Jazyk Biak - Biak language
| Biak | |
|---|---|
| Biak-Numfor | |
| wós Vyak, wós kovedi | |
| Rodilý k | Indonésie |
| Kraj | Ostrov Biak & okolí |
Rodilí mluvčí | 30,000 (2000)[1] |
| latinský | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | bhw |
| Glottolog | biak1248[2] |
  Biak umístění ostrova Biak  Biak Biak (Indonésie)  Biak Biak (jihovýchodní Asie) | |
| Souřadnice: 0 ° 57 'j. Š 135 ° 53 ′ východní délky / 0,95 ° J 135,88 ° V | |
Biak (wós Vyak nebo „jazyk Biak“; wós kovedi nebo „náš jazyk“; indonéština: Bahasa Biak), také známý jako Biak-Numfor, Noefoor, Mafoor, Mefoor, Nufoor, Mafoorsch, Myfoorsch a Noefoorsch, je Austronesian jazyk z South Halmahera-West New Guinea podskupina Východní malajsko-polynéské jazyky.
Mluví jím asi 30 000 lidí v Biak a Numfor a četné malé ostrovy v Schoutenské ostrovy souostroví, nacházející se v Provincie Papua z Západní Nová Guinea, severovýchodní Indonésie.
Dialekty
Existuje celá řada různých dialektů Biak mluvený na různých ostrovech, z nichž nejznámější je Biak-Numfoor, mluvený na ostrově Numfoor. Tyto dialektové rozdíly jsou malé a většinou se omezují na mírné pravidelné zvukové změny.[3] Drtivá většina reproduktorů Biak hovoří plynně také místní malajštinou, ale ne všichni ovládají standardní indonéštinu.
Geografické rozdělení dialektů Biak uvnitř Raja Ampat Regency (Ronsumbre 2020):[4]
- Betew dialekt
- Okres Waigeo Selatan: vesnice Saonek, Saporkren, Yenbeser, Yenwaupur, Sawinggrai, Kapisawar a Arborek.
- Okres Waigeo Barat: vesnice Mutus, Biantsyi, Waisilip, Manyaifun, Meos Manggara a Pam.
- Okres Kofiau: vesnice Deer, Balal a Tolobi.
- Okres Misool: vesnice Pulau Tikus, Solol, Meos Kapal a Umkabu.
- Samate District: Jefman village. Okres Teluk Manyalibit: vesnice Mumes.
- Kafdaronský dialekt
- Samate District: Yensawai, Amdui, Yenanas a Aresi vesnice
- Karonský dialekt
- Okres Sausapor (ve vesnici Sausapor) a okres Biak Karo, Tambrauw Regency
- Usbský dialekt
- Okres Waigeo Utara: vesnice Rauki. Okres Ayau: vesnice Dorekar a Meosbekwan.
- Wardo dialekt
- Okres Waigeo Timur: vesnice Yensner, Urbinasopen, Yembekaki a Puper.
- Okres Waigeo Utara: vesnice Menir, Warwanai, Boni, Asukweri a Kabare.
- Okres Ayau: vesnice Rutung, Reni a Yenkawir.
Sociolingvistická situace
Navzdory poměrně vysokému počtu mluvčích ve srovnání s některými jinými austronéskými jazyky stále hrozí Biakovi vyhynutí. V hlavních městech má generace mluvčích ve věku 20 až 50 let pouze pasivní znalosti jazyka a zřídka jazyk aktivně používají, místo toho raději používají malajštinu. Mladší generace nemají ani pasivní znalost jazyka. Biak aktivně používají jako mluvený jazyk pouze členové komunity starší 50 let a dokonce i oni pravidelně přepínají kód do malajštiny.[5] Ve vesnicích dále od města však stále existují děti, které plynule ovládají Biak. Písně v Biaku jsou také velmi populární na ostrovech.
