Jazyky Timor – Alor – Pantar - Timor–Alor–Pantar languages

Timor – Alor – Pantar
Zeměpisný
rozdělení		Timor a sousední ostrovy
Jazyková klasifikaceTrans – Nová Guinea nebo nezávislé jazyková rodina
Pododdělení
Glottologtimo1261[2]

The Timor – Alor – Pantar (TAP) jazyky jsou a rodina z papuánský (nea austronéské) jazyky, kterými se mluví Timor, Kisare a Alor souostroví v jižní Indonésii.

Holton a Klamer (2018) klasifikují Timor – Alor – Pantar jako samostatnou jazykovou rodinu, protože nenalezli přesvědčivé vazby s Trans-Novou Guineou.[3]Usher (2020) je považuje za jednu ze tří větví West Bomberai rodina v Trans – Nové Guineji s pravidelnou zvukovou korespondencí.[1]

Jazyky

Jazyky jsou prokazatelně příbuzné, přičemž jazyky Alor – Pantar tvoří samostatnou podskupinu.[4][5] Následující konzervativní klasifikace je od Ross (2005), Schapper et al. (2012) a Holton et al. (2012).

Výše uvedený seznam je konzervativní bez jakýchkoli neprokázaných skupin.

Bunak a jazyky Alor – Pantar jsou někdy seskupeny jako „Západní Timor“, zatímco Bunak a Východní Timor byly seskupeny jako „Timor – Kisar“. Ačkoli alorsko-pantarské jazyky jasně souvisejí, stejně jako jazyky Timor – Kisar a obě tyto skupiny navzájem, dokud nebude provedena srovnávací práce na všech jazycích současně, nebude jasné, zda je Bunak bližší Východnímu Timoru nebo Alor– Pantar, nebo zda je Alor – Pantar platným uzlem. Kaiping a Klamer (2019) však zjistili, že Bunak je nejrozmanitějším jazykem Timor-Alor-Pantar, který se oddělil před Východním Timorem a Alor-Pantarem.[6]

Jazyky na střední a východní Alor jsou obecně více tmelivý než jazyky v Pantar a Timor, které jsou více izolační.[3]

Historie klasifikace

Navzdory své geografické blízkosti nejsou papuánské jazyky Timoru úzce spjaty a prokázání vztahu mezi kterýmkoli z nich je obtížné, kromě jasně souvisejících Alor – Pantarovy jazyky na ostrovech sousedících s Timorem.

Arthur Capell nejprve navrhl, aby jazyky Timorů byly rodinou v roce 1941, a Watuseke Anceaux udělal totéž pro Timor – Alor – Pantar v roce 1973. Obě jednotky byly rozděleny do novějších klasifikací, i když jejich konečný vztah je obecně přijímán.[7]

V roce 1957 spojil HKL Cowan jazyky Timoru s West Papuan rodina. Kdy však Stephen Wurm rozšířil Trans – Novou Guineji v roce 1975, rozhodl se, že tam patří Timor – Alor – Pantar, a spojil to s Jazyky South Bird's Head v jižní ptačí hlavě - Timor – Alor – Pantarova větev toho kmene. Wurm zaznamenal podobnosti s West Papuan, jinou rodinou, ale navrhl, že to bylo kvůli substrát vliv.

Ross (2005) klasifikuje Timor – Alor – Pantar s Jazyky West Bomberai, dvě skupiny tvořící větev uvnitř Západní Trans – Nová Guinea. Na základě pečlivého prozkoumání nových lexikálních údajů nalezli Holton & Robinson (2014) jen málo důkazů na podporu spojení mezi TAP a TNG.[8] Holton & Robinson (2017) však připouští, že nejpravděpodobnější hypotézou je zejména vztah s Trans-Novou Guineou a West Bomberai, ačkoli to zatím nechávají zatím nezařazené.[9]Usher (2020) zjistil, že Timor – Alor – Pantar zapadá do západobombajských jazyků jako třetí větev této rodiny, a začal rekonstruovat protojazyk Západního bombardéru jako předchůdce Timor – Alor – Pantar,[1] stejně jako samotný protokol – Timor – Alor – Pantar.[10]

