Jazyk mazahua - Mazahua language - Wikipedia

Mazahua
	Jñatjo (mmc); Jñatrjo (maz)
Kraj	Mexiko: Stát Mexiko, Toluca
Etnický původ	Mazahua
Rodilí mluvčí	140 000 (sčítání lidu 2010)
Jazyková rodina	Oto-Manguean Oto-Pamean Otomian Mazahua; ; ;
Oficiální status
Regulováno	Secretaría de Educación Pública
Kódy jazyků
ISO 639-3	Buď:; mmc - Toluca Mazahua; maz - Střední Mazahua
Glottolog	maza1293
	Rozsah jazyka Mazahua v Mexiku
	Jazyk Mazahua, číslo 4 (tmavší modrá), severozápad
	Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

The Jazyk mazahua (Střední Mazahua: Jñatrjo) je Oto-pameanský jazyk mluvený centrálně státy mexické etnickou skupinou, která je obecně známá jako Mazahua ale říká si Hñatho. Je to Mesoamerican jazyk a má mnoho rysů Mezoamerická jazyková oblast. V roce 2003 byla spolu s přibližně 62 dalšími domorodými jazyky uznána a zákonný zákon z Mexiko (Obecný zákon o jazykových právech domorodého obyvatelstva )^[3] jako úřední jazyk v Federální okruh a další správní rozdělení, ve kterých se mluví, a za stejných podmínek jako španělština. Největší koncentrace mazahua se nachází v obci San Felipe del Progreso, Stát México, blízko Toluca.

Nejbližší příbuzní jazyka mazahua jsou Otomi, Matlatzinca, a Ocuilteco / Tlahuica jazyky, které spolu s Mazahuou tvoří otomskou podskupinu oto-pamejské větve Oto-Manguean jazyková rodina.

Mazahua je a tonální jazyk a rozlišuje vysoké, nízké a klesající tóny na všech slabikách kromě konečné slabiky slova, jehož napětí je předvídatelné.

Nejvýraznějším rysem Mazahua je její neobvykle velká velikost foném inventář, kolem šedesáti fonémů nebo dvojnásobek počtu v Angličtina. Existuje osm samohláskových fonémů, sedm kontrastních nosní samohlásky a až čtyřicet pět souhlásek.

Mezi nimi jsou ejektivy, imploziva a kontrastní neznělý sonoranty. Spolu s Sindhi a Tukang Besi „Mazahua je vzácný případ jazyka se skutečnými implosivy, který je daleko od regionů, kde se s implosivy běžně setkáváme. Je to také jeden z mála jazyků s ejektivními frikativy.^[4]

Programování v jazyce mazahua nese CDI rozhlasová stanice XETUMI-AM, vysílající z Tuxpan, Michoacán.

Fonologie

Souhlásky

		Bilabiální	Alveolární	Palatal	Velární		Glottal
		Bilabiální	Alveolární	Palatal	prostý	laboratoř.	Glottal
Nosní	glott.	m̰	n̰	ɲ̰
	neznělý	m̥	n̥	ɲ̥
	prostý	m	n	ɲ
Plosive	implozivní	ɓ	ɗ
	ejective		tʼ		kʼ	kʼʷ
	sání	pʰ	tʰ		kʰ	kʷʰ
	tenuis	p	t		k	kʷ	ʔ
	vyjádřený				ɡ	ɡʷ
Složitý	ejective		tsʼ	tʃʼ
	sání		tsʰ	tʃʰ
	tenuis		ts	tʃ
Frikativní	ejective		sʼ
	sání		sʰ
	tenuis		s	ʃ			h
	vyjádřený		z	ʒ
Přibližně	glott.			j̰		w̰
	neznělý			j̊		w̥
	prostý		l	j		w
Trylek			r

Ústní samohlásky

	Přední	Zadní
Zavřít	i	u
Zblízka	E	Ó
Střední	ə
Open-mid	ɛ	ɔ
Otevřeno	A

Nosní samohlásky

	Přední	Zadní
Zavřít	ĩ	ũ
Zblízka	E	Ó
Open-mid	ɛ̃	ɔ̃
Otevřeno	A

Pravopis

Pravopis je založen na Španělská abeceda, s dalšími pravidly, která zohledňují rozsáhlý fonetický soupis Mazahua:

Diagonální přeškrtnutí označuje a redukovaná samohláska (tato písmena byla přidána do Unicode v roce 2016)^[5]
Podtržení označuje a nosní samohláska^[6]
Apostrof označuje vyhazovací souhláska nebo glotální souhláska
Dopis j poté, co souhláska označuje aspirovaná souhláska
Dopis u poté, co souhláska naznačuje labializace^[7]