Existuje silná iniciativa na podporu používání jazyka Biak, přičemž překlady různých knih a učebních příruček, stejně jako rozhlasová stanice a řada bohoslužeb po celý rok probíhají pouze v Biaku. Od roku 2002 existuje také iniciativa na zavedení toho, že Biak se dříve učil ve školách na ostrovech.[6]
Fonologie
Biak má inventář fonémů skládající se z 13 souhlásek a 5 samohlásek, ve kterých je délka samohlásky phonemic. V pravopisu jsou dlouhé samohlásky psány s akutním přízvukem. Foném / t / je při jeho používání velmi zřídka a někteří starší reproduktory si to stále uvědomují jako [s] ve výpůjčních slovech.[7]
| Bilabiální | Labiodentální | Alveolární | Palatal | Velární | |
|---|---|---|---|---|---|
| Stop | b str | d t | k | ||
| Nosní | m | n | |||
| Frikativní | β | F | s | ||
| Postranní | l | ||||
| Trylek | r | ||||
| Přibližně | w | j |
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřít | já iː | U u | |
| Střední | e eː | ɤ ɤː | |
| Otevřeno | a aː |
Samohláska / u / je jediná zaoblená samohláska v Biaku; ostatní čtyři jsou nezaokrouhleni.[10]
Morfologie
Zájmena a značky osob
V Biaku zájmena a článků jsou morfologicky příbuzné, přičemž oba situují daného účastníka uvedením jejich relativního diskurzu nebo prostorového (např. směrového nebo pohybového) stavu. Pro austronéské jazyky to není neobvyklé.[11] Zájmena v Biak jsou označena pro číslo a shluk.
| Osoba | Číslo | |||
|---|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | Dvojí | Paucal | Množný | |
| 1INC | ku | ko | ||
| 1 EXKL | aya | nu | inko | |
| 2 | aw | mu | mko | |
| 3 | i | su | sko | si (odcizitelný) na (nezcizitelný) |
Zdarma osobní zájmena v Biaku sdílejí své hlavní distribuční vlastnosti s podstatnými jmény; jsou však poněkud omezenější. Mohou být použity jako doplněk predikátu nebo předložky, ale nemohou být použity jako předměty.[12] V níže uvedeném příkladu vidíme použití osobního zájmena 1. osoby aya k doplnění slovesa, zatímco druhý příklad ukazuje, jak volné osobní zájmeno, v této větě 3. osoba i nelze použít jako předmět:
(1) Badir i ve aya 2SG. Oznámit 3SG na 1SG „Dejte mi to vědět.“
(2) * i d-rudy 3SG 3SG-stojan "Stál."
Pronominální přípony
V Biaku lze pronominální afixy kombinovat se slovesy ve třech možných inflexních vzorech (uvedených v tabulce níže), které jsou částečně fonologicky podmíněny.[13]
| Sada 1 | Sada 2 | Sada 3 | |
|---|---|---|---|
| 1SG | ya | y- | ya |
| 2SG | wa- | w- | ⟨W⟩ |
| 3SG | i- | d- | Ano |
| 1DU.I | ku- | ku- | ku- |
| 1DU.E | nu- | nu- | nu- |
| 2DU | mu- | mu- | mu- |
| 3DU | su- | su- | su- |
| 3ks | sko- | sk- | sko- |
| 1PL.I | ko- | k- | ko- |
| 1PL.E | (i) nko- | (inkoust- | (i) nko- |
| 2PL | mko- | mk- | mko- |
| 3PL. AN | si- | s- | s- |
| 3PL. INAN | na- | n- | n- |
Vzhledem k tomu, že osoba označila povahu těchto přípon, je ve stejné klauzi vyloučena potřeba přítomnosti základní podstatné fráze. Následující věta je tedy stále gramatická bez NP Rusa nanine, protože sloveso má pronominální příponu, která poskytuje stejné informace.
