Kena Upanishad - Kena Upanishad

Část série na |
Hinduistická písma a texty |
---|
![]() |
Související hindské texty |
Časová osa |
The Kena Upanishad (Kenopaniṣat) je Védský sanskrt text klasifikovaný jako jeden z primárních nebo Mukhya Upanishads který je vložen do poslední části souboru Talavakara Brahmanam z Samaveda.[1][2] Je uveden jako číslo 2 v seznamu Muktika, kánon 108 upanišád z hinduismus.
Kena Upanishad byla pravděpodobně složena někdy kolem poloviny 1. tisíciletí př. N. L. Má neobvyklou strukturu, kde prvních 13 jsou verše složené jako metrická báseň, následované 15 prozaickými odstavci hlavního textu a 6 prozaickými odstavci epilogu.[2] Paul Deussen naznačuje, že druhá část prózy hlavního textu je mnohem starodávnější než první poetická část, a Kena Upanišad překlenul starou prózu Upanišad s metrickou poetickou dobou Upanišad, která následovala.[2]
Kena Upanishad je pozoruhodná ve své diskusi o Brahman s atributy a bez atributů a za pojednání o „čistě koncepčním poznání“.[2] Tvrdí, že efektivní příčina ze všech bohů, symbolicky představovaných jako přírodní síly, je Brahman.[2] Díky tomu se stal základním písmem pro školu vedanta hinduismu, teistické i monistické základní školy po různých výkladech. Kena Upanishad je také významná při prosazování myšlenky „Duchovního člověka“, „Duše je nádherná bytost, kterou uctívají dokonce i bohové“, „Atman (duše) existuje“ a „znalosti a duchovnost jsou cíle a intenzivní touha všech tvorů ".[2][3]
Etymologie
Kena (Sanskrt: केन) doslovně znamená, v závislosti na kontextu předmět-předmět, „čím, kým, odkud, odkud, jak, proč, z jaké příčiny“.[4] Tento kořen Kena, ve smyslu „kým“ nebo „z jaké příčiny“, je shledán zvídavý první verš Kena Upanišad takto,
.ेनेषितं पतति प्रेषितं मनः | |
—Kena Upanishad 1.1 | -Přeloženo Paul Deussen[7] |
Kena Upanishad patří k Talavakara Brahmana Sama Veda, dávat etymologické kořeny alternativního jména Talavakara Upanishad za to ve starověkých a středověkých indických textech.[2][8]
Kena Upanishad je také označována jako Kenopanishad (Sanskrt: नोपनिषतेनोपनिषत्, Kenopaniṣat).
Chronologie
Chronologie Kena Upanishada, stejně jako jiné védské texty, je nejasná a vědci zpochybňují.[9] Všechny názory se opírají o skromné důkazy, analýzu archaismu, stylu a opakování napříč texty, založenou na předpokladech o pravděpodobném vývoji myšlenek, a na předpokladech, která filozofie mohla ovlivnit jiné indické filozofie.[9][10]
Phillips se datuje, že Kena Upanishad byla složena po Brihadaranyaka, Chandogya, Isha, Taittiriya a Aitareya (před 6. stol. Př. N. L.), Ale před Katha, Mundaka, Prasna, Mandukya, Svetasvatara a Maitri Upanishads, stejně jako před nejranějším buddhistickým Pali a Jaina kánony.[9]
