Vyjádřený alveolo-palatal afrikát - Voiced alveolo-palatal affricate
| Vyjádřený alveolo-palatal afrikát | |||
|---|---|---|---|
| dʑ | |||
| ɟʑ | |||
| Číslo IPA | 216 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | ʥ | ||
| Unicode (hex) | U + 02A5 | ||
| X-SAMPA | d_z | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
The vyjádřený alveolo-palatal sykavý afrikát je typ souhláskový zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Symboly v Mezinárodní fonetická abeceda které představují tento zvuk jsou ⟨d͡ʑ⟩, ⟨d͜ʑ⟩, ⟨ɟ͡ʑ⟩ a ⟨ɟ͜ʑ⟩ A ekvivalent X-SAMPA symboly jsou d_z a J _z , i když přepisuje stop komponentu pomocí ⟨ɟ⟩ (J v X-SAMPA) je vzácný. Spojovací tyč může být vynechána, čímž se získá ⟨dʑ⟩ Nebo ⟨ɟʑ⟩ V IPA a dz nebo J z v X-SAMPA.
Ani [d] ani [ɟ] jsou zcela úzká transkripce stop komponenty, kterou lze úzce přepsat jako [d̠ʲ] (zatažené a palatalizováno [d ]), [ɟ̟] nebo [ɟ˖] (oba symboly označují pokročilý [ɟ ]). Ekvivalentní symboly X-SAMPA jsou d_- ' nebo d _-_ j a J _ +, resp. K dispozici je také vyhrazený symbol ⟨ȡ⟩, Která není součástí NPP. Proto zahrnují úzké transkripce vyjádřeného alveolo-palatálního sykavého afrikátu [d̠ʲʑ], [ɟ̟ʑ], [ɟ˖ʑ] a [ȡʑ].
Tento afrikát míval vyhrazený symbol ⟨ʥ⟩, Který byl jedním ze šesti vyhrazených symbolů pro afrikáty v mezinárodní fonetické abecedě. To je sykavý ekvivalent vyjádřený patrový afrikát.
Funkce
Vlastnosti vyjádřeného alveolo-palatálního afrikátu:
- Své způsob artikulace je sykavý afrikát, což znamená, že se vyrábí tak, že se nejprve úplně zastaví proudění vzduchu a poté se jazykem nasměruje na ostrou hranu zubů, což způsobí vysokofrekvenční turbulence.
- Své místo artikulace je alveolo-palatal. Tohle znamená tamto:
- Své místo artikulace je postalveolární, což znamená, že jazyk se dotýká střechy úst v oblasti za alveolární hřeben (linie dásní).
- Své tvar jazyka je laminal, což znamená, že se jedná o čepel jazyka který se dotýká střechy úst.
- Je to těžce palatalizováno, což znamená, že střed jazyka je ukloněn a zvednut směrem k tvrdé patro.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| bengálský | যখন | [d͡ʑɔkʰon] | 'když' | Vidět Bengálská fonologie | |
| Katalánština[1] | Všechny dialekty | mětgE | [ˈMedd͡ʑə] | 'doktor' | Vidět Katalánština fonologie |
| Valencie | joc | [ˈD͡ʑɔk] | 'hra' | ||
| čínština | Jižní min | 日 / jto | [d͡ʑit̚˧ʔ] | 'slunce' | |
| Wu | 渠 | [d͡ʑy] | „on / ona / to“ | ||
| irština | Některé dialekty[2][3][4] | Dia | [d͡ʑiə] | 'Bůh' | Realizace palatalizované alveolární zastávky / dʲ / v dialektech, jako jsou Erris, Teelin a Tourmakeady.[2][3][4] Vidět Irská fonologie |
| japonský | 知人 / chijv | [t͡ɕid͡ʑĩɴ] | 'známost' | Vidět Japonská fonologie | |
| korejština | 편지 / pyeonji | [pʰjɘːnd͡ʑi] | 'dopis' | Vidět Korejská fonologie | |
