Fon jazyk - Fon language
| Fon | |
|---|---|
| fɔ̀ngbè/fõbè | |
| Rodilý k | Benin, Nigérie, Jít |
| Etnický původ | Fon lidi |
Rodilí mluvčí | 2,2 milionu (2000–2006)[1] |
| latinský | |
| Oficiální status | |
Úřední jazyk v |  Benin |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-2 | fon |
| ISO 639-3 | fon |
| Glottolog | fonn1241 Fon jazyk[2] |
Fon (fɔ̀ngbè nebo fõbè, výrazný[fɔ̃̀ɡ͡bē][3]) je součástí Východu Gbe jazykový klastr a patří do Volta – Niger pobočka Jazyky Niger – Kongo. Fon je mluvený hlavně v Benin přibližně 1,7 milionu řečníků, Fon lidi. Stejně jako ostatní jazyky Gbe je i Fon analytický jazyk s SVO základní slovosled.
Dialekty
Standardizovaný jazyk Fon je součástí skupiny jazyků Fon ve východních jazycích Gbe. Hounkpati B Christophe Capo skupiny Agbome, Kpase, Goun, Maxi a Weme (Ouémé) v klastru Fon dialect, i když jsou navrhována další shluky. Standard Fon je primárním cílem jazykové plánování úsilí v Beninu, ačkoli pro Goun, Gen a další jazyky země existuje samostatné úsilí.[4]
K dnešnímu dni existuje v Beninu asi 53 různých dialektů jazyka Fon, kterými se mluví.
Fonologie
Fon má sedm ústních samohlásek fonémy a pět fonémů nosní samohlásky.
| Ústní | Nosní | |||
|---|---|---|---|---|
| přední | zadní | přední | zadní | |
| Zavřít | i | u | ĩ | ũ |
| Zblízka | E | Ó | ||
| Open-mid | ɛ | ɔ | ɛ̃ | ɔ̃ |
| Otevřeno | A | A | ||
| Labiální | Koronální | Palatal | Velární | Labiální -velární | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| "Nosní " | m ~ b | n ~ ɖ | ||||||||
| Okluzivní | (p) | t | d | tʃ | dʒ | k | ɡ | kp | ɡb | |
| Frikativní | F | proti | s | z | X | ɣ | X | ɣʷ | ||
| Přibližně | l ~ ɾ | ɲ ~ j | w | |||||||
/ p / vyskytuje se pouze v jazyková mimeze a výpůjční slova, i když často jsou nahrazena /F/ v druhém, jako v cɔfù 'prodejna'. Několik znělých okluziv se vyskytuje pouze před ústními samohláskami, zatímco homorganický nosní zastávky se vyskytují pouze před nosními samohláskami, což naznačuje [b] [m] a [ɖ] [n] jsou alofony. [ɲ] je ve volné variantě s [j̃]; Fongbe proto lze tvrdit, že nemá žádné fonemické nosní souhlásky, což je v západní Africe poměrně běžný vzor.[A] / w / a / l / jsou také nasalizovány před nosními samohláskami; / w / lze asimilovat na [ɥ] před / i /.
Jediné shluky souhlásek ve Fonu mají / l / nebo / j / jako druhá souhláska; po (post) alveolářích, / l / je volitelně realizován jako [ɾ]: klɔ 'umýt', wlí 'chytit', jlò [d͡ʒlò] ~ [d͡ʒɾò] 'chtít'.
- Tón
Fon má dvě phonemic tóny, VYSOKÝ a NÍZKÝ. Vysoký je realizován jako stoupající (nízko-vysoký) po vyjádřené souhlásky. Základní disyllabická slova mají všechny čtyři možnosti: VYSOKÝ–VYSOKÝ, VYSOKÝ–NÍZKÝ, NÍZKÝ–VYSOKÝ, a NÍZKÝ–NÍZKÝ.
V delším fonologická slova, jako jsou fráze sloves a podstatných jmen, vysoký tón má tendenci přetrvávat až do závěrečné slabiky; má-li tato slabika fonematický nízký tón, klesá (vysoká – nízká). Nízké tóny mezi vysokými tóny zmizí, ale jejich účinek zůstane jako dolů. Stoupající tóny (nízké – vysoké) se zjednodušují VYSOKÝ po VYSOKÝ (bez spuštění downstep) a do NÍZKÝ před VYSOKÝ.
/ xʷèví-sà-tɔ E kò xɔ̀ àsɔ̃́ my / [xʷèvísáꜜtɔ́ ‖ E kó ꜜXɔ̂ | àsɔ̃́ my ‖ ] fish-sell-aɡent ona PERF Koupit krab dva
- Hwevísatɔɔ, é ko hɔ asón my.
- „Rybář, koupila dva kraby“
v Ouidah, stoupající nebo klesající tón je realizován jako střední tón. Například, mǐ „my, ty“, foneticky vysokým tónem /bi/ ale foneticky stoupající kvůli vyjádřené souhlásky, je obvykle střední tón [mĩ̄] v Ouidah.
