Ait Seghrouchen berberský - Ait Seghrouchen Berber
Ait Seghrouchen berberský | |
---|---|
Tmaziġt, Tamaziġt | |
Rodilý k | Maroko |
Kraj | Střední Maroko - Střední Atlas |
Afroasijský
| |
Tifinagh, latinský | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Žádný (mis ) |
tzm-cen (Seghrušen z Mzab-Wargla) | |
Glottolog | Žádný |
Ait Seghrouchen berberskýnebo Seghroucheni (Seghrusheni), je a Zenati Berberský jazyk Východní střední Atlas berberský shluk. Mluví to Ait Seghrouchen kmen obývající východ-střed Maroko.
Klasifikace
Ait Seghrouchen berberský je běžně klasifikován jako Centrální Atlas Tamazight. Uvádí se, že je vzájemně srozumitelné se sousedním berberským dialektem Ait Ayache.[1] Geneticky však patří k Zenati podskupina Severní berberský, spíše než do podskupiny Atlas, do které patří zbytek Central Atlas Tamazight,[2] a jsou proto některými zdroji z Central Atlas Tamazight vyloučeny.[3]
Ait Seghrouchen je součástí Východní střední Atlas berberský shluk Zenati dialektů, kterým se mluví na východě Střední Atlas.
Fonologie
Souhlásky
Ayt Seghrouchen je pozoruhodný tím, že má boční fricative [ɬ] jako allophone sekvence / lt /.[4] / k, g / se vyslovují jako zastávky, na rozdíl od blízce příbuzných Ayt Ayache dialekt ve kterém jsou fricatives.[5]
Když se v níže uvedené tabulce objeví souhlásky ve dvojicích, ta na levé straně je neznělá.
Labiální | Zubní / Alveolární | Palatal | Velární | Uvular | Pharyn- geal1 | Glottal3 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m | nˤ | ||||||
Plosive | neznělý | tˤ4 | k | |||||
vyjádřený | b3 | dˤ | ɡ | |||||
Frikativní | zˤ | ʒ | ʁ | ʕ | ||||
neznělý | F | sˤ | ʃ | χ | ħ | h | ||
postranní | (ɬ)2 | |||||||
Přibližně | lˤ | j | w | |||||
Klapka /Trylek[poznámka 1] | rˤ |
Fonetické poznámky:
- hlavně v arabština výpůjčky
- realizace sekvence / lt / pro některé reproduktory, např. ultma „sestra“, altu „ještě ne“
- U malého počtu reproduktorů / b / je někdy povoleno [β][7]
- / t / je nasáván [tʰ][7]
Samohlásky
Ait Seghrouchen Berber má typickou phonemic systém se třemi samohláskami, podobně jako Klasická arabština:
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřít | i | u | |
Otevřeno | A |
Tyto fonémy mají četné alofony podmíněné následujícími prostředími:
(# označuje hranici slova, X označuje C.[- plochý -/ χ / −/ ʁ /], C̣ označuje C[+ byt], G označuje C, / χ /, a / ʁ /)
Foném | Realizace | životní prostředí | Příklad | Lesk |
---|---|---|---|---|
/ i / | [i] | #_X | /ili / | 'existovat' |
[ɨ] | # _Xː / Xː_ | /idːa / | 'on šel' | |
[ɪ] [e] | _G / G_ | / dˤːiqs / | ‚vybuchnout ' | |
[ɪj] | X_# | / isːfrˤħi/ | ‚udělal mi radost ' | |
/ u / | [u] | #_X / X (ː) _X | /umsʁ / | 'Maloval jsem' |
[ʊ] [o] | _G / G_ | / idˤurˤ / | 'otočil se' | |
[ʊw] | X)_# | / bdu/ | 'začít' | |
[ʉ] | kː_ / ɡː_ | / lːajɡːur / | 'on jde' | |
/A/ | […] | #_X (ː) / X (ː) _X | /Azn / | 'poslat' |
[ɐ] | X)_# | / dA/ | 'tady' | |
[ɑ] | _C̣ / C̣_ | / ħAdˤr / | ‚být přítomen ' |
Fonetická Schwa
Do souhláskových shluků je vložena předvídatelná nefonemická samohláska, realizovaná jako [ɪ̈ ] před přední souhlásky (např. / b t d ... /) a [ə ] před zadní souhlásky (např. / k χ ... /).[10] Toto jsou některá z pravidel upravujících výskyt [ə]:
(# označuje hranici slova, L označuje / l r m n /, H označuje / h ħ ʕ w j /)
životní prostředí | Realizace | Příklad | Výslovnost | Lesk |
---|---|---|---|---|
#C)# | əC (ː) | / ɡ / | [əɡ] | ‚být, dělat ' |
# LC # | əLC nebo LəC | / ns / | [əns] ~ [nəs] | ‚strávit noc ' |
# CC # | CəC | / tˤs / | [tˤəsˤ] | 'smát se' |
# CːC # | əCːəC | / fːr / | [əfːər] | 'schovat' |
# CCC # | CCəC / C1C2 nejsou {L H} | / χdm / | [χdəm] | 'pracovat' |
/ zʕf / | [zʕəf] | ‚naštvat se ' | ||
# CCC # | əCCəC nebo # CəCəC # / {C1 C3} je {L H} | / hdm / | [əhdəm] ~ [hədəm] | ‚zničit ' |
# CCC # | CəCəC / C2C3 = {L H} | / dˤmn / | [dˤəmən] | 'garantovat' |
Stres
Slovo stres je nekontrastní a předvídatelný - spadá na poslední samohlásku ve slově (včetně schwa).[12]
Poznámky
- ^ Abdel-Massih to označuje jako „klapku“ produkovanou „vibrací“ jazyka.
Reference
- ^ Abdel-Massih (1971b: xiii)
- ^ Edmond Destaing "Essai de classification des dialectes berbères du Maroc", Etudes et Documents Berbère, 19-20, 2001-2002 (1915)
- ^ Augustin Bernard a Paul Moussard, Arabophones et berbérophones au Maroc, Annales de Géographie 1924, svazek 33 Numéro 183, s. 267-282.
- ^ Abdel-Massih (1971b:19–20)
- ^ A b Abdel-Massih (1971b:4, 6, 19–20)
- ^ Abdel-Massih (1968:16)
- ^ A b Abdel-Massih (1971b:5)
- ^ Abdel-Massih (1971b:11)
- ^ Abdel-Massih (1971b:13–15, 20)
- ^ Abdel-Massih (1971b:15)
- ^ Abdel-Massih (1971b:15–17)
- ^ Abdel-Massih (1971b:17–18)
Bibliografie
- Abdel-Massih, Ernest T. (1971a). „Kurz mluveného Tamazightu“. Ann Arbor: University of Michigan. ISBN 0-932098-04-5. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Abdel-Massih, Ernest T. (1971b). "Referenční gramatika Tamazight". Ann Arbor: University of Michigan. ISBN 0-932098-05-3. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Destaing, Edmonde. „Essai de classification des dialectes berbères du Maroc.“ (Etudes et Documents Berbères, 19-20, 2001-2002 (1915)
- Kossmann, Maarten G. „Les verbes à i final en zénète“ [1]
- Kossman, Maarten G. Essai sur la phonologie du proto-berbère. Koppe Verlag, 1999.
- „Le Tamazight (Maroc central) - Tamaziɣt.“ [2]