Kibi dango (proso knedlík) - Kibi dango (millet dumpling)

Tento článek je o jídle z proso mouky. Sladké rýžové cukrovinky Okajama viz Kibi dango (Okajama). Pro další použití viz kibi dango (disambiguation).

Kibi dango (黍 団 子, き び だ ん ご„proso knedlík“) je japonský knedlík vyrobený z mouky nebo mouky z kibi (proso proso ) obilí.[1][2] Pochoutku použil folktale-hrdina Momotaró (Peach Boy), aby rekrutoval své tři příšerné držáky ve všeobecně známé verzi příběhu.[3]

V moderní době byl tento proso knedlík zmaten stejně znějící cukrovinkou Kibi dango[4] pojmenoval podle Provincie Kibi (Nyní Prefektura Okajama ), i když ten druhý téměř vůbec nepoužívá proso.[5] Cukráři nadále prodávají svůj výrobek ve spolupráci s hrdinou Momotarō,[4] a obecněji se obyvatelé města Okajama zapojili do společného úsilí o získání hrdiny jako domorodce ve své provincii.[6] V této souvislosti prošel historický vztah knedlíku s proso k provincii Kibi důkladnou kontrolou. Zejména, Svatyně Kibitsu regionu má trvalé spojení s podáváním jídel jménem kibi dango.

Konvenčně, kibi dango nebo kibi mochi používá proso proso lepkavé odrůdy známé jako mochi kibi, spíše než pravidelné (amylóza -rich) proso používané k vytváření sladkostí.[7]

Dějiny

Hrdina nabízející proso knedlík pro psa, Momotaro, tr. David Tomson (1886)

Použití termínu kibi dango ve smyslu "proso knedlík" se vyskytuje přinejmenším již v Yamashinake raiki (『山 科 家 礼記』„Deník rodiny Yamashina“), v záznamu ze dne 1488 (Chōkyo 2, 3. měsíc, 19. den), kde je uvedeno „kibi dango“.[8][9] Japonsko-portugalský slovník Nippo Jisho (1603–04) také uvedl „qibidango“, které definoval jako „proso knedlík“.[A][1][10]

V dřívějších dobách existovaly podobné potraviny, i když nebyly výslovně nazývány kibi dango. Spisovatel Akatsuki Kanenari [ja ] ve své sbírce esejů z roku 1862 zaznamenal, že takové potraviny vyrobené z prosa nebo jiných mletých zrn, které procházejí procesem vaření v páře a bušení, a lze je rozeznat jako dango k jeho současníkům, byli kdysi povoláni bei (餅, stejný znak jako mochi) za starých časů.[11]

Svatyně Kibitsu

The Svatyně Kibitsu toho prvního Provincie Kibi má rané spojení s proso knedlíkem, díky snadné slovní hříčce na zeměpisném názvu „Kibi“ zní stejně kibi 'proso'. Hříčka je doložena v jednom waka báseň a jedna haiku datování do počátku 17. století, na které upozornil básník a vědec Shida Giyū [ja ] v pojednání napsaném v roce 1941.[12][13]

První příklad, satirický kyōka [ja ] složený ve svatyni feudální pán Hosokawa Yūsai (d. 1610) zní „Od té doby kněžka /palička (krávy) je pro bohy tradiční, viděl bych, že hned uvidím bušit do knedlíků (proso) svatyně proso / svatyně Kibitsu (kde jsem). “[b][C] The krávy (杵„palička nebo palička -palička') je nástroj používaný ve spojení s dřevěnou maltou (usu ),[14] a v básni je implicitní, že proces vyžadoval, aby tyto nástroje pracovaly na zrno kibi-dango houskové knedlíky.[d]. A muselo to být něco, co svatyně sloužila návštěvníkům při některých příležitostech, jeden zdroj se odvážil říci, že „to už bylo prodáno v té době ve svatyni Kibitsu.[15]

