Salinan jazyk - Salinan language
| Salinan | |
|---|---|
| Rodilý k | Spojené státy |
| Kraj | centrální pobřeží Kalifornie |
| Etnický původ | Salinan lidé |
| Vyhynulý | 1958 |
Hokan ?
| |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | sln |
| Glottolog | sali1253[1] |
 | |
Salinan byl původním jazykem Salinan lidé centrálního pobřeží Kalifornie. Vyhynul od smrti posledního řečníka v roce 1958.
Vyprávění v Salinan zaznamenané v roce 1910
Jazyk je do určité míry doložen v koloniálních zdrojích, jako je Sitjar (1860), ale hlavní publikovaná dokumentace je Zedník (1918). Hlavní moderní gramatická studie založená na Masonových datech a polních poznámkách z John Peabody Harrington a William H. Jacobsen Turner (1987), který také obsahuje kompletní bibliografii primárních zdrojů a diskusi o jejich pravopisu.
Rozeznávají se dva dialekty, Antoniaño a Migueleñospojené s misemi v San Antoniu a San Miguel. Antoniaño je „někdy také nazýván Sextapay, spojený s Oblast františkánů Mise San Antonio de Padua v Monterey County. “[2] Možná tam byla třetí, Playano dialekt, jak naznačuje zmínka o takovém dělení lidí, ale není o nich známo nic lingvisticky.
Salinan může být součástí Hokan rodina. Edward Sapir zahrnoval to do podčeledi Hokana spolu s Chumash a Seri.[3] Tato hypotetická klasifikace (která má mnoho skeptiků) si našla cestu do několika encyklopedií a prezentací jazykových rodin, než byly předloženy důkazy podporující tuto podrodinu, ale je v současné době poměrně dobře zavedená.[4][5]
Salinan slovník ze záznamu z roku 1910
Fonologie
Grafy souhlásek a samohlásek v jazyce Salinan:
Souhlásky
| Bilabiální | Zubní | Alveolární | Pošta- alveolární | Palatal | Velární | Glottal | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | neznělý | p | t̪ | t̠ | k | ʔ | ||
| ejective | pʼ | t̪ʼ | t̠ʼ | kʼ | ||||
| vyjádřený | b | d | ɡ | |||||
| Frikativní | s | ʃ | X | h | ||||
| Složitý | neznělý | ts | tʃ | |||||
| ejective | tsʼ | tʃʼ | ||||||
| Nosní | prostý | m | n | |||||
| glottalized | .M | .N | ||||||
| Postranní | vyjádřený | l | ||||||
| glottalized | .L | |||||||
| Trylek | r | |||||||
| Přibližně | prostý | w | j | |||||
| glottalized | .W | ˀj | ||||||
Vyjádřené plosivy / b d ɡ / pravděpodobně vznikly v důsledku španělského vlivu.
Samohlásky
| Přední | Zadní | |
|---|---|---|
| Zavřít | já iː | U u |
| Zblízka | e eː | o oː |
| Open-mid | ɛ | ɔ |
| Otevřeno | a aː | |
Střední samohlásky se vyskytly pravděpodobně kvůli španělskému vlivu.[6]
Slovní zásoba
Salinanská jména rostlin a zvířat od Masona (1918):[7]
Zvířata
Anglický lesk Antoniaño Migueleño množný létat čeká a · my · te´ʽ nečekejteʟ bullhead ryby kočka' Lewisův datel ca´knil cra´knil pták caˑxwe sa · xe ca · xten pozemní sova, šedá sýkorka ska'tata cko · ɑɑɑʚ prérijní sokol ck'an ck'an ' vrána ckaˑk cka · k ‘ skaˑ´k’tenat had, červ, grub ck'ot ck'ot sk’o´teʟet racek sraženina ušeň cmaiyi´k ‘ rohatá sova cukunui “ cokonoi “ skunk Cuwa´ “ cowa´ cuwa´ʽɴeʟ veverka cuˑmk’o´m ‘ camko´’m cumk’omona´neʟ malý Kachny cu'n’cun ' Ryba labuť cwa´’ɴ cwaˑn’t ještěrka swakaka´ cwaˑkek’a´ “ gopher ecece ee´cesi