Vyjádřený postalveolární frikativ - Voiced postalveolar fricative - Wikipedia
A vyjádřený postalveolární frikativ je typ souhláskový zvuk použitý v některých mluvený jazyky. To se týká třídy zvuků, nikoli jediného zvuku.[Citace je zapotřebí ] Existuje několik typů se značnými vjemovými rozdíly:
- The vyjádřený palato-alveolar fricative [ʒ]
- The vyjádřený postalveolární non-sykavý fricative [ɹ̠˔]
- The vyjádřený retroflex fricative [ʐ]
- The vyjádřený alveolo-palatal fricative [ʑ]
Tento článek pojednává o prvních dvou.
Mezinárodní fonetická asociace používá termín vyjádřený postalveolární frikativ pouze pro zvuk [ʒ].[1]
Vyjádřený palato-alveolární frikativ
| Vyjádřený postalveolární frikativ | |||
|---|---|---|---|
| ʒ | |||
| Číslo IPA | 135 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | ʒ | ||
| Unicode (hex) | U + 0292 | ||
| X-SAMPA | Z | ||
| Braillovo písmo |  | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
The vyjádřený palato-alveolar fricative nebo vyjádřený kupolovitý postalveolární frikativ je typ souhláskový zvuk, použitý v některých mluvený jazyky.
Transkripce
Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk, je malá forma písmene Ezh ⟨Ʒ ʒ⟩ (/ɛʒ/) a ekvivalent X-SAMPA symbol je Z. Alternativní symbol používaný v některé starší a americké jazykové literatuře je ⟨ž⟩, a z s caron. V některých přepisy abeced, jako je cyrilice, zvuk je reprezentován digrafem zh.
palato-alveolární frikativa [ʃ, ʒ]
I když je zvuk v angličtině, není reprezentován konkrétním písmenem nebo digrafem, ale je tvořen jódová koalescence z [z] a [j] slovy jako measure. Objevuje se také v některých výpůjčkách, hlavně z francouzštiny (psané tedy s ⟨g⟩ a ⟨j⟩).
Zvuk se vyskytuje v mnoha jazycích a stejně jako v Angličtina a francouzština, může mít současně zaoblení rtů ([ʒʷ]), i když je to při přepisu zřídka indikováno.
Funkce
Vlastnosti vyjádřené palato-alveolární frikativy:
- Své způsob artikulace je sykavý frikativní, což znamená, že se obvykle vyrábí směrováním proudu vzduchu podél a drážka v zadní části jazyka až do místa artikulace, kdy je zaměřen proti ostré hraně téměř zaťatých zubů, což způsobuje vysokofrekvenční turbulence.
- Své místo artikulace je palato-alveolární, tj. klenutý (částečně palatalizováno ) postalveolární, což znamená, že je kloubově spojeno s čepelí jazyk za alveolární hřeben a přední část jazyka se nahrnula („klenula“) na patro.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Adyghe | жstejně |  [ʒaːtʃʼa] (Pomoc ·informace ) | 'vousy' | ||
| Albánec | zhurmë | [ʒuɾm] | 'hluk' | ||
| arabština | Maghrebi[2] | زوج | [zuʒ] | 'manžel' | Vidět Arabská fonologie |
| Arménský | Východní[3] | ժամ | [ʒɑm] (Pomoc ·informace ) | 'hodina' | |
| Avar | жstejně | [ˈƷaqʼːa] | 'dnes' | ||
| Ázerbájdžánština | jalüz | [ʒalyz] | 'rolety' | ||
| Berta | [ŋɔ̀nʒɔ̀ʔ] | 'Miláček' | |||