Haiku v podobném duchu, poněkud pozdějšího data a také podle Shidy ve stejné svatyni, složil temný básník jménem Nobumitsu (信 充) z Provincie Bitchū. Haiku zní „Ach, mochi -jako sníh, japonské číslo jedna Kibi dango ",[E] Výskyt zde řádku „japonské kibi dango číslo jedna“, který se opakuje jako a skladová fráze v Momotaró příběh[16] představoval „nepohyblivý“ důkaz raného spojení Momotaró v Shidově odhadu, ale byl založen na základním přesvědčení, že tato fráze byla všudypřítomná od nejranějšího založení legendy Momotaró. Tato premisa byla později kompromitována Koike Tōgorō [ja ], který po prozkoumání textů Momotaró z období Edo dospěl k závěru, že „japonská jednička“ nebo dokonce „proso knedlík“ se v příběhu objevila až po desetiletích po tomto haiku.[17][F]

V pozdějších letech byly propagovány propracovanější legendy spojující svatyni, respektive její místní božstvo Kibitsuhiko-no-mikoto kibi dango. Zakladatel cukrárenského podniku Kōeido vytvořil v roce 1895 průvodce cestovním ruchem, ve kterém tvrdil, že Kibitsuhiko vlastní rukou hodil nějaké kibi dango, které dal Císař Jimmu který se zastavil v paláci Takayama v Okajama,[18] ale ta anekdota byla čistě anachronická.[G] Později amatérský historik napsal knihu z roku 1930, v níž navrhl, že legenda o zabití zlobrů Kibitsuhiko byla zdrojem folklóru „Peach Boy“ nebo Momotarō,[19] což vedlo k horlivému místnímu úsilí lokalizovat hrdinu Momotara Provincie Kibi (Prefektura Okajama ).[20]

Momotaró legenda

V široce známé verzi Momotarō hrdina šetří své dávky krmiva „kibi dango“ psovi, bažantovi a opici, čímž si získá jejich věrnost. Nicméně učenec Koike porovnal různé kusazōshi texty a zjistil, že raně psané texty legendy Momotaró nedokázaly dávky nazvat „kibi dango“. Verze z Genroku éra (1688–1704) má tango (と う 団 子, 十 団 子„deset knedlíků“), a další příběhy antedating "kibi dango" mít daibutsu mochi (大 仏 餅) „Velký buddhovský dort“ nebo ikuyo mochi (い く よ 餅)[h] namísto. Chvála „japonského jedničky“ navíc nebyla připojena k Momotaróovu kibi dangu, dokud nebyla Genbun éry (1736), kam až Koike sáhl.[17][F]

Poznámky pod čarou

Vysvětlivky

  1. ^ Ve francouzském překladu tohoto japonsko-portugalského slovníku bylo napsáno „kibidango“ (definováno jako „boulettes de millet“).[2]
  2. ^ Kami wa kine ga narawashi nareba mazu tsukite dango ni shitaki Kibitsu Miya kana (神 は き ね が な ら は し な れ ば 先 づ 搗 き て 団 子 に し た き 吉 備 津 宮 か な). Výběr z Kokin ikyokushū (『古今 夷 曲 集』), publikováno 1666.
  3. ^ Existují dvojité entenders hrál tady na slovo krávy („kněžka“ nebo „tlouček“) a jméno Kibitsu, které lze vykládat jako kibi-tsu nebo „proso“.
  4. ^ Je možné, že syrové zrno mohlo být rozdrceno na mouku a poté zformováno na koláče, nebo mohla být napařená proso hmota rozdrcena do tvaru, jak mochi je vyroben, ale takové podrobnosti nejsou z básně objasnitelné.
  5. ^ Mochiyuki ya, Nihon ichi no Kibi dango (餅 雪 や 日本 一 の 吉 備 だ ん ご) z Konronshū (崑山 集) z roku 1651.
  6. ^ A b Koike to vlastně vyvracel Šimazu Hisamoto [ja ], který rovněž považoval důkaz „japonské jedničky“ za pozitivní ve starověku příběhu Momotaró.
  7. ^ Princ Kibitsuhiko v životě byl potomkem 8. generace a nenarozeným během doby Jimmu.
  8. ^ Podle jednoho vysvětlení pojmenována po Ikuyo, ženě rozkoší.

