Otevřená přední kulatá samohláska - Open-mid front rounded vowel
Otevřená přední kulatá samohláska | |||
---|---|---|---|
- | |||
Číslo IPA | 311 | ||
Kódování | |||
Subjekt (desetinný) | œ | ||
Unicode (hex) | U + 0153 | ||
X-SAMPA | 9 | ||
Braillovo písmo | |||
| |||
Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc |
IPA: Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Samohlásky vedle teček jsou: nezaokrouhlený• zaoblený |
The otevřená střední přední zaoblená samohláskanebo nízko-střední přední zaoblená samohláska,[1] je typ samohláska zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje zvuk je ⟨-⟩. Symbol - je malá písmena ligatura písmen Ó a E. Zvuk ⟨ɶ⟩, A malý kapitál verze ⟨Œ ⟩ Ligatura, se používá pro výrazný zvuk samohlásky: otevřená přední zaoblená samohláska.
Otevřená dopředu stlačená samohláska
The otevřená-střední přední stlačená samohláska se obvykle přepisuje na IPA jednoduše jako ⟨-⟩, Což je konvence použitá v tomto článku. Neexistuje žádný vyhrazený IPA diacritic pro kompresi. Komprese rtů však může být zobrazena písmenem ⟨β̞⟩ tak jako ⟨ɛ͡β̞⟩ (Současně [ɛ] a labiální komprese) nebo ⟨ɛᵝ⟩ ([ɛ] upraveno labiální kompresí). Diakritika na šíření rtů ⟨ ͍ ⟩ Lze použít také se zaobleným písmenem samohlásky ⟨œ͍⟩ Jako ad hoc symbol, ale „šíření“ technicky znamená nezaokrouhleno.
Funkce
- Své výška samohlásky je otevřený-střední, také známý jako low-mid, což znamená, že jazyk je umístěn v polovině mezi otevřená samohláska (A nízká samohláska ) a a střední samohláska.
- Své samohláska záda je přední, což znamená, že jazyk je umístěn v ústech dopředu, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako a souhláska. Zaoblené přední samohlásky jsou často centralizované, což znamená, že ve skutečnosti často jsou blízko vpředu.
- Své zaoblenost je stlačený, což znamená, že okraje rtů jsou napjaté a přitahované k sobě tak, že nejsou vystaveny vnitřní povrchy.
Výskyt
Protože se předpokládá, že přední zaoblené samohlásky mají kompresi, a několik popisů pokrývá rozdíl, některé z následujících mohou mít ve skutečnosti výčnělek.
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
Asturian | Nějaký Západní dialekty[2] | fuÓra | [ˈFwœɾɐ] | 'mimo' | Realizace ⟨o⟩ v dvojhlásku ⟨uo⟩. Lze také realizovat jako [ɵ ] nebo [Ó ]. |
Bavorský | Amstettenský dialekt[3] | Seil | [sœː] | 'lano' | Kontrasty se uzavírají [y ], téměř zavřít [Ó ], zblízka [Ó ] a open-mid [œ] přední zaoblené samohlásky kromě otevřené centrální nezaoblené [A ].[3] Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɶ⟩. |
Severní[4] | Já hEv módě | [i œhœlʲfɐd̥] | "Pomohl bych" | Allophone z / ɛ / před / l /.[4] | |
Breton | Všechny reproduktory[5] | [potřebný příklad ] | Krátký protějšek /Ó /.[6] Může být přepsán v IPA s ⟨Ó⟩. | ||
Bas-Léon[6] | [potřebný příklad ] | Dlouho; kontrastuje s krátkým otevřeným středem / œ / a dlouhý blízký střed /Ó /. Ostatní reproduktory mají pouze jednu střední přední zaoblenou samohlásku /Ó /.[6] | |||
Buwal[7] | [kʷœ̄lɛ̄lɛ̄] | 'pokuta' | Allophone z /A/ když sousedí s labializovanou souhláskou.[7] | ||
čínština | Kantonský | 長 / cheung4 | [tsʰœːŋ˩] | 'dlouho' | Vidět Kantonská fonologie |
dánština | Standard[8] | GÓre | [ˈKœːɐ] | 'dělat' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɶː⟩. Vidět Dánská fonologie |
