo (Shipibo-Konibo, Tapiche Kapanawa *)
      • Pano * (Pano †, Shetebo *, Piskino *)
      • Sensi †
    • Prameny
      • Ibuaçu Kashinawa (Brazilská Kashinawa, peruánská Kashinawa, Juruá Kapanawa^†, Parannawa^†)
      • Yaminawa (Brazilské dialekty Yaminawa, peruánská Yaminawa, Chaninawa, Chitonawa, Mastanawa, Parkenawa (= Yora), Shanenawa, Sharanawa / Marinawa, Shawannawa (= Arara), Yawanawa, Yaminawa-arara *, Nehanawa^†)
      • Amawaka (Peruánská Amawaka, Nishinawa^†, Yumanawa^†)
      • Môa Remo † (připomíná Amawaka)
      • Tuchinawa † (podobá se Yaminawským dialektům)

Hranice mezi skupinami Poyanawa, Chama a Headwaters jsou poněkud rozmazané. Karipuna a Môa River Nawa nemusí být odlišné jazyky a Chiriba nemusí být vůbec Panoan.

V literatuře byly popsány stovky dalších „panoanských“ jazyků. Toto jsou názvy skupin, které mohly být etnicky Panoan, ale jejichž jazyk není ověřen. Někdy se předpokládá, že jsou Panoan na žádném jiném důkazu, než že jméno končí -nawa nebo -bo. Několik, jako např Maya (Pisabo), nejsou ověřeni, ale údajně jsou vzájemně srozumitelní se známým jazykem Panoan (v tomto případě Matsés).^{[Citace je zapotřebí ]} Lidé mluvící jedním z těchto domnělých jazyků, Kontanáwa,^[4] byl znovuobjeven v roce 2002. Nejsou však k dispozici žádné jazykové informace a není známo, zda mluví odlišným jazykem.^[5]

Oliveira (2014)

Interní klasifikace podle Oliveiry (2014: 123):^[6]

• Skupina 1: Kashíbo
• Skupina 2
  • Shípibo-Kónibo, Kapanáwa
  • Marúbo (?)
• Skupina 3: Chákobo, Kaxararí (?)
• Skupina 4: Yamináwa, Chanináwa, Sharanáwa
• Skupina 5: Shanenáwa, Katukína
• Skupina 6: Poyanáwa (?), Amawáka
• Skupina 7
  • Kaxinawá, Marináwa
  • Yawanawá
• Skupina 8: Mayorúna, Matís, Korúbo

Jolkesky (2016)

Interní klasifikace podle Jolkesky (2016):^[2]

(† = zaniklý)

• Pano
  • Pano, severní
    • Kulina (Pano)
    • Korubo
    • Matis
    • Matses
    • Pisabo
  • Pano, Nuclear
    • Kasharari
    • Pano, západní
      • Kashibo, Kakataibo
      • Nokaman †
    • Pano, centrální
      • Purus
        • Amawaka
        • Kashinawa
        • Yaminawa-Iskonawa-Marinawa: Iskonawa, Marinawa, Yaminawa; Yawanawa
      • Jurua
        • Kanamari (Pano)
        • Katukina (Pano)
        • Marubo
      • Nukini-Remo
        • Nukini
        • Remo †
        • Poyanawa
      • Atsawaka †
        • Arazaeri †
        • Atsawaka †
        • Yamiaka †
      • Chakobo
        • Chakobo
        • Karipuna (Pano)
        • Pakawara
      • Shipibo-Kapanawa
        • Kapanawa
        • Shipibo-Wariapano: Sensi †; Wariapano; Shipibo

Homonyma

Velká část zmatku obklopujícího jazyky Panoan je počet homonym v různých jazycích. Hlavní dvojznačná jména jsou následující:^[3]

Sousední jazyky jiných rodin mohou také sdílet názvy panoanského jazyka. Následující tabulka ignoruje další homonyma vzdálená:

Odrůdy

Níže je uveden úplný seznam jazykových variet Panoan uvedených v seznamu Loukotka (1968), včetně názvů neověřených odrůd.^[7]