(1) (Rusa nan-i-ne) d-ore Jelen GIV-3SG.SPC-toto 3SG-stojan „Tento jelen stál.“
Tyto pronominální markery jsou personální markery a nacházejí se v konečné poloze jmenné fráze, kterou určují.[14] Připojují se k slovesům spolu se specifikátorem, který se připojuje za pronominální příponou; vzhledem k jejich distribučním vlastnostem by tyto markery měly být považovány za klitiky.[14]Existují dva markery specificity, -ya a -i, kde -ya lze použít ve všech polohách a -i je omezen na pozice před pauzami.[14] V níže uvedeném příkladu se článek připojuje k slovesu vebaya, spíše než sloveso ifrúr protože se jedná o konečné sloveso ve frázi podstatného jména v čele s pro.[14]
(2) i-frúr pro ve-ba = jo Výroba 3SG oheň REL.big = 3SG.SPC „Udělal velký oheň.“
Články označují nespecifičnost, která odkazuje na entity, které na tomto světě ještě neexistují, nebo se používá k zpochybnění či popření existence entity -Ó pro jednotné číslo a -Ne pro množné číslo podstatných vět.[15] To je ukázáno v následujících příkladech:
Nespecifické
(3) Já-fúr jo= o fa y-ún i ve Waranda. Výroba 3SG ukulele = nonSP.SG NEVÝHODY 1SG-vzít 3SG na Nizozemí „Vyrábí / vyrobí ukulele, abych ho mohl vzít do Nizozemska“
Charakteristický
(4) Já-fúr jo= jo fa y-ún i ve Waranda. Výroba 3SG ukulele = nonSP.SG NEVÝHODY 1SG-vzít 3SG na Nizozemí „Vyrobil ukulele, abych ho mohl vzít do Nizozemska.“
Majetek
Podobně jako u jiných austronézských jazyků, Biak dělá gramatický rozdíl mezi odcizitelnými a nezcizitelný pro držení.
Odcizitelné vlastnictví
V odcizitelném vlastnictví se přivlastňovací pronominál utvoří s přivlastňovacím znakem „ve“, který označuje osobu, počet a pohlaví vlastníka, a následuje pronominální článek označující pohlaví a počet posedlých. Pronominální článek obsahuje markery specificity „-i“ a „-ya“, přičemž výraz „-i“ se používá pouze v pre-pausal pozicích.[16] Následující tabulka ilustruje přivlastňovací pronominální konstrukci.
Posedlý-> Majitel: | SG | DU | TR | PLÁN | PL.INAN |
|---|---|---|---|---|---|
1SG | (a) ye = d-i / = d-ya | (a) ye = su-ya / -i | (a) ye = sko-ya / -i | (a) ye = s-ya / -i | (a) ye = na |
2SG | be = d-i / = d-ya | be- = su-ya / -i | be = sko-ya / -i | být = s-ya / -i | být = na |
3SG | v | v | v | v | v |
1DU.INC | Ku-ve = d-i / = d-ya | ku-ve = su-ya / -i | ku-ve = sko-ya / -i | ku-ve = s-ya / -i | ku-ve = na |
1DU.EXC | nu-ve = d-i / = d-ya | nu-ve = su-ya / -i | nu-ve = sko-ya / -i | nu-ve = s-ya / -i | nu-ve = na |
2DU | mu-ve = d-i / = d-ya | mu-ve = su-ya / -i | mu-ve = sko-ya / -i | mu-ve = s-ya / -i | mu-ve = na |
3DU | su-ve = d-i / = d-ya | su-ve = su-ya / -i | su-ve = sko-ya / -i | su-ve = s-ya / -i | su-ve = na |
3ks | sko-ve = d-i / = d-ya | sko-ve = su-ya / -i | sko-ve = sko-ya / -i | sko-ve = s-ya / -i | sko-ve = na |
1PL.INC | ko-ve = d-i / = d-ya | ko-ve = su-ya / -i | ko-ve = sko-ya / -i | ko-ve = s-ya / -i | i ko-ve = na |
1PL.EXC | (i) nko-ve = d-i / = d-ya | (i) nko-ve = su-ya / -i | (i) nko-ve = sko-ya / -i | (i) nko-ve = s-ya / -i | (i) nko-ve = na |
2PL | mko-ve = d-i / = d-ya | mko-ve = su-ya / -i | mko-ve = sko-ya / -i | mko-ve = s-ya / -i | mko-ve = na |
3PL. AN | se = d-i / = d-ya | se = su-ya / -i | se = sko-ya / -i | se = s-ya / -i | se = na |
