Trishikhibrahmana Upanishad - Trishikhibrahmana Upanishad
Trishikhibrahmana Upanishad | |
---|---|
![]() | |
Devanagari | त्रिशिखब्राह्मण |
IAST | Triśikhi-brāhmaṇa |
Název znamená | Tři plameny nebo trojzubec Brahman[3] |
Typ | Jóga[4] |
Propojeno Veda | Shukla Yajurveda[4] |
Kapitoly | 2 |
Verše | 164[5] |
Filozofie | Jóga, Vedanta[6] |
The Trishikhibrahmana Upanishad (Sanskrt: त्रिशिखब्राह्मण उपनिषत्, IAST: Triśikhi-brāhmaṇa Upaniṣad), také známý jako Trisikhibrahmanopanisad, je jedním z nezletilých Upanišády z hinduismus a sanskrtský text.[1][7] Je připojen k Shukla Yajurveda a je klasifikován jako jeden z 20 jógových upanišád.[1][4]
Text pojednává o nerelativní povaze metafyzické reality (Brahman ), duše (Atman) a popisuje jógu osmi končetin jako prostředek k sebepoznání.[1] Vysvětluje své myšlenky prostřednictvím Shiva, ale zahrnuje Višnu.[1][2] Text představuje nedualistický Vedanta nápady skrz Jóga praxe,[8] přičemž většina diskuzí Upanishad se soustředila na jógu.[5]
Dějiny
Gavin Flood datuje tuto a další jóga upanišady pravděpodobně od počátku 1. tisíciletí n. l.,[9] ale Raman uvádí, že se pravděpodobně jedná o pozdní Upanišad, složený po 10. století, protože jeho části odrážejí Hatha jóga tradice.[8] Mikel Burley považuje text za součást Hatha jógové literatury a uvádí, že datum složení textu je nejisté.[10] Alain Daniélou souhlasí s nejistotou s daty, kdy byly texty jógy složeny, ale seznamy Trishikhibrahmana Upanishad jako Raja jóga text.[11]
The Trishikhibrahmana Upanishad je uveden na čísle 44 v seznamu Telugština antologie ze 108 upanišád z Muktika kánon, vyprávěný Rama na Hanuman.[12]
Obsah
भगवन् किं देहः
किं प्राणः
ण कारण
किमात्मा स
Ó pane! Co je to tělo?
Co je život?
Co je hlavní příčinou?
Co je to Atman ?
The Trishikhibrahmana Upanishad je strukturován do dvou kapitol s kumulativním celkem 164 veršů.[5][1] Text začíná sadou čtyř otázek, za jejichž odpověď cestuje jogín, Trishikhi Brahmana, do slunce. Ptá se, co je tělo, co je duše, co je život a co je prvotní příčinou vesmíru?[1]
Primární příčina
Text začíná své odpovědi tvrzením ve verši 2, že všechno je Shiva absolutní, ta bytost, která se zdá být rozdělena na mnoho bytostí a hmoty.[15] Upanišad uvádí, že hlavní příčinou vesmíru je Brahman, který kdysi byl nevýraznou nicotou (Avyakta).[16][14] Z tohoto nevýrazného stavu vzešel Mahat (vast), tvrdí text.[17] Z Mahat objevila se rozpačitá mysl (Ahamkara ) a pět jemných prvků.[16][17] Z nich vyplynuly hrubé prvky az hrubohmotných prvků vznikly empirické kosmos.[16][14]
Tělo
Tělo je kombinací prvků a orgánů, tvrdí Trishikhibrahmana Upanishad ve verších 5 až 7.[18] Jsou to vnitřní smysly v těle, které přinášejí poznání, vůli, rozhodnutí a sebeprosazení.[18][19] Tito, tvrdí text, zahrnují asimilaci, trávení, dýchání, chytání a zvedání, stejně jako vnímavé schopnosti zraku (formy), zvuku, čichu, chuti a dotyku.[18] Ve verši 8 text Trisikhi tvrdí, že lidské tělo je domem všech bohů, jako jsou Agni, Indra, Upendra, Varuna a Prajapati.[20] Každý z nich předsedá základním funkcím v těle ve formě 12 smyslových a akčních orgánů.[20]
Teorie života
Text v kapitole 2 verše 1–9 tvrdí, že empirický svět je kombinací prvků, které se vyvíjejí.[21] Zahrnuje neživé a živé bytosti. Bytosti se rodí čtyřmi prostředky, vejcem, semeny, dělohou nebo potem.[21][22] Jejich tělo je složeno z pevných látek a primárních tekutin.[21][22] Ty se liší od nejvnitřnějšího átmana (duše, sebe sama).[23] Atman, s jeho nekonečnou silou, uvádí text, je exkluzivní blaženost, transcendentní a září.[22][23] Ve verších 10 až 14 text uvádí, že všechno je Šiva, to, co se mění, je Šiva, a to, co se nemění, je také Šiva.[22][24] Pochybnosti vznikají v Jiva (životní síla, činitel) agitací mysli, uvádí text a Jiva (doer) je vázán karma.[25] Zřeknutí se karmy a souvisejících mylných představ vede k míru, ale k tomu dojde, když je JIva připravena, protože dosáhl správného času a správné znalosti Átmanu, tvrdí Trishikhibrahmana Upanishad.[25]
Jóga
Deset je Yamas:
Nenásilí a pravda,
Asteya a Brahmacharya,
Soucit a poctivost,
Snášenlivost a statečnost,
Umírněnost v jídle a čistota.