| bulharský | мъж.т | [mɐˈʒɤ̞t̪] | 'muž' | Vidět Bulharská fonologie | |
| Čečenec | жий / ƶiy | [ʒiː] | 'ovce' | ||
| čínština | Quzhou dialekt | 床 | [ʒɑ̃] | 'postel' | |
| Korsičan | ghjesgIA | [ˈJeːʒa] | 'kostel' | Také v Gallurese | |
| čeština | muži | [ˈMuʒɪ] | 'muži' | Vidět Česká fonologie | |
| holandský | garaGE | [ɣäˈräːʒə] | 'garáž' | Vidět Holandská fonologie | |
| Emilian | Boloňský | chèṡ | [ˈKɛːð̠] | 'případ' | Apikální; není labializovaný; možná [z̺ʲ ] nebo [ʐ ] namísto. |
| Angličtina | visina | [ˈVɪʒən] | 'vidění' | Vidět Anglická fonologie | |
| esperanto | manĝaĵÓ | [maɲˈd͡ʒaʒo̞] | 'jídlo' | Vidět Fonologie esperanta | |
| francouzština[4] | Jnáš | [ʒuʁ] | 'den' | Vidět Francouzská fonologie | |
| Němec | Standard[5] | GaraGE | [ɡaˈʁaːʒʷə] | 'garáž' | Laminal nebo apico-laminal a silně labialized.[5] Některé reproduktory to mohou sloučit / ʃ /. Vidět Standardní německá fonologie |
| Gruzínský[6] | ჟურნალი | [ʒuɾnali] | 'časopis' | ||
| Goemai | zhjá | [ʒiem] | 'srp' | ||
| řecký | Kypřan | γαλάζ̌ο | [ɣ̞ɐˈlɐʒːo̞] | 'modrá obloha' | |
| Gwich’in | zhAch | [ʒôh] | 'vlk' | ||
| Hän | zhùr | [ʒûr] | 'vlk' | ||
| hebrejština | ז׳אנר | [ʒaneʁ] | 'žánr' | Foném přítomný pouze v půjčkách. Vidět Moderní hebrejská fonologie | |
| hindština | अझ़.ा | [əʒd̪əhaː] | 'drak' | Vidět Hindština – urdština fonologie | |
| maďarský | rózsA | [ˈR̪oːʒɒ] | 'růže' | Vidět Maďarská fonologie | |
| Inguši | жč/žii | [ʒiː] | 'ovce' | ||
| italština | toskánský | pigijsou | [piˈʒäːre] | 'lis' | Vidět Italská fonologie |
| Judaeo-španělština | mujehm | [muˈʒɛr] | 'žena' | ||
| Juǀ'hoan | ju | [ʒu] | 'osoba' | ||
| Kabardian | жыг | [ʒəɣʲ] | 'strom' | ||
| Kabyle | jeddi | [ʒəddi] | 'můj děda' | ||
| Kašubian[7] | kòżdi růz | [kʷʒdi rɞz] | 'neustále' | ||
| Kazašský | жеті /jeti | [eti] | ‚sedm ' | ||
| lotyšský | žveterinář | [ˈƷäːveːt̪] | 'vysušit' | Vidět Lotyšská fonologie | |
| Ligurian | lüXE | ['ly: ]e] | 'světlo' | ||
| Limburský | Maastrichtian[8] | zjuweleer | [ʒy̠β̞əˈleːʀ̝̊] | 'klenotník' | Laminální post-alveolární s nejasným množstvím palatalizace.[9] |
| Litevský | žmona | [ʒmoːˈn̪ɐ] | 'manželka' | Vidět Litevská fonologie | |
| Livonian | kūž | [kuːʒ] | 'šest' | ||
| Lombard | Západní | resgiôra | [reˈʒu (ː) ra] | 'matriarch' | |
| Makedonština | жaba | [ˈƷaba] | 'ropucha' | Vidět Makedonská fonologie | |
| Megrelian | ჟირი | [ʒiɾi] | 'dva' | ||
| Navajo | łizh | [ɬiʒ] | 'moč' | ||
| Neapolský | sbattere | [ˈƷbαttərə] | 'zabouchnout' | ||
| Ngas | zhaam | [ʒaːm] | 'brada' | ||
| Ngwe | Mmockngie dialekt | [ʒíá] | 'rozdělit' | ||
| Occitan | Auvergnat | arGent | [aʀʒẽ] | 'peníze' | Jižní dialekty |
| Benzín | [arʒen] | ||||
| Paštštino | ژوول | [ʒowul] | 'žvýkat' | ||
| Peršan | مژه | [moʒe] | 'řasa' | Vidět Perská fonologie | |
