Neznělé postalveolární afrikáty - Voiceless postalveolar affricate - Wikipedia
| Neznělé postalveolární afrikáty | |||
|---|---|---|---|
| tʃ | |||
| t̠ʃ | |||
| Číslo IPA | 103 134 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | t͡ʃ | ||
| Unicode (hex) | U + 0074 U + 0361 U + 0283 | ||
| X-SAMPA | tS nebo t_rS | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
The neznělé palato-alveolární sykavé afrikáty nebo neznělé kopulovité postalveolární sykavé afrikáty je typ souhláskový zvuk použitý v některých mluvený jazyky. Zvuk je přepisován do Mezinárodní fonetická abeceda s ⟨t͡ʃ⟩, ⟨t͜ʃ⟩ Nebo ⟨tʃ⟩ (Dříve ligatura ⟨ʧ⟩). Alternativou běžně používanou v americké tradici je ⟨č⟩. Anglickým mluvčím je známý jako zvuk „ch“ v „čipu“.
Historicky tento zvuk pochází z bývalého neznělé velar stop / k / (jako v Angličtina kostel; také v Arabský záliv, Slovanské jazyky, Indo-íránské jazyky a Románské jazyky ), nebo a neznělé zubní zastávky / t / formou palatalizace, zejména vedle a přední samohláska (jako v angličtině Příroda; také v Amharština, portugalština, některé akcenty Egyptský, atd.).
Funkce
Vlastnosti neznělé kopulovité postalveolární afriky:
- Své způsob artikulace je sykavý afrikát, což znamená, že se vyrábí tak, že se nejprve úplně zastaví proudění vzduchu a poté se jazykem nasměruje na ostrou hranu zubů, což způsobí vysokofrekvenční turbulence.
- Své místo artikulace je palato-alveolární, tj. klenutý (částečně palatalizováno ) postalveolární, což znamená, že je kloubově spojeno s čepelí jazyk za alveolární hřeben a přední část jazyka se nahrnula („klenula“) na patro.
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Adyghe | чэmy/ čėmy |  [t͡ʃamə] (Pomoc ·informace ) | 'kráva' | Některé dialekty kontrastují labializováno a ne labializované formy. | |
| Albánec | Celur | [t͡ʃɛluɾ] | 'otevřeno' | ||
| Aleut | Atkanský dialekt | chamĝul | [t͡ʃɑmʁul] | 'umýt' | |
| Amharština | አንቺ/ anite | [ant͡ʃi] | 'vy' | ||
| arabština[1] | Centrální Palestinec | مكتبة (Normálně nepsané) / maktaba | [ˈMat͡ʃt̪abe] | 'knihovna' | Odpovídá [k] v Standardní arabština a další odrůdy. Vidět Arabská fonologie |
| irácký | چتاب/ kitaab | [t͡ʃɪˈt̪ɑːb] | 'rezervovat' | ||
| jordánský | كتاب (Normálně nepsané) / kitaab | [t͡ʃɪˈt̪aːb] | |||
| Arménský | Východní[2] | ճնճղուկč̣nč̣ġowk / chnchghowk | [t͡ʃənt͡ʃʁuk] (Pomoc ·informace ) | 'Vrabec' | |
| Asyrská neoaramejština | ܟܗܡܐܗ / cmaa | [t͡ʃmaː] | 'Kolik?' | Používá se v Urmia a Nochiya dialekty. Odpovídá [k ] v jiných odrůdy. | |
| Ázerbájdžánština | ƏkinCi | [æcint͡ʃʰi] | ‚oráč ' | ||
| bengálský | চশমা/ chôshma | [t͡ʃɔʃma] | ‚brýle ' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Bengálská fonologie | |
| Baskičtina | txalupa | [t͡ʃalupa] | 'loď' | ||
| bulharský | чучулига/ chuchuliga | [t͡ʃʊt͡ʃuˈliɡɐ] | 'skřivan' | Vidět Bulharská fonologie | |