holandský | Standard[9][10] | mužoeuvre | [maˈnœːvrə] | 'manévr' | Vyskytuje se pouze v několika výpůjčkách.[9][10] Vidět Holandská fonologie |
Některé reproduktory[11] | parfum | [pɑrˈfœ̃ː] | 'parfém' | Nasalized; vyskytuje se pouze v několika výpůjčkách a používá se hlavně v jižních akcentech. Často nativized jako [ʏm].[11] Vidět Holandská fonologie | |
Haagský dialekt[12] | uit | [ne] | 'ven' | Odpovídá [ano] ve standardní holandštině.[13] Vidět Holandská fonologie | |
Angličtina | Všeobecné Nový Zéland[14][15] | bird | [bœːd] | 'pták' | Může být v polovině [œ̝ː ] namísto. U širších odrůd je blízká střední nebo vyšší.[14][15][16] Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɵː⟩. Vidět Novozélandská anglická fonologie |
Scouse[17] | Možná realizace sloučeného NÁMĚSTÍ–ZDRAVOTNÍ SESTŘIČKA samohláska /E/.[17] | ||||
Jižní velština[18] | Také popisováno jako střední [œ̝ː ][19] a zblízka [Ó ].[20][21] | ||||
Všeobecné Jihoafričan[22] | GÓ | [ɡœː] | 'jít' | Některé reproduktory. Může to být dvojhláska tohoto typu [œʉ̯]~[œɘ̯] namísto. Jiné jihoafrické odrůdy nemají monophthongize. Vidět Jihoafrický anglický fonologie | |
francouzština[23][24] | jeune | [ʒœn] | 'Mladá' | Vidět Francouzská fonologie | |
Galicijština[25] | sEmana | [s̺œˈmãnɐ̃] | týden' | Labializace pre-tonikum [E], který se obvykle realizuje jako [Ó] | |
Němec | Standard[26] | HÓlle | [ˈHœlə] | 'peklo' | Vidět Standardní německá fonologie |
Západní švýcarské akcenty[27] | schÓn | [ʃœːn] | 'Krásná' | Zblízka [Ó ] v jiných akcentech.[28] Vidět Standardní německá fonologie | |
Limburský | Mnoho dialektů[29][30] | mäö | [Vočko] | 'rukáv' | Centrální [ɞː ] v Maastricht;[31] ukázkové slovo je z Hasseltův dialekt. |
Nízká němčina[32] | sÓss / zÓs | [zœs] | 'šest' | ||
Lucemburština[33] | Interieur | [ˈƐ̃ːtəʀiœːʀ] | 'interiér' | Vyskytuje se pouze ve výpůjčních slovech.[33] Vidět Lucemburská fonologie | |
Saterland Frisian[34][35] | bÓlkje | [ˈBœlkjə] | 'dozadu' | ||
Západofríské | Hindeloopers[36] | [potřebný příklad ] | Vidět Západofríská fonologie | ||
Súdwesthoeksk[36][37] | skoalle | [ˈSkœlə] | 'škola' |
Otevřená dopředu vyčnívající samohláska
Otevřená dopředu vyčnívající samohláska | |
---|---|
œ̫ | |
œʷ | |
ɛʷ |
Catford poznámky[úplná citace nutná ] že většina jazyků se zaoblenými předními a zadními samohláskami používá odlišné typy labializace, vyčnívající zadní samohlásky a stlačené přední samohlásky. Několik, jako např Skandinávské jazyky, vyčnívají přední samohlásky. Jeden skandinávský jazyk, švédština, dokonce kontrastuje se dvěma typy zaokrouhlování předních samohlásek (viz téměř uzavřená přední zaoblená samohláska, se švédskými příklady obou typů zaokrouhlování).
Protože na IPA nejsou žádné diakritické znaménka, která by rozlišovala vyčnívající a stlačené zaoblení, stará diakritika pro labializaci, ⟨ ̫⟩, Bude zde použito jako ad hoc symbol pro vyčnívající přední samohlásky. Další možný přepis je ⟨œʷ⟩ Nebo ⟨ɛʷ⟩ (Otevřená-střední přední samohláska upravená endolabializací), ale mohla by být chybně přečtena jako dvojhláska.
Akusticky je zvuk „mezi“ typičtější komprimovanou otevřenou střední samohláskou [œ] a nezaokrouhlená otevřená střední samohláska [ɛ ].
Funkce
- Své výška samohlásky je otevřený-střední, také známý jako low-mid, což znamená, že jazyk je umístěn v polovině mezi otevřená samohláska (A nízká samohláska ) a a střední samohláska.
