Blízko-těsně blízko-přední zaoblená samohláska - Near-close near-front rounded vowel
Blízko-těsně blízko-přední zaoblená samohláska | |||
---|---|---|---|
ʏ | |||
Číslo IPA | 320 | ||
Kódování | |||
Subjekt (desetinný) | ʏ | ||
Unicode (hex) | U + 028F | ||
X-SAMPA | Y | ||
Braillovo písmo | ![]() ![]() | ||
| |||
Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc |
IPA: Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Samohlásky vedle teček jsou: nezaokrouhlený• zaoblený |
The téměř uzavřená přední zaoblená samohláskanebo téměř vysoká přední zaoblená samohláska,[1] je typ samohláska zvuk, použitý v některých mluvený jazyky.
Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ʏ⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je Y
.
Příručka Mezinárodní fonetické asociace definuje [ʏ] jako středně centralizovaný (snížen a centralizované ) uzavřít přední zaoblenou samohlásku (přepsanou [y̽] nebo [ÿ˕]) a aktuální oficiální název IPA samohlásky přepsané symbolem ⟨ʏ⟩ je blízko-blízko blízko-přední zaoblená samohláska.[2] Akustická analýza kardinálních samohlásek, jak jsou vyrobeny Daniel Jones a John C. Wells to v zásadě ukázalo Všechno hlavní přední zaoblené samohlásky (tedy nejen [y ] ale také [Ó, -, ɶ ]) jsou téměř vpředu (nebo přední centrální) v jejich artikulaci, tak [ʏ] může být jen snížený kardinál [y ] ([y˕]), samohláska, která je prostředníkem mezi kardinálem [y ] a kardinál [Ó ].[3] V mnoha jazycích, které kontrastují s uzavřenými, blízkými a blízkými kulatými samohláskami, není mezi nimi patrný žádný rozdíl v zaostalosti.[4][5][6][7] V některých přepisech je samohláska přepsána withy⟩[8] nebo ⟨Ó⟩.[9] V takovém případě jej tento článek přepisuje symboly ⟨y˕⟩ (Snížený ⟨y⟩) a ⟨Ó⟩ (Zvednutý ⟨Ó⟩). ⟨ʏ⟩ V některých případech znamená příliš slabé zaokrouhlování (zejména v případě samohlásek, které jsou popsány jako čas v germánských jazycích), které by musely být specifikovány jako ⟨ʏ̹⟩.
V některých jazycích však ⟨ʏ⟩ Se používá k přepisu samohlásky, která je nízká až blízká, ale stále odpovídá definici sníženého a centralizovaného (nebo právě sníženého) kardinála [y ]. Vyskytuje se v Německá standardní němčina stejně jako některé dialekty angličtiny (např Ústí ),[10][11][12] a lze jej přepsat symbolem ⟨ʏ̞⟩ (Snížený ⟨ʏ⟩) V úzkém přepisu. Pro blízkou střední kulatou samohlásku, která se obvykle nepřepisuje symbolem ⟨ʏ⟩ (Nebo ⟨y⟩), Viz těsně dopředu přední zaoblená samohláska.
Ve většině jazyků se zaoblená samohláska vyslovuje stlačený rty (v exolabiální způsob). V několika případech jsou však rty vyčnívající (v endolabiální způsobem), například ve švédštině, což kontrastuje s těmito dvěma typy zaokrouhlování.
Transkripce
Přední téměř zaoblená samohláska je přepsána znakem ⟨y⟩, ⟨ʏ⟩ a ⟨Ó⟩ Ve světových jazycích. Když však latinka ⟨y⟩ Nebo ⟨Ó⟩ Se používají pro tuto samohlásku, ⟨ʏ⟩ Může být stále používán z fonologických důvodů pro samohlásku, která je dolní než téměř blízko, což může vést ke zmatku. To je případ několika germánských jazykových variant, stejně jako některých přepisů jazyka Šanghajština.
V následující tabulce je rozdíl mezi stlačenými a vyčnívajícími samohláskami ignorován, s výjimkou švédštiny. Krátké samohlásky přepsané ⟨ʉ⟩, ⟨ʏ⟩, ⟨ɵ⟩ a ⟨-⟩ V široké transkripci se ve většině případů předpokládá slabé zaokrouhlování.