Citace

  1. ^ A b Shinmura ed. (1991), Kojien slovník: "き び - だ ん ご 【黍 団 子】 キ ビ の 実 の 粉 で 製 し た 団 子 〈日 葡〉", lit. "kibi dango: dango vyrobené z práškového kibi zrna (z Nippo Jisho )"
  2. ^ A b Pagés, Léon (1868), Dictionnaire Japonais-Français: Traduit du dictionnaire Japonais-Portug. skladatel Par les Missionnaire de la Compagnie de Jésus et imprimé en 1603, à Nangasaki, Benj. Duprat, str. 483: "Kibidango キ ビ ダ ン ゴ boulettes de millet"
  3. ^ Antoni, Klaus (1991). „Momotaro a duch Japonska“. Asijská folklorní studia. 50: 163.
  4. ^ A b Kahara (2004), str. 43
  5. ^ Kahara (2004), str. 41
  6. ^ Kahara (2004)
  7. ^ Nishikawa, Goro; Ohwi, Jisaburo (1965), "kibi [き び]", Heibonshova světová encyklopedie 平凡 社 『世界 百科 事 典』, 5, str. 694
  8. ^ Iikura, Harutake, vyd. (2012) [1972], Yamashina raiki dai 4 第 科 家 禮記 第 4, 22, Zokugunshorui-ju kanseikai
  9. ^ Nihon Kokugo Daijiten, položka pod „kibi-dango [き び - だ ん ご]“
  10. ^ Hayashi, Fumiko 林文子 (2008), „Nippo jisho ga kataru shoku no fūkei (1)“ 『日 葡 辞書』 が 語 る 食 の 風景 (1) [Japonsko-portugalský slovník: kultura jídla 16. století v Japonsku], Eseje a studie. Vědecké zprávy z křesťanské univerzity v Tokiu (v japonštině), 58 (2): 130
  11. ^ Akatsuki, Kanenari (2007), „雲 錦 随筆 (Unkin zuihitsu)“, Nihon zuihitsu taisei 日本 隨筆 大成 (v japonštině), Yoshikawa Kobunkan, str. 133
  12. ^ Shida (1941), str. 312–313
  13. ^ Fujii, Shun 藤井 駿 (1980), Kibi chihōshi no kenkyū 吉 備 地方 史 の 研究 (v japonštině), Sanyōshinbunsha, str. 91–92
  14. ^ Verschuer, Charlotte von (2016). Rýže, zemědělství a zásobování potravinami v předmoderním Japonsku. Přeložila Wendy Cobcroftová. Routledge. 86, 91 (obr. 1.4). ISBN  1-317-50450-X.
  15. ^ Tarora, Yuko 太郎 良 裕子 (2001), Okayama žádný wagashi 岡山 の 和 菓子, 岡山 文庫 (v japonštině), 209, Nihon Bunkyo Shuppan, s. 33
  16. ^ Polen, James Scott (2008). Kontinuita a změna Momotarō (PDF) (MA umělecká práce). University of Pittsburgh. 39 (vysvětlivka 40 až str. 30). Některé verze folktale vysvětlují, že [proso knedlíky] byly nihon'ichi (Nejlepší v Japonsku)
  17. ^ A b Koike (1967), str. 21, 30–31
  18. ^ Takeda, Asajirō 武田 淺 次郎 (1895), Sanyo meisho ki 山陽 名 所 記, Okajama: Nihon no Densetsu to Dōwa, str. 1–5, 45
  19. ^ Kahara (2004), str. 44: Nanba Kinnosuke's Momotarō no shijitsu (1930)
  20. ^ Kahara (2004), str. 41.

Reference