Zaoblená samohláska uprostřed - Mid back rounded vowel - Wikipedia
| Zaoblená samohláska uprostřed | |
|---|---|
| Ó | |
| ɔ̝ | |
| Číslo IPA | 307 430 |
| Kódování | |
| Subjekt (desetinný) | o̞ |
| Unicode (hex) | U + 006F U + 031E |
| Braillovo písmo |    |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
| IPA: Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Samohlásky vedle teček jsou: nezaokrouhlený• zaoblený |
The střední zadní zaoblená samohláska je typ samohláska zvuk, použitý v některých mluvených jazyky. I když v souboru není žádný vyhrazený symbol Mezinárodní fonetická abeceda který představuje přesnou střední zadní zaoblenou samohlásku mezi blízkým středem [Ó] a open-mid [ɔ], je to normálně psáno ⟨Ó⟩. Je-li požadována přesnost, lze použít diakritiku, například ⟨Ó⟩ Nebo ⟨ɔ̝⟩, První je častější. Dopis, který není IPA ⟨ⱺ⟩ Je také nalezen.
Jen proto, že jazyk má pouze jednu neuzavřenou a neotevřenou zadní samohlásku, nemusí to být samohláska ve skutečné polovině. V jazyce je jazyk Sulawesi, Indonésie, s blízkým středem [Ó], Tukang Besi. Další jazyk v Indonésii, v Ostrovy Maluku, má otevřený střed [ɔ], Taba. V obou jazycích neexistuje žádný kontrast s jinou střední (pravou střední nebo blízkou střední) samohláskou.
Kensiu, v Malajsie a Thajsko, je velmi neobvyklý v tom, že kontrastuje samohlásky střední a střední samohlásky bez jakéhokoli rozdílu v dalších parametrech, jako je backness nebo zaoblení.
Funkce
- Své výška samohlásky je střední, což znamená, že jazyk je umístěn na půli cesty mezi a zavřít samohlásku a otevřená samohláska.
- Své samohláska záda je zadní, což znamená, že jazyk je umístěn zpět v ústech, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako souhláska.
- Své zaoblenost je vyčnívající, což znamená, že rohy rtů jsou přitahovány k sobě a vnitřní povrchy jsou odkryté.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| afrikánština | Standard[1] | bÓk | [bɔ̝k] | 'koza' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔ⟩. Výška se pohybuje mezi středem [ɔ̝] a zblízka [Ó ].[1] Vidět Afrikánština fonologie |
| arabština | Hejazi[2] | لـون/ Ln | [lo̞ːn] | 'barva' | Vidět Hejazi arabská fonologie |
| Breton[3] | [potřebný příklad ] | Možná realizace nepřízvučných / ɔ /; může být otevřený-střední [ɔ ] nebo zblízka [Ó ] namísto.[3] | |||
| čínština | Tchajwanská mandarinka[4] | 我 / wǒ |  [wo̞ɔː˨˩˦˥] | ‚Já ' | Vidět Standardní čínská fonologie |
| Šanghajština[5] | 高/ kò | [kö̞¹] | 'vysoký' | Zezadu. Realizace / ɔ / v otevřených slabikách a / ʊ / v uzavřených slabikách.[5] | |
| čeština[6][7] | ÓkÓ | [ˈO̞ko̞] | 'oko' | V české češtině se hřbet pohybuje mezi zády a zády, zatímco výška se pohybuje mezi středem [Ó] a zblízka [Ó ].[6] Vidět Česká fonologie | |
| dánština | Standard[8][9] | mAle | [ˈMɔ̽ːlə] | 'opatření' | Zadní strana;[8][9] obvykle přepsán v IPA s ⟨ɔː⟩. Vidět Dánská fonologie |
| holandský | Amsterdam[10] | Óch | [ɔ̝̈χ] | 'Běda' | Zadní strana;[10] odpovídá otevřené polovině [ɔˤ ] ve standardní holandštině. Vidět Holandská fonologie |
| Orsmaal-Gussenhovenův dialekt[11] | mÓt | [mɔ̝t] | 'studna' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔ⟩. | |
| Angličtina | Kultivovaný Jihoafričan[12] | thdobřet | [θɔ̝ːt] | 'myslel' | Zblízka [Ó ] pro ostatní reproduktory. Vidět Jihoafrický anglický fonologie |
| Maori[13] | Užší [Ó ] v jiných novozélandských akcentech.[13] | ||||
| Scouse[14] | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔː⟩. | ||||
