Ghadamès jazyk - Ghadamès language
Ghadamès | |
---|---|
Rodilý k | Libye |
Kraj | Ghadamès |
Rodilí mluvčí | 13,100 (2006)[1] |
Dialekty | Ayt Waziten, Ayt Ulid |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | gha |
Glottolog | ghad1239 [2] |
Ghadamès (Berberský: Imesdimes, [ʕdimes] nebo Ɣdames, [ɣdames]; arabština: غدامس, [ɣadaːmes]) je Berberský jazyk kterým se mluví v oázovém městě Ghadames v Okres Nalut, Libye.
Výzkum
Materiály v jazyce Ghadamès shromáždili dva lingvisté. První materiály byly publikovány v letech 1903 a 1904 Adolphe de Calassanti Motylinski (1854–1907). Bohatší a spolehlivější zdroj poskytují práce bílého otce Jacquese Lanfryho, který pobýval v Ghadamesu v letech 1944 až 1945 a který vydal svá hlavní díla v letech 1968 a 1973. Od té doby nebyl na místě proveden žádný nový výzkum. Nedávno, Kossmann (2013) publikoval moderní gramatiku Ghadamès na základě Lanfryho materiálů.
Počet reproduktorů
Lanfry uvádí počet c. 4 000 řečníků jako optimistický odhad.[3] Skutečný počet řečníků není s jistotou znám. Etnolog uvádí řadu c. 10 000 řečníků v roce 2006, přičemž dalších 2 000 žije mimo oblast. Počet 10 000 však odráží celkový počet obyvatel Ghadames, kteří nejsou všichni rodilí mluvčí Ghadamès. Kromě toho je počet 2 000 emigrantských řečníků založen na velmi starém zdroji.[4] Etnolog klasifikuje jazyk jako 6b (ohrožený).
Jazyk
Ghadamès je Berberský jazyk sám o sobě, zachovávající několik jedinečných fonologických a morfologických rysů, a lexikon Ghadamès, jak jej zaznamenal Lanfry, vykazuje relativně malý vliv arabštiny. Dosud neexistuje shoda ohledně klasifikace Ghadamès v rámci berberské jazykové skupiny. Aikhenvald a Militarev (1984) to seskupili Východní berberský, a Kossmann (1999) to konkrétně seskupuje Awjila. Etnolog klasifikuje jako východ Zenati.
Fonologie
- Souhlásky
Stejně jako ostatní berberské jazyky a arabštinu má Ghadamès obojí pharyngealized („důrazné“) a prosté zubní souhlásky. Geminace je kontrastní. Souhlásky uvedené v závorkách se vyskytují jen velmi sporadicky.
Labiální | Labio- zubní | Zubní | Zubní phar. | Palatal | Velární | Uvular | Hltan | Glottal | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m | n̪ | |||||||
Stop | (p) b | t̪ d̪ | t̪ˤ dˤ | ɟ | k ɡ | q | |||
Frikativní | β | F | s̪ z̪ | s̪ˤ z̪ˤ | ʃ ʒ | X ɣ | ħ ʕ | h | |
Složitý | (tʃ) | ||||||||
Přibližně | w | l̪ | l̪ˤ | j | |||||
Trylek | r̪ | r̪ˤ |
- Samohlásky
Většina berberských jazyků má jen tři phonemic samohlásky. Ghadamès, jako Tamasheq, má sedm samohlásek.
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřít | i | u | |
Zblízka | E | Ó | |
Střední | ə | ||
Téměř otevřené | ɐ | ||
Otevřeno | A |
Reference
- ^ Ghadamès v Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Ghadames". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Lanfry (1973: iv).
- ^ Encyklopedie islámu, 2. vydání, článek Ghadāmis (1952): 2 000 osob pocházejících z Ghadames žijících v Tunisu; citováno Lanfrym (1973: iv).
Bibliografie
- Calassanti Motylinski, A. de (1903). „Note sur la mission dans le Souf pour y étudier le dialecte berbère de R'adamès“. Asiatique Journal. 1903, II: 157–162.
- Calassanti Motylinski, A. de (1904). Le dialecte berbere de R’edamès. Paris: Leroux.
- Kossmann, M. (2013). Gramatická skica Ghadames Berber (Libye). Köln: Köppe. ISBN 978-3-89645-940-4.
- Lanfry, J. (1968). Ghadamès: Etude linguistique et ethnographique. Já, Textes, notes philologiques et ethnographiques. Fort-National: Fichier de documentation berbère.
- Lanfry, J. (1973). Ghadamès: Etude linguistique et ethnographique. II, Glossaire (parler des Ayt Waziten). [Fort-National]: Le fichier périodique.