Guanche jazyk - Guanche language
| Guanche | |
|---|---|
| Rodilý k | Dříve Španělsko (Kanárské ostrovy ) |
| Kraj | Kanárské ostrovy |
| Etnický původ | Guanches |
| Vyhynulý | 17[1]-19. století[2] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | gnc |
gnc | |
| Glottolog | guan1277[3] |
Guanche je zaniklý jazyk to bylo řečeno Guanches z Kanárské ostrovy až do 16. nebo 17. století. Po dobytí Kanárských ostrovů protože Guanche etnická skupina byla asimilována do dominantní Španělská kultura. Guanche jazyk je dnes známý prostřednictvím vět a jednotlivých slov, která byla zaznamenána časnými geografy, stejně jako prostřednictvím několika místních jmen a Guanche slov, která byla zachována v Španělština na Kanárských ostrovech.
Klasifikace
Guanche nebyl klasifikován s žádnou jistotou. Mnoho lingvisté navrhnout, že Guanche byl pravděpodobně a Berberský jazyk, nebo alespoň v souvislosti s berberskými jazyky.[4][5][6] Rozeznatelná berberská slova jsou však primárně zemědělská nebo živočišná slovní zásoba, zatímco nebyly identifikovány žádné berberské gramatické skloňování a existuje velká zásoba slovní zásoby, která se vůbec nepodobá berberskému. Je možné, že Guanche měl vrstvu berberského slovníku, ale jinak s berberským jazykem nesouvisel.[1]
Dějiny
Název Guanche původně odkazoval na "muže z Tenerife ",[7] a až později se začalo hovořit o všech domorodých obyvatelích Kanárské ostrovy. Různé dialekty Jazyk byly mluveny přes souostroví. Archeologické nálezy na Kanárských ostrovech zahrnují obojí Libyco-berberský a Punic nápisy v skalní rytiny, ačkoli rané účty uváděly, že samotní Guanche nemají systém psaní.
První spolehlivý popis jazyka Guanche poskytl průzkumník Genovese Nicoloso da Recco v roce 1341, se seznamem čísel 1 –16, možná od Fuerteventura. Účet Recco odhaluje a základna-10 systém počítání se silnými podobnostmi s Berberský čísla.
Silbo, původně pískaná forma Guancheovy řeči používaná pro komunikaci na velké vzdálenosti, byla použita na La Gomera, El Hierro, Tenerife, a Gran Canaria. Jak Guanche jazyk vyhynul, a španělština verzi Silbo přijali někteří obyvatelé Kanárské ostrovy.
Čísla
Guancheova čísla jsou doložena z několika zdrojů, ne vždy v dobré shodě (Barrios 1997). Některé nesrovnalosti mohou být způsobeny chybami kopírování, jiné chybami Rod vyznamenání a další arabština výpůjčky v pozdějších vyvoláních.
| Číslo | Recco (1341) | Cairasco (píseň, 1582) | Cedeño (kolem 1685) | Marín de Cubas (1687, 1694) | Sosa (kopie 1678) | Abreu (připsáno 1632) | Reyes (1995 rekonstrukce) | Proto-berberský |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | vait * | *být | ben, ven-ir- | protože byl, ben-ir- | ben, ben-ir- | byl (ben?), ben-i- | * wên | * yiwan |
| 2 | smetti, smatta- | * smi | liin, lin-ir- | liin, sin-ir- ~ lin-ir- | lini (sijn) | lini, lini- | *hřích | *hřích |
| 3 | amelotti, amierat- | * amat | amiet | amiet ~ amiat, am-ir- | amiat (amiet) | amiat | * amiat | * karad |
| 4 | acodetti, acodat- | * aco | arba | arba | arba | arba | * akod | * hakkuz |
| 5 | simusetti, simusat- | * somus | canza ~ canse | canza | cansa | canza | * sumus | * sammus |
| 6 | sesetti, sesatti- | ? | sumus | sumui ~ sumus | sumus | smmous | * sed | * sadis |
| 7 | satti | *soubor | sat | sat | sat (sá) | sat | * sa | * sah |
| 8 | tamatti | * tamo | soubor | soubor | soubor | soubor | * tam | * tam |
| 9 | alda-marava, nait | ? | acet ~ acot | acot | acot | acot | * aldamoraw | * tizah ~ tuzah |
| 10 | marava | * marago | marago | marago | marago | marago | * maraw ~ maragʷ | * maraw |
* Taky nait„zjevná chyba kopírování. Podobně s alda-morana pro očekávané *alda-marava.
Pozdější atesty 11–19 byly vytvořeny spojením číslice a desítky s -ir: benirmarago, linirmarago, atd. 20–90 bylo podobných, ale smluvně: linago, amiago, atd. 100 byl maraguin, zřejmě 10 s berberským množným číslem -en. Recco pouze zaznamenáno 1 –16; kombinující formuláře pro 11–16, které toto neměly -ir-, jsou zahrnuty jako pomlčované formuláře v tabulce výše.
španělština nerozlišuje [b] a [proti], tak byl je v souladu s * veen. Berberská ženská končí -t, jako v Shilha 1: yan (m), yat (F); 2: hřích (m), snat (f), a to může vysvětlovat nesrovnalosti jako např byl a vait pro jednoho'.
Cairasco je špatně počítaná píseň, besmia mat acosomuset tamobenir marago. Ses '6 „možná se ztratili uprostřed… somuset ( ← *somussesset).
Počínaje Cedeño, nové kořeny pro '2 ' a '9 'objeví se (' 9 'snad starý kořen pro'4 '), nové kořeny pro'4 ' a '5 ' (arba, kansa) se jeví jako arabské výpůjčky a staré '5 ', '6 ', '7 'offset to'6 ', '7 ', '8 '.
Reference
- ^ A b Maarten Kossmann, Berberská subklasifikace (předběžná verze), Leiden (2011)
- ^ Trapero, M. (1993). Problemas de bilingüísmo histórico en la toponimia de Canarias. ULPGC
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Guanche". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Richard Hayward, 2000, „Afroasiatic“, ve vydáních Heine & Nurse, Africké jazyky, Cambridge University Press
- ^ Andrew Dalby, Slovník jazyků, 1998, s. 88 „Guanche, domorodý jazyk Kanárských ostrovů, je obecně považován za jazyk berberský.“
- ^ Bynon J., „Příspěvek lingvistiky k historii v oblasti berberských studií.“ In: Dalby D, (editor) Jazyk a historie v Africe New York: Africana Publishing Corporation, 1970, s. 64-77.
- ^ „Část 14“. Encyklopedie Britannica: Slovník umění, věd, literatury a obecných informací. Encyklopedie Britannica. 1910. str.650.
externí odkazy
- José Barrios: Číselné a kalendářní kalendáře de Gran Canaria y Tenerife en los siglos XIV-XV (Disertační práce, 1997)
- Gerhard Böhm: Monumentos de la Lengua Canaria e Inscripciones Líbicas (Katedra afrických studií, Vídeňská univerzita - příležitostná práce č. 4 / únor 2006)
Kontrolní úřad  |
|---|