Dyula jazyk - Dyula language

tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v němčině. (Leden 2017) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu. Strojový překlad jako DeepL nebo Google Překladač je užitečným výchozím bodem pro překlady, ale překladatelé musí chyby podle potřeby revidovat a potvrdit, že překlad je přesný, spíše než jednoduše kopírovat strojově přeložený text do anglické Wikipedie. Nepřekládejte text, který se jeví jako nespolehlivý nebo nekvalitní. Pokud je to možné, ověřte text pomocí odkazů uvedených v cizojazyčném článku. Vy musí poskytnout přisuzování autorských práv v upravit souhrn doprovázející váš překlad poskytnutím mezijazykový odkaz ke zdroji vašeho překladu. Souhrn úprav atribuce modelu Obsah této úpravy je přeložen z existujícího článku německé Wikipedie na [[: de:]]; viz jeho historii pro atribuci. Měli byste také přidat šablonu {{Přeložená stránka}} do diskusní stránka. Další pokyny najdete v části Wikipedia: Překlad.

Přehrát média

Dyula mluvčí mluvící Mossi a Dyula, zaznamenaný v Tchaj-wan.

Dyula (nebo Jula, Dioula, Julakan ߖߎ߬ߟߊ߬ߞߊ߲) je jazyk Mande jazyková rodina mluvený Burkina Faso, Pobřeží slonoviny a Mali. Je to jeden z Pisné jazyky a nejvíce souvisí s Bambara, bytost vzájemně srozumitelné s Bambarou stejně jako Malinke. Je to obchodní jazyk v západní Afrika a mluví jím miliony lidí, ať už jako první nebo druhý jazyk. Stejně jako ostatní jazyky Mande je to tonální jazyk. Je to napsáno v Latinské písmo a Arabské písmo, stejně jako v domorodých N'Ko skript.

Dioula může být slyšen mluvený ve filmu z roku 2004 Noc pravdy, režie Fanta Régina Nacro, První ženská režisérka Burkiny Faso.

Psací systémy a fonologie

Latinská abeceda a pravopis

Dioula pravopis je v Burkině Faso regulován Dioula subkomisí Národní komise pro jazyky. Dne 15. července 1971 byla vytvořena národní subkomise pro Dioulu^[3] a 16. července 1971 zahájila studii s cílem nastavit Dioulovu abecedu. Abeceda byla zveřejněna dne 27. července 1973 a oficiální status získala dne 2. února 1979.^[4] Některá písmena byla přidána později, ,c, j⟩ pro vypůjčená slova a jiná byla nahrazena: ⟨sh⟩ ⟩s⟩ a ⟨ny⟩⟩.^[5]

V Burkině Faso je Dioula abeceda tvořena 28 písmeny, z nichž každé představuje jeden foném. V pravopisu jsou dlouhé samohlásky reprezentovány zdvojenými písmeny; tedy / e / se píše ⟨e⟩ a / eː /, ⟨ee⟩. Nasalisation samohlásky je psán následovaný n; například / ẽ / se píše ⟨en⟩.

Sedm samohlásek může být také buď prodlouženo / iː eː ɛː aː ɔː oː uː / nebo nasalizováno / ĩ ẽ ɛ̃ ã ɔ̃ õ ũ /.^[6]

Notace tónů byla doporučena v roce 1973, ale v praxi nejsou psány. Průvodce přepisem publikovaný v roce 2003 toto doporučení neopakuje. Tóny jsou zaznamenány pouze v lexikografických pracích. Aby se však zabránilo nejednoznačnosti, je v určitých případech povinné označení tónem.

Například:

• ⟨A⟩ on ona (třetí osoba singulární zájmeno)
• ⟨A⟩ vy (zájmeno druhé osoby množného čísla)

Abeceda N'Ko

The N'Ko skript je domorodý psací systém pro Manding jazykové kontinuum, vynalezený v roce 1949 Solomana Kanté, Guinejský pedagog. Dnes byl skript digitalizován jako součást Unicode, což umožňuje jeho snadné použití online, ale nedostatek financování ze strany vlád a oficiální status francouzštiny znamená, že používání této abecedy se do značné míry odehrává mimo formální vzdělávání a nepoužívá se systematicky na ulicích atd.

