Karu jazyk - Karu language - Wikipedia

tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v portugalštině. (Říjen 2020) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu. Pohled strojově přeložená verze portugalského článku. Strojový překlad jako DeepL nebo Google Překladač je užitečným výchozím bodem pro překlady, ale překladatelé musí chyby podle potřeby revidovat a potvrdit, že překlad je přesný, spíše než jednoduše kopírovat strojově přeložený text do anglické Wikipedie. Nepřekládejte text, který se jeví jako nespolehlivý nebo nekvalitní. Pokud je to možné, ověřte text pomocí odkazů uvedených v cizojazyčném článku. Vy musí poskytnout přisuzování autorských práv v upravit souhrn doprovázející váš překlad poskytnutím mezijazykový odkaz ke zdroji vašeho překladu. Souhrn úprav atribuce modelu Obsah této úpravy je přeložen z existujícího článku portugalské Wikipedie na [[: pt: Língua baníua]]; viz jeho historii pro atribuci. Měli byste také přidat šablonu {{Přeloženo | pt | Língua baníua}} do diskusní stránka. Další pokyny najdete v části Wikipedia: Překlad.

Karu
Baniwa
Tapuya
Rodilý k	Kolumbie, Venezuela, Brazílie
Etnický původ	Baniwa lidé
Rodilí mluvčí	12,000 (2001–2007)[1]
Jazyková rodina	Arawakan Severní Horní Amazonka Východní Nawiki Karu
Dialekty	Carútana-Baniwa Hohôdene (Katapolitana) Siusy-Tapuya (Seuci) Ipeka-Tapuia Curripaco (Wakuénai) Unhun (Katapolitana, Enhen) Waliperi Mapanai Moriwene
Oficiální status
Úřední jazyk v	Brazílie (São Gabriel da Cachoeira )
Kódy jazyků
ISO 639-3	Buď: bwi - Baniwa kpc - Curripako
Glottolog	bani1259  Baniwa-Curripaco[2]

Karu, jeden z několika volaných jazyků Baniwa (Baniva) nebo ve starších zdrojích Itayaine (Iyaine), je Arawakan jazykem, kterým se mluví Kolumbie, Venezuela, a Amazonas, Brazílie. Tvoří podskupinu s Tariana, Piapoco, Resígaro a Guarequena jazyky.^[3] Existuje 10 000 reproduktorů.^[4]

Odrůdy

Aikhenvald (1999) považuje tři hlavní odrůdy za dialekty; Kaufman (1994) je považuje za odlišné jazyky, ve skupině se mu říká „Karu“. Oni jsou:

• Baniwa z Içany (Baniua do Içana)
• Curripaco (Kurripako, Ipeka-Tapuia-Curripako)
• Katapolítani-Moriwene-Mapanai (Catapolitani, Kadaupuritana)

Různé (sub) dialekty všech tří se nazývají tapuya, a brazilský portugalština a Nheengatu slovo pro domorodé obyvatelstvo Brazílie jiné než Tupi / negarantované (od a Tupi slovo s významem „nepřítel, barbar“). Všichni mluví Baniwa lidé. Ruhlen uvádí všechny jako „Izaneni“; Greenbergova Adzánani Patří sem pravděpodobně.

Ramirez (2019) uvádí následující klasifikaci pro tři samostatné dialektové řetězce:^[5]

• Jižní (Karotana): dolní Řeka Içana, také skupina žijící v Victorino na Řeka Guainia (Hranice mezi Kolumbií a Venezuelou)
  • Mapatsi-Dákeenai (Yurupari-Tapuya)
  • Wadzoli-Dákeenai (Urubu-Tapuya)
  • Dzawi-Mínanai (Yauareté-Tapuya)
  • Adaro-Mínanai (Arara-Tapuya)
• Centrální (Baniwa): střední Řeka Içana (od mise Assunção po Siuci-Cachoeira ) a jeho přítoky (Řeka Aiari a nižší Řeka Cuiari ); také kolem Tunuí
  • Hohódeeni
  • Walipere-Dákeenai (Siucí-Tapuya)
  • Máolieni (Cáuatapuya)
  • Mápanai (Ira-Tapuya)
  • Awádzoronai
  • Molíweni (Sucuriyú-Tapuya)
  • Kadáopoliri
  • atd.
• Severní (volala "Koripako„v Brazílii): horní Řeka Içana (z Matapi nahoru), Řeka Guainia, horní toky řeky Řeka Cuiari
  • Ayáneeni (Tatú-Tapuya)
  • Payoálieni (Pacútapuya)
  • Komada-Mínanai (Ipéca-Tapuya)
  • Kapitti-Mínanai (Coatí-Tapuya)
  • atd.

Gramatika

Zvuky

• Znělé přibližné zvuky mohou mezi dialekty kolísat na neznělé zvuky.
• / ŋ / nastane, pouze když předchází velární souhlásku.