- Své samohláska záda je přední, což znamená, že jazyk je umístěn v ústech dopředu, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako a souhláska. Zaoblené přední samohlásky jsou často centralizované, což znamená, že ve skutečnosti často jsou blízko vpředu.
- Své zaoblenost je vyčnívající, což znamená, že rohy rtů jsou přitahovány k sobě a vnitřní povrchy jsou odkryté.
Výskyt
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
Norština[38][39] | nÓtt | [n̫̫̫] | 'matice' | Ukázkové slovo je z Urban East Norwegian, ve kterém byla samohláska také popsána jako střední střed [ɞ̝ ].[40] Vidět Norská fonologie | |
švédský | Centrální standard[41][42][43] | Óra | [²œ̫ːra̠] (Pomoc ·informace ) | 'ucho' | Allophone z / œ / a nejčastěji také /Ó/ před / r /.[41][42][43] Může být otevřenější [ɶ, ɶː ] pro mladší řečníky ze Stockholmu.[43] Vidět Švédská fonologie |
Mladší mluvčí ve Stockholmu[43] | kÓpa | [²ɕœ̫ːpa̠] | 'koupit' | Vyšší [Ó ] pro ostatní reproduktory. Vidět Švédská fonologie |
Poznámky
- ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
- ^ García, Fernando Álvarez-Balbuena (01.09.2015). „Na frontera del asturllionés y el gallegoportugués: descripción y exame horiométricu de la fala de Fernidiellu (Forniella, Llión). Parte primera: fonética“. Revista de Filoloxía Asturiana (v neznámém jazyce). 14 (14). ISSN 2341-1147.
- ^ A b Traunmüller (1982), citováno v Ladefoged & Maddieson (1996:290)
- ^ A b Rowley (1990), str. 422.
- ^ Ternes (1992), str. 433.
- ^ A b C Ternes (1992), str. 431, 433.
- ^ A b Viljoen (2013), str. 50.
- ^ Grønnum (1998), str. 100.
- ^ A b Gussenhoven (1999), str. 76.
- ^ A b Collins & Mees (2003), str. 137.
- ^ A b van de Velde & van Hout (2002).
- ^ Collins & Mees (2003), str. 136.
- ^ Collins & Mees (2003), str. 135–136.
- ^ A b Roca & Johnson (1999), str. 188.
- ^ A b Bauer & Warren (2004), str. 582, 591.
- ^ Wells (1982), str. 607.
- ^ A b Gimson (2014), s. 118, 138.
- ^ Penhallurick (2004), str. 104.
- ^ Wells (1982), str. 381.
- ^ Collins & Mees (1990), str. 95.
- ^ Connolly (1990), str. 125.
- ^ Lass (2002), str. 118.
- ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
- ^ Collins & Mees (2013), str. 225.
- ^ Freixeiro Mato, X. Ramón. (2006). Gramática da lingua galega (2. vyd.). [Vigo, Španělsko]: Edicions A Nosa Terra. ISBN 84-8341-060-5. OCLC 213259857.
- ^ Hall (2003) 97, 107.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 65.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34, 65.
- ^ Peters (2006), str. 119.
- ^ Verhoeven (2007), str. 221.
- ^ Gussenhoven & Aarts (1999), str. 159.
- ^ Prehn (2012), str. 157.
- ^ A b Gilles & Trouvain (2013), str. 72.
- ^ Fort (2001), str. 411.
- ^ Peters (2017), str. ?
- ^ A b van der Veen (2001), str. 102.
- ^ Hoekstra (2001), str. 83.
- ^ Vanvik (1979), str. 13, 20.
- ^ Kvifte & Gude-Husken (2005), str. 2.
- ^ Kristoffersen (2000), s. 16–17.
- ^ A b Eliasson (1986), str. 273.
- ^ A b Thorén & Petterson (1992), s. 13–14.
- ^ A b C d Riad (2014), str. 38.