Ranade[11] nabízí pohled podobný Phillipsovi s mírně odlišným uspořádáním, čímž se chronologická kompozice Kena řadí do třetí skupiny starověkých Upanišad. Paul Deussen považuje Kenu Upanishad za překlenovací období prozaické kompozice a fúze poetické kreativity s nápady.[12] Winternitz považuje Kenu Upanišadu za pre-buddhistickou pre-jainskou literaturu.[12][13]
Text je pravděpodobný přibližně od poloviny 1. tisíciletí př. N. L. Mnoho myšlenek v Kena Upanišadách má starodávnější kořeny. Například myšlenky ve verši 2 Keny Upanišada se nacházejí v kapitole 4.4 nejstarší Brihadaranyaka Upanišad, stejně jako v kapitole 8.12 druhé nejstarší Chandogya Upanišad.[7]
Struktura
Kena Upanishad má tři části: 13 veršů v první části, 15 odstavců ve druhé části a 6 odstavců v epilogu. Ty jsou distribuovány ve čtyřech khaṇḍy (खण्ड, oddíly nebo svazky). První Khanda má 8 veršů, druhý 5 veršů. Třetí Khanda má 12 odstavců, zatímco čtvrtý khanda má zbývajících 9 (3 odstavce hlavního textu a 6 odstavců epilogu).[2][8]
První dva Khandové z Kena Upanishad jsou básně, poslední dva jsou prózy, až na jednu výjimku. Odstavec 9 je próza a strukturálně na místě, což vedlo vědce k tvrzení, že odstavec 9 byl vložen nebo je poškozenou verzí původního rukopisu v modernější době.[2] Dalším zvláštním strukturním rysem poetických Khandas Keny Upanishad je verš 3, který má 8 řádků (obvykle označených jako 3a a 3b), zatímco všechny ostatní poetické verše v prvních dvou částech jsou pouze 4 řádky matematické metrické konstrukce.
Existují určité rozdíly v umístění Keny Upanišady v rukopisech objevených v různých částech Indie. Je to například devátá kapitola Talavakara Brahmana v jihoindických rukopisech a jak je uvedeno v Bhasya (komentář) od Shankara,[14] zatímco Burnellův rukopis částí Sama Veda[15] umístí to do desátého Anuvaka čtvrté kapitoly (uvnitř Jaiminia Brahmana).[16]
Kena Upanishad je přijímána jako součást Sama Veda, ale nachází se také v rukopisech sbírky Atharva. Rozdíl mezi těmito dvěma verzemi je malý a strukturální - v rukopisech Sama Veda má Kena Upanishad čtyři oddíly, zatímco rukopisy Atharvy takové rozdělení do sekcí nevykazují.[17]
Obsah
Část série na |
Hinduistická písma a texty |
---|
![]() |
Související hindské texty |
Časová osa |
Povaha poznání - první Khanda
Kena Upanishad se otevírá zpochybňováním podstaty člověka, jeho původu, podstaty a vztahu k poznání a smyslovému vnímání.[7] Dále tvrdí, že znalosti jsou dvou typů - empirické a koncepční. Empirické znalosti mohou být vyučovány, popsány a diskutovány. Koncepční axiomatická znalost nemůže, tvrdí Kena Upanishad. Čisté, abstraktní pojmy se učí a realizují místo toho, kde se zmiňuje, že nejvyšší realitou je Brahman.
„Tam oko nejde,
řeč nejde, ani mysl.
Nevíme, nerozumíme,
jak by to člověk učil?
Jiné je to skutečně než známé,
a ještě víc nad neznámo.
Tedy od předkladatelů,
doktrína nám byla předána.
