Prenasalizovaná souhláska - Prenasalized consonant

Prenasalized souhlásky jsou fonetický sekvence a nosní a překážející (nebo příležitostně nenasální sonorant jako [ɺ]), které se chovají fonologicky jako jednotlivé souhlásky. Hlavním důvodem, proč je považovat za souhlásky, nikoli za shluky jako v angličtině prst nebo členspočívá v jejich chování; mohou však existovat i fonetické koreláty, které odlišují prenasalizované souhlásky od klastrů. Kvůli dalším obtížím v artikulaci i načasování nejsou přednastavené frikativy a sonoranty tak běžné jako přednastavené zastávky nebo afrikáty a přítomnost prvního znamená druhé.[1]

Ve většině jazyků, když je prenasalizovaná souhláska popsána jako „neznělá“, je neznělá pouze ústní část a nazální část je vyjádřena modálně. Jazyk tedy může mít „vyjádřený“ [ᵐb ⁿd ᶯɖ ᶮɟ ᵑɡ] a „neznělé“ [ᵐp ⁿt ᶯʈ ᶮc ᵑk]. V některých však Jižní min (počítaje v to Tchajwanský ) dialektům, vyjádřeným souhláskám předchází neznělá prenasalizace: [ᵐ̥b ⁿ̥d ⁿ̥ɺ ᵑ̊ɡ].[2]

Prenasalizované zastávky lze odlišit od post-stop nasals (orálně uvolňované nosní dírky), například / mᵇ nᵈ ɲᶡ ŋᶢ / z Acehnese a podobné zvuky (včetně neznělých / mᵖ /) v mnoha čínských dialektech.[3] (Alespoň v čínském případě nasalizace v některých dialektech pokračuje ve snížené míře na samohlásku, což naznačuje, že souhláska je částečně denasalized, spíše než ústní vydání.) Předpokládá se, že žádný jazyk není v rozporu s těmito dvěma typy souhlásek, které se vyznačují především rozdílem v načasování (krátký nos, následovaný delší zastávkou, na rozdíl od delší nosní, následovanou krátkou zastávkou ).[4]

Geografická distribuce

Afrika

The Bantuské jazyky jsou známí svými přednastavenými zastávkami (příkladem je „nt“ v „Bantu“), ale podobné zvuky se vyskytují v celé Africe i po celém světě. Ghana je politik Kwame Nkrumah měl ve svém jménu přednastavenou zastávku, stejně jako hlavní město Čad, N'Djamena (Africké přednastavené zastávky jsou často psány s apostrofy v přepisu latinského písma, i když to může někdy naznačovat slabičný místo toho nasals).

východní Asie

v Jižní min jazyky, jako např Teochew, jsou také nalezeny přednastavené zastávky. Prenasalizované zastávky v jižních minských jazycích se vyvinuly z nasalů Střední Číňan a tím se historicky liší od vyjádřených překážek nalezených v Wu a Xiang jazyky.

Prenasalized souhlásky jsou široce používány v Loloish jazyky z Lolo – barmská rodina, jako např Yi a Naxi. Následující tabulka ilustruje prenasalizované souhlásky v severní části Yi. (Písmeno <ɿ> se v přepisech IPA používá jako slabiková frikativa [z̩] nebo [ʐ̩].)

Yi charakterOficiální Pchin-jinIPAVýznam
ꂃpoznámkaÓ[ᵐbo˧]sukně
ꅝndÓ[ⁿdo˧]napít se
ꈾmgE[ᵑgɤ˧]pohanka
ꌅnzy[ⁿd͡zɿ˧]řízení
ꎧčy[ⁿɖ͡ʐɿ˧]víno, alkohol
ꐳnji[ⁿd͡ʑi˧]rychle, rychle

K přednastaveným zastávkám dochází také v několika větvích Hmong – Mien jazyková rodina jižní Číny a jihovýchodní Asie.

V dialektech severní Japonsko, standardní hlasové zastávky jsou přednastavené a hlasové zastávky jsou hlasové. Například, / itiɡo / „jahoda“ je [it̠͡ɕiɡo] na většině jihu, ale [id̠͡ʑɨᵑɡo] na velké části severu. Rekonstruovány jsou také předasalizované zastávky Stará japonština.