| polština[5] | dźwięk |  [d͡ʑvjɛŋk] (Pomoc ·informace ) | 'zvuk' | Vidět Polská fonologie | |
| rumunština | Banátský dialekt[6] | des | [d͡ʑes] | 'časté' | Allophone z / d / před předními samohláskami. Odpovídá [d ] ve standardním rumunštině. Vidět Rumunská fonologie |
| ruština | дочь бы | [ˈD̪o̞d͡ʑ bɨ] | ‚dcera by ' | Allophone z / t͡ɕ / před vyjádřenými souhláskami. Vidět Ruská fonologie | |
| Sema[7] | Aji | [à̠d͡ʑì] | 'krev' | Možný alofon z / ʒ / před /tj/; lze realizovat jako [ʑ ~ ʒ ~ d͡ʒ ] namísto.[7] | |
| Srbochorvatština[8][9] | ђtaké / đavo | [d͡ʑâ̠ʋo̞ː] | 'ďábel' | Sloučí s / d͡ʒ / ve většině chorvatských a některých bosenských akcentech. Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Uzbek[10] | [potřebný příklad ] | ||||
| Xumi | Dolní[11] | [Hd͡ʑɐʔ] | 'voda' | ||
| Horní[12] | [Hd͡ʑɜ] | ||||
| Yi | ꐚ / jji | [d͡ʑi˧] | 'včela' | ||
Viz také
Poznámky
- ^ Wheeler (2005:12)
- ^ A b Mhac an Fhailigh (1968:36–37)
- ^ A b Wagner (1959:9–10)
- ^ A b de Búrca (1958:24–25)
- ^ Jassem (2003:105)
- ^ Pop (1938), str. 29.
- ^ A b Teo (2014:23)
- ^ Kordić (2006), str. 5.
- ^ Landau a kol. (1999), str. 67.
- ^ Sjoberg (1963:12)
- ^ Chirkova & Chen (2013), str. 365.
- ^ Chirkova, Chen & Kocjančič Antolík (2013), str. 382.
Reference
- Chirkova, Katia; Chen, Yiya (2013), „Xumi, 1. část: Dolní Xumi, rozmanitost dolního a středního toku řeky Shuiluo“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (3): 363–379, doi:10.1017 / S0025100313000157[trvalý mrtvý odkaz ]
- Chirkova, Katia; Chen, Yiya; Kocjančič Antolík, Tanja (2013), „Xumi, část 2: Horní Xumi, rozmanitost horních oblastí řeky Shuiluo“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (3): 381–396, doi:10.1017 / S0025100313000169[trvalý mrtvý odkaz ]
- de Búrca, Seán (1958), Ir z Tourmakeady, Co. Mayo, Dublinský institut pro pokročilá studia, ISBN 0-901282-49-9
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Mhac an Fhailigh, Éamonn (1968), Ir z Erris, Co. Mayo, Dublinský institut pro pokročilá studia, ISBN 0-901282-02-2
- Pop, Sever (1938), Micul Atlas Linguistic Român, Muzeul Limbii Române Cluj
- Sjoberg, Andrée F. (1963), Uzbecká strukturální gramatikaSérie Uralic a Altaic, 18, Bloomington: Indiana University
- Teo, Amos B. (2014), Fonologický a fonetický popis Sumi, tibeto-barmského jazyka Nagalandu (PDF), Canberra: Asia-Pacific Linguistics, ISBN 978-1-922185-10-5
- Wagner, Heinrich (1959), Gaeilge Theilinn (v irštině), Dublinský institut pro pokročilá studia, ISBN 1-85500-055-5
- Wheeler, Max W (2005), Fonologie katalánštinyOxford: Oxford University Press, ISBN 0-19-925814-7
- Kordić, Snježana (2006), Srbochorvatština, Jazyky světa / Materiály; 148, Mnichov a Newcastle: Lincom Europa, ISBN 978-3-89586-161-1
- Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 978-0-521-65236-0
externí odkazy
- Seznam jazyků s [dʑ] na PHOIBLE