| Nějaký Cardiff Řečníci[15] | Ostatní reproduktory používají otevřenější, pokročilejší a neohraničenou samohlásku [ʌ̈ː ].[15] | ||||
| Obecný Američan[16] | CambÓpr | [kʰɛəmˈbö̞djə] | 'Kambodža' | Zadní strana; často dvojhláska: [ö̞ʊ].[16] Některé regionální severoamerické odrůdy používají samohlásku, která je blíže kardinálu [Ó ]. Vidět Anglická fonologie | |
| Yorkshire[17] | [kʰamˈbo̞ːdjə] | Odpovídá / əʊ / v jiných britský dialekty. Vidět Anglická fonologie | |||
| Faerský[18] | tÓldi | [ˈTʰɔ̝ltɪ̞] | 'vydržel' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔ⟩. Vidět Faerská fonologie | |
| Finština[19][20] | kellÓ | [ˈKe̞llo̞] | 'hodiny' | Vidět Finská fonologie | |
| francouzština | pařížský[21] | pont | [pɔ̝̃] | 'most' | Nasalized; obvykle přepsán v IPA s ⟨ɔ̃⟩. Vidět Francouzská fonologie |
| Němec | Jižní akcenty[22] | protiÓll | [fɔ̝l] | 'plný' | Společná realizace / ɔ / v jižním Německu, Švýcarsku a Rakousku. Open-mid [ɔ ] v severní standardní němčině.[23] Vidět Standardní německá fonologie |
| Západní švýcarské akcenty[24] | hÓch | [ho̞ːχ] | 'vysoký' | Zblízka [Ó ] v jiných akcentech.[25] Vidět Standardní německá fonologie | |
| řecký | Moderní Standard[26][27] | πως / pÓs | [po̞s̠] | 'jak' | Vidět Novořecká fonologie |
| hebrejština[28] | םום/ Shalom / šɔlom | [ʃäˈlo̞m] | 'mír' | Hebrejské samohlásky se ve skriptu nezobrazují. Vidět Niqqud a Moderní hebrejská fonologie | |
| Ibibio[29] | dělat | [dělat] | 'tam' | ||
| islandský[30] | lÓft | [ˈLɔ̝ft] | 'vzduch' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔ⟩. Dlouhý alofon je často dvojhláskový [oɔ].[31] Vidět Islandská fonologie | |
| Inuit | Západní Grónsko[32] | [potřebný příklad ] | Allophone z / u / před a zejména mezi uvulars.[32] Vidět Inuitská fonologie | ||
| italština | Standard[33] | FÓdrsný | [fo̞ˈrɛnse] | 'forenzní' | Společná realizace nepřízvučných /Ó/.[33] Vidět Italská fonologie |
| Severní akcenty[34] | bÓscÓ | ['bo̞sko̞] | 'les' | Místní realizace / ɔ /.[34] Vidět Italská fonologie | |
| japonský[35] | 子/kÓ | [ko̞] | 'dítě' | Vidět Japonská fonologie | |
| korejština[36] | 보리 / bÓri | [po̞ˈɾi] | 'ječmen' | Vidět Korejská fonologie | |
| Limburský | Hasseltův dialekt[37] | mÓk | [měsíc] | 'džbánek' | Typicky přepisovaný IPA s ⟨ɔ⟩.[37] |
| Norština | Městský východ[38][39] | lÓproti | [lo̞ːʋ] | 'zákon' | Také popisován jako blízký střed [Ó ].[40] Vidět Norská fonologie |
| rumunština[41] | acÓlÓ | [äˈko̞lo̞] | 'tam' | Vidět Rumunská fonologie | |
| ruština[42] | сухо©/ sukhoy / sukhoj | [s̪ʊˈxo̞j] (Pomoc ·informace ) | 'suchý' | Někteří řečníci si to uvědomují jako otevřený střed [ɔ ].[42] Vidět Ruská fonologie | |
| Srbochorvatština[43][44] | ко̑д / kȏd / kõd | [kô̞ːd̪] | 'kód' | Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Shipibo[45] | kÓni | [ˈKö̞ni̞] | 'úhoř' | Zezadu.[45] | |
| Slovák | Standard[46][47] | Óhúriť | [ˈƆ̝ɦu̞ːri̞c̟] | ‚omráčit ' | Vidět Slovenská fonologie |
| slovinština[48] | Ósklo | [o̞ˈɡlá̠s̪] | 'reklama' | Nepřízvučná samohláska,[48] stejně jako allophone /Ó/ před / ʋ / když samohláska nenásleduje ve stejném slově.[49] Vidět Slovinská fonologie | |
| španělština[50] | tÓdÓ | [dělat] | 'Všechno' | Vidět Španělská fonologie | |
| Tera[51] | zÓ | [zo̞ː] | 'lano' | ||
| turečtina[52][53] | kÓl | [kʰo̞ɫ] | 'paže' | Vidět Turecká fonologie | |
| Zapotec | Tilquiapan[54] | dÓ | [dělat] | ‚kukuřičný střapec ' | |
Poznámky
- ^ A b Wissing (2016), část „Zaoblená střední vysoká zadní samohláska / ɔ /".