Jazykový kontakt

Jazyky Timor – Alor – Pantar byly ve značném kontaktu s těmito austronézskými jazyky:[11]

Proto-jazyk

Proto-Timor – Alor – Pantar
RekonstrukceJazyky Timor – Alor – Pantar
Rekonstruovaný
předek
Rekonstrukce nižšího řádu

Fonologie

Holton & Klamer (2018) rekonstruují souhláskový soupis Proto – Timor – Alor – Pantar takto:[3]

strtk
bdG
mn
Fsh
wj
l, r, ʀ

Proto–Alor – Pantar vyvinul a neznělé uvular stop * q, ale ztratil * f a některé kapaliny.[3]

Usher (2020) rekonstruuje poněkud odlišný inventář:[10]

strttskkʷ
bddzGG
mn
s
wj
l, r

* l a * r se původně nevyskytují v nativních slovech.

Usher rekonstruuje samohlásky jako * i * u [* e] [* o] * a * ɒ (kde není jasné, že * e, * o byly foneticky odlišné) a dvojhláska * ai.[10]

Heston rekonstruuje samohlásky * a, * e, * i, * o, * u a * ə.[12]

Heston také navrhuje, aby Proto – Timor – Alor – Pantar měl předposlední stres, když předposlední i poslední slabiky byly lehké, a poslední stres, když byla poslední slabika těžká.[13]

Zájmena

Zájmena Proto-Timor – Alor – Pantar rekonstruovaná Rossem (2005) jsou:

sgpl
1 bez* ani ~ na* ini
1 vč* api
2* ai* i
3* ga(* gi)

Usher (2020) rekonstruuje volnou a vázanou formu zájmen jako:

sgpl
1 bez* an, * na-* v, * ni-
1 vč* ap, *?
2* a, * a-* i, * i-
3* ga, * ga-* gi, * gi

Mají pravidelná paradigmata s příponami * -i a * -u na vázaných formách, takže například 1sg je volný * an, přímý předmět a nezcizitelný vlastník * na-, lokální, ergativní a odcizitelný vlastník * nai a dativ * nau .[10]

Ross (2005) naznačuje, že tato zájmena odrážejí proto-Trans – Nová Guinea 1. osoba * na, * ni a 2. osoba * ga, * gi a případně pTNG dual / inclusive * -pi-.[14] Byla vznesena námitka, že k tomu je třeba navrhnout „klopný obvod“, ve kterém zájmena proto-TNG druhé osoby odpovídají zájmenům proto-TAP třetí osoby.[Citace je zapotřebí ] Usher však prokazuje, že proto – západ Bomberai počáteční * k byl ztracen z proto – Timor – Alor – Pantar (například proto-WB * kina „oko“, * kira „voda“ a * kena [t] „viz“ odpovídají proto-TAP * ina, * ira a * ena), a proto proto-západní Bomberai zájmena 2sg * ka a 2pl * ki, zděděná od proto – Trans – Nové Guineje, pravidelně odpovídají proto – Timoru – Alor – Pantaru * a a * i, zatímco proto – Timor – Alor – Pantar zájmena třetí osoby * ga a * gi neodpovídají zbytku Západního Bomberai (nebo Trans – Nové Guineje) a jsou shodou okolností podobná pouze rekonstruované sekundě proto-TNG -osobní zájmena.[1]

Lexikon

Schapper a kol. (2017)