| polština | Gmina Istebna | zielony | [ʒɛˈlɔn̪ɘ] | 'zelená' | / ʐ / a / ʑ / sloučit do [ʒ] v těchto dialektech. Ve standardní polštině, / ʒ / se běžně používá k přepisu toho, co je vlastně laminal hlasem retroflex sykavý. |
| Lubawa dialekt[10] | |||||
| Malborkský dialekt[10] | |||||
| Ostróda dialekt[10] | |||||
| Warmia dialekt[10] | |||||
| portugalština[11][12] | hlejA | [ˈLɔʒɐ] | 'prodejna' | Také popsán jako alveolo-palatal [ʑ ].[13][14][15] Vidět Portugalská fonologie | |
| rumunština | jar | [ʒär] | 'žhavé uhlíky' | Vidět Rumunská fonologie | |
| Srbochorvatština | жут / žut | [ʒûːt̪] | 'žlutá' | Možná laminal retroflex místo toho, v závislosti na dialektu. Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Slezské | Gmina Istebna[16] | [potřebný příklad ] | Tyto dialekty se spojují / ʐ / a / ʑ / do [ʒ]. | ||
| Jablunkov[16] | [potřebný příklad ] | ||||
| Sioux | Lakota | waŋži | [wãˈʒi] | 'jeden' | |
| slovinský | žito | [ˈƷìːtɔ] | 'cereálie' | Vidět Slovinská fonologie | |
| španělština | Rioplatense, Ekvádorský (lleísta dialekt)[17][18] | yÓ (Rioplatense), napřllos (ekvádorský, Rioplatense) | [ʒo̞][eʒos] | „Já“, „oni“ | Některé dialekty.[17] Vidět Španělská fonologie a yeísmo |
| Tadaksahak | [ˈƷɐwɐb] | 'odpovědět' | |||
| Tagish | [ʒé] | 'co' | |||
| turečtina | jale | [ʒäːˈlɛ] | 'rosa' | Vidět Turecká fonologie | |
| Turkmenština | žiraf | [ʒiraf] | 'žirafa' | ||
| Tutchone | Severní | zhi | [ʒi] | 'co' | |
| Jižní | zh.r | [ʒɨ̂r] | 'bobule' | ||
| ukrajinština | жaбa | [ˈƷɑbɐ] | 'žába' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
| Urdu | اژدہا | [əʒd̪ahaː] | 'drak' | Vidět Hindština – urdština fonologie | |
| Vepsi | vīž | [viːʒ] | 'Pět' | ||
| Welayta | [aʒa] | 'keř' | |||
| Západofríské | bagaazjE | [bɑˈɡaʒə] | 'zavazadlo' | Vidět Západofríská fonologie | |
| jidiš | אָראַנזש | [ɔʀanʒ] | 'oranžový' | Vidět Jidiš fonologie | |
| Zapotec | Tilquiapan[19] | llan | [ʒaŋ] | 'hněv' | |
Zvuk v ruština označený ⟨ж⟩ se běžně přepisuje jako palato-alveolární frikativ, ale je ve skutečnosti laminal retroflex fricative.
Vyjádřený postalveolární nesourodý frikativ
| Vyjádřený postalveolární nesourodý frikativ | |
|---|---|
| ɹ̠˔ | |
| ɹ̝˗ | |
| Číslo IPA | 151 414 429 |
| Kódování | |
| X-SAMPA | r _-_ r |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
The vyjádřený postalveolární non-sykavý fricative je souhláskový zvuk. Jako Mezinárodní fonetická abeceda nemá samostatné symboly pro postalveolární souhlásky (stejný symbol se používá pro všechny koronální artikulační místa, která nejsou palatalizováno ), tento zvuk se obvykle přepisuje ⟨ɹ̠˔⟩ (zatažené zúžený [ɹ]). Ekvivalent X-SAMPA symbol je r _-_ r.
Funkce
- Své způsob artikulace je frikativní, což znamená, že je produkováno zúžením proudění vzduchu úzkým kanálem v místě artikulace, což způsobuje turbulence. Nemá však drážkovaný jazyk a směrované proudění vzduchu nebo vysoké frekvence sykavek.