Ve verši 4 Kena Upanišad tvrdí, že Brahmana nelze uctívat, protože nemá žádné atributy a je nemyslitelný, nepopsatelný, věčný, veškerá přítomná realita. To, co člověk uctívá, není ani Atman-Brahman, ani cesta k Atman-Brahmanu. Brahman je spíše tím, co nelze vnímat jako empirickou realitu. Je to to, co „slyší“ zvuk v uších, „vidí“ pohled v očích, „mluví“ slova řeči, „voní“ vůní v dechu, „chápe“ význam v myšlence. Atman-Brahman je v člověku, ne v tom, co člověk uctívá venku.[7]
Woodburne interpretuje první Khanda Keny Upanišada popisovat Brahman způsobem, který popisuje „víra“ křesťanství.[18] Naproti tomu Shankara interpretuje první khandu zcela jako monistickou.[19]
Self-probuzení je zdrojem vnitřní síly - druhá Khanda
Druhá khanda Keny Upanishad začíná odstavcem 9 prózy, který vkládá teistické téma a tvrdí, že uctívání Brahmanu popsané v první khandě je podvod[20] protože to je fenomenální forma Brahmanu, jednoho z bohů. Verše 10 až 13, návrat k poetické formě a téma toho, co je znát Brahman a co vědět Brahman není.[20] Verše 12 a 13 z Keny popisují stav seberealizace (mokša ) s tím, že ti, kdo se probudí, získají vnitřní sílu, vidí duchovní jednotu v každé bytosti a dosáhnou nesmrtelnosti.[20][21][22] Charles Johnston označuje stát jako „Duchovní člověk“.[23]
Ten, v koho se to [Atman-Brahman] probouzí, to ví
a najde nesmrtelnost
To, že je sám sebou, mu dodává sílu
To, že to ví, dává nesmrtelnost.
Ten, kdo to našel tady dole, má pravdu,
Pro toho, kdo to zde nenašel, je to velká destrukce,
Moudrá bytost to v každé bytosti vnímá,
a odchod z tohoto světa se stává nesmrtelným.— Kena Upanishad 2,12 - 2,13, Přeložil Paul Deussen[20]
Alegorie tří bohů a jedné bohyně - třetí a čtvrté khandy
Třetí část Keny je bajka, zasazená do prózy, na rozdíl od prvních dvou poetických částí. Bajka je alegorie, uvádí Paul Deussen.[24] Alegorie je, uvádí teosofista Charles Johnston, „lahodný kus sanskrtské prózy, fascinující svým jednoduchým stylem a jednou z nejhlubších pasáží všech Upanišad“.[25]
Bajka začíná tvrzením, že ve válce mezi bohy a démony získal Brahman vítězství bohů.[26][27] Bohové se však za vítězství pochválili slovy: „Z nás je toto vítězství, z nás je tato síla a sláva.“ Brahman si toho všiml. Ukázalo se to před bohy, kteří to nepoznali a neznali. Bohové řekli: „Co je to za nádhernou bytost?“ Delegovali boha Agni (oheň) jít zjistit, kdo je tato nádherná bytost.
Agni spěchala do Brahmanu. Brahman se zeptal: „Kdo jsi?“. Agni odpověděla: „Jsem Agni, znalec bytostí.“ Brahman se zeptal: „Pokud ano, jaký je zdroj vaší síly?“ Agni odpověděla: „Jsem schopná spálit vše, co je na Zemi.“ Brahman poté položil kousek trávy před Agni a řekl: „Vypal to tedy.“ Agni se vrhl na trávu a snažil se ji spálit. Selhal. Otočil se a vrátil se k bohům. Agni řekla bohům: „Nemohu zjistit, co je to za nádhernou bytost.“ Bohové pak jmenovali boha Vaju (vzduch) jít a „prozkoumat, ó Vayu, co je to za nádhernou bytost“.
Vaju spěchal do Brahmanu. Brahman se zeptal: „Kdo jsi?“. Vayu odpověděl: „Jsem Vayu, jsem Matarisvan (co vyplňuje vzdušný prostor kolem matky Země,[26] pohybující se ve vesmíru[28]) “. Brahman se zeptal:„ Pokud ano, jaký je zdroj vaší síly. “Vayu odpověděl:„ Jsem schopen nést nebo vytáhnout vše, co je na zemi. “Brahman poté položil před Vayu kousek trávy a řekl: „Noste to tedy.“ Vayu se vrhl na trávu a snažil se ze všech sil ji zvednout a odnést. Nepodařilo se mu to. Otočil se zpět a vrátil se k bohům. Vayu řekl svým bohům: „Nemohu zjistit, co je to úžasné bytost je “. Bohové se pak obrátili k bohu Indra (blesk, bůh moci) jít a „prozkoumat, ó mocný, co je tato úžasná bytost“. „Budiž,“ řekla Indra.
