Buruština - Buru language
| Buru | |
|---|---|
| li fuk Buru | |
| Rodilý k | Indonésie |
| Kraj | Ostrov Buru (Maluku ) |
Rodilí mluvčí | (33 000 citováno 1989)[1] |
| latinský | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | mhs |
| Glottolog | buru1303[2] |
Buru nebo Portugalština (Buru: li fuk Buru[3]) je Malayo-polynéský jazyk z Centrální Maluku větev. V roce 1991 to bylo řečeno přibližně 45 000 Buru lidé kteří žijí na indonéština ostrov Buru (indonéština: Pulau Buru).[4] To je také zachováno v komunitách Buru na Ambon a některé další Ostrovy Maluku, stejně jako v indonéském hlavním městě Jakarta a v Nizozemsku.[5]
Nejpodrobnější studii jazyka Buru provedli v 80. letech australští misionáři a etnografové Charles E. Grimes a Barbara Dix Grimes.[6][7][8]
Dialekty
Lze rozlišit tři dialekty Buru, z nichž každý používá příslušná etnická skupina na ostrově Buru: Rana (pojmenovaná po jezeře ve středu Buru; více než 14 000 řečníků), Masarete (více než 9 500 řečníků) a Wae Sama (více než 6500 reproduktorů). Asi 3 000–5 000 Ranaů spolu s jejich hlavním dialektem používá takzvaný „tajný dialekt“ Ligahan. Dialekt Fogi, který kdysi existoval v západní části ostrova, je nyní zaniklý.[9] Lexikální podobnosti mezi dialekty jsou přibližně 90% mezi Masarete a Wae Sama, 88% mezi Masarete a Rana a 80% mezi Wae Sama a Rana. Kromě původních národních jazyků má většina obyvatel Buru, zejména v pobřežních oblastech a městech, alespoň určité znalosti a znalost úředního jazyka země, indonéština. Pobřežní populace také využívá Ambonese Malay.[5][10]
Pojmenování a tabu
Lidé z Buru používají tradiční jména spolu s muslimskými nebo křesťanskými jmény, nejčastější jsou Lesnussa, Latbual, Nurlatu, Lehalima, Wael a Sigmarlatu. Jazyk má několik sad tabuizovaných slov, která jsou jak behaviorální, tak lingvistická. Například příbuzní se navzájem nazývají příbuznými jmény, ale ne vlastními jmény (tj. Otcem, ale ne Lesnussou). Na rozdíl od mnoha jiných austronéských kultur však lidé z Buru odkazují na zesnulé příbuzné podle jména. Další omezení se vztahují na objekty přírody, sklizně, lovu a rybolovu, pro něž by měla být zvolena určitá slova v závislosti na oblasti ostrova. Tato tabu mají vysvětlení v souvisejících mýtech legend. Ve všech případech slova pro tabuizované položky nejsou vynechána, ale nahrazena alternativami.[9] Všechny dialekty Buru mají výpůjční slova. Mnoho z nich pocházelo z holandštiny a portugalštiny během nizozemské kolonizace a odkazovalo se na objekty, které na ostrově dříve nebyly vidět. Jiné typy vypůjčených slov pocházely z malajských jazyků v důsledku přílivu lidí z nedalekého ostrova.[9]
Fonologie
Jazyk Buru má 5 samohlásek a 17 souhlásek.[4] Jsou znázorněny v následujících tabulkách:
| Labiální | Apikální | Laminal | Hřbetní | |
|---|---|---|---|---|
| Stop | p b | t̪ d | tʃ (dʒ) | kg |
| Frikativní | F | s | h | |
| Nosní | m | n | ŋ | |
| Postranní | l | |||
| Trylek | r | |||
| Polosamohláska | w | j |
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřít | i | u | |
| Střední | E | Ó | |
| Otevřeno | A |
Psací systém
Na rozdíl od jiných domorodých jazyků Buru a nedalekého ostrova Ambelau (Lisela, Kayeli a Ambelau ), Buru má funkční systém psaní založený na latince. Buru Křesťané bohoslužby s Biblí napsanou v jejich rodném jazyce, jejíž první překlady provedli v roce 1904 nizozemští misionáři.[5]
Gramatika
Buruština lze klasifikovat jako SVO Jazyk, předložkový, přičemž modifikátory sledují hlava podstatné jméno v a jmenná fráze a genitiv vyskytující se před podstatným jménem.