Symbol | Fonetické hodnoty v různých jazykových variantách | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
holandský | Fríské jazyky | Němec | Limburský a Řečník dialekty | Šanghajština | švédský | ||||||
Fering | Saterland | Severní standard | Hamont-Achel | Hasselt | Kerkrade | Maastricht | Weert | Centrální standard | |||
⟨y⟩ | [y ] ~ [ʏ] ~ [ʉ ] | N / A | [y ] | [y ] | [ʉ̞ ] | [y ] | [ʏ] | [ʉ ] | [y ] | N / A | stejný jako ⟨ʏ⟩ |
⟨yː⟩ | [yː ] ~ [ʏː] ~ [ʉː ] | [yː ] | [yː ] | [yː ] | [yː ] | [yː ] | [yː ] | [ʉː ] | [yː ] | N / A | [y̫ː ] |
⟨ʉ⟩ | stejný jako ⟨ʏ⟩ | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | [ʉ̞ᵝ ] |
⟨ʉː⟩ | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | [ʏᵝː] ~ [yᵝː ] |
⟨ʏ⟩ | [ɵ ] | [ʉ̞ ] | [Ó ] | [Ó ] | [ɵ ] | stejný jako ⟨Ó⟩ | [ɵ ] | [ɵ ] | [Ó ] | [Ó ] | [Ó ] ~ [ʏ̫] ~ [y̫ ] |
⟨Ó⟩ | stejný jako ⟨Ó⟩ | N / A | N / A | [Ó ] | stejný jako ⟨ʏ⟩ | [Ó ] | stejný jako ⟨ʏ⟩ | stejný jako ⟨ʏ⟩ | stejný jako ⟨ʏ⟩ | [ʏ] | stejný jako ⟨-⟩ |
⟨Ó⟩ | [ř] ~ [Ó ] ~ [ɵː ] | [ʉ̞ː ] | [ʏː] | [Ó ] | [Ó ] | [Ó ] | [Ó ] | [Ó ] ~ [ř] | [ř] | N / A | [Ó ] |
⟨ɵ⟩ | stejný jako ⟨ʏ⟩ | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | N / A | [ɵ̞ᵝ ] |
⟨-⟩ | stejný jako ⟨ʏ⟩ | [ɵ ] | [- ] | [- ] | [- ] | [- ] | [œ̝ ] | [œ̝ ] | [œ̝ ] | N / A | [œ̫˔ ] |
⟨œː⟩ | [œː ] | N / A | [Ó ] | [œː ] | [œː ] | [œː ] | [œː ] | [ɞː ] | [œ̝ː ] | N / A | N / A |
Z toho důvodu používají přepisy limburských dialektů IPA na Wikipedii symbol ⟨Ó⟩ namísto ⟨ʏ⟩, Následující Peters (2006).
Blízko-blízko přední stlačená samohláska
The blízko-zavřít přední stlačenou samohlásku se obvykle přepisuje na IPA jednoduše jako ⟨ʏ⟩, A to je konvence použitá v tomto článku. Neexistuje žádný vyhrazený diakritika pro kompresi v IPA. Komprese rtů však může být zobrazena písmenem ⟨β̞⟩ tak jako ⟨ɪ͡β̞⟩ (Současně [ɪ] a labiální komprese) nebo ⟨ɪᵝ⟩ ([ɪ] upraveno labiální kompresí). Diakritika na šíření rtů ⟨ ͍ ⟩ Lze použít také se zaobleným písmenem samohlásky ⟨ʏ͍⟩ Jako ad hoc symbol, ačkoli technicky „rozšířený“ znamená nezaokrouhlený.
The těsně dopředu stlačená samohláska lze přepsat ⟨ɪ̞͡β̞⟩, ⟨ɪ̞ᵝ⟩ Nebo ⟨ʏ͍˕⟩.
Funkce
- Své výška samohlásky je blízko-blízko, také známý jako téměř vysoký, což znamená, že jazyk není tak zúžený jako a zavřít samohlásku (vysoká samohláska ).
- Své samohláska záda je přední, což znamená, že jazyk je umístěn v ústech dopředu, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako a souhláska. Zaoblené přední samohlásky jsou často centralizované, což znamená, že ve skutečnosti často jsou blízko vpředu.
- Své zaoblenost je stlačený, což znamená, že okraje rtů jsou napjaté a přitahované k sobě tak, že nejsou vystaveny vnitřní povrchy. Prototyp [ʏ] má slabé komprimované zaoblení, spíš podobné [- ] než sousední kardinální samohlásky.