Schapper a kol. (2017: 141-143) rekonstruují následující formy proto-Timor-Alor-Pantar, proto-Alor-Pantar a proto-Timor, což demonstruje příbuznost Timor a Alor-Pantar jazyky.[15]

rekonstrukce proto-Timor-Alor-Pantar (Schapper, et al. 2017)
leskproto-Timor-Alor-Pantarproto-Alor-Pantarproto-Timor
bambus* mari* mari* mari
banán* mudl* mogol* mugu
štěkej, volej* lVu* le (k) u (l)
netopýr* madel* madel* maTa
koupat se* weLi* Weli* weru
pták* (h) adul* (a) dVl* haDa
kousat* ki (l)* (ta) ki* (ga) gel
krev* waj* wai* waj
kost* se (r, R)* ser* (se) sa (r, R)
prsa* hami* hami* hami
dítě* -uaQal* -uaqal* -al
zámotek* ma (i) ta (r)* maita* matar
kokosový ořech* wata* wata* wa (t, D) a
plazit se* ehm* ehm* ehm
přikrčit se* luk (V)* luk (V)* luk
zemřít* mV (n)* min (a)* -umV
špinavý* karV (k)* karok* gari
sen* (h) ipar* hipar* ufar (ana)
ucho* -waRi* -uari* -wali
jíst* nVa* nai* nua
výkaly* (h) při (V)* má* a (t, D) u
tvář* panu* -pona* -fanu
daleko* le (t, d) e* lete* eTar
oheň* hada* hada* haTa
Ryba* habi* habi* hapi
byt* tatok* tatok* tetok
zahrada* magad* magad (a)* (u, a) mar
dívka* pánev (a)* pon* fana
dát* - (e, i) na* -ena* -vV
prarodič* (t, d) ama* tam (a, u)* moTo
zelená* lugar* (wa) logar* ugar
ruka* -tan (a)*-opálení* -tana
slyšet* mág (n)* mág* mág (n)
uvnitř* mi* mi* mi
svědivý* iRak* (i) ruk* ilag
smích* jagir* jagir* jiger
noha* buta*-netopýr* buta
nízký* po* po* ufe
rohož*bit* bis* biti
maso* isor* iser* seor
měsíc* hur (u)* wur* huru
hora* buku* buku* bugu
název* -en (i, u)* -nej
Nový* (t, s) iba (r)* siba (r)* (t, s) ipa (r)
nové místo* lan* lan* lan
nos* -mVN* -mim* - Muni
jeden* nukV* nuk* uneki
jiný* abe (nVC)* aben (VC)* epi
Pterocarpus indicus* matar* matar* ma (t, D) ar
cesta* jega* jega* jiga
osoba* anV (N)* anin* anu
prase* baj* baj* baj
libra* tapa (i)* tapai* tafa
cena* boL* bol* bura
déšť* anu (r, R)* anur* ine (r, R)
krysa* dur (a)* dur* Dura
zralý* tena* tena* tena
běh* tipar*diadém* tifar
Štír* pV (r, R)* pVr* fe (r, R) e
poškrábat* karab* karab* gabar
moře* tam (a)* tam* mata
žralok* sibar* sib (a, i) r* supor
sedět* mit* mis* mit
šest* talam* talam* tamal
spát* tia (r)* tia* tia (r)
plivat* puRV (n)* purVn* fulu (k, n)
lžíce* suRa* surV* sula
vydržet* nat (er)* Nate (r)* nat
hvězda* jibV* jibV* ipi (-bere)
kámen*válka*válka*válka
cukrová třtina* ub (a)* huːba* upa
slunce* chomáč (i, u)* vádí* waTu
tabu* palu (l, n)* palol* falu (n)
ocas* -oRa* -ora* -ula (ʔ)
jazyk* -lebuR* -lebur* -ipul
zub*-byl v* -uasin*-byl v
strom*nenávist* tei*nenávist
pochva* -ar (u)* -ar* -aru
probudit* opálení (i)*-deset* Tani
chůze (1)* lak (Vr)* laka* lagar
chůze (2)* lamV* lam (ar)*mužský
voda* jira* jira* ira
vazba* sinus (N)* sinus (N)* sina
žlutá* bagur (V)* bagori* gabar
1pi* pi* pi-* fi
1 sg* na-* na-* n-
3* bože* ge* bože
3poss* ga-* ga-*G-