- ^ Abdoh (2010:84)
- ^ A b Ternes (1992), str. 433.
- ^ Lee & Zee (2003), str. 110.
- ^ A b Chen & Gussenhoven (2015), str. 328.
- ^ A b Dankovičová (1999), str. 72.
- ^ Šimáčková, Podlipský & Chládková (2012), str. 228–230.
- ^ A b Grønnum (1998), str. 100.
- ^ A b Basbøll (2005), str. 47.
- ^ A b Collins & Mees (2003), str. 132.
- ^ Peters (2010), str. 241.
- ^ Lass (2002), str. 116.
- ^ A b Warren & Bauer (2004), str. 617.
- ^ Watson (2007), str. 357.
- ^ A b Collins & Mees (1990), str. 95.
- ^ A b Wells (1982), str. 487.
- ^ Roca & Johnson (1999), str. 180.
- ^ Peterson (2000), citováno v Árnason (2011:76)
- ^ Iivonen & Harnud (2005), str. 60, 66.
- ^ Suomi, Toivanen & Ylitalo (2008), str. 21.
- ^ Collins & Mees (2013), str. 226.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 64.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34, 64.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 65.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34, 65.
- ^ Arvaniti (2007), str. 28.
- ^ Trudgill (2009), str. 81.
- ^ Laufer (1999), str. 98.
- ^ Urua (2004), str. 106.
- ^ Brodersen (2011).
- ^ Árnason (2011), str. 57–60.
- ^ A b Fortescue (1990), str. 317.
- ^ A b Bertinetto & Loporcaro (2005), s. 137–138.
- ^ A b Bertinetto & Loporcaro (2005), str. 137.
- ^ Okada (1999), str. 117.
- ^ Lee (1999), str. 121.
- ^ A b Peters (2006), str. 119.
- ^ Vanvik (1979), s. 13, 17.
- ^ Kvifte & Gude-Husken (2005), str. 4.
- ^ Kristoffersen (2000), s. 16–17.
- ^ Sarlin (2014), str. 18.
- ^ A b Jones & Ward (1969), str. 56.
- ^ Kordić (2006), str. 4.
- ^ Landau a kol. (1999), str. 67.
- ^ A b Valenzuela, Márquez Pinedo a Maddieson (2001), str. 282.
- ^ Pavlík (2004), str. 94–95.
- ^ Hanulíková & Hamann (2010), str. 375.
- ^ A b Tatjana Srebot-Rejec. „O systému samohlásek v dnešní slovinštině“ (PDF).
- ^ Šuštaršič, Komar & Petek (1999), str. 138.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 256.
- ^ Tench (2007), str. 230.
- ^ Zimmer & Orgun (1999), str. 155.
- ^ Göksel & Kerslake (2005), str. 11.
- ^ Merrill (2008), str. 109.
Reference
- Abdoh, Eman Mohammed (2010), Studie fonologické struktury a reprezentace prvních slov v arabštině (PDF)
- Árnason, Kristján (2011), Fonologie islandštiny a faerštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-922931-4
- Arvaniti, Amalia (2007), „Greek Phonetics: The State of the Art“ (PDF), Journal of Greek Linguistics, 8: 97–208, CiteSeerX 10.1.1.692.1365, doi:10.1075 / jgl.8.08arv, archivovány z originál (PDF) dne 11. 12. 2013
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 978-0-203-97876-4
- Bertinetto, Marco; Loporcaro, Michele (2005), „Zvukový vzor standardní italštiny ve srovnání s odrůdami, kterými se mluví ve Florencii, Miláně a Římě“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 131–151, doi:10.1017 / S0025100305002148
- Brodersen, Randi Benedikte (2011). „Islændinges udtale af dansk“. Sprogmuseet (v dánštině). Archivovány od originál dne 2019-02-15. Citováno 2018-03-15.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Chen, Yiya; Gussenhoven, Carlos (2015), „Čínská Šanghaj“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 321–327, doi:10.1017 / S0025100315000043
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (1990), "Fonetika angličtiny v Cardiffu" v Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 87–103, ISBN 978-1-85359-032-0
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 978-9004103405
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN 978-0-415-50650-2
- Dankovičová, Jana (1999), „česká“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 70–74, ISBN 978-0-521-65236-0
- Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04067-4
- Fortescue, Michael (1990), „Základní struktury a procesy v západním Grónsku“ (PDF), Collins, Dirmid R. F. (ed.), Arktické jazyky: Probuzení, Paříž: UNESCO, s. 309–332, ISBN 978-92-3-102661-4
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
- Hanulíková, Adriana; Hamann, Silke (2010), "Slovák" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (3): 373–378, doi:10.1017 / S0025100310000162
- Iivonen, Antti; Harnud, Huhe (2005), „Akustické srovnání systémů monophthong ve finštině, mongolštině a Udmurtu“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (1): 59–71, doi:10.1017 / S002510030500191X