Severní jazyky

• Pano / Pánobo - mluvený ve vesnici Contamana na Řeka Ucayali, Provincie Loreto, Peru.
• Maruba / Maxuruna / Mayoruna / Pelado / Dallusi - mluvený na Řeka Maruba a Řeka Jandiatuba, stát Amazonas.
• Culino - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví mezi Řeka Jutaí, Řeka Javarí, a Řeka Jandiatuba, Amazonas.
• Panau - mluvený pouze několika rodinami v Seringal Barão, Rio Branco, území Acre, Brazílie. (Bez ověření.)
• Cashibo / Cacataibo / Caxivo / Hagueti - mluvený na Řeka Pachitea, Řeka Pisqui, a Řeka Aguaytía, Loreto, Peru.
• Manamabobo - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Pachitea, Peru. (Bez ověření.)
• Carapacho / Caliseca - jednou promluvil na Řeka Carapacho, Peru. (Bez ověření.)
• Pichobo - jednou mluvený ústy Řeka Paguamigua v Peru. (Bez ověření.)
• Sobolbo / Bolbo - jednou promluvil na Řeka Cohengua, Peru. (Bez ověření.)
• Mochobo - jednou mluvený mezi Řeka Guanie a Řeka Guarimi. (Bez ověření.)
• Maspo - jednou promluvil na Řeka Taco a Řeka Manipaboro. (Bez ověření.)
• Comobo / Univitsa - jednou mluvený ve stejné oblasti na internetu - Řeka Inua a Řeka Unini. (Bez ověření.)
• Conibo / Cunibo / Curibeo - mluvený podél Řeka Ucayali mezi 8 ° 30 'a 10 ° zeměpisné šířky.
• Cháma / Manava / Chipeo / Setebo / Shipibo / Puinahva - mluvený na Řeka Ucayali severně od kmene Conibo.
• Nocamán - mluvené u zdrojů Řeka Chesco, Loreto.
• Ruanagua - mluvený na Řeka Corjuania, Loreto. (Bez ověření.)
• Capanagua - mluvený na Řeka Tapiche a řeka Blanco, Loreto.
• Busquipani - jednou promluvil na Řeka Alacrán, Loreto. (Bez ověření.)
• Custanáwa - mluvený na horním toku Řeka Purus v blízkosti ústí Řeka Curanja, Loreto. (Bez ověření.)
• Espino - mluvený na Řeka Curumaha ve stejné oblasti. (Bez ověření.)
• Yura - jednou promluvil na Řeka Piqueyaco, Loreto. (Bez ověření.)
• Marináwa - mluvený na Řeka Furnaya, Loreto. (Pike a Scott 1962.)
• Xaranáwa - mluvený na Řeka Curanja, Loreto. (Bez ověření.)
• Canawari - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Curumaha a Řeka Rixalá, Akrské území, Brazílie
• Nucuini / Remo / Rheno - mluvené u zdrojů Řeka Javari a na Řeka Moenalco a Řeka Ipixuba, stát Amazonas.
• Amahuaca / Sayaco / Impetineri - mluvený na Řeka Urubamba a Řeka Ucayali, Loreto, a na Řeka Purus a Řeka Juruá, Acre.
• Mastináhua - mluvený na Řeka Purus na stejném území. (Bez ověření.)
• Cachináua / Huňikui - mluvený mezi Řeka Embira, Řeka Liberdade, a Řeka Tarauacá, stát Amazonas.
• Tuxináua - mluvený na Řeka Embira a Řeka Humaitá, Acre.
• Camanáwa - na Řeka Moa v Acre. (Bez ověření.)
• Pacanáwa - mluvené u zdrojů Řeka Embira, Acre. (Bez ověření.)
• Nehanáwa - mluvený malým kmenem na Řeka Jordão, Acre.
• Nastanáwa - mluvený na horním toku Řeka Jordão.
• Cuyanáwa - mluvený mezi Řeka Moa a Řeka Paraná dos Mouros, Akrské území. (Bez ověření.)
• Sacuya - jednou mluvený mezi Řeka Juruá a Řeka Tamaya, Acre. (Bez ověření.)
• Xanindáua - mluvený malým kmenem na Řeka Riozinho, Acre. (Bez ověření.)
• Coronáwa - mluvený na akrovém území, ale přesné umístění neznámé. (Bez ověření.)
• Yauavo - jednou mluvený mezi Řeka Tejo a Řeka Aturia, Acre. (Bez ověření.)

Skupina Yaminaua

• Yaminaua - mluvené u zdrojů Řeka Tarauaca, území Acre.
• Poyanáwa - mluvený na akrovém území na Řeka Moa.
• Yumanáwa - mluvený na Muruzinho řeka, Acre.
• Paran-náwa - mluvený na Řeka Murú, Acre.
• Nixináwa - mluvený na Řeka Jordão, Acre.
• Yawanáwa - mluvený na akrovém území na horním toku řeky Řeka Jordão.
• Sanináwa / Shanináua - mluvený na Řeka Valparaiso, Řeka Liberdade, a Řeka Humaitá, Acre.
• Xipináwa - mluvený mezi Řeka Valparaiso a Řeka Liberdade. (Bez ověření.)
• Aranáwa - mluvený mezi Řeka Humaitá a Řeka Liberdade. (Bez ověření.)
• Contanáwa - mluvený ve stejné zemi na horním toku Řeka Tarauaca a na Řeka Humaitá. (Bez ověření.)
• Yumináhua - mluvený na Řeka Tarauaca, Acre. (Bez ověření.)
• Wamináua / Catoquino do rio Gregorio - mluvený na stejném území na Řeka Gregorio.

Skupina Sensi

• Sensi - mluvený na Řeka Huanachá a Řeka Chanuya, oddělení Loreta, Peru.

Centrální skupina

• Yamiaca / Haauñeiri - mluvený malým kmenem na Řeka Yaguarmayo, oddělení Madre de Dios, Peru.
• Arazaire - jazyk používaný několika rodinami ve stejné oblasti na internetu Řeka Marcapata.
• Atsahuaca / Chaspa - mluvený na Řeka Carama ve stejné zemi.
• Araua - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Chiva, území Colonia, Bolívie. (Bez ověření.)

Východní skupina

• Chacobo - mluvil kolem Jezero Rogoaguado, Provincie Beni, Bolívie.
• Capuibo - jednou promluvil na Řeka Biata v provincii Beni, Bolívie. (Bez ověření.)
• Pacaguara - jazyk je nyní pravděpodobně vyhynulý, jednou se mezi ním mluvilo Řeka Beni a Řeka Abuña.
• Sinabo / Shenabu / Gritones - jazyk nyní pravděpodobně vyhynulý, jakmile se na něm mluví Řeka Mamoré poblíž Los Almendrales, provincie Beni. (Nothmg.)
• Caripuna / Jaunavô / Shakáre / Éloe / Yacariá - mluvený v devatenáctém století podél Řeka Madeira a zdroje Řeka Beni, nyní jen v jediné vesnici u ústí řeky Řeka Mutumparaná, Rondônia.
• Pama / Pamainá - jazyk neznámého kmene Řeka Caldeirão, území Rondônia. (Bez ověření.)