Ve verších 15–23 kapitoly 2 Upanišad uvádí, že jóga a džňana (znalosti) jsou způsob, jak poznat Átman, Šivu.[29] Karma jóga, uvádí text, dodržuje ctnosti a učení v Védy, zatímco Jnana jóga je snaha aplikovat svou mysl na porozumění a realizaci Mokša.[22][30]
Text poté definuje osm končetin jógy. Yamas, uvádí Upanishad, jsou ty, které vedou k odloučení od toho, že jsou poháněny tělem, zatímco Niyamas jsou ty, které vedou k neustálému připoutání ke konečné pravdě.[22][31] The asana (držení těla) je to, co poskytuje klid a pasivitu všem věcem.[31] Pratyahara je to, co umožňuje jednomu soustředit mysl dovnitř, zatímco Dharana je to, co uklidňuje mysl od skákání z jedné odbočující myšlenky do druhé.[32][31] Dhyana, text definuje jako dokonalý odraz sebe jako absolutní vědomí a "Soham ", zatímco Samádhi je, když i toto je rozpuštěno uvnitř.[32][31][33]
The Trishikhibrahmana Upanishad je pozoruhodné konstatování Vedantashravan (studium Vedanty) jako jeden z deseti Niyam pro jogína.[34][35] Text je rovněž pozoruhodný podrobnostmi, které poskytuje pro různé jógové ásany ve verších 34–52 kapitoly 2.[36][28] Ve verších 53–89 text představuje své teorie o kundaliní józe.[22][37]
Po představení svých teorií jógové ásany a praxe pokračuje Upanišad popisem, kde cvičit jógu a jak integrovat horní končetiny jógy. Ideálním místem pro jógu je odlehlé a příjemné místo, uveďte verše 2,89–90 textu.[38] Verše 2,94–2,199 jsou přítomny Pránájáma, „prodloužení prāṇy nebo dechu“, k očištění těla pomocí dechových cvičení.[22][39] Poté, co Pranayama uvádí text, by jogín měl hledat sebepoznání prostřednictvím Kaivalya (osamělost),[40] přičemž medituje o svém transcendentním átmanu (duši).[41] Tento proces, tvrdí text, mu může pomoci jogín, který soustředí své vědomí na centra kundaliní ve svém těle.[42] Alternativně text představuje meditaci Vasudeva uvnitř, jako svrchovaný, transcendentní átman, s Vasudevou jako svým vlastním já.[43]
Meditace o sobě, tvrdí Trishikhibrahmana Upanishad, vede člověka k realizaci Átmanu a k Višnu.[44] Toto jsou znalosti kvalifikovaného Brahmanu (saguna ), a odtud by měl jogín pokračovat v hledání nekvalifikovaného transcendentálního Brahmanu (nirguna ).[45] Yogin si uvědomuje, že „já sám jsem transcendentní Brahman, jsem Brahman“. To je místo, kde si uvědomuje svou jednotu s každým, s celým vesmírem, kde už netrpí chamtivostí, je vždy klidný, je čistý a „jako hromada soli ve vodě se rozpouští v jednotu s vesmírem“.[46] Tohle je Nirvana, uvádí Upanishad.[22][46]
Viz také
Reference
- ^ A b C d E F G Ayyangar 1938, str. 88–115.