Negace
V Buru se na konci často objevuje perspektiva mluvčího nebo hodnocení jedné nebo několika promluv. Dokonce i celé příběhy mohou být zakončeny větou nebo dvěma, které vyjadřují postoj mluvčího k právě řečenému, odkud nebo od koho to slyšeli, nebo podobné rozsudky. To se odráží na úrovni věty i sudé věty pomocí pomocných zařízení, částí TAM (Napjatá nálada ) Systém, značky a další takové modifikátory. Grimes klasifikuje tyto položky jako „mimo vlastní klauzuli“.[4]:232 To zahrnuje i hodnocení mluvčího o pravdivosti toho, co je řečeno, označeno bučení, hlavní negativní příslovce v Buru.
Všechny odkazy na stránky odkazují na Grimes (1991).[4]
[Sira
3.PL.A
hapu
kravata
lafa-t
jídlo-NOM
Los Angeles
pro
jako
1.SG
langina]
dříve
bučení.
NEG
'Ony ne svázat pro mě trailfood dříve. “:(166), §12.4
Taková závěrečná negace klauzule je atypická Austronéské jazyky, ve kterém se zápor téměř výlučně objevuje před slovesem nebo predikátem. Zdá se, že tato funkce překročila jazykovou hranici mezi sousedními papuánskými jazyky a Buru, stejně jako dalšími jazyky Moluky. To je doloženo skutečností, že „historické záznamy naznačují dlouhodobé a rozsáhlé interakce mezi Austronesians a Non-Austronesians v Halmahera a Moluccas“.[11]:375 Klamer proto dospěl k závěru, že je „rozumné analyzovat… konečnou negaci… Buru… jako původce [ne Austronesianského (tj. Papuánského)], pro který existují podstatné historické a jazykové důkazy“.[11]:376
Spojením s bučení, další negativní příslovce byly odvozeny z celé historie jazyka, což vede k mohede („dosud“) a tehuk moo ("už ne").[4]:§12.4 Mohede je zmrazená sloučenina slov bučení a hede, kde hede je příslovce s pokračováním aspekt[4]:§12.4.5 (přeloženo jako „stále“, tj. mohede = "ještě ne", srov. Německy „noch nicht“ nebo italsky „ancora no (n)“). Na rozdíl od jiných negativních příslovek a pomocných zařízení segment tehuk se mohou objevit jak v „jádru“ (přímo za slovesem), tak v klauzi-finále, stejně jako (spíše jednoznačně) v obou pozicích najednou.[4]:§12.4.6
Da
3.SG
kaa
jíst
mohede.
ještě ne
'On máne snědený dosud.':(185), §12.4.5
Da
3.SG
kaa
jíst
gehu-t
taro-NOM
tehuk
delší
bučení
NEG
'Ona děláne jíst taro už.':(188), §12.4.6
Da
3.SG
kaa
jíst
tehuk
delší
gehu-t
taro-NOM
tehuk
delší
bučení.