3PL. INAN | nbe = d-i / d-ya | nbe = su-ya / -i | nbe = sko-ya / -i | nbe = s-ya / -i | nbe = na[17] |
Typicky Biak následuje strukturu vlastníka-posedu pro odcizitelnou přivlastňovací konstrukci, přičemž přivlastňovací pronominál v adnominální poloze:
(5) | ikak | an-i-ne | snonsnon | v | Kormsamba |
had | GIV-3SG.SPC-toto | název | <3SG> POSS = 3SG-SPC | Kormsamba | |
Had se jmenoval Kormsamba[18] | |||||
Odcizitelné vlastnictví však může vzniknout také v pořadí vlastníka majetku, i když je to mnohem méně časté:
(6) | romawa | inai | Manseren | v | |
syn | dcera | Pán | <3SG> POSS = 3PL. AN-SPC | ||
Pánovi synové a dcery “[19] | |||||
Nezcizitelné vlastnictví
Nezcizitelná přivlastňovací konstrukce se liší od odcizitelné v tom, že neexistuje systém pronominálních přivlastňovacích prostředků, pouze sada přípon umístěných na přivlastňovacím prostoru. Na rozdíl od odcizitelného držení může nezcizitelný majetek převzít pouze pořadí vlastníka-posedesum. Biak obsahuje tři podmnožiny nezcizitelnosti: části těla, příbuzenství a umístění.[19]
Části těla
Ne všechny části těla jsou považovány za nezcizitelné. Ty, které tvoří kmenová slova, ze kterých lze odvodit další části těla metodou skládání. Například odcizitelné „koleno“ je tvořeno nezcizitelným kmenem „my„(Noha) a složení„pur„(Zpět) vytvořit“wepur“. Přivlastňovací konstrukce pro odcizitelné části těla má stejný vzorec jako jiné odcizitelné výrazy.[20] Inflexní systém pro nezcizitelné části těla je následující:
Vru ‚hlava ' | SG | DU | TR | PL |
|---|---|---|---|---|
1SG | Vru-ri | - | - | - |
2SG | Vru-m-ri | - | - | - |
3SG | Vru-ri | - | - | - |
1DU.INC | - | ku-vru-s-na | ||
1DU.EXC | - | nu-vru-s-na | ||
2DU | - | mu-vru-m-s-na | ||
3DU | - | su-vru-s-na | ||
3TR | - | sko-vru-s-na | ||
1PL.INC | - | ko-vru-s-na | ||
1PL.EXC | - | nko-vru-s-na | ||
2PL | - | mko-vru-m-s-na | ||
3PL. AN | - | si-vru-s-na[21]</ref> |
Neobvyklý pro austronéské jazyky této oblasti, Biak obsahuje systém částečných předpon pro ohýbání nezcizitelných částí těla. U tvarů množného čísla přípona „-s“ odráží pluralitu a živočišnost vlastníka a přípona „na“ vyjadřuje pluralitu a nepřijatelnost possessum.[22] Jak je uvedeno výše, nezcizitelný majetek je tvořen strukturou vlastníka-vačice:
(7) | sne-ri | i-ba | |||
břicho-POSS.SG | 3SG-velký | ||||
Byla těhotná (její břicho bylo velké)[23] | |||||
Podmínky příbuznosti
Podobně jako u částí těla nejsou všechny termíny příbuznosti nezcizitelné. Podmínky odcizitelného příbuzenství jsou utvářeny stejnou metodou skládání jako odcizitelné části těla a řídí se stejnými přivlastňovacími konstrukčními pravidly jako ostatní odcizitelné výrazy.[24] Tato tabulka ilustruje inflexní systém pro nezcizitelná příbuzná slova:
Já, křížový strýc | SG | DU | TR | PL |
|---|---|---|---|---|
1SG | imem (=i) | imem (=su) | imem (=sko) | - |
2SG | mě-m (= i) | mě-m (= su) | mě-m (= sko) | - |
3SG | mě-r (= i) | mě-r (= su) | mě-r (= sko) | - |
1DU | - | - | - | - |
2DU | - | - | - | - |
3DU | - | - | - | - |
3TR | - | - | - | - |
1PL | - | - | - | - |
2PL | - | - | - | - |
3PL | - | - | - | - |
Všechna podstatná jména, která se řídí postupem v tabulce, mají pro první osobu anidiosynkratický tvar, pro druhou a třetí osobu používají kratší výraz. (REF str. 244) Zde je příklad použití skloňování inalienablekinship:
(8) | s | kma-r = i | |||
<3SG> hledat | otec-POSS.3SG = 3SG | ||||
Hledal svého otce[25] | |||||
Lokální podstatná jména
Lokální podstatná jména jsou posledním rozlišením neodcizitelnosti nalezeným v Biaku. Lokální podstatná jména označují umístění, která jsou „neodmyslitelně spojená s entitou“.[26] Například strom v biaku se označuje jako strom, který má „horní část“ a „spodní část“, a kanoe „přední“, „střední“ a „zadní“.[26] Následující tabulka uvádí inflexní systém pro nezcizitelná lokalizační podstatná jména:
bo „horní část / oblast nad“ | SG | DU | TR | PL. ANIM | Pl. INAN |
|---|---|---|---|---|---|
1 | - | - | - | - | - |
2 | bo-m-ri | - | - | - | - |
3 | bo-ri | bo-n-su | bo-n-sko | bo-n-si | bo-n-na[27] |
Přípona „-n“ vyjadřuje pluralitu a neživotnost possessum (REF str. 250). V tomto příkladu je ilustrováno vlastnické uspořádání lokačního podstatného jména:
(9) | bal | i-ne | v | ro | karui = su-ya | bonsu |
míč | 3SG.SPC-toto | <3SG> lež | LOC | kámen = 3DU-SPC | vzhůru-nonSG.INAM-3DU | |
Tato koule leží na dvou kamenech[26] | ||||||
Negace
Biak rozlišuje mezi faktickou a imperativní negací (prohibitivní). Značka pro faktickou negaci je va. Je to prohibitivní awer.
Faktická negace: va
Negátor va nastane klauzule - konečně v nepřechodných a přechodných klauzích.[28]
Intranzitivní
| (10) | Isyor | va. |
| i-syor | va | |
| 3SG-nízký příliv | NEG | |
| „Není odliv“[29] | ||
Tranzitivní
| (11) | Dan | i) mbyefya | va. |
| d-an | (i) mbyef = ya | va | |
| 3SG-jíst | banán = 3SG.SPC | NEG | |
| "Nezje banán."[30] | |||
| (12) | Yafár | kam | i | va. |
| ya-fár | kam | i | va | |
| 1SG - řekni | Všechno | 3SG | NEG | |
| "Neřekl jsem to všechno."[31] | ||||
| (13) | Romové | vyanin | holubice | bapak | Isne | va, | yakramu | seno | va. |
| romawa | v | holubice | bapak | je-ne | va | ya-kram = u | sen = o | va | |
| syn | <3SG> POS = GIV-3SG.SPC-toto | 3SG - řekni | otec | 3SG.PRED-toto | NEG | 1SG-store = U | cent = nonSP.SG | NEG | |
| "Jeho syn řekl:" otec tu není, nemám ani cent. " ''[32] | |||||||||
V klauzulích s vedlejšími argumenty va následuje přímo argument, který neguje.
| (14) | Denf | ro | večeřet | va. |
| d-enf | ro | večeřet | va | |
| 3SG-spánek | LOC | místo-tohle | NEG | |
| „Tady nespí“ (ale někde jinde). | ||||
| (15) | Denf | va | ro | večeřet. |
| d-enf | va | ro | večeřet | |
| 3SG-spánek | NEG | LOC | místo-tohle | |
| „Tady nespí“ (ale dělá zde něco jiného).[30] | ||||
Va se také používá k negaci nominálních klauzí.
| (16) | Guruno | va. |
| guru = ne | va | |
| učitel = nonSP.nonSG | NEG | |
| "Neexistují žádní učitelé."[33] | ||
Faktická negace ve složitých větách
Ve složitých větách s fa, spojení vyjadřující výsledek, zdá se, že negátor va vždy se vyskytuje poslední ve větě. V souboru spontánní řeči, který shromáždil van den Heuvel, neexistují žádné příklady va na konci první věty.[34]
| (17) | Mansren | Ano | ipok | fa | vyefarander | ko | va. |
| Manseren | Ano | i-pok | fa | v | ko | va | |
| Pán | Ježíš | Možnost 3SG | NEVÝHODY | <3SG> VBLZ - zapomeňte | 1PL.INC | NEG | |
| "Pán Ježíš na nás nemůže zapomenout."[35] | |||||||
V dalších složitých klauzích může negátor následovat první nebo poslední klauzuli.