Grapheme	Foném
A	[A ]
ⱥ	[ə ]
A	[A ]
b	[ɓ ]
C	[k ]
C'	[kʼ ]
cj	[kʰ ]
cu	[kʷ ]
c'u	[kʼʷ ]
cju	[kʷʰ ]
ch	[tʃ ]
ch '	[tʃʼ ]
chj	[tʃʰ ]
d	[ɗ ]
dy	[dz ]
E	[E ]
ɇ	[ɛ ]
E	[ɛ̃ ]/[E ]
G	[ɡ ]
gu	[ɡʷ ]
hu	[w ]
'hu	[w̰ ]
i	[i ]
ɨ	[ĩ ]
j	[j ]/[h ]
j '	[j̰ ]
jm	[m̥ ]
jn	[n̥ ]
jñ	[ɲ̥ ]
ju	[w̥ ]
jy	[j̊ ]
l	[l ]
m	[m ]
m '	[m̰ ]
n	[n ]
n '	[n̰ ]
-	[ɲ ]
-	[ɲ̰ ]
Ó	[Ó ]
Ó	[ɔ ]
Ó	[Ó ]/[ɔ̃ ]
p	[p ]
pj	[pʰ ]
r	[r ]
s	[s ]
s '	[sʼ ]
sj	[sʰ ]
t	[t ]
t '	[tʼ ]
tj	[tʰ ]
ts	[ts ]
ts '	[tsʼ ]
tsj	[tsʰ ]
u	[u ]
ꞹ	[ɨ ]
u	[ũ ]
X	[ʃ ]
z	[z ]
zh	[ʒ ]
'	[ʔ ]

Ukázkový text:Texe yo nte̱'e̱ chjetrjoji, angezeji ximi xo'oji ñeje k'inchiji, nesta ra ngara na jo'o k'o dyaja e nte̱'e̱.(Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by jednat vůči sobě navzájem v duchu bratrství.)

Reference

^ INALI (2012) México: Lenguas indígenas nacionales
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Mazahua". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ The Ley General de Derechos Lingüísticos de los Pueblos Indígenas Archivováno 2007-02-08 na Wayback Machine („Obecný zákon o jazykových právech domorodého obyvatelstva“), vyhláška zveřejněná 13. března 2003
^ Ian Maddieson (s kapitolou, kterou přispěla Sandra Ferrari Disner); Vzory zvuků; Cambridge University Press, 1984. ISBN 0-521-26536-3
^ https://unicode.org/L2/L2016/16032-latin-mazahua.pdf
^ Ferguson, Carol (19. února 2005). Boží mimik: Životopis Hazel Page. Trafford Publishing. ISBN 9781412044288 - prostřednictvím Knih Google.
^ "Mazahua jazyk, abeceda a výslovnost". www.omniglot.com.

Zdroje

Knapp Ring, Michael Herbert, Fonología del mazahua, Tesis de licenciatura, ENAH, México, 1996
Michael Knapp, 2002 „Elementos de dialectología Mazahua“ In Del Cora Al Maya Yucateco: Estudios Linguisticos Sobre Algunas Lenguas Indigenas Mexicanas Paulette Levy (vyd.), Universidad Nacional Autonoma De Mexico

[INALI-1] INALI (2012) México: Lenguas indígenas nacionales

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Mazahua". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[3] The Ley General de Derechos Lingüísticos de los Pueblos Indígenas Archivováno 2007-02-08 na Wayback Machine („Obecný zákon o jazykových právech domorodého obyvatelstva“), vyhláška zveřejněná 13. března 2003

[4] Ian Maddieson (s kapitolou, kterou přispěla Sandra Ferrari Disner); Vzory zvuků; Cambridge University Press, 1984. ISBN 0-521-26536-3

[5] ttps://unicode.org/L2/L2016/16032-latin-mazahua.pdf

[6] Ferguson, Carol (19. února 2005). Boží mimik: Životopis Hazel Page. Trafford Publishing. ISBN 9781412044288 - prostřednictvím Knih Google.

[7] "Mazahua jazyk, abeceda a výslovnost". www.omniglot.com.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Mazahua
Jñatjo (mmc) Jñatrjo (maz)
Kraj	Mexiko: Stát Mexiko, Toluca
Etnický původ	Mazahua
Rodilí mluvčí	140 000 (sčítání lidu 2010)^[1]
Jazyková rodina	Oto-Manguean Oto-Pamean Otomian Mazahua
Oficiální status
Regulováno	Secretaría de Educación Pública
Kódy jazyků
ISO 639-3	Buď: `mmc` - Toluca Mazahua `maz` - Střední Mazahua
Glottolog	`maza1293`^[2]
Rozsah jazyka Mazahua v Mexiku
Jazyk Mazahua, číslo 4 (tmavší modrá), severozápad
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.