Indra šel do Brahmanu. Tam, místo Brahmanu, našel krásnou ženu se znalostmi. Jmenovala se Hm. Indra se zeptala Umy, „co je to za nádhernou bytost?“
Bohyně Uma odpověděla: „to je Brahman; to je ten, kdo získal vítězství, i když se za něj bohové chválí“. Indra pak věděl.
Tradice si myslí, že Agni, Vayu a Indra jsou povýšeni nad všechny ostatní bohy, respektovaní nejprve při ceremoniích a rituálech, protože tito tři se nejprve „setkali“ a „zažili“ Brahman. Indra je nejslavnější, protože mezi všemi bohy „znal“ Brahmana jako první.
Johnston uvádí, stejně jako hinduistický učenec Adi Shankara, že tento jednoduchý příběh je nabitý symbolikou.[27] Brahman, tři bohové vybraní z mnoha védských bohů, a volba jedné bohyně z mnoha, bohyně Hm odhalení duchovního poznání spíše o Brahmanu než o samotném Brahmanu,[29] stejně jako fráze typu „nádherná bytost“,[26] všichni alegoricky odkazují na duchovní témata Upanišad. Agni ztělesňuje oheň a symbolizuje „přirozené já, s vitálním ohněm ve všech bytostech a ve všem“. Vayu ztělesňuje prostor, který obklopuje empirickou existenci, symbolizuje „mentální já, podobné myšlenkám na všechno“.[27] Indra ztělesňuje blesk, světlo a osvětlení, čímž symbolizuje „kauzální vědomé já, světlem pravdy, které rozlišuje správné poznání od nesprávného“. Brahman je Átman, Věčný.[27] Válka mezi bohy a démony je symbolikou války mezi dobrem a zlem. Devas samy o sobě jsou alegorickým odkazem na smyslové a intelektuální schopnosti člověka, přičemž válka symbolizuje výzvy, kterým člověk na své cestě životem čelí.[30] Alegorie Keny Upanishad naznačuje, že empirické akce, jako je ničení ohněm nebo přemisťování bytosti z jednoho místa na druhé, nevedou k „poznání podstaty subjektu, nádherné bytosti“. Upanišad alegoricky připomíná, že vítězství dobra nad zlem není projeveným já, ale dobrým, věčným, Átman-Brahmanem.[27]
Epilóg - Čtvrtý khanda
Epilog v knize Kena Upanishad je obsažen v posledních šesti odstavcích textu. Tvrdí, že nadčasovost a vědomí Brahmanu jsou podobné okamžikům úžasného „Ah !!“ v životě, jako je soustředěný výkřik, který člověk vydává při sledování blesku na obloze, nebo soustředěné „Ah !!“ vzpomínka na poznání paměti člověka z minulosti.[24] Cíl duchovního poznání, sebeuvědomění, je úžasný, charakterizovaný „intenzivní touhou“ po něm ve všech tvorech, uvádí Kena Upanishad.[24] Znalost Atman-Brahmanu je Tadvanam (transcendentální štěstí, blaženost).[31]
V závěrečných odstavcích tvrdí Kena Upanishad etický život jako základ sebepoznání a Atman-Brahmanu.
तसै तपो दमः कर्मेति प्रतिष्ठा वेदाः सर्वाङ्गानि सत्यमायतनम्॥ ८॥
Tapas,[32] Damah,[33] Práce - to jsou základy, Védy jsou údy téhož, Pravda je jeho osa.
