Telefol jazyk - Telefol language - Wikipedia
| Telefol | |
|---|---|
| Rodilý k | Papua-Nová Guinea |
| Kraj | Provincie Sandaun, okres Telefomin. |
| Etnický původ | Telefol lidé |
Rodilí mluvčí | (5 400 citováno 1994)[1] |
Trans – Nová Guinea
| |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | tlf |
| Glottolog | tele1256[2] |
Telefol je jazyk, kterým mluví Telefol lidé v Papua-Nová Guinea, pozoruhodný vlastnit a základna-27 číselná soustava.
Dějiny
The Iligimin lidé mluvil také Telefol, ale byli poraženi správným Telefolem.[3]
Pravopis
| Phonemic | ɑ | ɑɑ | E | ee | i | ii | Ó | oo | u | U u | b | d̪ | ɸ | k | kʷ | l | m | n̪ | ŋ | s̪ | t̪ | w | j |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Malá písmena | A | aa | E | E | i | ii | Ó | Ó | u | ui | b, str | d, g | F | kg | kw | l | m | n | ng | s | t | w | y |
| Velká písmena | A | Aa | E | Já | II | Ó | U | U u | B | D | F | K. | Kw | M | N | S | T | Ž | Y |
Jednoduché ⟨e⟩ a ⟨o⟩ představují samohlásky i dlouhé samohlásky, protože jen zřídka kontrastují.
/ b / je psáno ⟨p⟩ pre-souhlásky a konečně slovo.
Singl / k / je psáno vog⟩ intervocalicky a / kk / je psáno ⟨k⟩ intervocalically.
/ kd / a / /d / jsou psány ⟨kg⟩ a ⟨ngg⟩ (protože jsou vyslovovány [ɡ] a [ŋɡ] příslušně).
Počáteční / ɡ / je také psáno s ⟨g⟩ v přejatých slovech, např. Rozumím 'Bůh'.
Fonologie
Souhlásky
| Labiální | Zubní | Alveolární | Palatal | Velární | (Glottal) | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | (p) b | t̪ d̪ | k kʷ (ɡ) | (ʔ) | ||
| Nosní | m | n̪ | ŋ | |||
| Frikativní | F | s̪ | (h) | |||
| Přibližně | w | j | ||||
| Postranní | l |
/ ʔ / a / h / objevují se pouze v několika částicích a několika výkřičcích. / p / a / ɡ / se objeví jen v několika půjčkách.
| Fonémy | Stav | Allophone |
|---|---|---|
| / b / | intervocalický | [b ~ β] |
| slabika-finále | [pʰ] | |
| / k / | intervocalický | [ɣ] |
| / l / | intervocalický | [ɾ] |
| / kd / | (všude) | [ɡ] |
| / /d / | (všude) | [ŋɡ] |
Samohlásky
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřít | já iː | U u | |
| Střední | e eː | o oː | |
| Otevřeno | ɑ ɑː |
V Telefol jsou dva kontrastní fonemické tóny, vysoký a nízký. Například, ùlín 'klub' vs. úlìn „zasadil“.
/E/ a /E/, /Ó/ a /Ó/, jsou téměř v doplňkové distribuci. Jednotlivé / e / a / o / se také nevyskytují v jednoslabičných slovech ani v koncových slabikách.
Délka samohlásky kontrastuje pouze v počátečních slabikách. V počátečních slabikách však singl / u / a /Ó/, a / i / a /E/, nekontrastujte.
Fonotaktika
Struktura slabik je (C) V (ː) (C).
/ l / nedochází k slovu.
/ ŋ / je povolen v mediálních, ale ne počátečních slovních nástupech.[6]
Gramatika
Telefol je předmět – předmět – sloveso Jazyk.
