Jazyky Maweti – Guarani - Maweti–Guarani languages

Maweti – Guarani
Zeměpisný
rozdělení
Brazílie
Jazyková klasifikaceTupian
  • Maweti – Guarani

The Jazyky Maweti – Guarani z Brazílie tvoří pobočku Tupian jazyková rodina podle Meiry a Drude (2015).[1] Pobočku původně navrhl Rodrigues (1984),[2] a je také přijímán Jolkeskym (2016).[3]

Klasifikace

Proto-jazyk

Proto-Maweti – Guarani
RekonstrukceJazyky Maweti – Guarani
Rekonstruovaný
předek
Rekonstrukce nižšího řádu

Rekonstrukce Proto-Maweti-Guarani, spolu s Mawe, Aweti a protoTupi – Guarani cognates podle Meira a Drude (2015).[1]

leskProto-Maweti – Guaranipoznámky (Proto-Maweti – Guarani)MawetiAwetiProto-Tupi – Guarani
3SG* i-i-i-* i-
o* eteeteete* ece
aguti* akutiakuriakuzu Ɂjɨt* akuti
anu pták* anjũ, * aniũajũ-nɁiajũ* anũ
pásovec* tjajtjusahutatu-pep* tatu
zahanbený(* tĩ)* tĩ
v / v* pepepe* pe
sekera* kwɨɨwɨ-hap* jɨ
zadní* (Ɂ) lidoopopiceɁape*opice
být / žít* ekoekoekoeko
fazole* kumana(? - možné zapůjčení)kumanãkumanaɁĩ* kumana
velký* wat (o / u)watowatuwaču
hořký* rõpnopprokreslit* rop
Černá* kwuunhuun* un
krev* tjuwɨ (k)suufuj* (r) uwɨ
foukat* pekwupehuPetu* peju
kost* kaŋkaŋkaŋ* kaŋ
větev* tjakãjãŋãakã* (r) akã
hořet* apɨapɨapɨ* apɨ
buriti (dlaň)(* m (u / i) riti)(? - možné zapůjčení, TG> Mawe)miriti* Muriti
hruď* potiɁapotiɁapozɨɁa* potiɁa
hlavní(* morekwat)(? možné zapůjčení)morekwatmorekwat
volání* enõjh-enojejõj* enõj
mrak* (ɨwɨ) tjiŋɨwɨ-ahojɨwɨ-tiŋɨßa-tiŋ
COM.CAUS (= komitativní kauzativní)* er (o / e) -er-, ere-zo-ero
Přijít* ut(u) utut* ut
vařené* kwɨpwɨpo-kɨp* jɨp
kukuřice* aßati(? - pravděpodobná půjčka)awatiawati* aßati
Curassow* mɨtiũ (ŋ), * mɨtjũ (ŋ)mɨjũmɨtuŋmɨtũ
Jelen* (ɨ) tɨɨtɨ-wapat, ɨtɨɨ
zemřít (pl.)* pappappap* pap
dělat* rj (u / o) ŋ, * nj (u / o) ŋjeptiškajuŋ* ruŋ ~ * roŋ ~ * noŋ (Rodrigues & Dietrich 1997), * noŋ (Mello 2000)
dveře* oknaoken-ɨpɨOten* okna
Země(* Ɂɨj)Ɂɨj* Ɂɨj
jíst* ɁuuɁu.U* Ɂu
vejce* upiɁaupiɁan-upiɁa* upiɁa
vstoupit* ejkemy-ekeece* (e) jkje
výstup* temwẽẽ-temtem* čem
oko* et-tjae) ha(e) taeča (Rodrigues a Dietrich 1997), eca (Mello 2000)
tvář* (e / o) ßae) waowa* oßa
podzim* ɁataɁatɁat* Ɂat
otec* tjupsupnahoru* (r) nahoru
krmit* pojpojpoj* poj
páchnoucí* riem, * rjem; (* rem)nemjem* nem ~ * rem
pole* kokoko* ko
prst (hřebík)* p (uɁ) u (j) ãpuɁujãpuã* pwã
oheň* atia, * atjaarjaaza* ata
byt* kukatkoukatɨwɨ-pep*říz
blecha* tiuŋ, * tjuŋjuŋkáď*káď
květ* pojtjɨɨti-pohɨɨt-A-potɨt* potɨt
chodidlo* str* str
ovoce* Ɂa.A.A* Ɂa
dědeček* jsem (õ / ũ) (j)h-amũamũj* amõj
jít*nanana* co
dobrý* kajtjukahukatu* katu
vlasy* tjapmízaap* (r) ap
houpací sít* (Ɂ) (i / ɨ) nĩɁɨniɁinĩ* vĩ
ruka* popopo* po
vlasy na hlavě* Ɂatjap(od * Ɂa „hlava“ + * tjap „vlasy“)co nejdříveɁap* Ɂap
těžký* potɨjpotɨjpotɨj* pocɨj
horký* tjakupsakupakup* (r) akup
Dům* (tj) oksokOK* (r) ok
hlad* tjɨɨɁa (t)sattɨɁa-ßot
zabít(* kwuka)-A-uka* juka
list* tjopɨ-hopop* (r) op
lízat* eereepeereepezep* erep
ret* tjẽpejpeẽpe* (r) eme
veš* ŋɨpŋɨpɁakɨp (z dřívějšího * Ɂa ‚hlava '+ * kɨp‚ veš')* kɨp
maniok* manimanimaniɁok* maniɁok (srov. Aweti, Tupi-Guarani Ɂok ‚tuber ')
mužova dcera* tjakwiɁɨtsakiɁɨtatiɁɨt* (r) ajɨt
mužova sestra* (i / e) nɨtnejĩt* enɨt
mužův starší bratr* (Ɂ) ɨkeɁɨtOk.tiɁɨt* ɁɨkeɁɨt
mnoho* (e) tia, * (e) tja= -rja= -za* eta
lék* pot-tjaŋpohaŋpotaŋ* pocaŋ
měsíc* kwaatɨpočkatɨtatɨ* jačɨ
minomet* (wẽ) kuɁawẽkuɁaɁẽkuɁa* ɨŋuɁa
komár* kwatiɁũwatiɁũtazɨɁũ* jatiɁũ
matka* tɨ* čɨ
krk* kwuthut-[p [huɁɾɨp]tur-[p [tuɁɾɨp]*vybíhat
název* tjetsouboret* (r) et
pupek* pɨrupɁãpɨrumɁapiluppɨruɁã (Rodrigues; Dietrich, 1997), pɨruã (Mello, 2000)
O.NZ (= jmenovitý objekt)* mi-mi-mi-* mipa
v* tjatɨsatɨatɨ* (r) ačɨ
složit* kotjapkosapkwap* kwap
místo* etiam, * etjamejamtam, etam* etam
sem* ekɨjekɨjekɨj* ekɨj
déšť* ama (a) niɁ-ama (a) nmuž*muž
Červené* kwuphuptup* jup
Červené(* pɨraŋ)pɨlaŋpɨraŋ (možná rekonstruovatelný pouze pro Proto-Aweti-Guarani)
RFL (= reflexní)* kwe-my-te-* je
vykořenit* tjaposapoapo* (r) apo
sliny(* tjẽtɨ)jẽtɨ-hɨ* (r) enɨ
sůl* kwukɨtuktukɨt* jukɨt
Vyhledávání* (i / e) kaati) kaat(j) kat* ekat
vidět / slyšet* uptupwan-ẽtup(ẽ) tup* enup
semínko* tjaɁĩjjaɁĩjaɁĩj* (r) aɁĩj
chytit* pɨtɨkpɨtɨkpɨtɨk* pɨtɨk
chytit* (j) aataat* (j) v
střílet(* (Ɂ) ɨßõ)Õwõɨßõ
rameno* tj (a / ã) tiɁɨp (i)jãtiɁɨpɨazɨɁɨp* (r) atɨɁɨp
kůže / tělo* piitpiitjáma*jáma
políček(* petek)PetekPetek
spát* ketkettet* kjet
kouř* tjiŋɨ-hiŋ (pravděpodobně * Ɂɨp „strom, dřevo“ + * tjiŋ)cín*cín
had* mõjmojmõj* moj
veverka(* kutiere, * kutjere)kutierekuceze-Ɂjɨt
bonbón* i-tjeɁẽonɁẽteɁẽ* čeɁẽ (zjevně lexikalizovaná forma třetí osoby)
plavat* ɨjtja (p)ɨhaɨta-tap* aptap
termit* ŋupiiupi-Ɂakupi-,a, kupi-Ɂĩkupi-Ɂi
ocas* tjuwajsuwaj-pouwaj* (r) uwaj
tlustý* anamiɁ-anamAmajam* anam
stehno* NahoruNahoruNahoru* Nahoru
zub* tjãjjãjaj* (r) ãj
želva* kwaßotiwaworitawozɨ* jaßoti
tukan* tiukan, * tjukanjũkantukan* tukan
traíra (Ryba)(* taraɁɨra)(? - možné zapůjčení, TG> Mawe)taraɁɨrataraɁɨr-a
dva(* mokõj)mokõj* mokõj
vesnice(* taaßa)(? - možné zapůjčení, TG> Mawe)taawa* taßa
sup* urußuuruwuuzuwu* urußu
vosa*zdřímnutízdřímnutíkap* kap
voda* ɁɨɨɁɨɁɨ* Ɂɨ
vítr* ɨßɨt (u)(? - možné zapůjčení, TG> Mawe)ɨwɨtuɨwɨt* ɨßɨtu
syn ženy* mẽpɨtmẽpɨtmẽpɨt* pam