Usher (2020)

Některé lexikální rekonstrukce od Ushera (2020) jsou:[1]

leskProto-Timor-AlorBunaqProto-východní TimorProto-Alor-PantarProto-Alor-Pantar (Schapper et al.)
hlava / vlasy* dzage
vlasy hlavy* dagu
ucho* ˈWali [k]hol* wali [k]* wari* -waRi
oko*v*v*v–
nos* muni [k]* muni [k]* muni–
zub*byl v-my*byl v*byl v*-byl v
jazyk-nahoru* ibul* lebur* -lebuR
noha / noha* iˈdi-iri* idi–
krev* waⁱ [s]ho* waⁱ [s]* waⁱ* waj
kost* s [a / o] p [a / o]
kůra / kůže* pasu* pasu* pasu–
prsa* ami-omoʔ* ami* ami* hami
veš* amin* amin* amin–
Pes* ˈJ [a] barzap* [dz / j] ebar* Jabar* dibar
pták* ˈAdz [o] lhos* adza* Adol* (h) adul
vejce* ˈUdu-ut* udu[* uTa]
strom* v [eⁱ]* jedli* v [eⁱ]*nenávist
muž / muž* nami* nami–
žena* tubur* tubur–
slunce* ˈWaduhorký* wadu* wadu* chomáč (i, u)
voda* ˈIrail* ira* ira* jira
oheň* aˈdahoto* ada* ada* ada
kámen*válkahol*válka* w [o] r*válka
cesta* ˈ [ja] galhik* iga [r]* jagal* jega
název* naⁱ-ni* naⁱ* naⁱ[* nei]
jíst / pít* nawa* nawa* naː* nVa
jeden* uˈkaniuen* ukani–
dva*stáří

Vývoj

Pawley a Hammarström (2018) uvádějí následující pravděpodobné reflexy Proto-Timor-Alor-Pantar (pTAP) a proto-Alor-Pantar (pAP; rekonstrukce čerpané z Holtona a Klamera 2018) z proto-Trans-Nová Guinea (pTNG; rekonstrukce z Pawley a Hammarström 2018).[3][16]

Klíč
pTNG = proto-Trans-Nová Guinea, pTAP = proto-Timor-Alor-Pantar, pAP = proto-Alor-Pantar
  • pTNG * jsem (i, u) „prsa“> pTAP * hami „prsa“
  • pTNG * na ‚jíst '> pTAP * nVa‚ jíst, pít'
  • pTNG * ata ‚excrement '> pTAP * (h) at (V)‚ excrement'
  • pTNG * kumV- „zemřít“> pTAP * mV (n), pAP * min (a) „zemřít“, pTimor * -mV „zemřít“
  • pTNG * inda „strom, dřevo“> pTAP * nenávidět „oheň, dřevo“
  • pTNG * panV> pTAP * pan (a) „dívka“
  • pTNG * nan (a, i) „starší sourozenec“> pAP * nan (a) „starší sourozenec“
  • pTNG * me ‘come‘> pAP * mai ‘come‘
  • pTNG * mundu ‚nos '> pTAP * mVN‚ nos'
  • pTNG * tukumba [C] „krátké“> pAP * tukV „krátké“
  • pTNG * ŋgatata ‚suchá '> pAP * takata
  • pTNG * (m, mb) elak „blesk“> Blagar merax, Retta melak 'Blesk'

Holton a Robinson (2014) však klasifikují Timor-Alor-Pantar jako samostatnou jazykovou rodinu, nikoli jako součást Trans-Nové Guineje.

