Paresi jazyk - Paresi language - Wikipedia

Paresi (samotnými mluvčími nazývané také Haliti-Paresi nebo Paresi-Haliti) je Arawakanský jazyk mluvený Brazílie. Existuje přibližně 2 000 lidí Paresi a přibližně 1800 (~ 90% populace) mluví tímto jazykem. Paresiové žijí ve státě Mato Grosso, konkrétněji na devíti domorodých územích: Rio Formoso, Utiariti, Estação Parecis, Estivadinho, Pareci, Juininha, Figueira, Ponte de Pedra a Uirapuru. Ve smyslu ohrožení, není v bezprostředním nebezpečí. Používá se v mnoha každodenních doménách, ale chybí přenos do mladších generací a zjevný jazykový posun do portugalština. Je to důsledek toho, že se portugalština používá ve vzdělávání a zdravotní péči, stejně jako integrace brazilské kultury mezi lidmi Paresi, což vytváří změny v jejich jazykových a kulturních postupech.^[3]

Základní informace

Dějiny

Paresi mluvící lidé byli hluboce ovlivněni kontaktem s portugalskými kolonizátory, s nimiž se poprvé setkali v roce 1718. Více než 100 let byli zotročováni jako horníci v Mato Grosso. Jelikož mluvčí Paresi žili v oblastech s vysokou hustotou kaučuku, mnozí byli na konci 19. století vyhnáni ze svých domovů nebo si je vzali jako průvodce potenciálními tappery; toto vykořisťování a agrese by je ve 20. století přivedly téměř k zániku. Několik katolických misionářů ze sboru Anchieta přinutilo Paresi děti do internátních škol, kde byly učiněny pokusy potlačit jejich jazyk, a také převzalo kontrolu nad celou oblastí Utiariti od místních lidí Waimaré.^[4]

Všechna tato narušení vedla ke ztrátě několika podskupin Paresis buď kvůli vyhynutí nebo asimilaci do jiných skupin, stejně jako posunu ve většině skupin směrem k mluvení brazilskou portugalštinou spíše než Paresi. Některé skupiny však stále vyvíjejí úsilí o zachování tradičních kulturních zvyklostí Paresi i jazyka, jako je například Kozarene, který vyrábí tradiční pivo a chléb, nosí pokrývky hlavy a sukně Paresi.^[5]

Jazyková rodina a zásoby

Paresi patří do jazykové rodiny Arawak, jedné z největších a nejrozšířenějších jazykových rodin v Jižní Americe. Payne (1991) použil ke stanovení jazykové klasifikace lexikální retenci a umístil Paresiho do centrální větve. Aikhenvald (1999) a Ramirez (2001) seskupují Paresi do větve Paresi-Xingu.^[6]

Dokumentace

Pro Paresi existuje nějaká dokumentace. Náčrtová gramatika sloužila jako předběžný popis diskurzu, klauze a struktury slov (Rowan a Burgess 1969). Předběžný slovník byl sestaven na základě rozmanitosti mluvené v oblasti Utiariti (Rowan 1978). Rovněž byla provedena fonologická práce (Rowan 1961, 1963, 1964a, 1964b, 1967, 1972, 1977), konkrétněji fonetika a fonologie Waimarého dialektu (Drude 1995), a fonologický popis hlavních variant Paresi pomocí geometrie prvků (Silva 2009). Brandão napsal verbální morfologický popis zabývající se třídami sloves, časem, aspektem a modalitou (Brandão 2010). Byl také napsán morfosyntaxový popis, který se zaměřuje na funkční morfémy s ohledem na negaci, aspekt a náladu (Silva 2013). K dispozici jsou další pedagogické materiály (Paresi & Januário 2011), kromě studentských prací napsaných vysokoškolskými reproduktory Paresi ze Státní univerzity Mato Grosso.

The Museu do Índio má probíhající jazykový projekt pro Paresi, který koordinuje Glauber Romling. Cílem projektu je zapojit domorodé společenství nabídkou základního archivního a jazykového školení pro analýzu dat řeči ve formě mýtických příběhů a sociolingvistických rozhovorů.