Jižní Amerika

The Jazyk Guaraní má sadu prenasalizovaných zastávek, které se střídají alofonicky s jednoduchými nosními spojnicemi; objevují se pouze uvnitř slova, nalevo od zdůrazněné samohlásky, která je ústní.

Jížní Asie

The Indoárijské jazyky Sinhálština a Dhivehi také mají přednastavené zastávky. Sinhálský scénář má přednastavené verze g, ḍ (vyjádřený retroflex stop ), d̪ (hlasová zubní zastávka ) a b.

Přednastavená souhláska [ᵐb] na Srí Lance malajsky ga.mbar má kratší nosní segment a delší předchozí samohlásku
An [mb] klastr na Srí Lance Malajština sam.bal má delší nosní a kratší předchozí samohlásku

Srílanská Malajština je již dlouho v kontaktu se Sinhalou a vyvinul také předasalizované zastávky. Spektrogramy vpravo ukazují slovo gaambar s předasalizovanými zastávkami a slovo sambal se sekvencí nazálního + hlasového zastávky, ale dosud neprasalizované. Rozdíl v délce [m] dílu je jasně viditelný. Nosní v prenasalizovaném slově je mnohem kratší než nosní v druhém slově.

Tato fonetická informace je doplněna fonologickými důkazy: První samohláska v gaambaru je prodloužena, což se děje pouze v otevřených slabikách na Srí Lance Malajštině. The slabikování of gaambar must be gaa.mbar then, and the syllabification of sambal sam.bal.

Oceánie

Příklad jednotného chování předasalizovaných zastávek poskytuje Fidžijský. V tomto jazyce, stejně jako v mnoha jiných jazycích Melanésie, existuje řada neznělý zastávky, [p, t, k]a řada přednastavených zastávek, [ᵐb, ⁿd, ᵑɡ], ale neexistují žádné jednoduché vyjádřený zastávky, [b, d, ɡ]. Fijian navíc umožňuje přednastavené zastávky na začátku slova, ale neumožňuje další souhláskové sekvence. Prenasalizované zastávky se tak chovají jako běžné souhlásky. V některých oceánských jazycích závisí prenasalizace znělých souhlásek na prostředí. Například v Raga, b a d jsou přednastaveny, když je předchozí souhláska nazální (noⁿda „naše“), ale jinde ne (gida "nás").

Když Tok Pisin mluví lidé v Papua-Nová Guinea kteří mají podobné fonologie ve svých jazycích, hlasové souhlásky jsou prenasalized. Například předložka bilong (z angličtiny patřit) se vyslovuje [ᵐbiloŋ] mnoho Melanésané. Prenasalizace se chová spíše jako fonetický detail vyjadřování, než jako samostatný segment.

Austrálie

Prenasalizované zastávky najdete také v Austrálii. The Východní Arrernte jazyk má přednastavené zastávky a prestopped nasals, ale nemá jiné počáteční slovo shluky souhlásek. Porovnat [mʷarə] "dobrý", [ᵐpʷaɻə] "udělat", [ᵖmʷaɻə] "coolamon ".

Transkripce

Pokud jsou jednoznačné, mohou být jednoduše předepsané souhlásky přepsány ⟨mb, nd, ŋɡ⟩ Atd. V rámci NPP lze použít spojovací tyč ke specifikaci, že se jedná o jednotlivé segmenty: ⟨m͜b, n͜d, ŋ͡ɡ⟩. Další běžnou transkripční praxí je vytvoření nosního horního indexu: ⟨ᵐb, ⁿd, ᵑɡ⟩. Stará konvence IPA spočívala v označení nosu jako „krátkého“, dokud se nezměnily krátké a nesylabické znaky: ⟨m̆b, n̆d, ŋ̆ɡ⟩.[5]

Viz také

Reference

  1. ^ Silverman (1995:65)
  2. ^ Chan (1987) „Post-stop nasals in Chinese: an areal study“, UCLA WPP #68
  3. ^ Chan (1987) Post-stop nasals in Chinese: an areal study
  4. ^ Cohn (1990) „Fonetická a fonologická pravidla nasalizace“, UCLA Working Papers in Phonetics 76, s. 7.
  5. ^ Zásady NPP (1947: 17–18)

Zdroje

  • Silverman, Daniel (1995), „Nepovinná, podmíněná a povinná prenasalizace v Bafanji“, Journal of West African Languages, 25: 57–62