Gramatické rysy

Prefixace části těla

Výjimkou z převážně sufixální morfologie jazyků panoanských jazyků jsou soubory přibližně 30 morfémů, které se primárně vztahují k částem nebo rysům prototypů lidských a zvířecích těl (a analogickým rozšířením botanik, manufaktur, krajiny a abstraktního prostoru), u nichž se zjistilo, že se vyskytují téměř ve všech ověřených jazycích rodiny (Fleck 2006: 59; Ferreira 2007, 2008; Amarante Ribeiro a Cândido 2008; Zariquiey a Fleck 2012: 385–386).

To, že jsou tyto monosyllabické formy produktivně připevňovány k verbálním, nominálním nebo adjektivním kořenům, vedlo mnoho panoanistů k tomu, že je popsali jako předpony (např. Prost 1967 a Zingg 1998 [pro Chakobo]; Faust 1973, Loriot et al. 1993 a Valenzuela. 2003 [pro Shipibo-Konibo]; Hyde 1980 [pro Amawaka]; Eakin 1991 [pro Yaminawa]), zatímco podoba forem a volná sémantická korespondence s nevázanými, víceslabičnými výrazy „část těla“ vedla ostatní k tomu, aby je popsali jako začleněné podstatná jména (např. Loos 1999). Novější a podrobnější analýzy této funkce v Matses (Fleck 2006) a Kashibo-Kakataibo (Zariquiey a Fleck 2012) prokázaly, že většina předpon částí těla v těchto jazycích není snadno analyzovatelná, protože synchronní allomorfy podstatných jmen, jimž se podobají.

Mnoho předpony částí těla Panoan sémanticky zahrnuje řadu denotat nad rámec přísně „tělesného“ pomocí analogického rozšíření. Například v Matsesu předpona an- odpovídá podstatným jménům ana „ústa, jazyk, dlaň (ruka), chodidlo (chodidlo), (paže) jáma“; anmaëşh „žaberní štěrbiny (z ryb)“; a anşhantuk „bažinatá deprese v zemi“; ale může být sám o sobě lesklý také jako „dutina, konkávní povrch, vnitřek, spodní strana“; a „střed (cesty proudu)“ (Fleck 2006: 64). V příkladech níže předpona an- s kořenem slovesa kiad 'learn' vyjadřuje učení konkrétně 'orální aktivity', zatímco prefix mě- „ruka, malta, předloktí, zápěstí, vyčnívající karpální kosti, loket, prst, klouby prstů, nehet, větev“ vyjadřuje učení konkrétně „manuálního“:

an-kiad-o-bi

ústa-learn-PAST-1S

„Naučil jsem se s ohledem na (svá) ústa“, tj. „Naučil jsem se orální činnost“ (jazyk, mluvení, píseň, zpěv, recitace abecedy, pískání, jíst určitý druh jídla atd. .) (Fleck 2006: 78)

mě-kiad-o-bi

ruka-learn-PAST-1S

„Naučil jsem se tkat, psát, dělat matematické úlohy, střílet z brokovnice, vystřelit šípy nebo jiné ruční úkoly“ (Fleck 2006: 78)

Následující příklad ukazuje, jak an- umí vyjádřit lokální informace v mimotelovém topografickém prostoru:

nëid-ø	an-san-aşh	my-ta	Ó	ke-pa-ak	ka-denne-k	ke-onda-şh
this.one-ABS	centrum-put: PL.O-after: S / A> S	lež-IMPER	3ABS	řekni-TOP.CONT-NARR.PAST	tell-REM.PAST.INDIC	tell-DIST.PAST-3

'"Dejte tohle doprostřed [cesty] a pak si lehněte!" on [Měsíc] řekl, říkali, bylo mi řečeno '(Fleck 2006: 80).

Zatímco předpony částí těla v Kashibo-Kakataibo, stejně jako v Matses, jsou vysoce produktivní se slovesy, používají se pravidelně pouze se skromnou řadou adjektiv a podstatných jmen (Fleck 2006: 72; Zariquiey a Fleck 2012: 394–5). Zariquiey a Fleck (2012: 394) poznamenávají, že kashibo-kakataibo „slova pro„ kůži “,„ vlasy “a„ maso “„ mají pravidelně předponu:

kapë	të-šaka	mëra-aşh ...
kajman	krk-kůže. ABS	find-S / A> S

„nalezení kůže kajmanského krku ...“ (Zariquiey a Fleck 2012: 395).

Kvůli nedostatku podrobných studií předpon prefixů částí těla Panoan zůstávají vysvětlení jejich gramatikalizace do značné míry spekulativní. Fleck vyslovil hypotézu, že „prefixace Panoan (sloveso) se vyvinula z inkorporace podstatných jmen v minulosti, která koexistovala se složením podstatných jmen a podstatných jmen, která zahrnovala synchronní redukci kořenů částí těla“ (2006: 92). Na základě své analýzy prefixace Kashibo-Kakataibo představují Zariquiey a Fleck dva diachronní scénáře pro orientaci budoucí srovnávací práce: „(1) prefixace se vyvinula z produktivního začlenění podstatných jmen (předpony pocházejí z podstatných jmen delší části těla); nebo (2) Proto-panoanské pojmy části těla byly jednoslabičné formy, které se staly vázanými, a většina současných pojmů části těla byla později vytvořena z nich “(2012: 408).