— Kena Upanishad, 4,8 (bod 33)[26]
Recepce
Adi Shankara napsal dva komentáře o Kenopanishadovi. Jeden se jmenuje Kenopaniṣad Padabhāṣya a druhá je Kenopaniṣad Vākyabhāṣya.[34][35] Ve svém komentáři ke třetímu Khanda Kena Upanishad, Shankara přirovnává Atman-Brahman k Ishvara-Parameshvara.[36] Tuto rovnost opakuje Shankara v Brihadaranyaka Upanishad Bhasya ve verších III.7.3 a IV.4.15, v Bhasya o verších Chandogya Upanishad ve verzích I.1.1 a V.18.1, Katha Upanishad v Bhasya o hymnu 11.2.13.[36]
Anandagnana také napsala komentář ke Keně Upanishad. Do konce 19. století byly komentáře Shankary a Anandagnany jediným předpokládaným zdrojem existence Keny Upanišady, protože se věřilo, že původní rukopisy Upanišady byly ztraceny poté, co Dara Shikoh zveřejnil jeho perský překlad.[14] To se změnilo v roce 1878, kdy Burnell našel rukopis a později ho publikoval.[14] Francouzský učenec Anquetil Duperron zveřejnil latinský překlad z perské přeložené verze s názvem "Příbuzní", zatímco Windischmann a další vydali německý překlad Kena Upanishad.[14] Colebrooke, Poley, Weber, Roer a Gough jsou mezi vědci, kteří o tom diskutovali.[14]
George Haas zahrnuje čtení Keny Upanišády, spolu s dalšími primárními Upanišadami a Bhagavadgítou, jako nezbytné pro pochopení „nádherných starých pokladů hinduistické teosofické tradice“.[37]
Edward Washburn Hopkins uvádí, že aforistická zmínka o „tapo dammah karmě“ v závěrečných prózových částech Keny Upanišady naznačuje, že etické předpisy jógy byly v indických duchovních tradicích v době, kdy byla Kena Upanišad složena, dobře přijímány.[38] Podobně Shrimali cituje Kenu Upanišada, mimo jiné starodávné sanskrtské texty, aby uvedl, že znalostní a vzdělávací systém byl formován 1. tisíciletí př. N. L. V Indii, přičemž mezi mnoha příklady zdůrazňuje strukturu odpovědi na otázku Khanda Keny Upanišadové.[39]
Fred Dallmayr[40] cituje úvodní slova Keny Upanišada, která uvádí, že hlavním zaměřením Upanišad je Atman-Brahman (duše, já) v hinduistické teosofii. Tyto otevírací linky uvádějí,
सर्वं ब्रह्मौपनिषदं[41]
Brahman je vše, o čem mluví Upanišady.— Otevírací řádky Kena Upanishad[40]
David Stoll zkomponoval v roce 1990 skladbu „Sonáta pro 2 klavíry“ inspirovanou úvodními verši Keny Upanishad.[42]
Reference
- ^ Johnston, Charles (1920-1931), The Mukhya Upanishads, Kshetra Books, ISBN 9781495946530 (Přetištěno v roce 2014)
- ^ A b C d E F G h i Paul Deussen, Šedesát upanišád Vedy, svazek 1, Motilal Banarsidass, ISBN 978-8120814684, strany 207-213
- ^ Charles Johnston, The Mukhya Upanishads: Books of Hidden Wisdom, (1920-1931), The Mukhya Upanishads, Kshetra Books, ISBN 978-1495946530 (Přetištěno v roce 2014), Archiv Keny Upanishadové
- ^ Kena Sanskrit-anglický slovník Monier-Williams ', Cologne Digital Sanskrit Lexicon, Německo
- ^ Kena Upanishad Verse 1, Wikisource
- ^ Mírné přeuspořádání slov je zde Max Muller viz Max Muller, Talavakara Upanishad, The Posvátné knihy Východu, Svazek 1, Oxford University Press, strana 147