Výskyt
Protože se předpokládá, že přední zaoblené samohlásky mají kompresi, a několik popisů pokrývá rozdíl, některé z následujících mohou mít ve skutečnosti výčnělek. Samohlásky přepsané ⟨y˕⟩ a ⟨Ó⟩ Může mít silnější zaokrouhlování než prototypová hodnota ⟨ʏ⟩.
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
Bashkir | дүрт / dürt | ![]() | ‚čtyři ' | ||
Bavorský | Severní[13] | protiill | [v̥ʏl] | 'hodně' | Allophone z / i / před / l /.[13] |
Buwal[14] | [ɗɛɗɛɗʏ̄ɛ̄ɛ̄] | ‚hořký ' | Palatalized allophone of / ə / když sousedí s labializovanou souhláskou.[14] | ||
čínština | Šanghajština[15] | 肝 / koe | [k̝˩̝˩] | 'játra' | Realizace /Ó/ v otevřených slabikách a / ʏ / v uzavřených slabikách. Téměř zavřít [Ó] v prvním případě zblízka [ʏ̞] v druhém případě.[15] |
dánština | Standard[16] | kÓbýt | [ˈKʰø̝ːpə] | 'Koupit' | Také popisován jako blízký střed [Ó ].[17] Vidět Dánská fonologie |
holandský | Standard[18] | nu | [ny˕] | 'Nyní' | Také přepsáno jako těsně vpředu [y ][19][20] a se standardním severním přízvukem co nejblíže středu [ʉ ].[21] Typicky přepsáno v IPA s ⟨y⟩. Vidět Holandská fonologie |
Angličtina | Ústí[22][23] | Foot | [fʏʔt] | 'chodidlo' | Možná realizace / ʊ / a / uː /. V prvním případě se výška pohybuje mezi blízko-blízko [ʏ] a zblízka [ʏ̞].[22][24] |
Multikulturní Londýn[25] | Možná realizace / ʊ /.[25] | ||||
Venkovská bílá Jižní Ameriky[26] | [fʏt̚] | Může být centrální [ʊ̈ ] namísto.[26] | |||
Západní země[27] | [fʏt] | Možná realizace / ʊ / a / uː /.[27] | |||
Nový Zéland[28][29] | nurse | [nʏːs] | 'zdravotní sestřička' | Možná realizace / ɵː / (a také / ʉː /).[28][29][30] Vidět Novozélandská anglická fonologie | |
Ulster[31] | mule | [mjʏl] | 'mezek' | Krátký alofon / u /; nastane až poté / j /.[31] Vidět Anglická fonologie | |
Faerský[32] | krúss | [kɹʏsː] | 'džbánek' | Vidět Faerská fonologie | |
francouzština | pařížský[33] | tu | [t̪y˕] | 'vy' | Také popsáno jako blízké [y ];[34][35] obvykle přepsán v IPA s ⟨y⟩. Vidět Francouzská fonologie |
Quebec[36] | lune | [lʏn] | 'měsíc' | Allophone z / r / v uzavřené slabiky.[36] Vidět Quebecká francouzská fonologie | |
Němec | Standard[10][11] | schützen | [ˈƩʏ̞t͡sn̩] | 'chránit' | Zblízka; může to být až [y ] pro některé reproduktory.[10][11] Vidět Standardní německá fonologie |
Některé reproduktory[37] | schwimmen | [ʃvʏmː] | 'plavat' | Allophone z / ɪ / před labiální souhlásky. Používají ho někteří řečníci v severním a středním Německu.[37] Vidět Standardní německá fonologie | |
maďarský[4] | üt | ![]() | 'udeřit' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨y⟩. Vidět Maďarská fonologie | |
islandský[38] | vinur | [ˈƲɪ̞ːnʏ̞ɾ] | 'přítel' | Zblízka;[38] také popisován jako centrální [ɵ ].[39] Vidět Islandská fonologie | |
Kazašský | жүр/ Jur | [ʑʏr] | 'jít' | ||
kurdština | dmynê | [dʏneː] | 'včera' | Allophone / weː / před souhláskou. | |
Nízká němčina[40] | lütt / lut | [lʏt] | 'málo' | ||
Norština[41] | nytt | [nʏtː] | 'Nový' | Ukázkové slovo je z Urban East Norwegian, ve kterém se samohláska mezi komprimovanými liší [ʏ] a vyčníval [ʏ̫ ].[42] Jeho výška byla různě popsána jako blízko-blízko [ʏ][41] a zavřít [y ].[43] Vidět Norská fonologie. | |
Řečník | Kerkrade[44] | kümme | [ˈKy˕mə] | 'vzdychat' | Může být přepsán v IPA s ⟨y⟩. Vidět Kerkrade dialekt fonologie |