Fonologie

Souhlásky

Existuje 17 kontrastních souhlásek fonémy v Paresi, se třemi okrajovými fonémy, které se objevují pouze ve velmi omezených kontextech. Tyto okrajové fonémy jsou analyzovány jako jejich vlastní fonémy, protože na rozdíl od jiných palatalizovaných souhlásek alofony v jazyce se tyto fonémy mohou objevit slovem zpočátku před / a /, což by se nespustilo palatalizace.

^[7] Převzato z Brandão (2014).

Samohlásky

Existuje 6 kontrastních samohláskových fonémů v Paresi, ačkoli nasalizované samohlásky jsou omezeny v kontextech, ve kterých se mohou vyskytovat, a jsou příležitostně důraznými alofony jejich ústních ekvivalentů, přední nosní samohlásky jsou jediné s distribucemi doplňujícími se k jejich příslušným ústním samohláskám. Paresi vystavuje formu rhinoglottophilia v tom, že samohlásky sousedící s rázem frikativního nástupu do konečné slabiky jsou nasalizovány a vykazují dechová fonace.

Morfologie

Paresi je polysyntetický jazyk, jehož hranice morfému jsou jasné a snadno analyzovatelné. Přípony jsou v jazyce velmi produktivní, přičemž předpony se připojují hlavně k slovesům a k některým podstatným jménům tvoří stativní predikáty. Pro podstatná jména a slovesa existují různé sady přípon; jmenné přípony kódují vlastnictví a množné číslo a slovní přípony kódují aspekt, mocenství změny a počet. Osobní a klauzilní klitici jsou poměrně početní, přičemž osobní klitici označují vlastnictví a předmět a klauzální enklitici signalizující budoucnost, minulost nebo irrealis.^[8] Adnominální (vystupující před podstatnými jmény) a příslovkové demonstrativy jsou také rozsáhlé, s čtyřcestným rozdělením v adnominálních demonstrativech: proximální, mediální, distální a nevizuální, stejně jako rozdíl v počtu.

Osobní zájmena

Zájmena třetí osoby jsou totožná s proximálními a mediálními ukázkami, eze a hatyo. Malý syntaktický rozdíl existuje mezi těmito dvěma, kromě skutečnosti, že hatyo může být cliticized na / ha- /, aby odráželo třetí osobu singulární reflexivní, jinak jsou osobní zájmena třetí osoby totožná s demonstrativy.

Pronominal Clitics

Pronominální klitici odrážejí předmětovou shodu na slovesech, přičemž dohoda A označuje předmětovou dohodu o agentivních slovesech a sada B označuje předmětovou dohodu o neagentivních slovesech a držení u podstatných jmen. Přípona / -nae / je obecné množné číslo, které se používá s množným číslem třetí osoby, přičemž specifická je / -ha /. Protože tito klitici jsou povinní, Paresi je rozhodně pro-drop jazyk a zájmena předmětu jsou volitelná.

Změna platnosti

Paresi má tři tvary valence klesající pro slovesa morfologicky: neaktivní začínající / -oa /, reflexní / -wi / a reciproční / -kakoa /. Přípona / -oa / se používá k vyjádření prostřední hlas u některých přechodníků reflexivní pro různá slovesa o změně polohy těla nebo péči o sebe a pasivní za několik sloves o újmě nebo újmě.

Přípona / -wi / je mnohem přímočařejší reflexivní a používá se výhradně u sloves, která by normálně měla dva velmi odlišné argumenty, na rozdíl od těch, které reflexivní vytvořil / -oa /. Reciproční / -kakoa / lze použít se zdvojnásobeným množným tvarem k označení více vzájemných párů a může se také připojit k podstatnému jménu kromě slovesa k označení vzájemných účastníků, což z něj činí „nesouvislý vzájemný“.

Valence se zvyšuje připojením buď kauzativní předpona / a- / nebo příčinná přípona / -ki / nebo obojí. Kauzativy mohou být také tvořeny periphrastically se slovesem / moka /.