- ^ A b C d E Paul Deussen, Šedesát upanišád Vedy, svazek 1, Motilal Banarsidass, ISBN 978-8120814684, strany 209-210
- ^ A b Kena Upanishad G Prasadji (překladatel), Dillí, strany 1-34
- ^ A b C Stephen Phillips (2009), Jóga, Karma a Znovuzrození: Stručná historie a filozofie, Columbia University Press, ISBN 978-0231144858, Kapitola 1
- ^ Patrick Olivelle (1996), The Early Upanishads: Annotated Text & Translation, Oxford University Press, ISBN 978-0195124354, Úvod Kapitola
- ^ RD Ranade, Konstruktivní průzkum upanišadické filozofie, Kapitola 1, strany 13-18
- ^ A b S Sharma (1985), Život v Upanišadách, ISBN 978-8170172024, strany 17-19
- ^ M Winternitz (2010), Dějiny indické literatury, svazek 1, Motilal Banarsidass, ISBN 978-8120802643
- ^ A b C d E Max Muller, Talavakara Upanishad, The Sacred Books of the East, Volume 1, Oxford University Press, pages LXXXIX-XCI
- ^ Poprvé publikováno v Basileji ve Švýcarsku v roce 1878
- ^ Hanns Oertel, Výňatky z Jāiminīya-Brāhmaṇy a Upanishad-Brāhmaṇy, paralelně s pasážemi Çatapatha-Brāhmaṇy a Chāndogya-Upanishad, Journal of the American Oriental Society, Vol. 15 (1893), strany 233-251
- ^ Eduard Roer, Kena Upanishad, in A Collection of Oriental Works, Bibliotheca Indica, Vol. XV, No. 41 and 50, Asiatic Society of Bengal, strana 77
- ^ A b A. S. Woodburne, The Idea of God in Hinduism, The Journal of Religion, Vol. 5, č. 1 (leden, 1925), strany 57-58
- ^ Kena Upanishad se Shankarou Bhasyou a Anandagiri Tikou, Anandashrama Sanskruta Grantavali, New Delhi (v sanskrtu), strany 1-94
- ^ A b C d Paul Deussen, Šedesát upanišád Vedy, svazek 1, Motilal Banarsidass, ISBN 978-8120814684, strany 210-211
- ^ Robert Hume, Kena Upanishad, Třináct hlavních upanišád, Oxford University Press, strana 337
- ^ Max Muller, Talavakara Upanishad, The Sacred Books of the East, Volume 1, Oxford University Press, strany 148-149
- ^ Charles Johnston, „Od koho“ - Kena Upanishad Theosophical Quarterly 1921-1922, strany 111-115 a 225-232, Kshetra Books, ISBN 9781495946530 (Přetištěno v roce 2014)
- ^ A b C Paul Deussen, Šedesát upanišád Vedy, svazek 1, Motilal Banarsidass, ISBN 978-8120814684, strana 208
- ^ Charles Johnston, The Mukhya Upanishads: Books of Hidden Wisdom, (1920-1931), The Mukhya Upanishads, Kshetra Books, ISBN 978-1495946530 (Přetištěno v roce 2014), Archiv Keny Upanishadové - část 3, strana 230
- ^ A b C d E Paul Deussen, Šedesát upanišád Vedy, svazek 1, Motilal Banarsidass, ISBN 978-8120814684, strany 211-213
- ^ A b C d E F Charles Johnston, Kena Upanishad v Mukhya Upanishads: Knihy skryté moudrosti, (1920-1931), Mukhya Upanishads, Kshetra Books, ISBN 978-1495946530 (Přetištěno v roce 2014), Archiv Keny Upanishadové - 3. část, jak je publikován v Theosophical Quarterly, strany 229-232
- ^ Kena Upanishad Mantra 8, G Prasadji (překladatel)
- ^ Kena Upanishad Mantra 12, G Prasadji (Překladatel), strany 23-26