• Když se vyskytují jako krátké, samohlásky / i e a o / jsou realizovány jako [ɪ ɛ ə ʊ]. Jsou také realizovány jako krátké i dlouhé nazály / ĩ ẽ ɐ̃ õ /, [ɪ̃ ɛ̃ ə̃ ʊ̃].^[6]

Vyrovnávací systém

Baniwa ano aktivní – stativní zarovnání.^[7] To znamená, že předmět intranzitivní klauzule je někdy označena stejným způsobem jako agent a tranzitivní klauzule a někdy označena stejným způsobem jako pacient přechodné klauze. V Baniwě je sladění realizováno prostřednictvím ústní dohody, jmenovitě předpony a enclitics.

Předpony se používají k označení:

• Aktivní nepřechodné předměty (S_A)
• Agenti přechodných vět (A)
• Majitelé
• Argumenty dodatky

K označení:

• Statické nepřechodné předměty (S_Ó)
• Pacienti přechodných klauzulí (O)

Rozdíly mezi aktivní a stativní nepřechodnou klauzulí lze ilustrovat níže:

• Tranzitivní: ri-kapa-ni ‚Vidí ho / to '
• Aktivní nepřechodný: ri-emhani 'On chodí'
• Statický nepřechodný: hape-ka-ni „Je mu zima“

Systém klasifikace podstatných jmen

Baniwa má zajímavý systém klasifikace podstatných jmen, který kombinuje a Rod systém s a klasifikátor podstatných jmen Systém.^[8] Baniwa má dvě pohlaví: ženskou a ženskou. Ženská dohoda o pohlaví se používá k označení ženských referentek, zatímco dohoda o neženském pohlaví se používá pro všechny ostatní referenty. Tyto dvě pohlaví se rozlišují pouze ve třetí osobě jednotného čísla. Aihkenvald (2007) považuje bipartitní genderový systém za zděděný od Proto-Arawaka.^[8]

Kromě pohlaví má Baniwa také 46 klasifikátorů. Klasifikátory se používají ve třech hlavních kontextech:^[8]

• Jako derivační přípona podstatných jmen, např. tʃipaɾa-api (metal.object-CL.hollow) 'pan'
• S číslicemi, např. apa-api mawapi (jedno-CL. foukací pistole + CL. long.thin) „jedna foukací pistole“
• S přídavnými jmény, např. tʃipaɾa-api maka-api (metal.object-CL.hollow big-CL.hollow) 'big pan'

Aihkenvald (2007) rozděluje klasifikátory Baniwa do čtyř různých tříd. Jedna sada klasifikátorů se používá pro lidi, živé bytosti a části těla. Další sada klasifikátorů určuje tvar, konzistenci, kvantifikaci nebo specifičnost podstatného jména. Lze rozlišit další dvě třídy. Jeden se používá pouze s číslicemi a druhý se používá pouze s přídavnými jmény.^[8]

Klasifikátory pro lidi a živé bytosti:^[8]

Klasifikátory podle tvaru, konzistence, kvantifikace a specificity:^[8]

Negace

Existují dvě hlavní strategie pro negace v odrůdách Kurripako-Baniwa:^[4]

• Nezávislé negativní markery
• The privativní derivační předpona ma-

Různé odrůdy mají různé negativní markery. To je tak výrazné, že mluvčí identifikují kurripacké dialekty podle slov pro „ano“ a „ne“.^[4]

Nezávislé negativní markery přicházejí před slovesem. Používají se jako klauzální negátory v deklarativních a tázacích větách. Používají se také k propojení klauzulí.^[4]

Privativní přípona je připojena k podstatným jménům k odvození slovesa, které znamená „chybí“ podstatné jméno, ze kterého byla odvozena. Opakem privativní předpony je atributivní předpona ka-. Toto odvozuje sloveso, které znamená „mít“ podstatné jméno, od kterého bylo odvozeno.^[4] Rozdíl lze ilustrovat níže:

• Podstatné jméno: iipe 'maso'
• Privativní: ma-iipe> meepe 'be thin' (rozsvícený nedostatek masa)
• Atributivní: ka-iipe> keepe 'be fat' (rozsvícený mít maso)

Předpona se používá v kombinaci s omezující příponou -tsa vytvářet negativní imperativy, např. ma-ihnia-tsa „nejezte!“. Privativní předpona je také rekonstruována v Proto-Arawak privative as * ma-.^[9]

Slovosled

Granadillo (2014) považuje Kurripako a VOS Jazyk.^[4]

Slovní zásoba

Další čtení

• Gonçalves, Artur Garcia. 2018. Para uma dialetologia baniwa-koripako do rio Içana. Magisterská disertační práce, Universidade de Brasília.

Reference

externí odkazy

• Jazyk Baniva del Guainia
• Baniwa of the Aiary and Içana Collection od Robina M. Wrighta v archivu domorodých jazyků Latinské Ameriky.
• Curripaco Collection of Jonathan Hill v archivu domorodých jazyků Latinské Ameriky.