- Jones, Daniel; Ward, Dennis (1969), Fonetika ruštiny, Cambridge University Press
- Kordić, Snježana (2006), Srbochorvatština, Jazyky světa / Materiály; 148, Mnichov a Newcastle: Lincom Europa, ISBN 978-3-89586-161-1
- Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823765-5
- Kvifte, Bjørn; Gude-Husken, Verena (2005) [poprvé publikováno 1997], Praktische Grammatik der norwegischen Sprache (3. vyd.), Gottfried Egert Verlag, ISBN 978-3-926972-54-5
- Ladefoged, Petere; Johnson, Keith (2010), Kurz fonetiky (6. vydání), Boston, Massachusetts: Wadsworth Publishing, ISBN 978-1-4282-3126-9
- Landau, Ernestina; Lončarića, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 978-0-521-65236-0
- Lass, Roger (2002), „South African English“, v Mesthrie, Rajend (ed.), Jazyk v Jižní Africe, Cambridge University Press, ISBN 9780521791052
- Laufer, Asher (1999), „hebrejsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, str. 96–99
- Lee, Hyun Bok (1999), „korejština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, Cambridge University Press, s. 120–122, ISBN 978-0-521-63751-0
- Lee, Wai-Sum; Zee, Eric (2003), „standardní čínština (Peking)“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 109–112, doi:10.1017 / S0025100303001208
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Pavlík, Radoslav (2004), „Slovenský hlásky a mezinárodní fonetická abeceda“ (PDF), Jazykovedný časopis, 55: 87–109
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Peters, Jörg (2010), „Vlámsko-brabantský dialekt Orsmaal – Gussenhoven“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 239–246, doi:10.1017 / S0025100310000083
- Peterson, Hjalmar P. (2000), "Mátingar af sjálvljóðum í føruyskum", Málting, 28: 37–43
- Roca, Iggy; Johnson, Wyn (1999), Kurz fonologie, Blackwell Publishing
- Sarlin, Mika (2014) [poprvé publikováno 2013], „Zvuky rumunštiny a jejich hláskování“, Rumunská gramatika (2. vyd.), Helsinki: Books on Demand GmbH, s. 16–37, ISBN 978-952-286-898-5
- Šimáčková, Šárka; Podlipský, Václav Jonáš; Chládková, Kateřina (2012), „Česky se mluví v Čechách a na Moravě (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 42 (2): 225–232, doi:10.1017 / S0025100312000102
- Suomi, Kari; Toivanen, Juhani; Ylitalo, Riikka (2008), Finská zvuková struktura - fonetika, fonologie, fonotaktika a prozódie (PDF), Studia Humaniora Ouluensia 9, Oulu University Press, ISBN 978-951-42-8984-2
- Šuštaršič, Rastislav; Komar, Smiljana; Petek, Bojan (1999), "slovinština", Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 135–139, doi:10.1017 / S0025100300004874, ISBN 978-0-521-65236-0
- Tench, Paul (2007), "Tera", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (1): 228–234, doi:10.1017 / s0025100307002952
- Ternes, Elmar (1992), „Bretonština“, v MacAulay, Donald (ed.), Keltské jazyky, Cambridge University Press, s. 371–452, ISBN 978-0-521-23127-5
- Trudgill, Peter (2009), „Systémy samohlásek řeckého dialektu, teorie disperze samohlásek a sociolingvistická typologie“, Journal of Greek Linguistics, 9 (1): 80–97, doi:10.1163 / 156658409X12500896406041
- Urua, Eno-Abasi E. (2004), "Ibibio", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 105–109, doi:10.1017 / S0025100304001550
- Valenzuela, Pilar M .; Márquez Pinedo, Luis; Maddieson, Ian (2001), "Shipibo", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 31 (2): 281–285, doi:10.1017 / S0025100301002109
- Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN 978-82-990584-0-7
- Warren, Paul; Bauer, Laurie (2004), „Maori English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, str. 614–624, ISBN 978-3-11-017532-5
- Watson, Kevin (2007), „Liverpool English“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (3): 351–360, doi:10.1017 / s0025100307003180
- Wells, John C. (1982). Akcenty angličtiny. Svazek 3: Za Britskými ostrovy (str. I – xx, 467–674). Cambridge University Press. ISBN 0-52128541-0.
- Wissing, Daan (2016). „Afrikánština fonologie - inventář segmentů“. Taalportaal. Archivováno z původního dne 15. dubna 2017. Citováno 16. dubna 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zimmer, Karl; Orgun, Orhan (1999), "Turečtina" (PDF), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 154–158, ISBN 978-0-521-65236-0
externí odkazy
- Seznam jazyků s [Ó] na PHOIBLE
- Seznam jazyků s [ɔ̝] na PHOIBLE