- Své místo artikulace je postalveolární, což znamená, že je kloubově spojen buď s hrotem nebo ostřím jazyka za alveolárním hřebenem.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| holandský[20] | měr | [jáːɹ̠˔] | 'jezero' | Vzácný postvokální alofon / r /.[21] Realizace / r / mezi dialekty se značně liší. Vidět Holandská fonologie | |
| Thai | Krungthep | ยี | [ɹ̠˔īː][Citace je zapotřebí ] | ‚rozdrtit, rozdrtit ' | Kontrast s Ayutthaya přízvuk (standardní přízvuk), který používá [j] namísto. |
| Mandarinka | Tainan | 肉 | [ɹ̠˔ôʊ] | 'maso' | Kontrast s Taipei Mandarinka (Standardní přízvuk ), které používají [ɹ̠] namísto. |
| manský | mooar | [muːɹ̠˔] | 'jezero' | v volná variace s jinými coda allofony z / r /.[22] | |
Viz také
Poznámky
- ^ „IPA i-charts (2018)“. Mezinárodní fonetická asociace. Citováno 5. června 2020.
- ^ Watson (2002:16)
- ^ Dum-Tragut (2009:18)
- ^ Fougeron & Smith (1993:73)
- ^ A b Mangold (2005:51)
- ^ Shosted & Chikovani (2006:255)
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 02.11.2014. Citováno 2013-11-18.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ Gussenhoven & Aarts (1999), str. 156.
- ^ Gussenhoven & Aarts (1999: 156). Autoři to uvádějí / ʒ / je „pre-palatal, artikulovaný čepelí jazyka proti postalveolárnímu artikulačnímu místu“. Díky tomu není jasné, zda je tento zvuk palato-alveolární (poněkud palatalizovaný po alveolární) nebo alveolo-palatální (silně palatalizovaný po alveolární).
- ^ A b C d Dubisz, Karaś & Kolis (1995:62)
- ^ Cruz-Ferreira (1995:91)
- ^ Medina (2010)
- ^ Mateus & d'Andrade (2000)
- ^ Silva (2003:32)
- ^ Guimarães (2004)
- ^ A b Dąbrowska (2004:?)
- ^ A b Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003:258)
- ^ Argüello, Fanny M. (10.03.1980). „El rehilamiento en el español hablado en la región andina del Ecuador“. Lexis (ve španělštině). 4 (2): 151–155. ISSN 0254-9239.
- ^ Merrill (2008:108)
- ^ Goeman & van de Velde (2001: 94–98 a 101–102)
- ^ Goeman & van de Velde (2001: 95–97 a 102)
- ^ Broderick (1986:17-8)
Reference
- Broderick, George (1986), Handbook of Late Spoken Manx, 3, Tübingen: Niemeyer, ISBN 3-484-42903-8
- Canepari, Luciano (1992), Il MªPi - Manuale di pronuncia italiana [Příručka italské výslovnosti] (v italštině), Bologna: Zanichelli, ISBN 88-08-24624-8
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Dąbrowska, Anna (2004), Język polski, Vratislav: wydawnictwo Dolnośląskie, ISBN 83-7384-063-X
- Dubisz, Stanisław; Karaś, Halina; Kolis, Nijola (1995), Dialekty i gwary polskie, Varšava: Wiedza Powszechna, ISBN 83-2140989-X
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Goeman, Ton; van de Velde, Hans (2001), „Omezení společného výskytu na / r / a / ɣ / v holandských dialektech ", in van de Velde, Hans; van Hout, Roeland (eds.), atiky, Brusel: Etudes & Travaux, s. 91–112, ISSN 0777-3692
- Guimarães, Daniela (2004), Seqüências de (Sibilante + Africada Alveopalatal) no Português Falado em Belo Horizonte (PDF)„Belo Horizonte: Universidade Federal de Minas Gerais
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, University of Nijmegen, Centrum pro jazykové studie, 29: 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Mangold, max (2005) [poprvé publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (6. vydání), Mannheim: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04066-7
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Mateus, Maria Helena; d'Andrade, Ernesto (2000), Fonologie portugalštiny, Oxford University Press, ISBN 0-19-823581-X
- Medina, Flávio (2010), Análise Acústica de Sequências de Fricativas Seguidas de [i] Productions of Japoneses Aprendizes de Português Brasileiro (PDF), Anais do IX Encontro do CELSUL Palhoça, SC, Palhoça: Universidade do Sul de Santa Catarina
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standard Georgian“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Silva, Thaïs Cristófaro (2003), Fonetica e Fonologia do Português: Roteiro de Estudos e Guia de Exercícios (7. vydání), São Paulo: Contexto, ISBN 85-7244-102-6
- Watson, Janet (2002), Fonologie a morfologie arabštiny, New York: Oxford University Press
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ʒ] na PHOIBLE