| (18) | Dár | ve | randip | va | voi, | dár | ve | snonkaku. |
| d-ár | ve | randip | va | voi | d-ár | ve | snonkaku | |
| 3SG-pláč | tak jako | prase | NEG | ale | 3SG-pláč | tak jako | lidská bytost | |
| "Neplakala jako prase, ale jako lidská bytost."[36] | ||||||||
| (19) | Sansun | vyena | naisya | voi, | dáknayu | sarako | va. |
| sansun | v | na-je-ya | voi | d-ák-na-yu | sarak = o | va | |
| oblečení | <3SG> POS = 3PL.INAN.SPC | 3PL. INAN-PRED-to | ale | 3SG také mají YU | náramek = nonSP.SG | NEG | |
| "Jeho oblečení tam bylo, ale neměl (také) náramek."[37] | |||||||
| (20) | Vyeurus | pyum | peklo | vyedine | va | Rao | isofro | dármaker. |
| v | pyum | peklo | v | va | Rao | isofro | d-ármakr | |
| <3SG> VBLZ-zařídit | dobrý | tělo | <3SG> VBLZ = 3SG-SPC-toto | NEG | dokud | dokud | 3SG-svrab | |
| "O své tělo se moc nestaral, dokud nedostal svrab."[38] | ||||||||
s Bukan
Bukan je půjčka od malajštiny / indonéštiny. V indonéštině je použití Bukan, mimo svoji funkci negace frází podstatných jmen, vyjadřuje důraz.[39] Použití Bukan, v Biaku se také zdá, že vyjadřuje důraz - v příkladech poskytnutých van den Heuvelem dochází k jeho použití, když je uveden kontrast. Bukan se používá v kombinaci s va. Bukan předchází první sloveso a va je na svém obvyklém místě na konci klauzule.[40]
| (21) | Indya | Bukan | kokain | kofafyár | zaujatost | va. |
| indya | Bukan | ko-kain | ko-fafyár | zaujatost | va | |
| tak | NEG | 1PL.INC-sit | 1PL.INC - řekněte | obvyklý | NEG | |
| "Takže tu nesedíme a neříkáme to (ale máme vážné setkání)"[40] | ||||||
| (22) | Pendeta | holubice | "A, | Bukan | yakofn | ve | ko |
| pendeta | holubice | A | Bukan | ya-kofn | ve | ko | |
| ministr | 3SG - řekni | A | NEG | 1SG-mluvit | na | 1PL.INC |
| vape | yakofn | ve | warga | jemaatsi. | ||
| vape | ya- kofn | ve | warga | jemaat = s-i | ||
| ale | 1SG- mluvte | na | člen | kostel = 3PL.ANIM-SPC | ||
| Ministr řekl: „Ach, neřekl jsem to nám, ale členům církve!“[41] | ||||||
Imperativní negace: awer
Zakazující značka awer se používá k negaci argumentů v 1., 2. a 3. osobě.[42]
1. osoba
| (23) | Voi | komyof | setengah | awer | i |
| voi | ko-myof | setengah | awer | i | |
| ale | 1PL.INC-obrana | polovina | ZAKÁZAT | 3SG[43] |
| voi | komyof | kaku | i | kam | fa… |
| voi | ko-myof | kaku | i | kam | fa |
| ale | 1PL.INC - bránit | skutečný | 3SG | Všechno | NEVÝHODY |
| "A nebráňme polovinu z toho, ale hájme opravdu všechno, takže ..."[43] | |||||
2. osoba
| (24) | Wenf | awer! |
| w-enf | awer | |
| 2SG-spánek | NEG | |
| 'Nespí!'[30] | ||
3. osoba
| (25) | Ipok | vyunk | awer | mnor | vyena. |
| i-pok | v | awer | mnor | v | |
| 3SG-plechovka | <3SG> vymazání | ne | sliz | <3SG> POS = 3PL.INAN.SPC | |
| "Nesmí si otřít hlen."[44] | |||||
Ostatní negátoři
Pro vyjádření „dosud ne“ používá Biak značku vanim/vaim. Pro ‚už ne ' byly va se používá.[40]
| (26) | Ale ne | sibur | ve | movo | movo | vaím | kam | vo (…) |
| ale ne | si-bur | ve | mov = o | mov = o | vaím | kam | vo | |
| INDEF.PL | 3PL. ANIM - odejít | na | místo = nonSP.SG | místo = nonSP.SG | ještě ne | Všechno | SIM | |
| "Ještě nebyli žádní lidé, kteří by odešli na jiná místa a (….)"[45] | ||||||||
| (27) | Sikafkif | fa | sséwar | sarak | ini. | Ma | sisrow | i | vanim. |
| si-kaf ~ kif | fa | s-séwar | sarak | i-ne | ma | si-srow | i | vanim | |
| 3PL. AN-RED ~ výběr | NEVÝHODY | 3PL. AN-hledat | náramek | 3SG.SPC-toto | a | 3PL.AN-najít | 3SG | ještě ne | |
| „Vybírají (kuřata) tento náramek. A ještě to nenašli. “[40] | |||||||||
| (28) | Bukuno | vaíme. |
| buku = ne | vaím-e | |
| kniha = nonSP.nonSG | ještě ne | |
| „Zatím nejsou žádné knihy.“[33] | ||
| (29) | Isyor | my jsme | va. |
| I-syor | my jsme | va | |
| 3SG-nízký příliv | znovu | ne | |
| "Už to není odliv."[29] | |||
Typologické perspektivy
