Karu jazyk - Karu language - Wikipedia
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v portugalštině. (Říjen 2020) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Karu | |
---|---|
Baniwa | |
Tapuya | |
Rodilý k | Kolumbie, Venezuela, Brazílie |
Etnický původ | Baniwa lidé |
Rodilí mluvčí | 12,000 (2001–2007)[1] |
Arawakan
| |
Dialekty |
|
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | ![]() |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Buď:bwi - Baniwakpc - Curripako |
Glottolog | bani1259 Baniwa-Curripaco[2] |
Karu, jeden z několika volaných jazyků Baniwa (Baniva) nebo ve starších zdrojích Itayaine (Iyaine), je Arawakan jazykem, kterým se mluví Kolumbie, Venezuela, a Amazonas, Brazílie. Tvoří podskupinu s Tariana, Piapoco, Resígaro a Guarequena jazyky.[3] Existuje 10 000 reproduktorů.[4]
Odrůdy
Aikhenvald (1999) považuje tři hlavní odrůdy za dialekty; Kaufman (1994) je považuje za odlišné jazyky, ve skupině se mu říká „Karu“. Oni jsou:
- Baniwa z Içany (Baniua do Içana)
- Curripaco (Kurripako, Ipeka-Tapuia-Curripako)
- Katapolítani-Moriwene-Mapanai (Catapolitani, Kadaupuritana)
Různé (sub) dialekty všech tří se nazývají tapuya, a brazilský portugalština a Nheengatu slovo pro domorodé obyvatelstvo Brazílie jiné než Tupi / negarantované (od a Tupi slovo s významem „nepřítel, barbar“). Všichni mluví Baniwa lidé. Ruhlen uvádí všechny jako „Izaneni“; Greenbergova Adzánani Patří sem pravděpodobně.
Ramirez (2019) uvádí následující klasifikaci pro tři samostatné dialektové řetězce:[5]
- Jižní (Karotana): dolní Řeka Içana, také skupina žijící v Victorino na Řeka Guainia (Hranice mezi Kolumbií a Venezuelou)
- Mapatsi-Dákeenai (Yurupari-Tapuya)
- Wadzoli-Dákeenai (Urubu-Tapuya)
- Dzawi-Mínanai (Yauareté-Tapuya)
- Adaro-Mínanai (Arara-Tapuya)
- Centrální (Baniwa): střední Řeka Içana (od mise Assunção po Siuci-Cachoeira ) a jeho přítoky (Řeka Aiari a nižší Řeka Cuiari ); také kolem Tunuí
- Hohódeeni
- Walipere-Dákeenai (Siucí-Tapuya)
- Máolieni (Cáuatapuya)
- Mápanai (Ira-Tapuya)
- Awádzoronai
- Molíweni (Sucuriyú-Tapuya)
- Kadáopoliri
- atd.
- Severní (volala "Koripako„v Brazílii): horní Řeka Içana (z Matapi nahoru), Řeka Guainia, horní toky řeky Řeka Cuiari
- Ayáneeni (Tatú-Tapuya)
- Payoálieni (Pacútapuya)
- Komada-Mínanai (Ipéca-Tapuya)
- Kapitti-Mínanai (Coatí-Tapuya)
- atd.
Gramatika
Zvuky
Bilabiální | Zubní | Alveolární | Retroflex | Palatal | Velární | Glottal | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stop | prostý | p | t̪ | t | k | |||
sání | pʰ | t̪ʰ | tʰ | kʰ | ||||
vyjádřený | b | d | ||||||
Složitý | prostý | ts | tʃ | |||||
sání | tsʰ | tʃʰ | ||||||
vyjádřený | dz | dʒ | ||||||
Frikativní | prostý | ɸ | ʃ | ʂ | C | h | ||
vyjádřený | β | ʐ | ||||||
Klapka | vyjádřený | ɺ | ||||||
neznělý | ɺ̥ | |||||||
Nosní | vyjádřený | m | n | ɲ | (ŋ) | |||
neznělý | m̥ | n̥ | ɲ̊ | |||||
Přibližně | w ~ ʍ | j ~ j̊ |
- Znělé přibližné zvuky mohou mezi dialekty kolísat na neznělé zvuky.
- / ŋ / nastane, pouze když předchází velární souhlásku.
