Kečumaranské jazyky - Quechumaran languages
| Kečumaran | |
|---|---|
| (kontroverzní) | |
| Zeměpisný rozdělení | Andy |
| Jazyková klasifikace | Navrženo jazyková rodina |
| Pododdělení | |
| Glottolog | Žádný |
Kečumaran nebo Kechumaran je návrh jazyka a rodiny, který spojuje Kečuánština a Aymara. Kečuánské jazyky, zejména jazyky na jihu, sdílejí s Aymarou velké množství slovní zásoby. Terrence Kaufman[1] považuje návrh za přiměřeně přesvědčivý, ale Willem Adelaar, a Kečuánština specialista se domnívá, že podobnosti, které mohou být způsobeny výpůjčkami během dlouhodobého kontaktu.[2] Lyle Campbell má podezření, že návrh je platný, ale nepovažuje jej za přesvědčivě prokázaný.[3]
Moulian et al. (2015) předpokládá Jazyk Puquina z Tiwanaku Empire jako možný zdroj pro část sdíleného slovníku mezi kečuánštinou, aymarštinou a Mapuche.[4]
Automatizovaná výpočetní analýza (ASJP 4) Müller et al. (2013)[5] také seskupuje Quechuan a Aymaran dohromady. Protože však byla analýza generována automaticky, seskupení mohlo být způsobeno buď vzájemnou lexikální výpůjčkou, nebo genetickou dědičností.
Seznamy Swadesh
100 slov Seznamy Swadesh Proto-Aymaran a Proto-Quechuan z Cerrón (2000):[6]
Ne. lesk Proto-Quechuan Proto-Aymaran 1. Já * ya-qa * na-ya 2. vy * qam * huma 3. my * ya-qa-nčik * hiwa-sa 4. tento * kay * aka 5. že * čay * uka 6. SZO? * pi * qači 7. co? * ima * qu 8. ne * manu * hani 9. Všechno * λapa * taqi 10. mnoho * ačka * aλuqa 11. jeden * ŝuk * maya 12. dva * dobře * paya 13. velký * hatu (n) * haĉ'a 14. dlouho * suni * suni 15. malý * učuk * hisk’a 16. žena * warmi * Marmi 17. muž * qari * čača 18. osoba * runa * haqi 19. Ryba * čaλwa * čǎλwa 20. pták * ryba * amač’i 21. Pes * aλqu * anu (qa) 22. veš * USA * lap'a 23. strom * maλki * quqa 24. semínko * muhu * atʰa 25. list * rapra * lapʰi 26. vykořenit * sapʰi * asu 27. kůra * qara * siλp’i 28. kůže * qara * lip’iči 29. maso * ačača * hanči 30. krev * yawar * wila 31. kost * tuλu * aka'aka 32. tuk * Wira * lik'i 33. vejce * runtu / * ruru * k'awna 34. roh * waqra * waqra 35. ocas * ĉupa * wič’inkʰa 36. Pírko * pʰuru * pʰuyu 37. vlasy * aqča / * čukča * nik’uĉa 38. hlava * uma * p'iqi 39. ucho * rinri * hinču 40. oko * ñawi * nawra 41. nos * sinqa * nasa 42. ústa * simi * laka 43. zub * kiru * laka ĉ’akʰa 44. jazyk * qaλu * laqra 45. dráp * ŝiλu * šiλu 46. chodidlo * ĉaki * kayu 47. koleno * qunqur * qhunquru 48. ruka * maki * ampara 49. břicho * paĉa / * wiksa * puĉa (ka) 50. krk * kunka * kunka 51. prsa * ñuñu * ñuñu 52. srdce * ŝunqu * čuyma 53. játra * k’ipĉa (n) * k'ipĉa 54. napít se * upya- * uma 55. jíst * mikʰu- * manq’a- / * palu- 56. kousat * kani * aĉu- 57. vidět * rikʰu- * uλa- 58. slyšet * uya- *je- 59. znát * yaĉa- * yaĉi- 60. spát * puñu- * iki- 