Slovní aspekt
Telefol má bohatý systém aspektů.[7] Telefolská slovesa mají stopky „dochvilné“ (okamžité / dokončené) a „spojité“.[8]
Systém počítání
Telefol používá systém počítání základny-27. To se mapuje na tělo počítáním každé z následujících možností: levý malíček k levému palci (1-5); zápěstí, dolní část paže, loket, horní část paže a rameno (6-10); strana krku, ucha a levého oka (11–13); nos (14); a podobně na pravé straně v opačném pořadí, od pravého oka k pravému malíčku (15-27).[9][nespolehlivý zdroj? ]
Příbuzenství
Telefol má podmínky dyadic příbuzenství (výrazy vztahující se ke vztahu dvou nebo více lidí k sobě navzájem), které jsou přítomné v méně než 10 jazycích a v Papui-Nové Guineji převládají. Jsou však hlavním rysem jazyků Ok. Související pojmy najdete v Oksapmin, Mian, a Tifal.[10]
Vývoj
Níže jsou uvedeny některé reflexy proto-Trans-Nová Guinea navrhl Pawley (2012):[11]
| proto-Trans-Nová Guinea | Telefol |
|---|---|
| * m (o, u) k ‚mléko, míza, prsa ' | müük, mɔk ‚plivat ' |
| * maŋgat [a] „zuby, ústa“ | (Faiwol makat-kalim „vousy“) |
| * maŋgV „kompaktní kulatý objekt“ | magap „kulatý předmět, ovoce, semeno atd.“ “ |
| * m (i, u) ndu ‚nos ' | mutu ‚nos ' |
| * k (o, u) ma (n, ŋ) [V] „krk, šíje“ | kum ‚levá strana krku ' |
| * kumut, * tumuk ‚hrom ' | tumuun ‚hrom ' |
| * niman ‚vši ' | Tim ‚veš ' |
| * kal (a, i) m ‚měsíc ' | kaliim ‚měsíc ' |
| * k (i, u) tuma ‚noc, ráno ' | kutim ‚ráno ' |
| * na „1SG“ | na- |
| * ni, * nu „1PL“ | nu |
| * mbena ‚paže ' | zakázat „předloktí“ |
| * [w] ani ‚kdo? ' | wan (klepnutí), waan (ta) „kdo?“ |
| * pVnum ‚vítr ' | inim |
| * kinV „rameno“ | tiŋ (Faiwal kiiŋ) |
| * mbilaŋ „jazyk“ | fɔŋ (srov. Faiwol falaŋ, Tifal filaŋ) |
| * mbena ‚paže ' | zakázat „předloktí“ |
| * amba „sourozenec“ | baab |
| * (kambu) -sumbu ‚popel ' | (ku) -tab |
| * mbilaŋ „jazyk“ | foŋ (Tifal filaŋ) |
| * (mb, p) ututu- „létat“ | (?) fúlúluú (+ V.) |
| * pVnum ‚vítr ' | (?) inim |
| * m (i, u) ndu ‚nos ' | mutuum |
| * kumut, * tumuk ‚hrom ' | tumuun |
| * k (i, u) tuma ‚noc, ráno ' | kutim |
| * ŋgatu (k, n) „koleno“ | katuun |
| * k (a, e) (nd, t) ak ‚krk ' | ditak (Faiwal getak) |
| * saŋ „příběh, píseň“ | saŋ „mýtus, příběh“ |
| * sumbu ‚popel ' | karta (ku-) |
| * maŋgV „kompaktní kulatý objekt“ | (úún) makáb ‚vejce ' |
| * maŋgat [a] „zuby, ústa“ | (Faiwal makat-kalim „vousy (rozsvícené vlasy na bradě)“) |
| * kal (a, i) m ‚měsíc ' | kaliim |
| * k (o, u) ma (n, ŋ) [V] „krk, šíje“ | kum ‚levá strana krku ' |
| * k (o, u) ndVC „kost“ | kun |
| * kutV (mb, p) (a, u) [C] „dlouhý“ | (Kati M. kudub) |
| * kinV „rameno“ | cín- |
| * m (o, u) k ‚mléko, míza, prsa ' | múúk |
| * ok [V] „voda“ | óók |
| * (ŋg, k) a (nd, t) apu „kůže, kůra“ | káál |
| * kal (a, i) m ‚měsíc ' | * kaliim |
Viz také
Reference
- ^ Telefol na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Telefol". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Golub, Alex (2007). „Ironie organizace: Majitelé půdy, registrace půdy a těžební a ropný průmysl na Papui-Nové Guineji“. Lidská organizace.
- ^ A b Telefol organizovaná fonologická data, str. 1.
- ^ Telefol organizovaná fonologická data, str. 3.
- ^ „Fonotaktická omezení napříč prozodickými doménami“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2008-09-05., str. 2.
- ^ „Aspektuální kmenové rozdíly v Mianově slovesu“.[trvalý mrtvý odkaz ], str. 1.
- ^ Foley 1986, s. 146.
- ^ Počítání telefolů
- ^ Systém příbuznosti Oksapmin Archivováno 2009-09-20 na Wayback Machine, vyvoláno 21. května 2009.
- ^ Pawley, Andrew (2012). Hammarström, Harald; van den Heuvel, Wilco (eds.). „Jak rekonstruovatelný je proto Trans Nová Guinea? Problémy, pokrok, vyhlídky“. Historie, kontakt a klasifikace papuánských jazyků. Port Moresby, Papua Nová Guinea: Linguistic Society of Papua New Guinea (Language & Linguistics in Melanesia Special Issue 2012: Part I): 88–164. hdl:1885/38602. ISSN 0023-1959.
Bibliografie
- Telefol organizovaná fonologická data. [Rukopis] http://www.sil.org/pacific/png/abstract.asp?id=333
- Healey, Alan. 1964. Telefol fonologie. Lingvistický kruh publikací v Canberře B, 3. Canberra: Australian National University. 53
- Healey, Alan. 1974. „Problém klasifikace sloves Telefol.“ In Richard Loving (ed.), Studies in languages of the Ok family, 167-75. Práce v jazycích Papua-Nová Guinea, 7. Ukarumpa: Letní lingvistický institut. * Telefol Organized Phonology Data. [Rukopis] http://www.sil.org/pacific/png/abstract.asp?id=333
- Foley, William A. (1986). Papuánské jazyky Nové Guineje. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-28621-2. OCLC 13004531.