- ^ A b Larson & Potter 2011, str. 597–598.
- ^ Sir Monier Monier-Williams, TrisikhiSanskritsko-anglický slovník: Etymologicky a filologicky uspořádaný se zvláštním zřetelem na kognitické indoevropské jazyky, Oxford University Press (dotisk: Motilal Banarsidass), ISBN 978-8120831056
- ^ A b C Tinoco 1997, s. 88–89.
- ^ A b C Larson & Potter 2011, str. 597.
- ^ Ayyangar 1938, str. vii, 88–115.
- ^ Védská literatura, svazek 1, Popisný katalog sanskrtských rukopisů, str. PA272, at Knihy Google Vláda Tamil Nadu, Madras, Indie, strana 272
- ^ A b Larson & Potter 2011, str. 590.
- ^ Povodeň 1996, str. 96.
- ^ Mikel Burley (2000). Haṭha-jóga: její kontext, teorie a praxe. Motilal Banarsidass. p.275. ISBN 978-81-208-1706-7.
- ^ Alain Daniélou 1991, str. 168.
- ^ Deussen 1997, str. 557.
- ^ Ayyangar 1938, str. 88.
- ^ A b C Hattangadi 2000, str. 1.
- ^ Ayyangar 1938, s. 88–89.
- ^ A b C Ayyangar 1938, str. 89–90.
- ^ A b Mahadevan 1975, str. 192.
- ^ A b C Ayyangar 1938, str. 90–91.
- ^ Hattangadi 2000, s. 1–2.
- ^ A b Ayyangar 1938, str. 91–92.
- ^ A b C Ayyangar 1938, str. 93–94.
- ^ A b C d E F G h i Hattangadi 2000.
- ^ A b Ayyangar 1938, str. 94.
- ^ Ayyangar 1938, str. 94–95.
- ^ A b Ayyangar 1938, str. 95.
- ^ Hattangadi 2000, str. 4, v. 32–33.
- ^ Ayyangar 1938, s. 97–98.
- ^ A b Alain Daniélou (1949). Jóga, metoda reintegrace. London: Johnson PUblishers. 31–37.
- ^ Ayyangar 1938, str. 95–96.
- ^ Ayyangar 1938, str. 96–97.
- ^ A b C d Ayyangar 1938, str. 97.
- ^ A b Hattangadi 2000, str. 4.
- ^ Alain Daniélou (1949). Jóga, metoda reintegrace. London: Johnson PUblishers. 80–81.
- ^ Hattangadi 2000, str. 4, viz verš 34 (poznámka: toto je verš 33 v Ayyangarově překladu).
- ^ Ayyangar 1938, str. 98.
- ^ Ayyangar 1938, str. 98–100.
- ^ Ayyangar 1938, str. 100–105.
- ^ Ayyangar 1938, str. 105.
- ^ Ayyangar 1938, str. 105–109.
- ^ Ayyangar 1938, str. 109.
- ^ Ayyangar 1938, str. 110.
- ^ Ayyangar 1938, str. 110–112.
- ^ Ayyangar 1938, str. 112–113.
- ^ Ayyangar 1938, str. 113.
- ^ Ayyangar 1938, str. 113–115.
- ^ A b Ayyangar 1938, str. 114–115.
Bibliografie
- Ayyangar, TR Srinivasa (1938). Jóga Upanišády. Adyarská knihovna.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Alain Daniélou (1991). Jóga: Zvládnutí tajemství hmoty a vesmíru. Vnitřní tradice. ISBN 978-0-89281-301-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Deussen, Paul (1997). Šedesát upanišád Védy. Motilal Banarsidass. ISBN 978-81-208-1467-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Flood, Gavin D. (1996). Úvod do hinduismu. Cambridge University Press. ISBN 978-0521438780.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hattangadi, Sunder (2000). "त्रिशिखिब्राह्मणोपनिषत् (Trishikhibrahmana Upanishad)" (PDF) (v sanskrtu). Citováno 24. února 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Larson, Gerald James; Potter, Karl (2011). Encyclopedia of Indian Philosophies. Motilal Banarsidass. ISBN 978-8120833494.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mahadevan, T. M. P. (1975). Upaniṣady: Výběr ze 108 upaniṣad. Motilal Banarsidass. ISBN 978-81-208-1611-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Tinoco, Carlos Alberto (1997). Upanišády. IBRASA. ISBN 978-85-348-0040-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)