Slovní zásoba

Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby.^[7]

Proto-jazyk

Níže jsou uvedeny proto-panoanské rekonstrukce de Oliveira (2014).^[8] Úplný seznam originálních portugalských lesků najdete v odpovídajících Portugalský článek.

lesk	Proto-Panoan
'slunce'	* βaɽi
'hvězda'	* wis (...)
'kukuřice'	* ʂɨki
‚udělat, zabít '	* ʔak-
'kapybara '	* ʔamɨ (n)
'velký, velký'	* ʔani
'paca (Cuniculus paca )'	* ʔano
‚nepřechodná přípona harmonie '	* -ʔaʂ
‚druh jedu '	* ʔaʂ (an) -
'tapír (Tapirus terrestris )'	* ʔawaɽ
‚žena, manželka '	* ʔawi (n)
'žena'	* ʔaw̆iβo
‚polykat, vdechovat '	* ʔaya-
'I (1sg)'	* ʔɨ
'velký, velký'	* ʔɨwa
'veš'	* ʔia
'jezero'	* ʔian
'majitel'	* ʔiʔβo
„ptačí druh“	* ʔiʔtsak
‚horký, horký '	* ʔitsis
'teplo, horko'	* jo
'horký'	* ʂa (n) a
‚obejmout, držet v náručí '	* ʔikok-
„držet / nosit v náručí“	* ʔikoʔiko-
‚vstát, jít nahoru '	* ʔira-
„hospodářská zvířata, domácí zvířata“	* ʔinak
'dát'	* Arinar-
‚druh jaguára '	* ʔi (n) o
"druhy ryb (čeledi Loricariidae )'	* ʔipo
‚bolest, ublížit '	* ʔisir-
„druhy kosů (z čeledi Icteridae )'	* ʔisko
"druh opice (z čeledi Atelidae )'	* ʔiso
„druh opice“	* ɽiɽo
'vřešťan (druh opice) “	* ɽoʔo
„druh opice“	* ʃiro
„druhy opic (Callitrichidae ?)'	* sipi
„druh opice“	*byl
'běžet'	* ʔisto-
'velmi mnoho'	* ʔitsak
'král sup '	* ʔiʃmi (n)
'těžký'	* ʔiɨ
‚rejnok '	* ʔiwi
'klíště'	* hoʔpoʂ
'déšť'	* ʔoi
'podívat se'	* ʔoi (n) -
'kašlat'	* ʔok (o) -
‚vědět, naučit se '	* ʔo (n) a (n) -
„sladká voda (rozsvícená nová kapalina)“	* ʔoma-paʂa
'smát se'	* ʔosa (n) -
'spát'	* ʔoʂ (a) -
'stín'	* ʔota
‚sát '	* ʔoyo-
‚on, to '	* ha (a)
‚utéct, uprchnout '	* haβa (t) -
„druh volavky“	* haka
„šlapat (zapnout)“	* hamak-
'jazyk'	* hana
'zvracet'	* ha (n) a (n) -
'název'	* harɨ
'Curassow (ptačí druh rodiny Cracidae )'	* hãsi (n)
'otevírací'	* hãʂaβa
'tolik'	* hatit
'3PL'	* hato
„co, které“	* haw (ɨ / a)
'jeho její)'	* hawɨn
'cesta, cesta, lesní stezka'	* βaʔi
‚noc, tma '	* βaʔki (ʃ) i
'temná noc'	* yamɨ (t)
„hadřík (?)“	* βatʃi
„spásané, vyčištěné“	* βai (C)
‚syn, dítě '	* βakʷɨ
'pěna'	* βakoʂ
'zasadit'	* βana-
'vejce'	* βatsi
'šeptat'	* βaʂɨʂɨ-
'bonbón'	* βata
„druhy ryb“	* βato (m)
"papoušek (druh čeledi Psittacidae )'	* βawa
„druhy ryb (Pseudoplatystoma corruscans )'	* βawi (n)
'načíst, hledat'	* βɨ-
'komitativní'	* -βɨt, * -bɨta (n)
‚chlapec, dospívající '	* βɨʔra (C)
‚zapomenout, prohrát '	* βɨʔ (n) oÇ
'roztržení'	* βɨʔo (m)
‚vlny '	* βɨʔʃo (n)
‚čelo, obličej '	* βɨmãnan
'manžel, muž'	* ɨɨnɨ
'muž, muž'	* βɨ̃βo
"dřeviny (čeledi Phyllanthaceae )'	* βɨp (zapnuto)
'oko'	* ɨɽɨɽo
‚řezat '	* ɨɨstɨ-
‚obočí '	* ɨʂɨʂko
‚obočí '	* βɨʂpi
‚druh žáby '	* ɨʂɨʂko
'tenký, plochý'	* βɨʂ (n) a (n)
‚polévka, vývar '	* ɨɨɨɨm
'face (předpona části těla)'	* βɨ-
'chytit'	* βiÇ-
'kůže, kůže, skrýt'	* βitsi
„druh volavky“	* βitʃo
„druh komárů“	* βi
'ovoce'	* βimi
'vosa'	* ira
'moriche dlaň (Mauritia vinifera )'	* βinon
'guava'	* βĩpiʃ
'pluralizer'	* -βo
"druh datel (z čeledi Picidae )'	* Nádrž
‚druh krabice '	* βoʔ (n) a (n) -ti
‚druh palmy '	* βoʔɽɨ (t)
‚pařez, kufr '	* βoʔɽo (Ç)
"druhy ryb (čeledi Pimelodidae )'	* βoɨ
'pryskyřice'	* βoi (Ç)
„druhy stromů (Cecropia ?)'	* βoko (n)
„malý strom, jehož kůra se používá k výrobě lan“	* βoko
„včelí druh“	* βo (n) a
'vlasy, kabát'	* βo
‚druh brouka '	* βõpa