Saterland Frisian[7] | röögje | [ˈƦø̝ːɡjə] | 'pršet' | Fonetická realizace /Ó/ a / ʏ /. Téměř zavřít [Ó] v prvním případě zblízka [ʏ̞] v druhém případě. Foneticky je druhý téměř totožný s / œː / ([Ó ]).[7] | |
Skoti[45] | buit | [bʏt] | 'boot' | Může být ústřední [ʉ ] namísto.[45] | |
švédský | Centrální standard[5][46] | ut | [ʏːt̪] | 'ven' | Často realizováno jako sekvence [ʏβ̞] nebo [ʏβ][47][48] (slyšet slovo: ![]() |
turečtina[50] | atasözü | [ät̪äˈs̪ø̞z̪ʏ] | 'přísloví' | Allophone z / r / popsáno různě jako „word-final“[50] a „vyskytující se v závěrečné otevřené slabice fráze“.[51] Vidět Turecká fonologie | |
Turkmenština[52] | Türkmençe | [tʏɾkmøntʃø] | „Turkmenština“ | ||
Wymysorys[53] | büwa | [ˈBʏvä] | 'chlapci' |
Blízko-blízko přední vyčnívala samohláska
Blízko-blízko přední vyčnívala samohláska | |
---|---|
ʏ̫ | |
ʏʷ | |
ɪʷ |
Catford poznámky[úplná citace nutná ] že většina jazyků se zaoblenými předními a zadními samohláskami používá odlišné typy labializace, vyčnívající zadní samohlásky a stlačené přední samohlásky. Několik jazyků, například Skandinávské jazyky, vyčnívají přední samohlásky. Jeden z nich, švédský, dokonce kontrastuje dva typy zaoblení předních samohlásek, stejně jako výška a doba trvání.[54]
Protože na IPA nejsou žádné diakritické znaménka, která by rozlišovala vyčnívající a stlačené zaoblení, stará diakritika pro labializaci, ⟨◌̫⟩, Bude zde použito jako ad hoc symbol pro vyčnívající přední samohlásky. Další možný přepis je ⟨ʏʷ⟩ Nebo ⟨ɪʷ⟩ (Téměř blízká přední samohláska upravená endolabializací), ale to by mohlo být chybně vyloženo jako dvojhláska.
The těsně dopředu vyčnívala samohláska lze přepsat ⟨ʏ̫˕⟩, ⟨ʏ̞ʷ⟩ Nebo ⟨ɪ̞ʷ⟩.
Pro těsně dopředu vyčnívající samohlásku, která není obvykle přepsána symbolem ⟨ʏ⟩ (Nebo ⟨y⟩), Viz těsně dopředu vyčnívala samohláska.
Akusticky je tento zvuk „mezi“ typičtější komprimovanou přední samohláskou téměř blízko [ʏ] a nezaokrouhlená téměř samohláska [ɪ ].
Funkce
- Své výška samohlásky je blízko-blízko, také známý jako téměř vysoký, což znamená, že jazyk není tak zúžený jako a zavřít samohlásku (vysoká samohláska ).
- Své samohláska záda je přední, což znamená, že jazyk je umístěn v ústech dopředu, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako a souhláska. Zaoblené přední samohlásky jsou často centralizované, což znamená, že ve skutečnosti často jsou blízko vpředu.
- Své zaoblenost je vyčnívající, což znamená, že rohy rtů jsou přitahovány k sobě a vnitřní povrchy jsou odkryté. Prototyp [ʏ] má slabé zaoblení (i když je komprimované, nikoli vyčnívající), spíš podobné [- ] než sousední kardinální samohlásky.
Výskyt
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
Norština[41] | nytt | [nʏ̫tː] | 'Nový' | Ukázkové slovo je z Urban East Norwegian, ve kterém se samohláska liší mezi vyčnívajícími [ʏ̫] a komprimované [ʏ ].[42] Jeho výška byla různě popsána jako blízko-blízko [ʏ][41] a zavřít [y ].[43] Vidět Norská fonologie. | |
švédský | Centrální standard[5][46] | ylle | ![]() | 'vlna' | Výška byla různě popsána jako blízká [ʏ̫˕],[5] blízko-blízko [ʏ̫][46] a zavřít [y̫ ].[55] Vidět Švédská fonologie |
Reference
- ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
- ^ Mezinárodní fonetická asociace (1999), str. 13, 171, 180.