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Vysoký | já iː | ||
Střední | e eː | o oː | |
Nízký | a aː |
- Když se vyskytují jako krátké, samohlásky / i e a o / jsou realizovány jako [ɪ ɛ ə ʊ]. Jsou také realizovány jako krátké i dlouhé nazály / ĩ ẽ ɐ̃ õ /, [ɪ̃ ɛ̃ ə̃ ʊ̃].[6]
Vyrovnávací systém
Baniwa ano aktivní – stativní zarovnání.[7] To znamená, že předmět intranzitivní klauzule je někdy označena stejným způsobem jako agent a tranzitivní klauzule a někdy označena stejným způsobem jako pacient přechodné klauze. V Baniwě je sladění realizováno prostřednictvím ústní dohody, jmenovitě předpony a enclitics.
Předpony se používají k označení:
- Aktivní nepřechodné předměty (SA)
- Agenti přechodných vět (A)
- Majitelé
- Argumenty dodatky
K označení:
- Statické nepřechodné předměty (SÓ)
- Pacienti přechodných klauzulí (O)
Předpony | Enclitics | |||
---|---|---|---|---|
jednotné číslo | množný | jednotné číslo | množný | |
První osoba | nu- | wa- | -hnua | -hwa |
Druhá osoba | pi- | i- | -fia | -ihia |
Třetí osoba nefemininní | ri- | na- | -ni / -hria | -hna |
Ženská třetí osoba | -u- | |||
Neosobní | pa- | -pha |
Rozdíly mezi aktivní a stativní nepřechodnou klauzulí lze ilustrovat níže:
- Tranzitivní: ri-kapa-ni ‚Vidí ho / to '
- Aktivní nepřechodný: ri-emhani 'On chodí'
- Statický nepřechodný: hape-ka-ni „Je mu zima“
Systém klasifikace podstatných jmen
Baniwa má zajímavý systém klasifikace podstatných jmen, který kombinuje a Rod systém s a klasifikátor podstatných jmen Systém.[8] Baniwa má dvě pohlaví: ženskou a ženskou. Ženská dohoda o pohlaví se používá k označení ženských referentek, zatímco dohoda o neženském pohlaví se používá pro všechny ostatní referenty. Tyto dvě pohlaví se rozlišují pouze ve třetí osobě jednotného čísla. Aihkenvald (2007) považuje bipartitní genderový systém za zděděný od Proto-Arawaka.[8]
Kromě pohlaví má Baniwa také 46 klasifikátorů. Klasifikátory se používají ve třech hlavních kontextech:[8]
- Jako derivační přípona podstatných jmen, např. tʃipaɾa-api (metal.object-CL.hollow) 'pan'
- S číslicemi, např. apa-api mawapi (jedno-CL. foukací pistole + CL. long.thin) „jedna foukací pistole“
- S přídavnými jmény, např. tʃipaɾa-api maka-api (metal.object-CL.hollow big-CL.hollow) 'big pan'
Aihkenvald (2007) rozděluje klasifikátory Baniwa do čtyř různých tříd. Jedna sada klasifikátorů se používá pro lidi, živé bytosti a části těla. Další sada klasifikátorů určuje tvar, konzistenci, kvantifikaci nebo specifičnost podstatného jména. Lze rozlišit další dvě třídy. Jeden se používá pouze s číslicemi a druhý se používá pouze s přídavnými jmény.[8]
Klasifikátory pro lidi a živé bytosti:[8]
Klasifikátor | Používání | Příklad |
---|---|---|
-ita | pro živé muže a části těla | apa-ita pedaɾia ‚jeden starý muž ' |
-hipa | pouze pro lidské muže | apHepa nawiki 'jeden muž' |
-ma | pro ženské referentky | apa-ma inaʒu 'jedna žena' |
Klasifikátory podle tvaru, konzistence, kvantifikace a specificity:[8]
Klasifikátor | Používání | Příklad |
---|---|---|
-da | kulaté objekty, přírodní jevy a generický klasifikátor | hipada 'kámen' |
-apa | létající živé, semioval objekty | kepiʒeni 'pták' |
-kwa | ploché, kulaté, rozšířené objekty | kaida 'pláž' |
-kha | křivočaré objekty | a: pi 'had' |
-na | vertikální, stojící objekty | haiku 'strom' |
-Ó | duté malé předměty | a: ta 'pohár' |
-maka | roztažitelné, rozšířené objekty | tsaia 'sukně' |
-ahna | kapaliny | u: ni 'voda' |
-ima | strany | apema nu-kapi makemaɾi ‚jedna velká strana mé ruky ' |
-pa | krabice, balíčky | apa- 'pa itsa maka-paɾi jedna velká krabička rybářských háčků ' |