Verbální modalita

Paresiho modalita a vyjádření verbální reality se prolíná s důkaznost uvedených sloves. Paresi má tři kontrafaktuální způsoby: frustrující (akce, která bohužel nebyla dosažena nebo neproběhla podle očekávání), pochybně (akce může, ale nemusí být pravdivá) a zoufalý (akce je požadována reproduktorem). Z těchto tří první dva rozlišují důkazní informace a jistotu.

Frustrativní značka / zaore ~ ​​zakore / se používá k označení, že akce nebyla nebo nemohla být dosažena nebo dokončena, a přichází před klauzuli, která vyjadřuje uvedenou akci, nebo působí jako částice a označuje nežádoucí výsledek.

Další frustrativní značka / motya / naznačuje, že sloveso je v rozporu s jeho předpoklady nebo očekáváními vycházejícími z vizuálních důkazů. Pokud by někdo viděl, že obloha je zamračená, a od toho očekávalo, že bude pršet, ale pak se tak nestalo, vyslovili by následující:

Dva dubitativní ukazatele, / zamani / a / kala / se liší úrovní jistoty, tvůrci označují něco, čeho si mluvčí je docela nejistý, zatímco druhý označuje nenulovou, ale vysokou míru jistoty, kterou může mít mluvčí dokonce byl svědkem události osobně.

Nakonec je tu desiderativní značka / katsani / označující přání první osoby.

Syntax

Paresi je jazyk nominativ-akuzativ, v němž jsou předměty tranzitivních a nepřechodných sloves označeny shodně a předmět tranzitivu odlišně. Paresi neoznačuje zjevně velká a malá písmena, ale označuje předměty a objekty primárně prostřednictvím slovosledu: věty, kde objekt není zájmeno, jsou obvykle uspořádány Subject-Object-Verb,

a věty se zájmenným objektem jsou obvykle seřazeny podle předmětu-slovesa.

Protože osoba a počet předmětů jsou vždy označeny předponami slovesa, předměty, které již byly zavedeny, jsou většinou vynechány. Pokud je objekt založen a třetí osoba, pak je také obvykle zrušen ve prospěch přípony objektu -ene, takže věty jsou často OV, SV nebo jednoduše V.

Jelikož je však Paresi jazyk velmi zaměřený na téma, nejdůležitější informace, ať už objekt nebo předmět, mají tendenci být na prvním místě ve větě, což z OSV dělá velmi běžný slovosled v Paresi, což vede k určité nejednoznačnosti, pokud jsou argumenty ne různých osob nebo čísel.

Tyto případy lze oddělit od značky tématu atyo, který označuje nový konverzační předmět nebo značku zaostření ala, který obvykle označuje objekt, který byl přesunut na první pozici. Ty jsou však volitelné, takže v předmětu a objektu je občas nutné rozlišovat podle kontextu.

Paresi věty také velmi příležitostně mají OVS slovosled:

Sémantika

Číslice

První čtyři čísla v Paresi jsou lexikální položky (uvedené níže) a vše nad 4 se počítá pomocí základny-5, pomocí částí těla (tj. Prsty, prsty, ruce, nohy) (Brandão, 2014).

Kvantifikátory

Paresi má následující kvantifikátory: tyotya 'Všechno', kahare 'many, a lot', inira „málo“ a taita 'pouze'. První tři se mohou objevit samostatně jako zájmena a všechna čtyři mění podstatná jména. Tyotya, kahare, a inira se mohou objevit před i za podstatnými jmény, zatímco inira se mohou objevit pouze před podstatnými jmény. Na rozdíl od demonstrativů mohou tyto kvantifikátory brát také osobní klitiky a značky aspektů, které se běžně vyskytují pouze u sloves (Brandão, 2014).

Kahare „Mnoho, hodně“ může mít spočítatelná i nepočítatelná podstatná jména. Ukazují příklady (24) a (25) kahare užívání klitiků a značek aspektů.

Inira objevuje se před podstatnými jmény a může mít také množné číslo -nae, zobrazené v příkladu (26).

Taita může přijít před nebo za podstatným jménem, ​​ale nevypadá jako jeho vlastní nezávislé zájmeno. V (29), taita se používá jako neverbální predikát.

Reference

externí odkazy

• Dokumentace ELAR a popis Paresi-Haliti (Arawak)