„druh vydry“	* βõsi (m)
'hlava'	* βoʂka (Ç)
'sednout si)'	* tsaʔo (t) -
„druhy ryb“	* tsatsa
„škytavka, škytavka“	* tsɨko-
'cikáda'	* tsiʔo
‚dřevěné uhlí, žhavý '	* prsaɨ
‚žhavé uhlí, palivové dřevo '	* (ts) je (t) o
'SZO'	* tso (a)
„chytit, chytit rukou“	* tsoma-
‚bodat, prorazit, vstříknout '	* tʃaʔtʃi-
‚rozdrtit, porazit, zasáhnout '	* tʂaka-
'lhát'	* tʃa (n) i-
‚druh škeble '	* tʃãpiʃ
‚kriket, kobylka '	* tʂãpo
'ledňáček '	* tʃaɽaʂ
„druh jelena“	* tʂaʂo
'oheň'	* tʃiʔi
„popel (rozsvícený požární prach)“	* tʃiʔi mapo
‚řídit (kánoe) zezadu '	* tʃiβi-
'zadní část'	* tʃipo
‚umýt se, umýt se '	* tʃoka-
'tkanina, oblečení'	* tʃopa
'tvrdý, silný'	* tʃoɽiʃ
‚tvrdý, silný '	* kɨɽɨʂ
'kapalina, voda'	* hɨ (n) ɨ
„druhy ryb“	* hɨ (n) ɨ ʔino
‚odejít, nechat odejít '	* hɨ (n) ɨÇ
‚druh palmy '	* hɨpɨ
‚svítit, hořet '	* hɨɽɨ-
‚uhasit (oheň) '	* (n) v pořádku-
'semínko'	* hɨʂɨ
'vstoupit'	* hiʔki-
‚druh mravence '	* hiʔima
‚druh mravence '	* ahoj (ts) i
'krev'	* himi
'ocas'	* hina
‚vidět, podívat se '	*jeho-
‚druh mravence '	* hitsis
„močit, močit“	* hisor-
„druh stromu i jeho ovoce“	* hiʃtʃiβi
'tree (generic), log (generic)'	* ahoj
‚slyšet, poslouchat, rozumět '	* kʷak-
'hrana, rty'	* kʷɨβi
'Penelope (druhy ptáků) “	* kʷɨβo
‚chtít, toužit '	* kʷɨ̃ɨ̃-
'chtít'	* katsi, * -kas
‚milovat, mít rád, chtít '	* (n) oi-
'volat'	* kʷɨ (n) a-
‚druh lavice '	* kʷɨ (n) a (n)
‚kreslit, malovat '	* kʷɨ (n) ɨ-
'vousy'	* kʷɨ (n) i
'konec, extrém'	* kʷɨ (n) o-
'do špízu'	* kʷɨo (n) -
'rty'	* kʷɨʂa (n)
'vousy'	* kʷɨʂ (n) i
„druh papouška“	* kaʔi (n)
'zadní'	* kaʔtɨ
'relativní'	* ka (n) i
'druh koše'	* kaka (n)
'ananas'	* ka (n)
'jaguár'	* kamarád
„hadí druh“	* kaʔmoʂ
„druh papouška“	* kara
'záblesk'	* karak
'luk'	* kano-
‚druh veverky '	* kapa
'cayman'	* kapɨt
'cará (druh jamu)'	* kaɽi
'palivové dříví'	* kaɽo
'rohož'	* kaʃi
'zpět (předpona části těla)'	* ka-
'šít'	* kɨʔʂɨ-
„nádoba, talíř, talíř“	* kɨ̃tʃa (C)
'kus, střep'	* kɨʂɨ
'tlustý'	* kɨʂto (C)
‚druh pánve '	* kɨ̃ti (C)
‚do konce, do konce '	* kɨyo-
'lokální ablativní přípona, směrový, směrem k'	* -ki
'hole, opening'	* kiri
'stehno'	* kʷisi
'kouř'	* kʷaʔin
'vařit'	* koβi (n) -
'čelist'	* kʷi
'matčin bratr'	* koka
'svítící červ'	* koki (ʃ)
'matčin bratr'	* koko
‚polykat měkké jídlo '	* koko-
'svítící červ'	* koko (ʃs) i-
'tinamou (druhy ptáků) “	* koma
‚druh houby '	* ko (n) o
'hnis'	* ko
'hodnota'	* kopi
‚popel, šedivý '	* koɽo
'cedr'	* (k) oʂna
‚kauzální slovní přípona '	* -m (a) -
'kopec'	* maʔtʃi
„druhy ryb“	* maʔi (r)
'Studený'	* matsi
'zamést'	* matso-
‚zvířecí roh '	* mãtʃa (n)
‚země, země '	* mai
„na zemi, na zemi“	*hlavní)
'pohřbít'	* mai (n) -, * maiwa-
'čelenka, klobouk'	* maiti
'krysa'	* maka
'krysa'	* ʂoya
'kámen, skála'	* maka
'piranha (druhy ryb) “	* makɨ
'přát si'	* mara-
'přes, asi'	* ma (n) a (n)
'kov'	* ma (n) ɨ
'banán'	* ma (n) i
‚dlouho '	* (ma) (n) o (t) -
‚vylézt (kopec) '	* mapaɨ-
‚krevety '	* mapi
'hlava'	* mapo
'jíl, prach'	* mapok
'druhy rostlin'	* maɽaʂ
'aguti (druhy hlodavců) “	* maɽi
„druh tykev“	* masɨ (n)
'písek'	* masi
'kámen'	* maʂaʂ
'urucum (strom a jeho ovoce) “	* maʂɨ
‚nahoře, vrchol '	* maʂka (t)
‚stříhat vlasy '	* maʂkoɽ-
‚zvířecí roh '	* mãʂo
‚narazit do hlavy '	* matas
'zemřít'	* mawa-
‚druh mravence '	* mawis
‚kroucení, točení, pohyb v kruzích '	* maya