| Střední aljašský Yup'ik | naCvod | [ˈNat͡ʃaq] | 'parka hood' | ||
| Choctaw | hakchioma | [hakt͡ʃioma] | 'tabák' | ||
| Koptský | Bohairic dialekt | ϭⲟ ϩ/ koh | [t͡ʃoh] | 'dotek' | |
| čeština | morCE | [ˈMo̞rt͡ʃɛ] | 'morče' | Vidět Česká fonologie | |
| Angličtina | Přijatá výslovnost | church | ['t͡ʃəːt͡ʃ] | 'kostel' | Mírně labializováno [tʃʷ]. Vidět Anglická fonologie |
| esperanto | Car | [t͡ʃar] | 'protože' | Vidět Fonologie esperanta | |
| Faerský | Géra | [t͡ʃeːɹa] | 'dělat' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Faerská fonologie | |
| francouzština | Standard | caoutchouc | [kaut͡ʃu] | 'guma' | Relativně vzácné; vyskytuje se většinou v výpůjční slova. Vidět Francouzská fonologie |
| Acadian | tiens | [t͡ʃɛ̃] | ‚(Já / ty) zachovat ' | Allophone / k / a / tj / před přední samohláskou. | |
| Galicijština | cheo | [ˈT͡ʃeo] | 'plný' | Galicijština-portugalština / t͡ʃ / je konzervován v galicijštině a sloučen s /ʃ / ve většině portugalských dialektů. Vidět Galicijská fonologie | |
| Gruzínský[3] | ჩიხი/ ch'ikhi | [t͡ʃixi] | 'slepá ulička' | ||
| Němec | Standard[4] | Tschinelle | [t͡ʃʷiˈnɛlə] | 'činel' | Laminal nebo apico-laminal a silně labialized.[4] Vidět Standardní německá fonologie |
| řecký | Kypřan | τζ̌αι/ chai | [t͡ʃe̞] | 'a' | Kontrastuje s / t͡ʃʰː / a přednastavený [d͡ʒ]. |
| hebrejština | תשובה/ čuva | [t͡ʃuˈva] | 'Odpovědět' | Vidět Moderní hebrejská fonologie | |
| hindustánský | .ाय/چائے/ chaay | [t͡ʃɑːj] | 'čaj' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Hindustani fonologie | |
| Haitská kreolština | match | [mat͡ʃ] | 'sportovní zápas' | ||
| maďarský | gyümölcslé | [ˈɟymølt͡ʃleː] | 'džus' | Vidět Maďarská fonologie | |
| italština[5] | ciao | [ˈT͡ʃaːo] | 'Ahoj' | Vidět Italská fonologie | |
| K'iche | K'ichE' | [kʼiˈt͡ʃeʔ] | „K'iche'' | Kontrastuje s ejective formulář | |
| Kabardian | чэнж/ čėnž | [t͡ʃanʒ] (Pomoc ·informace ) | 'mělký' | ||
| Kašubian[6] | czësto | [tʃ əstɔ] | |||
| korejština | 미쳤다 /michyeotda | [mit͡ʃʰjʌt̚t˭ɐ] | 'šílený' | ||
| kurdština | hirç | [hɪɾt͡ʃ] | 'medvěd' | ||
| Makedonština | чека | [t͡ʃɛka] | 'Počkejte' | Vidět Makedonská fonologie | |
| Malajština | CuCi | [t͡ʃut͡ʃi] | 'umýt' | ||
| maltština | blC | [blit͡ʃ] | 'bělidlo' | ||
| manský | çhiarn | [ˈTʃaːrn] | 'pán' | ||
| Maráthština | च.ा/ cahā | [t͡ʃəhɑː] | 'čaj' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Maráthština fonologie | |
| mongolský | Khalkha dialekt | наргиж / nargij | [Arnargit͡ʃ] | 'smích' | |
| Nahuatl | āyōtōchtli | [aːjoːˈtoːt͡ʃt͡ɬi] | 'pásovec' | ||
| Norština | Některé dialekty | kjøkken | [t͡ʃøkːen] | 'kuchyně' | Vidět Norská fonologie |
| Nunggubuyu[7] | jaro | [t͡ʃaɾo] | 'jehla' | ||
| Occitan | chvidíš | [ˈT͡ʃyk] | 'džus' | Vidět Occitan fonologie | |
