Tifal jazyk - Tifal language - Wikipedia

Tifal
Tifalmin
Rodilý kPapua-Nová Guinea
KrajProvincie Sandaun, okres Telefomin
Etnický původvč. Urapmin
Rodilí mluvčí
4,000 (2003)[1]
Dialekty
  • Tifal – Urap
  • Atbal
Kódy jazyků
ISO 639-3tif - včetně kódu
Individuální kód:
urm - Urap
Glottologtifa1245  Tifal[2]
urap1239  Urapmin[3]
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.


Tifal je Dobře, jazyk mluvený Papua-Nová Guinea. Dialekty jsou (1) Tifal (Tifalmin) a Urap (Urapmin) a (2) Atbal (Atbalmin).

Zeměpis

Jazyk Tifal je ohraničen papuánskými a Irian Jaya reproduktory na jih a západ, Údolí Telefomin na východě a Řeka Sepik na sever.[4]

Pravopis

PhonemicɑɑːbdEFiiːklmnŋÓÓstuuːwj
Malá písmenaAaab, strdEFiiiklmnngÓoostuU uwy
Velká písmenaAAaBDEFJáIIK.LMNÓOoSTUU uŽY

Fonologie

Souhlásky

Souhlásky
LabiálníAlveolárníPalatalVelární
Plosivebt dk
Nosnímnŋ
FrikativníFs
Přibližněwj
Postranníl
/ b / je realizován jako [pʰ] slovo konečně, jako [p] v poloze slabiky-cody před souhláskou a [b] někde jinde.
/ t / je realizován jako [t] v slabice coda před souhláskou a [tʰ] někde jinde.
/ d / je realizován jako [ɾ] intervocalically, např. / didab /: [dɪˈɾʌpʰ] „nádoba na vodu“.
/ k / je [ɣ] intervocalically, [k] v slabice coda před souhláskami a [kʰ] někde jinde.
/ s / je realizován jako [ʂ] před / u /.
/ l / je alveolární sousedící se zadními samohláskami a alveodentální někde jinde.[5] Jeden dialekt si uvědomuje / l / tak jako [r] intervocalically.

Samohlásky

Samohlásky
PředníCentrálníZadní
Zavřítjá iːU u
StředníEo oː
Otevřenoɑ ɑː

/Ó/ a /Ó/ zřídka kontrast.[6]

Samohláskové alofony[7]
FonémStavAllophoneRealizace
někde jinde
/ i /slovo - zpočátku a nakonec[i][ɪ]
/A/[A][ʌ]
/ u /[u][ʊ]
/E/v otevřených slabikách, před / m / a mezi / j / a / p /[E][ɛː]
/Ó/před / n / nebo / ŋ /; mezi / t / a / k /[ɔ][Ó]

Fonotaktika

Struktura slabiky je (C) V (ː)(C). Výraz kwiin takan ‚ach můj! ' může být výjimkou.

/ d / vyskytuje se pouze slovo.[8] /F/ vyskytuje se pouze slabika-zpočátku.[9] / ŋ / je vždy slabika-final.[10]

Počáteční / l / vyskytuje se pouze v některých dialektech. Počáteční / kw / vyskytuje se ve dvou dialektech a lze jej obvykle interpretovat jako C + V.

/ w / a / j / zpočátku se vyskytují slabiky.[11] Pouze jeden dialekt umožňuje slabiku-codu / j /.[12]

Stres

Ve skloněných slovech leží důraz na poslední slabice slovesného kmene. Jinak, pokud existují dlouhé samohlásky, stres padá na první ve slově. Pokud jsou všechny samohlásky krátké, stres spadne na poslední slabiku, pokud je uzavřena, a na první slabiku jinak.

Gramatika

Podstatná jména

Podstatná jména nejsou skloňována, ale mohou označovat majetek. Části těla a podmínky příbuznosti jsou povinně posedlé a některé podmínky příbuznosti vyžadují připojení. Na jiných podstatných jménech je držení nepovinné, s výjimkou vlastních jmen, která nikdy nejsou vlastněna.[13]

Zájmena

Zájmeno pramení[14]
OsobaZákladníDůrazný
1sni- / na-nala- / nalal - / - nila
plnuu- / ne-nuulu- / nulul-
2smkab-kaltab- / kalab-
Fkub-kultub- / kulub-
plkib-kiltib-
3smA-ala- / alal- / al-
Fu-ulu- / ulul- / ul-
plib- / i-iltib- / ilib- / ilal- / il-
Nedůrazná zájmena[15]
Význam přípon:Pos.Subj.DefinitivníInst.za prvés, a také
Přípona:-mi ~ ni-i ~ -di- jota-siik / -siinsoo / brzy
Důrazná zájmena[16]
Význam přípon:Pos.Inst.'pouze''like, simile'
Přípona:-mi ~ nita-kalzáložka