- ^ Geoff Lindsey (2013) Samohláskový prostor, Řeč
- ^ A b Szende (1994), str. 92.
- ^ A b C d E Engstrand (1999), str. 140.
- ^ Chata (2009), str. 87.
- ^ A b C Peters (2017), str. ?
- ^ Například tím, že Collins & Mees (2013: 225) a Szende (1994:92).
- ^ Například Chen & Gussenhoven (2015:328); Basbøll a Wagner (1985: 40), citováno v Basbøll (2005: 48) a Peters (2017:?).
- ^ A b C Hall (2003), str. 93–94, 107.
- ^ A b C Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34, 64.
- ^ Altendorf & Watt (2004), s. 188, 191.
- ^ A b Rowley (1990), str. 422.
- ^ A b Viljoen (2013), str. 50.
- ^ A b Chen & Gussenhoven (2015), str. 328.
- ^ Basbøll a Wagner (1985: 40), citováno v Basbøll (2005:48).
- ^ Basbøll (2005), str. 46.
- ^ Collins & Mees (2003), str. 132.
- ^ Verhoeven (2005), str. 245.
- ^ Gussenhoven (2007), str. 30.
- ^ Gussenhoven (1992), str. 47.
- ^ A b Przedlacka (2001), str. 42–43.
- ^ Altendorf & Watt (2004), s. 188, 190–191.
- ^ Altendorf & Watt (2004), s. 188, 190.
- ^ A b Gimson (2014), str. 91.
- ^ A b Thomas (2004), str. 303, 308.
- ^ A b Altendorf & Watt (2004), str. 200.
- ^ A b Bauer a kol. (2007), str. 98.
- ^ A b Mannell, Cox & Harrington (2009).
- ^ Bauer & Warren (2004), str. 582.
- ^ A b Jilka, Matthias. „Irská angličtina a ulsterská angličtina“ (PDF). Stuttgart: Institut für Linguistik / Anglistik, University of Stuttgart. str. 6. Archivováno od originál (PDF) dne 21. dubna 2014.
- ^ Peterson (2000), citováno v Árnason (2011:76)
- ^ Collins & Mees (2013), str. 225.
- ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
- ^ Chata (2009), str. 84.
- ^ A b Walker (1984), str. 51–60.
- ^ A b Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 65.
- ^ A b Árnason (2011), str. 60.
- ^ Einarsson (1945: 10), citováno v Gussmann (2011:73)
- ^ Prehn (2012), str. 157.
- ^ A b C d Vanvik (1979), str. 13, 20.
- ^ A b Kristoffersen (2000), s. 15–16.
- ^ A b Kvifte & Gude-Husken (2005), str. 2.
- ^ Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer (1997), str. 16.
- ^ A b Stuart-Smith (2004), str. 54.
- ^ A b C d Bolander (2001), str. 55.
- ^ Engstrand (1999), str. 141.
- ^ Riad (2014), str. 28.
- ^ Riad (2014), s. 27–28.
- ^ A b Göksel & Kerslake (2005), str. 11.
- ^ Zimmer & Organ (1999), str. 155.
- ^ Hoey (2013), str. 6.
- ^ Jarosław Weckwerth. „Čisté samohlásky (monophthongy) Wilamowicean - spektrální charakteristiky“ (PDF). s. 1–2, 5.
- ^ Ladefoged & Maddieson (1996), str. ?
- ^ Dahlstedt (1967), str. 16.