„dotknout se, dotknout se ruky, cítit“	* mɨʔ (ɨ) -
‚mokrý, mokrý '	* mɨʔtʃa-
'ruka, paže'	* mɨβi
'nehet'	* mɨ̃tsis
'dráp, hřebík'	* hõtsis
'ruka'	* mɨkɨr
'pravá ruka'	* mɨkɨrɨ kʷaya
„najít, hledat“	* mɨɽa-
'plazit se'	* mɨʂo
'prst'	* mɨtoti
‚opadat, blátivá oblast '	* mɨwɨ
'2SG'	* mi
'2PL'	* mato
'pamonha (tradiční kukuřičné pečivo) “	* mɨsi
'háček, háček na ryby'	* miʃkiti
‚jed, hořký '	* moka
'trn'	* moʂa
'hnízdo'	* naʔa
‚lenost druhů '	* naʔir
'nebe'	* naiɽ
„druh komárů“	* (n) akʷa
'termit'	* nakʷaʂɨ
'snít'	* (n) ama-
„pod, pod, pod“	* nama
'maso'	* rami
'genipap (druh ovoce) “	* (n) a (n) ɨ
‚dát dovnitř, ponořit '	* nan (ɨ) -
‚uvnitř, uprostřed '	* (n) apo
‚koupat se, vykoupat se '	* (n) jako (i) -
'široký, široký'	* (n) aʂβa
'kousnout'	* (n) atɨʂ-
'cizinec'	* (n) awa
'duha'	* (n) awa βaʔi
„porost vegetace, opuštěná země“	* (n) awɨ
‚trumpetista '	* (n) .a
‚sjednotit se, dát dohromady '	* (n) ɨʔa-
'svázat'	* (n) ɨʂa-
„ptačí druh“	* (n) ɨʂ (n) ɨʂ
'den'	* rɨtɨ
'stát'	* niÇ
„les, lesy“	* (n) iʔi
'vánek'	* (n) iβiÇ
'stonožka, štír'	* (n) iβo
‚poslouchat, slyšet '	* (n) ĩka
‚táhnout, táhnout '	* (n) i (n) -
'potit se'	* (n) iska (n) -
‚druh palmy '	* (n) isi
'být znuděný'	* (n) iʃ-
'vítr'	* (n) iwɨ
'1PL'	*Ne(-)
'hluboký'	*(není-
„úsměvný druh“	* (n) oʔtʃo
'červ'	* noʔir
‚druh hlemýžďů '	* (n) oβo
„chutné, chutné“	* (n) o (ɨ)
'plavat'	* (n) v (a) -
'plavat'	* nono-
'kachna'	* rorom
'kánoe'	*(já ne
'letět'	* (n) o (ya) -
‚přijít, přijet '	* ho-
'květ'	* hoa
'jazyk, hlas, slovo'	* hoi
'dýchat'	* hoin
'srdce'	* hoi (n) ti
'schovat'	* hon (ɨ) -
‚muž, člověk '	* honi
„divoký druh prasete“	* ho (n) o
'Červené'	* hoʃin
'bílý'	* hoʂo
'umýt'	* paʔtsa-
‚opít se, opít '	* paʔɨn-
'Hluchý'	* paβɨ
'ucho'	* paβĩki
„druhy bambusu (Guadua weberbaueri, tabu )'	* paka
'spadnout'	* pakɨt-
'pásovec druh'	* paɨ (n) o
'ušní ozdoba, náušnice'	* pa (ʔ) o (t)
'otec'	*tatínek
'podvádět'	* paɽa (n) -
'řeka'	* paɽo
'ucho (předpona části těla)'	* pa-
'žlutá'	* pãʃin
„nový, čerstvý, syrový“	* paʂa
‚kvetoucí malá větev na stonku '	* paʂko
'Hluchý'	* paot
'třást'	* paya-
'shnilý'	* payo
‚křídlo, peří '	* pɨʔi
'jíst'	* pi-
‚synovec, syn něčí sestry '	* piʔak
'Šíp'	* pia
'andulka'	* pitso
'kolibřík'	* pi (n) o
‚druh tukanů '	* Pisa
'cujubi (m) (Pipile cujubi, druhy ptáků), divoký krocan '	* koʂo
„velký druh tukanů“	* OK
„hadí druh“	* pisika
'malá taška (?)'	* piʃa
'rohož'	* piʃi (n)
'malý'	* pistia
'jídlo'	* piti
'fekálie'	* poʔi-
‚druh tuberkulózy (yam?) '	* poa
‚sestra nebo bratr opačného pohlaví '	* poi
‚střevo, břicho '	* poko
'žíla'	* pono
„druh sovy“	* popo
‚lenost druhů '	* posɨ (n)
'kotník'	* poʂko
‚thow, to leave '	* pota
'prach'	* poto
'paže'	* poyam
‚během, zatímco '	* ɽaʔma
„lék, droga, tradiční medicína“	* ɽaʔo
‚bát se, bát se '	* ɽaʔtɨ-
'dva'	* ɨaβɨt
'stydět'	* ɽaβi (n) -
‚koleno, koleno '	* ɽãβoʂo (ko)
‚bát se, bát se '	* ɽakʷɨ-
'lehnout si'	* ɽaka-
„zakrýt, obklopit“	* o-ako-
‚vlasy na těle, kabát '	* ɽani
'koleno'	* ɽa (n) toko
'zabít'	* ɽɨʔtɨ-
'end, headwater (?) ("ponta, cabeceira do rio")'	* ɽɨβo
„dopředu, nahoru (od řeky)“	* ɽɨβo + ki
‚díra v nose, nosní dírce '	* ɽɨ + kini
‚brousit '	* ɽɨnɨ-
'nosní přepážka'	* ɽɨpaC
‚srazit dolů, spadnout '	* ɽɨɽ-
'hudební nástroj'	* ɽɨwɨ
„stejné, také stejným způsobem“	* -ɽiʔβi, * ɽiʔβa