-wana | tenký plátek | apa-wana kuphe maka-wane ‚velký tenký plátek ryby ' |
- Wata | svazek na přenášení | apa-wata paɾana maka-wate „velký svazek banánů“ |
-Ó | kánoe | i: ta 'kánoe' |
-pawa | řeky | u: ni 'řeka' |
-ʃa | výkaly | já 'výkaly' |
-ya | kůže | dzawiya 'jaguar skin' |
Negace
Existují dvě hlavní strategie pro negace v odrůdách Kurripako-Baniwa:[4]
- Nezávislé negativní markery
- The privativní derivační předpona ma-
Různé odrůdy mají různé negativní markery. To je tak výrazné, že mluvčí identifikují kurripacké dialekty podle slov pro „ano“ a „ne“.[4]
Dialekt | Mluvil dovnitř | Ano | Ne |
---|---|---|---|
Aha-Khuri | Kolumbie, Venezuela a Brazílie | Aha | Khuri |
Ehe-Khenim | Venezuela | Ehe | Khenim |
Oho-Karo | Kolumbie a Brazílie | Oho | Karo |
Oho-ame | Kolumbie a Brazílie | Oho | Název |
Nezávislé negativní markery přicházejí před slovesem. Používají se jako klauzální negátory v deklarativních a tázacích větách. Používají se také k propojení klauzulí.[4]
Privativní přípona je připojena k podstatným jménům k odvození slovesa, které znamená „chybí“ podstatné jméno, ze kterého byla odvozena. Opakem privativní předpony je atributivní předpona ka-. Toto odvozuje sloveso, které znamená „mít“ podstatné jméno, od kterého bylo odvozeno.[4] Rozdíl lze ilustrovat níže:
- Podstatné jméno: iipe 'maso'
- Privativní: ma-iipe> meepe 'be thin' (rozsvícený nedostatek masa)
- Atributivní: ka-iipe> keepe 'be fat' (rozsvícený mít maso)
Předpona se používá v kombinaci s omezující příponou -tsa vytvářet negativní imperativy, např. ma-ihnia-tsa „nejezte!“. Privativní předpona je také rekonstruována v Proto-Arawak privative as * ma-.[9]
Slovosled
Granadillo (2014) považuje Kurripako a VOS Jazyk.[4]
Slovní zásoba
Baniwa | Angličtina |
---|---|
Kapa | Vidět |
Za | Pít |
Hima | Slyšet |
Cami | Zemřít |
Nu | Přijít |
Další čtení
- Gonçalves, Artur Garcia. 2018. Para uma dialetologia baniwa-koripako do rio Içana. Magisterská disertační práce, Universidade de Brasília.
Reference
- ^ Baniwa na Etnolog (18. vydání, 2015)
Curripako na Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Baniwa-Curripaco“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Aikhenvald, Alexandra Y .; Aikhenvald, Alexandra Y. (01.01.2014). Negace v Tarianě: Perspektiva North Arawak ve světle plošného šíření. doi:10.1163/9789004257023_006.
- ^ A b C d E F Granadillo, Tania; Granadillo, Tania (01.01.2014). O negaci v Kurripako Ehe-Khenim. doi:10.1163/9789004257023_005.
- ^ Ramirez, Henri (2019). Enciclopédia das línguas arawak: acrescida de seis novas línguas e dois bancos de dados. (v tisku)
- ^ de Souza, Erick Marcelo Lima (2012). Estudo Fonológico da Língua Baniwa-Kuripako [Fonologická analýza jazyka Baniwa-Kuripako] (PDF) (Diplomová práce) (v portugalštině). University of Campinas.
- ^ Aikhenvald, „Arawak“, in Dixon & Aikhenvald, eds., Amazonské jazyky, 1999.
- ^ A b C d E F Aikhenvald, Alexandra (2007). „Klasifikátory ve více prostředích: Baniwa z Içany / Kurripako - pohled Severního Arawaku na JSTOR“. International Journal of American Linguistics. 73 (4): 475. doi:10.1086/523774.
- ^ Michael, Lev; Granadillo, Tania; Granadillo, Lev Michael | Tania (01.01.2014). Negace v jazycích Arawak »Brill Online. doi:10.1163/9789004257023.
- ^ „Databáze ASJP - Wordlist Baniva“. asjp.clld.org. Citováno 2019-06-02.
externí odkazy
- Jazyk Baniva del Guainia
- Baniwa of the Aiary and Içana Collection od Robina M. Wrighta v archivu domorodých jazyků Latinské Ameriky.
- Curripaco Collection of Jonathan Hill v archivu domorodých jazyků Latinské Ameriky.