Zdroje
- Altendorf, Ulrike; Watt, Dominik (2004), „Dialekty v jižní Anglii: fonologie“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, s. 181–196, ISBN 3-11-017532-0
- Árnason, Kristján (2011), Fonologie islandštiny a faerštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-922931-4
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 0-203-97876-5
- Basbøll, Hans; Wagner, Johannes (1985), Kontrastive Phonologie des Deutschen und DänischenMax Niemeyer Verlag, ISBN 978-3-484-30160-3
- Bauer, Laurie; Warren, Paul (2004), „New Zealand English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, str. 580–602, ISBN 3-11-017532-0
- Bauer, Laurie; Warren, Paul; Bardsley, Dianne; Kennedy, Marianna; Major, George (2007), „New Zealand English“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (1): 97–102, doi:10.1017 / S0025100306002830
- Bolander, Maria (2001), Funktionell svensk grammatik (1. vyd.), Liber AB, ISBN 9789147050543
- Chen, Yiya; Gussenhoven, Carlos (2015), „Čínská Šanghaj“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 321–327, doi:10.1017 / S0025100315000043
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 9004103406
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN 978-0-415-50650-2
- Dahlstedt, Karl-Hampus (1967), Svårigheter i svenskans uttal, Modersmålslärarnas förening
- Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04067-4
- Einarsson, Stefán (1945), Islandský. Slovník gramatických textů., Baltimore: The Johns Hopkins Press, ISBN 978-0801863578
- Engstrand, Olle (1999), „švédština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy., Cambridge: Cambridge University Press, s. 140–142, ISBN 0-521-63751-1
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L. (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Gimson, Alfred Charles (2014), Cruttenden, Alan (ed.), Gimsonova výslovnost angličtiny (8. vydání), Routledge, ISBN 9781444183092
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Gussenhoven, Carlos (2007), Wat je de beste transcriptie voor het Nederlands? (PDF) (v holandštině), Nijmegen: Radboud University, archivováno (PDF) z původního dne 25. března 2017
- Gussmann, Edmund (2011). „Jak se zorientovat: samohláskový systém moderního islandštiny“ (PDF). Folia Scandinavica Posnaniensia. 12: 71–90. ISBN 978-83-232-2296-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hall, Christopher (2003) [nejprve publikováno 1992], Moderní německá výslovnost: Úvod pro mluvčí angličtiny (2. vyd.), Manchester: Manchester University Press, ISBN 0-7190-6689-1
- Hoey, Elliott (2013), Gramatická skica turkmenštiny „Santa Barbara: University of California
- Mezinárodní fonetická asociace (1999), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, ISBN 0-521-65236-7
- Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823765-5
- Kvifte, Bjørn; Gude-Husken, Verena (2005) [nejprve publikováno 1997], Praktische Grammatik der norwegischen Sprache (3. vyd.), Gottfried Egert Verlag, ISBN 3-926972-54-8
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-19815-4.
- Lodge, Ken (2009), Kritický úvod do fonetiky, International Publishing Group Continuum, ISBN 978-0-8264-8873-2
- Mannell, Robert; Cox, Felicity; Harrington, Jonathan (2009), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Peters, Jörg (2017), „Saterland Frisian“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, doi:10.1017 / S0025100317000226
- Peterson, Hjalmar P. (2000), "Mátingar af sjálvljóðum í føruyskum", Málting, 28: 37–43
- Prehn, Maike (2012). Množství samohlásek a rozlišování fortis-lenis v Severní Nízkých Sasech (PDF) (PhD). Amsterdam: MNOHO. ISBN 978-94-6093-077-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Przedlacka, Joanna (2001), „Estuary English and RP: Some Recent Findings“ (PDF), Studia Anglica Posnaniensia, 36: 35–50
- Riad, Tomáš (2014), Fonologie švédštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-954357-1
- Rowley, Anthony R. (1990), „14 North Bavarian“, Russ, Charles (ed.), Dialekty moderní němčiny: Jazykový průzkum „Abingdon: Routledge, s. 417–437, ISBN 0-415-00308-3
- Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer (1997) [1987], Kirchröadsjer Dieksiejoneer (v holandštině a řečtině) (2. vydání), Kerkrade: Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer, ISBN 90-70246-34-1, archivovány z originál dne 19. 9. 2015, vyvoláno 2015-09-09
- Stuart-Smith, Jane (2004), „Scottish English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny„1: Phonology, Mouton de Gruyter, s. 47–67, ISBN 3-11-017532-0
- Szende, Tamás (1994), „Ilustrace IPA: maďarština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 24 (2): 91–94, doi:10.1017 / S0025100300005090
- Thomas, Erik R. (2004), „Rural Southern white accents“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny„1: Phonology, Mouton de Gruyter, s. 300–324, ISBN 3-11-017532-0
- Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN 82-990584-0-6
- Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 243–247, doi:10.1017 / S0025100305002173
- Viljoen, Melanie Helen (2013), Gramatický popis jazyka Buwal, Melbourne: La Trobe University
- Zimmer, Karl; Orgun, Orhan (1999), "Turečtina" (PDF), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 154–158, ISBN 0-521-65236-7
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ʏ] na PHOIBLE
- Seznam jazyků s [y̞] na PHOIBLE