Vyjádřený bilabiální frikativ - Voiced bilabial fricative - Wikipedia
| Vyjádřený bilabiální frikativ | |||
|---|---|---|---|
| β | |||
| ꞵ | |||
| Číslo IPA | 127 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | βꞵ | ||
| Unicode (hex) | U + 03B2 U + A7B5 | ||
| X-SAMPA | B | ||
| Braillovo písmo |   | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
| Vyjádřený bilabiální přibližný | |
|---|---|
| β̞ | |
| ʋ̟ | |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc |
The vyjádřený bilabiální frikativ je typ souhláskový zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨β⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je B. Oficiální symbol ⟨β⟩ je Řecký dopis beta, ačkoli na grafu IPA je latinská beta verze ⟨ꞵ⟩ se používá.
Toto písmeno se také často používá k reprezentaci bilabia přibližný, i když je to přesněji napsáno se sníženou diakritikou, to je ⟨β̞⟩. Tento zvuk může být také přepsán jako pokročilý labiodental přibližný ⟨ʋ̟⟩, V takovém případě je diakritika opět často vynechána, protože není pravděpodobný žádný kontrast.[1][2] Bylo navrženo, že buďβ⟩ Nebo obráceně ⟨β⟩ Být používán jako vyhrazený symbol pro bilabiální aproximant, ale i přes příležitostné použití to nezískalo obecné přijetí.[3]
Je extrémně vzácné, aby jazyk vytvořil fonematický kontrast mezi vyjádřenou bilabiální frikativou a bilabiální přibližnou hodnotou. The Jazyk Mapos Buang Nové Guineje obsahuje tento kontrast. Jeho bilabiální aproximant je analyzován jako vyplňování fonologické mezery v labiovelarní řadě souhláskového systému spíše než v bilabiální řadě.[4]
Bilabiální frikativum je diachronicky nestabilní a je pravděpodobné, že se změní na [proti].[5]
Zvuk se nepoužívá v Angličtina dialekty kromě Chicano anglicky, ale lze jej získat aproximací běžné angličtiny [proti] mezi rty.
Funkce
Vlastnosti vyjádřené bilabiální frikativy:
- Své způsob artikulace je frikativní, což znamená, že je produkováno zúžením proudění vzduchu úzkým kanálem v místě artikulace, což způsobuje turbulence.
- Své místo artikulace je bilabiální, což znamená, že je spojen s oběma rty.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Protože zvuk není vytvářen prouděním vzduchu přes jazyk, zvuk centrální –postranní dichotomie neplatí.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
Vyjádřený bilabiální frikativ
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Akei | [βati] | ‚čtyři ' | |||
| Alekano | hanuprotiA | [hɑnɯβɑ] | 'nic' | ||
| Angor | fuFung | [βuβuŋ] | 'roh' | ||
| bengálský | ভিসা | [βisa] | 'Vízum' | Allophone / bʱ /. Vidět Bengálská fonologie | |
| Berta | [ɑ̀ɑ̀lɑ̀ːziʔ] | 'Ne' | |||
| Min Dong Chinese | Fu-čou[6] | 初八/ chĕ̤ báik | [t͡sœ˥˧βaiʔ˨˦] | ‚osmý den v měsíci ' | Allophone z / p / a / pʰ / v určitých intervocalických pozicích.[6] |
| Wu čínština | Chuansha | 碗 哉 /ve tze | [βe̝˧˧˦tsɛ̝˥] | 'miska' | Obvykle [proti] v jiných čínských dialektech Wu[7] |
| Komorský | upvendza | [uβendza] | 'milovat' | Kontrastuje s oběma [proti] a [w] | |
| Dahalo[8] | [koːβo] | 'chtít' | Slabé frikativní nebo přibližné. Je to běžný intervocalický alofon / b /, a může to být jednoduše plosive [b ] namísto.[8] | ||
| Angličtina | Chicano | protiery | [ɛɹɛɹi] | 'velmi' | Může být realizováno jako [b ] namísto. |
| Ovce[9] | EʋE | [èβe] | 'Ovce' | Kontrastuje s oběma [proti] a [w] | |
| Němec[10][11] | Abehm | [ˈAːβɐ] | 'ale' | Intervocalic a pre-postranní alofon z / b / v neformální řeči.[10][11] Vidět Standardní německá fonologie | |
| hebrejština | אבל | ['äˈβal] | 'nicméně' | ||
| Hopi | tsiprotiot | [tsi: βot] | 'Pět' | ||