Pravopis
Fon abeceda je založena na latinské abecedě s přidáním písmen Ɖ / ɖ, Ɛ / ɛ, a Ɔ / ɔ a digrafy gb, hw, kp, ny a xw.[6]
| Majuscule | A | B | C | D | Ɖ | E | Ɛ | F | G | GB | H | HW | Já | J | K. | KP | L | M | N | NY | Ó | Ɔ | P | R | S | T | U | PROTI | Ž | X | XW | Y | Z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nepatrný | A | b | C | d | ɖ | E | ɛ | F | G | gb | h | hw | i | j | k | kp | l | m | n | ny | Ó | ɔ | p | r | s | t | u | proti | w | X | xw | y | z |
| Zvuk (IPA) | A | b | tʃ | d | ɖ | E | ɛ | F | ɡ | ɡb | ɣ | .w | i | dʒ | k | kp | l | m | n | ɲ | Ó | ɔ | p | r | s | t | u | proti | w | X | xw | j | z |
Značení tónů
Tóny jsou označeny takto:
- Akutní přízvuk označí stoupající tón: xó, dó
- Hrobový přízvuk označí klesající tón: ɖò, akpàkpà
- Caron známky klesajícího a stoupajícího tónu: bǔ, bǐ
- Circumflex přízvuk označuje stoupající a klesající tón: côfù
- Macron označí neutrální tón: kān
Tóny jsou plně označeny v referenčních knihách, ale ne vždy jsou označeny jiným písmem. Označení tónu je phonemic a skutečná výslovnost se může lišit podle prostředí slabiky.[7]
Ukázkový text
Z univerzální deklarace lidských práv
- GBETA GBƐ Ɔ BI TƆN EE ƉƆ XÓ DÓ ACƐ E GBƐTƆ ƉÓ KPODO SISI E ƉO NA ƉÓ N'I LƐ KPO WU E WEXWLE
- Ee nyi ɖɔ hɛnnu ɖokpo mɛ ɔ, mɛ ɖokpoɖokpo ka do susu tɔn, bɔ acɛ ɖokpo ɔ wɛ mɛbi ɖo bo e ma sixu kan fɛn kpon é ɖi mɛɖesusi jijɛ, hwɛjijɔzinzan, kpodo fifa ni tiin ti
Použití
Rozhlasové programy ve Fonu jsou vysílány na ORTB kanály.
Televizní programy ve Fonu jsou uvedeny na internetu La Beninoise satelitní TV kanál.[8]
Francouzština bývala jediným jazykem vzdělání v Beninu Ve druhém desetiletí 21. století však vláda experimentuje s výukou některých předmětů na beninských školách v místních jazycích země, mezi nimi i Fon.[1][9][10][11]
Poznámky
- ^ To je otázka perspektivy; dalo by se také tvrdit, že [b] a [ɖ] jsou denasalizované allofony z / m / a / n / před ústními samohláskami.
Reference
- ^ A b Fon na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Fon". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Hildegard, Höftmann (2003). Dictionnaire fon-français: avec une esquisse grammaticale. Michel Ahohounkpanzon. Köln: Rüdiger Köppe Verlag. str.179. ISBN 3896454633. OCLC 53005906.
- ^ Kluge, Angela (2007). „Kontinuum jazyka Gbe v západní Africe: Synchronní typologický přístup k upřednostnění důkladného sociolingvistického výzkumu rozšiřitelnosti literatury“ (PDF). Jazyková dokumentace a konzervace: 182–215.
- ^ A b Claire Lefebvre; Anne-Marie Brousseau (2002). Gramatika Fongbe. Walter de Gruyter. str. 15–29. ISBN 3-11-017360-3.
- ^ Hildegard, Höftmann (2003). Dictionnaire fon-français: avec une esquisse grammaticale. Michel Ahohounkpanzon. Köln: Rüdiger Köppe Verlag. str.19. ISBN 3896454633. OCLC 53005906.
- ^ Hildegard, Höftmann (2003). Dictionnaire fon-français: avec une esquisse grammaticale. Michel Ahohounkpanzon. Köln: Rüdiger Köppe Verlag. str.20. ISBN 3896454633. OCLC 53005906.
- ^ "BTV - La Béninoise TV - La Béninoise des Télés | La proximité par les langues". www.labeninoisetv.net (francouzsky). Citováno 2018-07-03.
- ^ Akpo, Georges. „Système éducatif béninois: les langues nationales seront enseignées à l'école à la rentrée prochaine“. La Nouvelle Tribune (francouzsky). Citováno 2018-07-03.
- ^ „Reportage Afrique - Bénin: l'apprentissage à l'école dans la langue maternelle“. RFI (francouzsky). 26. 12. 2013. Citováno 2018-07-03.
- ^ „Langues nationales dans le système scolaire: La phase expérimentale continue, une iniciativa à améliorer - Matin Libre“ (francouzsky). Citováno 2018-07-03.
Bibliografie
- Hildegard, Höftmann (2003). Dictionnaire fon-français: avec une esquisse grammaticale. Michel Ahohounkpanzon. Köln: Rüdiger Köppe Verlag. ISBN 3896454633. OCLC 53005906.
externí odkazy
- Facebooková aplikace pro používání a učení jazyka Fon, vyvinutá Jolome.com
- První blog úplně na Fongbe. Je poskytnut přístup na fórum Fongbe
- Journal of West African Languages: Article on Fon
- Manuel Dahoméen: grammaire, chrestomathie, slovník français-dahoméen et dahoméen-français, 1894 podle Maurice Delafosse na Internetový archiv (francouzsky)