| Odia | ଚକ/ caka | [t͡ʃɔkɔ] | 'kolo' | Kontrastuje s aspirovanou formou. | |
| Peršan | .وب/tloušť | [t͡ʃʰuːb] | 'dřevo' | Vidět Perská fonologie | |
| polština | Gmina Istebna | ciemny | [ˈT͡ʃɛmn̪ɘ] | 'temný' | / ʈ͡ʂ / a / t͡ɕ / sloučit do [t͡ʃ] v těchto dialektech. Ve standardní polštině, / t͡ʃ / se běžně používá k přepisu toho, co je vlastně laminal neznělé retroflexové afrikáty. |
| Lubawa dialekt[8] | |||||
| Malborkský dialekt[8] | |||||
| Ostróda dialekt[8] | |||||
| Warmia dialekt[8] | |||||
| portugalština | Většina severní a některé centrální portugalské dialekty | chamar | [t͡ʃɐˈmaɾ] | 'volat' | Archaická realizace etymologického ⟨ch⟩. Jeho použití se snižuje vlivem standardního jazyka a je nahrazeno [ʃ ]. |
| Většina brazilský dialekty[9] | přítomnýtE | [pɾe̞ˈzẽ̞t͡ʃi] | 'současnost, dárek' | Allophone z /t / před / i, ĩ / (včetně případů, kdy [i, ĩ, j] se ve skutečnosti nevyrábí) a další instance [i] (např. epentéza ), jinak hraniční zvuk. Vidět Portugalská fonologie | |
| Většina dialektů | tchau | [ˈT͡ʃaw] | 'sbohem' | Ve standardní evropské portugalštině se vyskytuje pouze v posledních výpůjčkách. | |
| Pandžábský | ਚੌਲ/ .ول/ caula | [t͡ʃɔːl] | 'rýže' | ||
| Kečuánština | chunka | [t͡ʃʊŋka] | 'deset' | ||
| rumunština | Cehm | [ˈT͡ʃe̞r] | 'nebe' | Vidět Rumunská fonologie | |
| Rotuman[10] | joni | [ˈT͡ʃɔni] | 'utéct' | ||
| Skotská gaelština | slàintE | [ˈSl̪ˠaːnʲt͡ʃə] | 'zdraví' | Pouze jižní dialekty; standardní výslovnost je [tʲ]. Vidět Skotská gaelština fonologie | |
| Srbochorvatština | Některé reproduktory | Cokoláda чоколада | [t͡ʃo̞ko̞ˈɫǎ̠ːd̪a̠] | 'čokoláda' | U odrůd, které se nerozlišují / ʈ͡ʂ / z / t͡ɕ /. |
| Slezské | Gmina Istebna[11] | szpańelsko | [t̠ʃpaɲɛskɔ] | 'španělština' | Tyto dialekty se spojují / ʈ͡ʂ / a / t͡ɕ / do [t͡ʃ]. |
| Jablunkov[11] | szpańelsko | [t̠ʃpaɲɛlskɔ] | |||
| španělština[12] | chčokoláda | [t͡ʃo̞ko̞ˈlät̪e̞] (Pomoc ·informace ) | 'čokoláda' | Vidět Španělská fonologie | |
| Svahilština | jichÓ | [ʄit͡ʃo] | 'oko' | ||
| švédský | Finsko | tjugo | [t͡ʃʉːɡʉ] | 'dvacet' | Vidět Švédská fonologie |
| Některé venkovské švédské dialekty | kärlek | [t͡ʃæːɭeːk] | 'milovat' | ||
| Tlingit | jinkaat | [ˈT͡ʃiŋkʰaːtʰ] | 'deset' | ||
| turečtina | COK | [t͡ʃok] | 'velmi' | Vidět Turecká fonologie | |
| Tyap | Cv | [t͡ʃad] | 'milovat' | ||
| Ubykh | Çəbƹəja/ çabjaya | [t͡ʃəbʒəja] | 'pepř' | Vidět Ubykh fonologie | |
| ukrajinština[13] | чотири/ chotyry | [t͡ʃo̞ˈtɪrɪ] | ‚čtyři ' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
| Uzbek | cho'l | [t͡ʃɵl] | 'poušť' | ||
| Zapotec | Tilquiapan[14] | chznovu | [t͡ʃanɘ] | ||
Mandarinská čínština, ruština, japonský, korejština, mongolský, polština, Katalánština, a Thai mít neznělé alveolo-palatální afrikáty / t͡ɕ /; toto je technicky postalveolární, ale jeho použití je méně přesné / t͡ʃ /.