'nit, provázek, šňůra'	* ɽisiβitʃi
'vlákno'	* ɽisis
'sekera'	* ɽoɨ
'tabák'	* ɽomɨ
'had'	* ɽoro
„držet dietu, postit se“	* sama-
‚zvednout, pozastavit '	* sa (n) á (n) -
„druhy ryb“	* sa (n) í (n)
„druh malé ryby“	* sani (n)
‚obléknout se, obléct '	* viděl
‚divoký '	* si (n) a
'nosál druh (Nasua nasua )'	* sisi
‚dobrý, krásný '	* ʃaɽa
‚hrudník (předpona části těla) '	* ʃik
'druhy rostlin'	* ʃiko (n)
„druh pavouka“	* ʃi (n) a
'myslet'	* sina (n) -
„pium (druhy much)“	* ʃio
'jasnost'	* ʂaʔβak
'tamandua (druh mravenečníka) '	* ʂaʔɨ
‚řezat '	* ʂaʔtɨ-
'zívat'	* ʂaβa-
‚kůra stromu, kůže '	* ʂakaÇ
„švagrová, manželka, bratranec (?)“	* ʂa (n) o
'kost'	* ʂao
'bavlna'	* ʂapo
'palička, kámen'	* ʂaʂo
„druh tykev“	* ʂata (n)
„druh papouška“	* ʂawar
'želva'	* ʂawɨ
'cukrová třtina (?)'	* ʂawi
'pít'	* ʂɨʔa-
‚mlátit kukuřici '	* ʂɨʔmɨ-
‚druh palmy '	* ʂɨβo (n)
„druh gekonů“	* ʂɨkɨÇ
„druh housenky“	* ʂɨ (n) a
‚druh stromu '	* ʂɨ (n) a (n)
'tuk, mastnota, olej'	* ʂɨ (n) i
'starý'	* ʂɨ (n) i
„zub, zobák (ptáka)“	* ʂɨta
'sup'	* ʂɨtɨ
'cítit'	* ʂɨtɨ-
'vůně, vůně'	* wia
'smradlavý, smrad'	* pisi
„strop, střecha (ze slámy), do došky“	* ʂɨwa-
'prospěšné'	* -ʂo (n)
'transitive concord suffix'	* -ʂon
‚pražit '	* ʂoʔi-
'jehla'	* ʂoʔomoʂ
‚škrábat, svědění, svědění '	* a-oa-
'Tlustý'	* ʂoaC-
'Dům'	* ʂoβo
'oloupat'	* ʂoka-
'malý'	* ʂoko
„vrhnout kůži (?)“	* ʂokoC-
‚prsa, mléko '	* ʂoma
'zelený, nezralý'	* ʂoo
'papája'	* ʂopa (n)
‚péřové peří '	* ʂopoÇ
'hruď'	* ʂotsi
‚dívka, mladá dívka '	* ʂõtako
'chodidlo'	* taʔɨ
„dočasný dům, přístřešek (?)“	* taʔpas
'játra'	* takʷa
'arašíd'	* tama
'tvář'	* tamβo
„vyzkoušet, ochutnat (?)“	* tara-
‚druh palmy '	* taoaÇ
'most, platforma'	* tapo
'vykořenit'	* tapon
'old log, shnil log'	* taɽa
'zatočit (?)'	* taɽá (n) -
'oblečení'	* taɽi
'koš koše'	* tasa
'sůl'	* taʃi
„hromada kulatiny plující po řece“	* taʂa
„bambus používaný k výrobě šípů“	* tawa
'rozbít'	* tɨʔk (ɨ) -
'foukačka '	* tɨpi
‚rašit, střílet '	* tɨʂka (n)
‚krk, šíje, krk '	* tɨʂo
'Adamovo jablko '	* tɨto (n)
„druhy jestřábů“	* tɨtɨC
'instrumental nominalizer'	* -ti
‚zasáhnout, porazit '	* tima-
‚puška, brokovnice '	*na...
'filtr'	* toʔati
‚otěhotnět, porodit '	* do (ʔo) -
„druh žáby nebo ropuchy“	* toa
'tmavě modrá'	* až (n) a (n)
'bradavice'	* toʂpi
'dělat'	* -wa
'farma, zahrada'	* wai
'voda, řeka'	* waka
„druhy ryb“	* wamɨ
‚druh palmy '	* wani (m)
‚druh dýně '	* waɽa (m)
‚zamést, shánět jídlo '	* byl
'bylina'	*byl jsem
'pavoučí síť'	* byl (n) o (n)
'bavlna'	* waʂmɨ (n)
„imperativní slovní přípona“	* -wɨ
‚úzká úžina mezi dvěma ostrovy '	* wɨa
‚jiný, další '	* wɨts (a)
'jedna (číslice)'	* wɨsti
'spodní noha'	* wiʔtaʂɨ
'veslovat'	* wi (n) a-
‚plakat, plakat '	*vyhrát)-
‚klub, obušek '	* wino
'projít'	* wi (n) o-
'tele'	* wipoko
'Černá'	* wiso
„s, v držení“	* -ya
‚tick precies '	* yaʔra (n)
„město, osada“	* yakat-
‚negativní přípona '	* (- ya) ma
'sekera'	* yami
'Ryba'	* yapa
'pozdě; odpoledne'	* yãtan
„divoký druh prasete“	* yawa
‚druh pásovce '	* yawis
‚říct, mluvit '	* jo
'zvíře'	* yoʔi (n) a
‚mít horečku, být naštvaný '	* yo (n) a-
'kouzelník'	* yoβɨ (ka)
„druhy pepře“	* yotʃi
'zeptat se'	* yoka-
„druhy ryb“	* yoma
'nit, šňůra, šňůra'	* yoma (n)
'ukrást'	* yomɨtso-
‚lidé, lidské tělo '	* jo
'růst'	* yo (o) si
'duch'	* yosi (n)
‚žena, stará žena '	* jo