Seznam rekonstrukcí Proto-Maweti-Guarani od Corrêa-da-Silva (2013)[4], viz odpovídající Portugalský článek.

Reference

  1. ^ A b Meira, Sérgio a Sebastian Drude (2015). "Předběžná rekonstrukce segmentové fonologie proto-Maweti-Guarani". Boletim do Museu Paraense Emilio Goeldi, série Ciências Humanas, 10(2):275-296. doi:10.1590/1981-81222015000200005
  2. ^ Rodrigues, Aryon D. Relações internas na família lingüística Tupí-Guaraní. Revista de Antropologia, São Paulo, v. 27/28, s. 33-53, 1984/85.
  3. ^ Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.
  4. ^ Corrêa-da-Silva, Beatriz Carretta (2013). O mundo a partir do léxico: Reconstruindo a realidade social Mawé-Awetí-Tupí-Guaraní. Revista Brasileira De Linguística Antropológica, 5(2), 385-400. https://doi.org/10.26512/rbla.v5i2.16271
  • Mello, A. A. S. Estudo histórico da família lingüística Tupi-Guarani: aspectos fonológicos e lexicais. Ph.D. disertační práce, Universidade Federal de Santa Catarina, Florianópolis, 2000.
  • Rodrigues, A. D .; Dietrich, W. O jazykovém vztahu mezi Mawem a Tupi-Guaranim. Diachronica, v. 14, n. 2, s. 265-304, 1997.