NEG
'Ona děláne jíst taro už.':(189), §12.4.6
The deiktický živel sa lze kombinovat s bučení (nebo některý z dalších výše zmíněných negativních prvků) znamená „nic, žádný (ne), nikdo“. Sa souvisí s kvantifikátorem sia („Některé“), a jako takové, stavby zahrnující sa… moo lze označit jako „ne jeden“. Kam přesně reproduktor umístí tento prvek sa označuje zamýšlený rozsah negace, zatímco zápor, jak je pro Buru povinný, zůstává klauzulí konečný. The položky s negativní polaritou „Kdokoli“ a „cokoli“ jsou v Buru as konzistentně zastoupeny ii sa („jedna věc“) a geba sa („jedna osoba“). [4]:§15.2
Lea
slunce
tau-n
úplný-GEN
dii,
DIST
da
3.SG
dufa
dostat
sa
jeden
bučení,
NEG,
da
3.SG
oli
vrátit se
hama
Vyhledávání
saa.
jeden
„Celý ten den, pokud dostane nic, jde domů něco hledat. “:(66), §15.2
Geba
osoba
sa
jeden
kaa
jíst
ii
věc
sa
jeden
mohede.
ještě ne
'Nikdo jedl ještě nic.':(71), §15.2
Geba
osoba
sa
jeden
kaa
jíst
ii
věc
sa
jeden
tehuk
delší
bučení.
NEG
'Nikdo jí už nic.':(73), §15.2
Bučení mohou být také použity k přidání většího důrazu na prohibitivní klauzule, které zavádí prohibitivní značka bara („ne“).[4]:§22.2.2
Bara
ne
iko
jít
ego
dostat
pala
rýže
bučení!
NEG
"V žádném případě nechodte po rýži!":(55), §22.2.2
V případě, že bučení přímo následuje sloveso, cliticised značka objektu -h, pokud je přítomen, připojí se k němu ve formě mohe.[4]:§12.4.25.1
Ya
1.SG
te
VÍČKO
puna
dělat
mo.he.
NEG.to
"Já." ne vědět, jak dělat to.'
„Já asine dělat to.':(241), §12.4.25.1
Zájmena a značky osob
Volná zájmena lze použít stejně pro předmět i předmět nepřechodných sloves (označení buď herec nebo podstupující).[4]
| Osoba | Číslo | ||
|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | Množný | Dvojí | |
| 1INC | kita | ||
| 1 EXKL | jako | kami | |
| 2 | kae | kimi | |
| 3 | rine / ringe | sira | sino |
Příklady:
(1) Yako paha ringe 1SG udeřil 3SG „Udeřil jsem ho.“
(2) Ringe paha jako 1SG udeřil 1SG "Uhodil mě."
(3) Yako iko 1SG jít "Já jdu."
(4) Sira oli 3PL vrátit se „Vrátí se.“
(5) Yako Glada 1SG hlad "Mám hlad."
(6) Ringe mata 3SG zemřít "Zemřel."
| Osoba | Číslo | |
|---|---|---|
| Jednotné číslo | Množný | |
| 1INC | kam | |
| 1 EXKL | yak / ya | souprava |
| 2 | ku | kim |
| 3 | da | du |
Příklady:
(7) Ya paha ringe 1SG udeřil 3SG „Udeřil jsem ho.“
(8) da paha jako 3SG udeřil 1SG "Uhodil mě."
(9) ya iko 1SG jít "Já jdu."
(10) Du oli 3PL vrátit se „Vrátí se.“
(11) Ya Glada 1SG hlad "Mám hlad."
(12) Da mata 3SG zemřít "Zemřel."
Majetek
V závislosti na jeho rozdělení se přivlastňovací slovo může chovat slovně nebo nominálně, nebo jako hlava predikativního slova Přivlastňovací konstrukce nebo jako modifikátor přivlastňovacího NP. Majetkové slovo je povinně jediným slovem v jazyce Buru skloňovaný pro osobu a číslo a chová se podobně jako a sloveso v jeho připojovacích možnostech. Všechny příklady v této části byly převzaty z Grimes, 1991, kapitola 14.[4]
Základní struktura složka je SVO.
(1) Yako nango huma saa. 1SG 1SGPOSS Dům jeden „Mám / vlastní dům.“ (str. 279)
Funkční a distribuční chování přivlastňovací konstrukce:
Použitelné / -k / se používá k označení určitého pronominálního objektu (objektu, který funguje jako zájmeno).