Reference

  1. ^ A b C d E Svět Nové Guineje, Západní Bomberai
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Timor – Alor – Pantar“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ A b C d E Holton, Gary; Klamer, Marian (2018). "Papuánské jazyky východní Nusantary a ptačí hlavy". V Palmer, Bill (ed.). Jazyky a lingvistika v oblasti Nové Guineje: Komplexní průvodce. Svět lingvistiky. 4. Berlín: De Gruyter Mouton. 569–640. ISBN  978-3-11-028642-7.
  4. ^ Holton, Gary; Klamer, Marian; Kratochvíl, František; Robinson, Laura C .; Schapper, Antoinette (2012). "Historický vztah papuánských jazyků Alor a Pantar". Oceánská lingvistika. 51 (1): 87–122. doi:10.1353 / ol.2012.0001. hdl:1887/18594.
  5. ^ Schapper, Antoinette; Huber, Juliette; van Engelenhoven, Aone (2012), „Historický vztah papuánských jazyků Timoru a Kisaru“, Hammarström, Harald; van der Heuvel, Wilco (eds.), Historie, kontakt a klasifikace papuánských jazykůPort Moresby: Linguistic Society of New Guinea
  6. ^ Gereon A. Kaiping a Marian Klamer. 2019b. Podskupina jazyků Timor-Alor-Pantar pomocí systematické Bayesiánské inference. Leiden University Center for Linguistics, Universiteit Leiden.
  7. ^ Capell, Arthur (1944). "Národy a jazyky Timoru". Oceánie. 15 (3): 19–48. doi:10.1002 / j.1834-4461.1944.tb00409.x.
  8. ^ Holton, Gary; Robinson, Laura C. (2014), „Jazyková poloha jazyků Timor-Alor-Pantar“, Klamer, Marian (ed.), Jazyky Alor Pantar: Historie a typologie, Berlin: Language Sciences Press, s. 155–198, doi:10.17169 / langsci.b22.48
  9. ^ Holton, Gary; Robinson, Laura C. (2017), „The lingvistic position of the Timor-Alor-Pantar languages“, in Klamer, Marian (ed.), Alor Pantar languages: History and Typology Second Edition, Berlin: Language Sciences Press, s. 147–190, doi:10,5281 / zenodo.437098
  10. ^ A b C d [1]
  11. ^ Juliette Huber a Antoinette Schapper. 2019. Austronesko-papuánská kontaktní historie východního Timoru: Co nám může říci lexikální půjčka. 11. mezinárodní konference o austronéských a papuánských jazycích a lingvistice (APLL11 ), 13. – 15. Června 2019, Leiden University.
  12. ^ Heston, Tyler (2017). „První rekonstrukce samohlásek v Proto-Timor-Alor-Pantar“. Oceánská lingvistika. 56 (1): 73–89. doi:10.1353 / ol.2017.0003.
  13. ^ Heston, Tyler (2016). „Stres in Proto-Timor-Alor-Pantar“. Oceánská lingvistika. 55 (1): 278–289. doi:10.1353 / ol.2016.0012.
  14. ^ Ross, Malcolm (2005), „Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupování papuánských jazyků“, Pawley, Andrew; Attenborough, Robert; Golson, Jack; Skrýt, Robin (eds.), Papuánské minulosti: Kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů, Canberra: Pacifická lingvistika
  15. ^ Antoinette Schapper, Juliette Huber & Aone van Engelenhoven. 2017. Vztah mezi jazyky Timor-Kisar a Alor-Pantar: předběžná demonstrace. V Marian Klamer (ed.), Jazyky Alor-Pantar, 91–147. Berlin: Language Science Press. doi:10,5281 / zenodo.569389
  16. ^ Pawley, Andrew; Hammarström, Harald (2018). "Rodina Trans-Nová Guinea". V Palmer, Bill (ed.). Jazyky a lingvistika v oblasti Nové Guineje: Komplexní průvodce. Svět lingvistiky. 4. Berlín: De Gruyter Mouton. 21–196. ISBN  978-3-11-028642-7.

Další čtení

externí odkazy