Viz také

• Dyula lidé

Reference

externí odkazy

• Ka taa: web se slovníkem, zdroji a médii v Jula a Manding obecně a obecně o něm.
• Databáze zvukových záznamů v Jule (Dioula) - základní katolické modlitby

Bibliografie

• Commission nationale des langues burkinabè - Sous-Commission du dioula, Průvodce de transkripce du Dioula, Burkina Faso, 2003
• Commission nationale des langues burkinabè - Sous-Commission nationale du dioula, Règles orthographiques du Dioula„Ouagadougou, Coopération suisse, 1999, 69
• Moussa Coulibaly et Haraguchi Takehiko, Lexique du Dioula, Institut rozvojových ekonomik, 1993 (číst online [archiv] )
• Maurice Delafosse, Slovní zásoba porovnává více než 60 jazyků dialektů a jazyků na Pobřeží slonoviny a v dalších regionech, Paříž, E. Leroux, 1904, 284
• Maurice Delafosse, Essai de manuel pratique de la langue mandé ou pusinky. Étude grammaticale du dialecte dyoula. Vocabulaire français-dyoula. Histoire de Samori en mandé. Étude comparée des principaux dialectes mandé, Paříž, Publications de l 'INALCO, 1904, 304
• Mohamadou Diallo, «Le noyau du code orthographique du dioula du Burkina Faso», Mandekan, Bulletin semestriel d’études linguistiques mandé37, 2001, 9-31
• Mamadou Lamine Sanogo (diplomová práce, pod vedením Bakaryho Coulibalyho), Les syntagmes nominaux du jula véhiculaire, University of Ouagadougou, 1991, 81
• Mamadou Lamine Sanogo (práce DEA, pod vedením Bakaryho Coulibalyho), Approche définitoire du jula véhiculaire, University of Ouagadougou, 1992, 79
• Mamadou Lamine Sanogo, «Tuny, segmenty a règles transformacenelles en jula», Mandenkan, Paříž, o 30, 1995, 41-54
• Mamadou Lamine Sanogo (diplomová práce University of Rouen, pod vedením Clauda Caitucoliho (URA-CNRS 1164)), Langues nationales, langues véhiculaires, langue officielle et glottopolitique au Burkina Faso, 1996, 832
• Mamadou Lamine Sanogo, «Les fondures scientifiques d'une règle d'écriture orthographique: le redoublement de la voyelle finale du défini en jula», Cahiers du CERLESHS, University of Ouagadougou, o 16, 1999, 127-144
• Mamadou Lamine Sanogo, À propos de jula à Bobo-Dioulasso, 2000, 73-83, speciální 2, PUO
• Mamadou Lamine Sanogo, «L'ethisme jula: origines et évolution d'un groupe ethnolinguistique dans la boucle du Niger», d. Y. G. Madiéga et O. Nao, 1, 2003, 370-379
• Mamadou Lamine Sanogo, «À offer des constructions du syntagme complétif en dioula», Cahiers du CERLESHS, University of Ouagadougou, o 20, 2003, 179-211
• Mamadou Lamine Sanogo, «Vers une accche sociolinguistique des dérivatifs en dioula véhiculaire», Cahiers du CERLESHS, University of Ouagadougou, o 1 * er numéro spécial, červen 2003, 221-223
• Mamadou Lamine Sanogo, La recherche terminologique dans un dialecte couvert: le cas du dioula, Paříž, Édition des archive contemporaines, 2006, 631-639
• Y. Osoba, Samori: Une révolution dyula, 1, Dakar, IFAN, «Mémoires de l’Institut fondamental d’Afrique noire», 1968
• Y. Osoba, Samori: Une révolution dyula, 2, Dakar, IFAN, «Mémoires de l’Institut fondamental d’Afrique noire», 1970
• Y. Osoba, Samori: Une révolution dyula, 3, Dakar, IFAN, «Mémoires de l’Institut fondamental d’Afrique noire», 1975