Neznělé postalveolární nesourodé afrikáty
| Neznělé postalveolární nesourodé afrikáty | |
|---|---|
| t̠ɹ̠̠ɹ̠˔ | |
| tɹ̝ɹ̝˗ | |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc |
Funkce
- Své způsob artikulace je afrikát, což znamená, že se vyrábí tak, že se nejprve úplně zastaví proudění vzduchu a poté se v místě artikulace nechá proudit zúženým kanálem, což způsobí turbulenci.
- Své místo artikulace je postalveolární, což znamená, že je kloubově spojen buď s hrotem nebo ostřím jazyka za alveolárním hřebenem.
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Angličtina | Australan[15] | tree | [t̠ɹ̠̊˔ʷɪi̯] | 'strom' | Fonetická realizace zdůrazněné posloupnosti slabik-počáteční sekvence / tr /.[15][16][17][18] V Obecná americká a přijatá výslovnost je méně častá alternativa alveolární [tɹ̝̊ ].[16] Vidět Australská anglická fonologie a Anglická fonologie |
| Obecný Američan[16][17] | |||||
| Přijatá výslovnost[16][17] | |||||
| Port Talbot[18] | [t̠ɹ̠̊˔iː] | ||||
Poznámky
- ^ Watson (2002:17)
- ^ Dum-Tragut (2009:13)
- ^ Shosted & Chikovani (2006:255)
- ^ A b Mangold (2005:51–52)
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004:117)
- ^ Jerzy Treder. „Fonetyka i fonologia“. Archivovány od originál dne 04.03.2016. Citováno 2015-11-16.
- ^ Ladefoged (2005:158)
- ^ A b C d Dubisz, Karaś & Kolis (1995:62)
- ^ Barbosa & Albano (2004:228)
- ^ Blevins (1994:492)
- ^ A b Dąbrowska (2004:?)
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003:255)
- ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
- ^ Merrill (2008:108)
- ^ A b Cox & Fletcher (2017), str. 144.
- ^ A b C d Gimson (2014), s. 177, 186–188, 192.
- ^ A b C Wells (2008).
- ^ A b Connolly (1990), str. 121.
Reference
- Barbosa, Plínio A .; Albano, Eleonora C. (2004), „brazilská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 227–232, doi:10.1017 / S0025100304001756
- Blevins, Juliette (1994), „The Bimoraic Foot in Rotuman Phonology and Morphology“, Oceánská lingvistika, 33 (2): 491–516, doi:10.2307/3623138, JSTOR 3623138
- Connolly, John H. (1990), „Port Talbot English“, Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 121–129, ISBN 1-85359-032-0
- Cox, Felicity; Fletcher, Janet (2017) [první vydání 2012], Výslovnost a přepis australské angličtiny (2. vyd.), Cambridge University Press, ISBN 978-1-316-63926-9
- Dąbrowska, Anna (2004), Język polski, Vratislav: wydawnictwo Dolnośląskie, ISBN 83-7384-063-X
- Dubisz, Stanisław; Karaś, Halina; Kolis, Nijola (1995), Dialekty i gwary polskie, Varšava: Wiedza Powszechna, ISBN 83-2140989-X
- Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN 9783929075083
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Gimson, Alfred Charles (2014), Cruttenden, Alan (ed.), Gimsonova výslovnost angličtiny (8. vydání), Routledge, ISBN 9781444183092
- Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (Druhé vydání), Blackwell
- Mangold, max (2005) [poprvé publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (6. vydání), Mannheim: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04066-7
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „Kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Watson, Janet (2002), Fonologie a morfologie arabštiny, New York: Oxford University Press
- Wells, John C. (2008), Slovník výslovnosti Longman (3. vyd.), Longman, ISBN 9781405881180
externí odkazy
- Seznam jazyků s [t̠ʃ] na PHOIBLE