- ^ S Sharvananda, Kena Upanishad, Upanishad Series No. 2, Madras (1920), strany 2, 31-37
- ^ Kena Upanishad Mantra 6, G Prasadji (Překladatel), strany 32-33
- ^ Meditace, pokání, vnitřní teplo, viz: WO Kaelber (1976), „Tapas“, Zrození a duchovní znovuzrození ve Védě, Dějiny náboženství, 15 (4), strany 343-386
- ^ Sebekontrola, viz: M Heim (2005), Diferenciace v hinduistické etice, William Schweiker (editor), Blackwellův společník náboženské etiky, ISBN 0631216340, strany 341-354
- ^ Kena Upanishad se Shankarou Bhasyou a Anandagiri Tikou Anandashrama Sanskruta Grantavali, New Delhi (v sanskrtu), strany 1-94
- ^ Isa Kena a Mundaka Upanishads s Shankarovým komentářem SS Sastri (překladatel), strany 36-89
- ^ A b Bradley Malkovsky Osobnost Śaṁkarova „Para Brahmana“, The Journal of Religion, Vol. 77, č. 4 (říjen, 1997), strany 541-562
- ^ George C.O. Haas, Opakující se a paralelní pasáže v hlavních Upanišadách a Bhagavad-Gītě, Journal of the American Oriental Society, Vol. 42 (1922), strany 1-43
- ^ E. Washburn Hopkins, Jógová technika ve velkém eposu, Journal of the American Oriental Society, Vol. 22 (1901), strany 333-379
- ^ Krishna Mohan Shrimali (2011), Předávání znalostí: Procesy, obsah a přístroje ve starší Indii, Social Scientist, sv. 39, č. 5/6 (květen – červen 2011), strany 3-22
- ^ A b Fred Dallmayr (1997), Mezinárodní kongres Vedānta v Madrasu: Zpráva, Philosophy East and West, Vol. 47, č. 2 (duben 1997), strany 255-258
- ^ Kena Upanishad Prelude v sanskrtu Wikisource
- ^ Guy Rickards (2002), Tempo New Series, Cambridge University Press, č. 222 (říjen, 2002), strana 53
- S. Radhakrishnan. Hlavní upanišády. George Allen a Unwin. Londýn. 3. výtisk 1969
- Osm upanišád. Sv. 1. S komentářem Sankaracharya. Tr. Svámí Gambhirananda. Advaita Ashrama. Kalkata. 1957
- Sri Aurobindo, Upanišady [1]. Sri Aurobindo Ashram, Pondicherry. 1972.
- Keno Upanishad[2] Svámí Chinmayananda. Chinmaya Mission.
- Upadhyaya, Ganga Prasad (překlad) (1904). Kena-Upanishad. Sarvadeshik Arya Pratinidhi, Dillí. OL 7227162M.
externí odkazy
- Text a překlad
- Kena Upanishad se Shankarovým komentářem Přeložil S. Sitarama Sastri, online ebook
- Kena Upanishad s komentářem Madhvy Přeložila Srisa Chandra Vasu
- Kena Upanishad Robert Hume (překladatel), Oxford University Press, strany 335-340
- Talavakara nebo Kena Upanishad Max Muller (překladatel), Oxford University Press, strany 147-153
- Kena nebo Talavakára Upanishad Eduard Roer (překladatel), Bibliotheca Indica, svazek 15, č. 41 a 50, strany 75–88
- Kena Upanishad Několik překladů (Raja Ram Mohun Roy, Johnston, Nikhilānanda)
- Kena Upanishad v sanskrtu
- Kena Upanishad Další archiv překladu Nikhilānanda
- Kena Upanishad Vidyavachaspati V. Panoli (překladatel)
- Kena Upanishad Sanderson Beck (překladatel)
- Přednes
- Kena Upanishad recitoval Pt. Ganesh Vidyalankar (s instrumentální hudbou)
Kena Upanishad public domain audiokniha na LibriVox
Zdroje