| Kabyle | bri | [βri] | ‚řezat ' | ||
| Kinyarwanda | Abana | [aβana] | 'děti' | ||
| korejština | 추후/chuhu /追後 | [ˈT͡ɕʰuβʷu] | 'později' | Allophone z / h /. Vidět Korejská fonologie | |
| Luhya | Wanga dialekt | Nabongo | [naβonɡo] | 'titul pro krále' | |
| Mapos Buang[4] | protienġéprotisën | [βəˈɴɛβt͡ʃen] | 'modlitba' | Mapos Buang má jak vyjádřený bilabiální frikativ, tak bilabiální přibližný výraz jako samostatné fonémy. Fricative je přepsán jako ⟨v⟩, a přibližný jako ⟨w⟩.[4] | |
| Nepálština | स.ा | [sʌβä] | 'Setkání ' | Allophone / bʱ /. Vidět Nepálská fonologie | |
| portugalština | evropský[12][13] | sábpovyk | [ˈSaβɐðu] | 'Sobota' | Allophone z / b /. Vidět Portugalská fonologie |
| Řečník | Kolínský[Citace je zapotřebí ] | wing | [ɪŋɪŋ] | 'víno' | Allophone slabiky - počáteční /proti/ pro některé reproduktory; může být [ʋ ~ w ~ ɰ ] namísto.[Citace je zapotřebí ] Vidět Colognian fonologie |
| Sardinský | Logudorský dialekt[14] | pabA |  [ˈPäːβä] (Pomoc ·informace ) | 'papež' | Intervocalic allophone of / b / stejně jako počáteční slovo / p / když předchozí slovo končí samohláskou a mezi slovy není pauza.[14] |
| turečtina[15] | protiücut | [βy̠ˈd͡ʒut̪] | 'tělo' | Allophone z /proti/ před a po zaoblených samohláskách.[15] Vidět Turecká fonologie | |
| Turkmenština | wopálení | [βatan] | 'země' | ||
| Zapotec | Tilquiapan[16] | [potřebný příklad ] | Allophone z / b / | ||
Bilabiální přibližný
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Amharština[17] | አበባ | [aβ̞əβ̞a] | 'květ' | Allophone z / b / mediálně mezi sonoranty.[17] | |
| Baskičtina[18] | alabA | [alaβ̞a] | 'dcera' | Allophone z / b / | |
| Katalánština[19] | rebost | [rəˈβ̞ɔst] | 'spižírna' | Přibližný nebo frikční. Allophone z / b /. Hlavně v betacist (/ b / a /proti/ slučování) dialektů. Vidět Katalánština fonologie | |
| japonský[20] | 神 戸 市/kbe-shi | [ko̞ːβ̞e̞ ɕi] | 'Kobe ' | Allophone z / b / pouze v rychlé řeči mezi samohláskami. Vidět Japonská fonologie | |
| Limburský[21][22] | wèlle | [ˈΒ̞ɛ̝lə] | 'chtít' | Ukázkové slovo je z Maastrichtský dialekt. | |
| Lombard | el naprotiA protiIA | [el ˈnaβ̞a ˈβ̞ia] | ‚odcházel ' | Pravidelná výslovnost /proti/ když intervocalic. Používá se také jako alofon pro jiné pozice. | |
| Mapos Buang[4] | wabeenġ | [̞̞aˈᵐbɛːɴ] | ‚druh jam ' | Mapos Buang má jak vyjádřený bilabiální frikativ, tak bilabiální přibližný výraz jako samostatné fonémy. Fricative je přepsán jako {v} a přibližný jako {w}.[4] | |
| Occitan | Benzín | Los Angeles-protietz | [laˈβ̞ets] | 'pak' | Allophone z / b / |
| Řečník | Kerkrade[23] | sjwaam | [ʃβ̞aːm] | 'kouř' | Slabě zaoblené; kontrastuje s /proti/.[23] Vidět Kerkrade dialekt fonologie |
| španělština[24] | Los AngelesprotiA | [ˈLäβ̞ä] | 'láva' | Rozsahy od blízké frikativní až po přibližné.[25] Allophone z / b /. Vidět Španělská fonologie | |
| švédský | Centrální standard[26] | Abehm | [ˈⱭːβ̞eɾ] | 'problém' | Allophone z / b / v neformální řeči. Vidět Švédská fonologie |
| ukrajinština[27] | вона | [̞̞oˈnɑ] | 'ona' | Přibližný; nejběžnější prevokální realizace / w /. Může se lišit podle labiodentalu [ʋ ].[27] Vidět Ukrajinská fonologie | |
Viz také
Poznámky
- ^ Peter Ladefoged (1968) Fonetická studie západoafrických jazyků: Sluchově-instrumentální průzkum, str. 26.
- ^ Joyce Thambole Mogatse Mathangwane (1996), Fonetika a fonologie Ikalangy: Diachronická a synchronní studie, sv. 1, s. 79
- ^ Ball, Martin J.; Howard, Sara J .; Miller, Kirk (2018). Msgstr "Revize grafu extIPA". Časopis Mezinárodní fonetické asociace. 48 (2): 155–164. doi:10.1017 / S0025100317000147.