V austronéských jazycích negátor běžně předchází predikát. Takže Biak, s klauzulí závěrečná negace, je v této vlastnosti atypický. Závěrečná negace klauzule je však společným rysem v oblasti poloostrova Eastern Bird's Head, a to jak v austronézském, tak v papuánském jazyce. Zdá se, že je papuánského původu.[46]
Glosář
| ANIM | animovat |
| GIV | daný |
| INAN | neživý |
| INC | včetně |
| INDEF | neurčitý |
| LOC | lokální |
| NEG | negátor |
| non.SG | ne singulární |
| non.SP | nespecifické |
| PL | množný |
| POS | přivlastňovací značka |
| PRED | predikát |
| SG | jednotné číslo |
| SIM | simultánní |
| SPC | charakteristický |
| U | 'plnivo' |
| VBLZ | verbalizátor |
Poznámky pod čarou
- ^ Biak na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Biak". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 7.
- ^ Ronsumbre, Adolof (2020). Ensiklopedia Suku Bangsa di Provinsi Papua Barat. Yogyakarta: Penerbit Kepel Press. ISBN 978-602-356-318-0.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 5.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 6.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 11.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 21.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 26.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 27.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 64-66.
- ^ A b van den Heuvel 2006, str. 67.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 66.
- ^ A b C d van den Heuvel 2006, str. 68.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 71.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 84.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 230.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 231.
- ^ A b van den Heuvel 2006, str. 232.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 232-234.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 238.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 239.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 235.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 243-245.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 243.
- ^ A b C van den Heuvel 2006, str. 251.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 250.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 129.
- ^ A b van den Heuvel 2006, str. 28.
- ^ A b C Steinhauer 2005.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 146.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 440.
- ^ A b van den Heuvel 2006, str. 211.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 130.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 289.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 221.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 400.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 409.
- ^ Sneddon 2010, str. 202.
- ^ A b C d van den Heuvel 2006, str. 131.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 442.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 132.
- ^ A b van den Heuvel 2006, str. 147.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 98.
- ^ van den Heuvel 2006, str. 255.
- ^ Reesink 2002, str. 29-30.
Reference
- Berry, K .; C. Berry; K. Berry; C. Berry (1987). "Průzkum některých západopapuánských kmenových jazyků". Pracovní tapety v indonéských jazycích a kulturách. 4: 25–80.
- Heuvel, Wilco van den (2006). Biak: Popis austronéského jazyka Papuy (Disertační práce). Vrije Universiteit Amsterdam.
- Reesink, Ger P. (2002). "Východní jazyky Bird's Head porovnány". V Reesin, Ger P. (ed.). Jazyky východní ptačí hlavy. Canberra: Pacifická lingvistika. s. 1–44. doi:10.15144 / PL-524.1. hdl:1885/146144.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sneddon, J. N. (2010). Indonéská referenční gramatika (2. vyd.).CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Steinhauer, Hein (2005). „Biak“. Austronéské jazyky Asie a Madagaskaru.CS1 maint: ref = harv (odkaz)