(2) Dělat naa ya nangu-k. mačeta PROX 1SG 1SGPOSS-k „Ta mačeta, to je moje.“ (str. 280)
(3) San nake-k? SZO 3SGPOSS-k "Čí je to?." (str. 280)
Majetkové slovo může také přijmout mocenství měnící se slovní předpony, ale toto je omezeno na třetí formu jednotného čísla „nake“.
(4) Petu kami Rua ahoj em-nake-k eta dena na Rana. SEKV 1PLE dva následovat STAT-3SGPOSS-k dokud přijet PROX jezero „Takže my dva jsme šli za jeho společníky, až jsme dorazili sem do Rany.“ (str. 280)
(5) Geba-ro kadu-k pa du wana em-nake-k eta Lea. osoba-PL přijď-k NEMOVITÝ 3PL probudit STAT-3SGPOSS-k dokud slunce „Lidé přišli a oni mu zůstali stranou a udržovali mu společnost až do rána.“ (str. 280)
Lidé mohou být někomu dáni k dispozici kombinací / ep-em- /.
(6) Kawasan p-em-nake-k geba Rua ute ringe eta dena Los Angeles masi. hlava CAUS-STAT-3SGPOSS-k osoba dva DAT 3SG dokud přijet po proudu moře „Vedoucí vesnice dal k dispozici dva lidi, dokud se nedostali na pobřeží.“ (str. 280/1)
Přivlastňovací slovo, s řízením nebo bez něj cliticised volné zájmeno, funguje jako přivlastňovací zájmeno s NP.
(7) Da kala-k ya nang ama. 3SG call-k [1SG 1SGPOSS otec] NP „Zavolal mého otce.“ (str. 281)
(8) Da lata-h tu ya nang dělat. 3SG střih [s 1SG 1SGPOSS mačeta] „Přerušil to mojí mačetou.“ (str. 281)
Používá-li se slovesa směny, přivlastňovací slovo může mít sílu a dativ argument.
(9) Ego nang tlapka saa. Dostat 1SGPOSS mango jeden „Získejte mi mango / získejte pro mě mango.“ (str. 281)
Reference
- ^ Buru na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Buru (Indonésie)“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Grimes, Barbara Dix (2006). „Znát své místo: Reprezentace vztahů priority a původu v krajině Buru“ (PDF). Fox, James J. (ed.). Poetická síla místa: Srovnávací pohledy na austronéské ideje lokality. Canberra: Tisk ANU. doi:10.22459 / PPP.09.2006. ISBN 9781920942861.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ^ A b C d E F G h i j k l Grimes, Charles E. (1991). Buru jazyk východní Indonésie (Disertační práce). Australská národní univerzita. doi:10,25911 / 5d763986bcd89. hdl:1885/10925.
- ^ A b C Ethnologue: Languages of the World. „Buru: Jazyk Indonésie (Maluku)“.
- ^ „Publikace Barbary Dix Grimesové“. SIL International.
- ^ „Publikace Charlese E. Grimese“. SIL International.
- ^ „Chuck & Barbara Grimes, překladatelé Bible z Wycliffe“. Biblický kostel Bethel Grove. Archivovány od originál dne 2010-10-19.
- ^ A b C Dutton, T.E. & Tryon, D.T. (1994). Jazykový kontakt a změna v austronéském světě. De Gruyter.
- ^ „Buru lidé“ (v Rusku). Encyklopedie lidí a náboženství světa. Citováno 18. května 2010.
- ^ A b Klamer, Marian (2002). "Typické rysy austronéských jazyků ve střední / východní Indonésii". Oceánská lingvistika. 41 (2): 363. doi:10.1353 / ol.2002.0007. hdl:1887/18284.
Další čtení
- Grimes, Barbara Dix (1994). „Halmahera a ještě dále“. Ve společnosti Visser, L.E. (vyd.). Buru naruby. Leidene.