Slovesa

Tifal má bohatý systém aspektů.[17] Slovesa lze rozdělit do čtyř skupin na základě toho, jak se transformují z kontinuálního na dochvilný aspekt. Některé mají pouze samohlásku a / nebo jednoduché kmenové změny, jiné mají prosebný stonky, některé mění složené-konečné stonky a některé, které mají alomorfy které přidávají - (a) laa-min (nebo zřídka -daa-laa-min) ke stonku.[18]

Slovesa lze také rozdělit na základě tranzitivita. Některé vyžadují přímé objekty, jiné s volitelnými objekty, jiné s volitelnými lokalizačními objekty a několik intranzitivní slovesa.[19]

Pořadí přípon slovesa[20]
slovesoben.ben.-laačasosobanáladaznačka závěrečného příkazu

Napjatý a aspekt

Většina závěrečných sloves označuje čas, náladu a osobu, ale většina sloves může označit aspekt a ne napjatá a stále může být konečným slovesem.[21]

Přípony napjatých aspektů[22]
KontinuálníPunctiliar
pres-b / m1-d
včera minulost1-m-som / -a-som-b
dist. minulost-tak jako
velmi vzdálená minulost-bis-s
abilitativní1-m-am1-přehrada
blízká budoucnost1-m-okom1-d-okom
dist. budoucnost1-m-okob1-d-okob
  1. "počáteční souhláska obvyklé značky nebo značky pro změnu třídy je zachována"

Tifální věty obsahují skloňovaná sloveso-kořenové řetězce, často s konečným plně sdruženým slovesem. Jeden musí skloňovat po dobu mezi jedním slovesem v řetězci a dalším.[23]

Deixis

Označení prostorového vztahu mezi slovesy a jejich objekty je povinné. „nahoře“ musí být vyjasněno jako „vzestup“ nebo „proti proudu“, „dolů“ jako „sestup“ nebo „po proudu“ a „napříč“ jako „přes pevninu“ nebo „přes řeku“.[24]

Příbuzenství

Tifal má pojmy příbuzný dyadic (výrazy vztahující se ke vztahu dvou nebo více lidí k sobě navzájem), které jsou přítomny v méně než 10 jazycích a nejsou převládající v Papui-Nové Guineji. Jsou však hlavním rysem jazyků Ok. Související pojmy najdete v Oksapmin, Mian, a Telefol.[25]

Viz také

Reference

  1. ^ Tifal na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Urap na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tifal". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Urapmin“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  4. ^ Boush 1975, 0. Úvod.
  5. ^ Boush 1974, s. 8-9.
  6. ^ Boush 1974, str. 22.
  7. ^ Boush 1974, s. 17-19.
  8. ^ Boush 1974, str. 3.
  9. ^ Boush 1974, str. 7.
  10. ^ Boush 1974, str. 8.
  11. ^ Boush 1974, str. 9.
  12. ^ Tifal Organized Phonology Data, str. 3.
  13. ^ Boush 1975, s. 3-5.
  14. ^ Boush 1975, str. 6.
  15. ^ Boush 1975, str. 7.
  16. ^ Boush 1975, str. 8.
  17. ^ „Aspektuální kmenové rozdíly v Mianově slovesu“ (PDF).
  18. ^ Boush 1975, s. 10-12.
  19. ^ Boush 1975, s. 13-16.
  20. ^ Boush 1975, str. 16.
  21. ^ Boush 1979, s. 1.
  22. ^ Boush 1975, s. 22-23.
  23. ^ O učení se novému jazyku Guineje
  24. ^ O učení se novému jazyku Guineje
  25. ^ Systém příbuznosti Oksapmin Archivováno 2009-09-20 na Wayback Machine, vyvoláno 21. května 2009.

Bibliografie

Další čtení

  • Steinkraus, Walter. 1969. „Tifální fonologie ukazující neutralizaci samohlásek a tónů.“ Kivung 2: 1
  • Healey, Phyllis a Walter Steinkraus. 1972. „Předběžný slovník Tifalu s gramatickými poznámkami.“ Jazyková data Microfiche AP 5, S.I.L., Huntington Beach, v + 117 stranISBN  0-88312-305-3
  • Steinkraus, Walter. 1962–63. Rukopisy SIL, Ukarumpa.
  • Boush, Al. 1974–1979. Rukopisy SIL, Ukarumpa.

externí odkazy