61. zemřít * wañu- * hiwa- 62. zabít * wañu-či- * hiwa-ya- 63. plavat * wayt’a- * tuyu- 64. létat * pʰaya-ri- * hala- 65. Procházka * puri * sara- / * wasa- 66. Přijít * ŝa-mu- * huta- 67. lhát * anĉ’a-ra- * haqu-ši- 68. sedět * taya-ku- * uta-ĉ’a- 69. vydržet * ŝaya-ri- * saya- 70. dát * qu- * čura- 71. říci * ñi- * saya- 72. slunce * rupay * lupi 73. měsíc * kiλa * paqši 74. hvězda * quyλur * wara (wara) 75. voda * yaku * uma 76. déšť * tamya / * odst * haλu 77. kámen * rumi * qala 78. písek * aqu * č’aλa 79. Země * paĉa * uraqi 80. mrak * pʰuyu / * pukutay * qhinaya / * urpi 81. kouř * q’usñi / * quntay * iwq’i 82. oheň * nina * nina 83. popel * uĉpa * qhiλa 84. hořet * k'añay * nak'a- 85. cesta * ñayani * tʰaki 86. hora * urqu * quλu 87. Červené * puka * čupika 88. zelená * q’umir / * ĉiqya (q) * č’uqña 89. žlutá * q’iλu / * qarwa * tuyu 90. bílý * yuraq * anq’u 91. Černá * yana * ĉ'iyara 92. noc * tuta * aruma 93. horký * q’unu * hunĉ’u 94. Studený * čiri * tʰaya 95. úplný * Hunta * pʰuqa 96. Nový * muŝuq * mačaqa 97. dobrý * aλi * aski 98. kolo * muyu * muruqu 99. suchý * čeki * waña 100. název * suti * suti
Další čtení
- Orr, C. J .; Longacre, R. E. (1968). Proto Quechumaran. Jazyk, 44:528-55.
Reference
- ^ Kaufman, Terrence (1990). „Jazyková historie v Jižní Americe: Co víme a jak vědět víc“. V David L. Payne (ed.). Amazonská lingvistika. Austin: University of Texas Press. str. 13–74.
- ^ Adelaar, Willem (1992). "Kečuánské jazyky". W. W. Bright (ed.). Oxfordská mezinárodní lingvistická encyklopedie. 3. New York, Oxford: Oxford University Press. 303–10.
- ^ Campbell, Lyle (1997). Jazyky indiána: historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford: Oxford University Press. 188, 273–283. ISBN 0-19-509427-1.
- ^ Moulian, Rodrígo; Catrileo, María; Landeo, Pablo (2015). „Afines quechua en el vocabulario mapuche de Luis de Valdivia“ [Akins Quechua slova ve slovníku Mapuche Luise de Valdivia]. Revista de lingüística teórica y aplicada (ve španělštině). 53 (2). doi:10.4067 / S0718-48832015000200004. Citováno 13. ledna 2019.
- ^ Müller, André, Viveka Velupillai, Søren Wichmann, Cecil H. Brown, Eric W. Holman, Sebastian Sauppe, Pamela Brown, Harald Hammarström, Oleg Belyaev, Johann-Mattis List, Dik Bakker, Dmitri Egorov, Matthias Urban, Robert Mailhammer, Matthew S. Dryer, Evgenia Korovina, David Beck, Helen Geyer, Pattie Epps, Anthony Grant a Pilar Valenzuela. 2013. ASJP World Language Trees of Lexical Podobnost: Verze 4 (říjen 2013).
- ^ Cerrón Palomino, Rodolfo. 2000. El Aimara y el Quechua: relaciones distantes. V Luis Miranda Esquerre (ed.), Actas del I Congreso de Lenguas Indígenas de Sudamérica, 17-38. Lima: Universidad Ricardo Palma, Facultad de Lenguas Modernas, Departamento Académico de Humanidades.