Bibliografie

• Amarante Ribeiro, Lincoln Almir a Gláucia Viera Cândido. (2008). „A formacão de palavras a partir de morfemas monossilábicos nominais e bases verbais em línguas indígenas da família Pano: Prefixação ou corporação nominální?“ Veredas On Line (UFJF) 1: 129–45.
• Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN  0-19-509427-1.
• Eakin, Lucille. (1991). „Lecciones Para el Aprendizaje del Idioma Yaminahua. Documento de Trabajo Ne. 22. Yarinacocha, Peru: Instituto Lingüístico de Verano.
• Faust, Norma. (1973). „Lecciones Para el Aprendizaje del Idioma Shipibo-Conibo.“ Documento de Trabajo Ne. 1. Yarinacocha, Peru: Instituto Lingüístico de Verano.
• Ferreira, Rogério Vincente. (2007). „Afixos verbais em uma lingua da familia Pano.“ V Congreso Internacional de Investigaciones Lingüísticos-Filológicas: La Enseñanza de la Lengua en el Tercer Milenio. Lima: Universidad Ricardo Palma.
• Ferreira, Rogério Vincente. (2008). „Morfemas“ partes do corpo „em Matis e algumas línguas da família Pano.“ Raído (Universidade Federal da Grande Dourados) 2, č. 4: 35–39.
• Fleck, Davide. (2006). „Předpony částí těla v Matses: Odvození nebo začlenění podstatného jména?“ IJAL 72:59–96.
• Hyde, Sylvia. (1980). „Diccionario Amahuaca“ (Edición Preliminar). Serie Lingüística Peruana Ne. 7. Yarinacocha, Peru: Instituto Lingüístico Peruano.
• Kaufman, Terrence. (1990). „Historie jazyků v Jižní Americe: Co víme a jak vědět víc.“ V D. L. Payne (ed.), Amazonská lingvistika: Studie v nížinných jihoamerických jazycích (str. 13–67). Austin: University of Texas Press. ISBN  0-292-70414-3.
• Kaufman, Terrence. (1994). „Rodné jazyky Jižní Ameriky.“ In C. Mosley & R. E. Asher (Eds.), Atlas světových jazyků (str. 46–76). London: Routledge.
• Loos, E .; Loos, B. (2003). Diccionario Capanahua-Castellano. Versión electrónica ilustrada. (Serie Lingüística Peruana, 45 let). Lima: Letní lingvistický institut.
• Loos, Eugene E. (1999). „Pano.“ Amazonské jazyky, vyd. R. M. W. Dixon a Alexandra Y. Aikhenvald, s. 227–49. Cambridge: Cambridge University Press.
• Loriot, James; Erwin Lauriault; a Dwight Day. (1993). „Diccionario Shipibo – Castellano.“ Serie Lingüística Peruana Ne. 31. Yarinacocha, Peru: Instituto Lingüístico de Verano.
• Migliazza, Ernest C .; & Campbell, Lyle. (1988). „Panorama general de las lenguas indígenas en América“. Historia general de América (Sv. 10). Caracas: Instituto Panamericano de Geografía e Historia.
• Prost, Gilbert R. (1967). „Chacobo.“ Bolivijské indické gramatiky: 1, vyd. Esther Matteson, s. 285–359. Norman: Letní lingvistický institut a University of Oklahoma.
• Rodrigues, Aryone. (1986). Linguas brasileiras: Para o conhecimento das linguas indígenas. São Paulo: Edições Loyola.
• Scott, M. (2004). Vocabulario Sharanahua-Castellano. (Serie Lingüística Peruana, 53). Lima: Letní lingvistický institut.
• Shell, Olive A. (1975). „Las lenguas pano y su rekonstrucción“. Serie lingüística Peruana (Č. ​​12). Yarinacocha, Peru: Instituto Lingüístico de Verano.
• Valenzuela, Pilar M. (2003). „Přechodnost v Shipibo-Konibo gramatice.“ Ph.D. disertační práce, Oregonská univerzita, Eugene.
• Zariquiey Biondi, Roberto a David W. Fleck. (2012). „Prefixace části těla v Kashibo-Kakataibo: Synchronní nebo diachronická derivace?“ IJAL 78(3):385–409.
• Zingg, Philipp. (1998). Diccionario Chácobo – Castellano Castellano – Chácobo s Bosquejo de la Gramática Chacobo y con Apuntes Culturales. La Paz, Bolívie: Ministerio de Desarrollo Sostenible y Planificación Viceministro de Asuntos Indígenas y Pueblos Originarios.

Reference

externí odkazy

• Panoan (etnická příslušnost) na Curlie
• Proel: Familia Panoana
• Slovník Pacahuara a Yaminahua online z IDS (vyberte jednoduché nebo pokročilé procházení)
• Lenguas de Bolivia (online vydání)