Reference
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 0-203-97876-5
- Bauer, Laurie; Warren, Paul (2004), „New Zealand English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, str. 580–602, ISBN 3-11-017532-0
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 9004103406
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN 978-0-415-50650-2
- Connolly, John H. (1990), „Port Talbot English“, Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 121–129, ISBN 1-85359-032-0
- Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04067-4
- Eliasson, Stig (1986), „Sandhi in Peninsular Scandinavian“, Anderson, Henning (ed.), Sandhiho jevy v jazycích Evropy, Berlín: de Gruyter, s. 271–300
- Fort, Marron C. (2001), „36. Das Saterfriesische“, Munske, Horst Haider; Århammar, Hans (eds.), Příručka fríských studií, Tübingen: Max Niemeyer Verlag GmbH, s. 409–422, ISBN 3-484-73048-X
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L. (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Gimson, Alfred Charles (2014), Cruttenden, Alan (ed.), Gimsonova výslovnost angličtiny (8. vydání), Routledge, ISBN 9781444183092
- Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
- Gussenhoven, Carlos (1999), „holandský“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 74–77, ISBN 0-521-65236-7
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, University of Nijmegen, Centrum pro jazykové studie, 29 (2): 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Hall, Christopher (2003) [nejprve publikováno 1992], Moderní německá výslovnost: Úvod pro mluvčí angličtiny (2. vyd.), Manchester: Manchester University Press, ISBN 0-7190-6689-1
- Hoekstra, Jarich (2001), „12. Standard West Frisian“, Munske, Horst Haider; Århammar, Hans (eds.), Příručka fríských studií, Tübingen: Max Niemeyer Verlag GmbH, s. 83–98, ISBN 3-484-73048-X
- Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823765-5
- Kvifte, Bjørn; Gude-Husken, Verena (2005) [nejprve publikováno 1997], Praktische Grammatik der norwegischen Sprache (3. vyd.), Gottfried Egert Verlag, ISBN 3-926972-54-8
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-19815-4.
- Lass, Roger (2002), „South African English“, v Mesthrie, Rajend (ed.), Jazyk v Jižní Africe, Cambridge University Press, ISBN 9780521791052
- Penhallurick, Robert (2004), „Welsh English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny„1: Phonology, Mouton de Gruyter, s. 98–112, ISBN 3-11-017532-0
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Peters, Jörg (2017), „Saterland Frisian“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 49 (2): 223–230, doi:10.1017 / S0025100317000226
- Prehn, Maike (2012). Množství samohlásek a rozlišování fortis-lenis v Severní Nízkých Sasech (PDF) (PhD). Amsterdam: MNOHO. ISBN 978-94-6093-077-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Riad, Tomáš (2014), Fonologie švédštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-954357-1
- Roca, Iggy; Johnson, Wyn (1999), Kurz fonologie, Blackwell Publishing
- Rowley, Anthony R. (1990), „14 North Bavarian“, Russ, Charles (ed.), Dialekty moderní němčiny: Jazykový průzkum „Abingdon: Routledge, s. 417–437, ISBN 0-415-00308-3
- Ternes, Elmar (1992), „Bretonština“, MacAulay, Donald (ed.), Keltské jazyky, Cambridge University Press, s. 371–452, ISBN 0-521-23127-2
- Thorén, Bosse; Petterson, Nils-Owe (1992), Svenska Utifrån Uttalsanvisningar, ISBN 91-520-0284-5
- Traunmüller, Hartmut (1982), „Vokalismus in der westniederösterreichischen Mundart.“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik, 2: 289–333
- van de Velde, Hans; van Hout, Roeland (2002), „Uitspraakvariatie in leenwoorden“, Hiligsmann, Philippe; Leijnse, Elisabeth (eds.), NVT-onderwijs en -onderzoek ve Franstalig gebied„Nijmegen: Vantilt, s. 77–95
- van der Veen, Klaas F. (2001), „13. West Frisian Dialectology and Dialects“, Munske, Horst Haider; Århammar, Hans (eds.), Příručka fríských studií, Tübingen: Max Niemeyer Verlag GmbH, s. 98–116, ISBN 3-484-73048-X
- Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN 82-990584-0-6
- Verhoeven, Jo (2007), „Belgický limburský dialekt Hamonta“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (2): 219–225, doi:10.1017 / S0025100307002940
- Viljoen, Melanie Helen (2013), Gramatický popis jazyka Buwal, Melbourne: La Trobe University
- Wells, John C. (1982). Akcenty angličtiny. Svazek 2: Britské ostrovy (str. I – xx, 279–466), svazek 3: Za Britskými ostrovy (str. I – xx, 467–674). Cambridge University Press. ISBN 0-52128540-2, 0-52128541-0.
externí odkazy
- Seznam jazyků s [œ] na PHOIBLE