- ^ A b C d E Mose Lung Rambok a Bruce Hooley (2010). Central Buang ‒ anglický slovník (PDF). Letní lingvistický institut Pobočka Papua-Nová Guinea. ISBN 978-9980-0-3589-9.
- ^ Picard (1987: 364), s odvoláním Pope (1966:92)
- ^ A b Zhuqing (2002:?)
- ^ Zhao, Yuan Ren (1928). Study 吳語 的 研究 „Studie o moderní čínštině Wu“.商務印書館. ISBN 9787100086202.
- ^ A b Maddieson a kol. (1993:34)
- ^ Ladefoged (2005:156)
- ^ A b Krech a kol. (2009:108)
- ^ A b Sylvia Moosmüller (2007). „Samohlásky ve standardní rakouské němčině: Akusticko-fonetická a fonologická analýza“ (PDF). str. 6. Citováno 9. března 2013.. Tento zdroj zmiňuje pouze intervocalický [β].
- ^ Cruz-Ferreira (1995:92)
- ^ Mateus & d'Andrade (2000:11)
- ^ A b (Italština) http://www.antoninurubattu.it/rubattu/grammatica-sarda-italiano-sardo.html Archivováno 01.01.2015 na Wayback Machine
- ^ A b Göksel & Kerslake (2005:6)
- ^ Merrill (2008:109)
- ^ A b Hayward & Hayward (1999:48)
- ^ Hualde (1991:99–100)
- ^ Wheeler (2005:10)
- ^ Okada (1999:118)
- ^ Gussenhoven & Aarts (1999:155)
- ^ Peters (2006:117)
- ^ A b Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer (1997:17)
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003:257)
- ^ Fonetické studie jako např Quilis (1981) zjistili, že španělské zastávky se mohou objevit jako spiranti s různým stupněm zúžení. Tyto alofony nejsou omezeny na běžné frikativní artikulace, ale pohybují se od artikulací, které zahrnují téměř úplné orální uzavření, až po artikulace s mírou clony velmi blízkou vokalizaci
- ^ Engstrand (2004:167)
- ^ A b Žovtobrjux & Kulyk (1965:121–122)
Reference
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Engstrand, Olle (2004), Fonetikens zavrčel (ve švédštině), Lund: Studenlitteratur, ISBN 91-44-04238-8
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, University of Nijmegen, Centrum pro jazykové studie, 29 (2): 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Hayward, Katrina; Hayward, Richard J. (1999), "Amharic", Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 45–50, doi:10.1017 / S0025100300004874, ISBN 0-521-65236-7
- Hualde, José Ignacio (1991), Baskická fonologie, New York: Routledge, ISBN 978-0-415-05655-7
- Krech, Eva Maria; Stock, Eberhard; Hirschfeld, Ursula; Anders, Lutz-Christian (2009), Deutsches Aussprachewörterbuch, Berlín, New York: Walter de Gruyter, ISBN 978-3-11-018202-6
- Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (Druhé vydání), Blackwell
- Maddieson, Iane; Spajić, Siniša; Sands, Bonny; Ladefoged, Petere (1993), "Fonetické struktury Dahalo", v Maddieson, Ian (ed.), Pracovní dokumenty UCLA ve fonetice: Terénní studie cílených jazyků, 84„Los Angeles: UCLA Phonetics Laboratory Group, s. 25–65
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana María; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „Kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), "Tilquiapan Zapotec", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Mateus, Maria Helena; d'Andrade, Ernesto (2000), Fonologie portugalštiny, Oxford University Press, ISBN 0-19-823581-X
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Picard, Marc (1987), „O palatalizaci a frikativizaci W“, International Journal of American Linguistics, 53 (3): 362–365, doi:10.1086/466063
- Papež, Mildred (1966), Od latiny po moderní francouzštinu, Manchester: Manchester University Press
- Quilis, Antonio (1981), Fonética acústica de la lengua española, Gredos, ISBN 9788424901325
- Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer (1997) [1987], Kirchröadsjer Dieksiejoneer (2. vyd.), Kerkrade: Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer, ISBN 90-70246-34-1, archivovány z originál dne 19. 9. 2015, vyvoláno 2015-09-09
- Wheeler, Max W (2005), Fonologie katalánštinyOxford: Oxford University Press, ISBN 0-19-925814-7
- Zhuqing, Li (2002), Fuzhou fonologie a gramatika, Springfield, VA: Dunwoody Press, ISBN 9781881265931
- Žovtobrjux, M.A .; Kulyk, B.M. (1965), Kurs sučasnoji ukrajins'koji literaturnoji movy. Častyna I., Kyjev: Radjans’ka škola
externí odkazy
- Seznam jazyků s [β] na PHOIBLE