mužský veverka emace “ pinacate jeho ' tarantule jestřáb etskutchɑ´ten veš tik’e “ já jsem tik’eneʟ mravenec nebudu nebudu Mexický modrý pták kalep’a´n kelep’a´n malé ptáky kats’aˑne´ʟˑ modro-chocholatý jay kalau dům pěnkava kalwatcai “ k'aluatc´a’i husa jeřáb ka´lakʽ kalakʽ kalak´ne´ʟ komár kaca´p saranče kacala´ kaculo´ Lawrenceova stehlík kiope´ts ledňáček k'cu´i kitcili'tna holub pruhovaný klau´it zajíc koi “ koʟ kolane´ʟ tarantule kocai´ye horská křepelka k'aiya´k´ červené mušle kilṭau´ k'elṭ´u´ʽ pavouk la´kana šedý králík „máma Havran Los Angeles' klín' tarantule jestřáb lape´ kachna leaṭ “ pomoc už ne vosy, včely já jsem jsem rád šedozelená le´ponta Gambelův vrabec le´rporti leˑ´rpati kojot ʟk'a´ helk’a´ elk’ane´ʟ; elk’a´lekten kanadská husa loina´ t'lai malá antilopa nízko krysa ma'kiʟ mɑ´kel králičí mapa' mapa' map’tenat; map'aˑ´nel úhoř masau´hal masau´wel veverky matse´ko mats’e´ko ‘ kolibřík mɑ´ts’we´l ’ antilopa mu'i ' mu´ı̄ “ škeble naiyʚk “ kapesní gopher nakɑ´k Mladá antilopa nʚtc “ elk ac p'ae jednat, astenat Kalifornský datel pelaˑ´kˑa ’ pala · ´kɑkʼ dva hroty paṭalti kolibřík lidi rubín korunovaný střízlík pete´ts pěnkava obecná pi´ukutc zelenáč pʽu´lxoiʽ divoká kočka sam ' snam černý mravenec santʚn Shrike sapele “ jednobodový dolar sektaiˑkna páchnoucí mravenec senese neidentifikovaná ryba septa´ʟ had senkahl senk’oʟ srna sepo myš seloˑ´iʽ polykat siata´nil kaňon finch sedět soubor' červenohlavý datel sik zvíře sitaipin bič-špatná vůle skalo´ krahujec skele´le skeleˑ´le modrý jeřáb ska · ´u měkkýši sk'eˑ´’n mýval skaiya´ʼ s'kai´ya skaiyana´neʟ krysa sk'almo´k ' sk’almokʼ sk’almok’oten zeleno-okřídlený zelenomodrá slipe´pʚ křepelka kámoš ´xan včela nevím smo´ket chřestýš smeˑkoi´ smekoi´ smekoiiten ženský skunk smohel krtek kouřit kuřák “ kočka úsměv orel sai´yu snai saiyane´ʟ klokan krysa, tusa snaˑk snaʽk motýl soko´ko soko´ko skvrnitý plavá takže velmi malý mravenec sopokan jestřáb červený spe ’k ‘ spiˑk hrabající se sova spʽoko´ʼ liška sto ' sto ' Mladá veverka Sumhe netopýr stamaka´la netopýr suhao´ye černě zářící muchomůrka miláčku swīˑ´yo mužský kojot swaa´ jeřáb taˑlwa · ´x červ ta´lmui brhlík taka´la Lawrenceova stehlík ta´nukupel jeřáb klepněte na tlačítko datel tena´k mužský antilopa tepce´ sova tesik ‘ ṭeci´kʼ ticik’neʟ pelikán tē · ´u tewe´ holub tikʽmo´ʽ červ time´hai skvělý Kalifornský sup titc´k ne jezevec t'mɑ´cɑx těsnění tʽoˑ´i jezevec tʽoˑ´io mořská vydra t’sue velryba t'a´i modrá sojka ai'ai ' ṭahi blecha ·a · yiʟ ṭaiyeʟ “ tayiʟtena´x krab itaitc’aˑ'tak had ṭaˑliˑye´ “ puma ´a´’muʟ „a'muʟ „vícekrát Jelen „a“ aa''p ṭaatneʟʟ netopýr ilaapilale hrdlička ṭaˑxwe´ne ‘ ṭʽaˑxwe´n ‘ medvěd ṭaxai “ aixai “ ṭaxai´yukten želva aiawai „jo“ aiawaiiten losos ṭetiyau´ tʽetēyau ṭetiyauutén kingbird „jako“ „jako“ malá žába ˑ'iˑkolʚ´ had ṭinele´ʼ housenky, červi io'iope´ “ ještěrka horská ṭʽoiyelɘ´ ’ šedá veverka oloooloc ṭoˑlo´c ṭoolecna´neʟ vlk ṭʽo · ´xo ṭoˑxo´ʼ ṭʽoˑ´xolanel zakrslý drozd tca tca Pivovarský kos tca´la tcal datel červený tc'am ' tc’a’ᴍɪ kriket tcʼeˑl “ modrá sojka tc’ele´uʼ netopýr tc’e´mtcem jestřáb tcikʼ tc´iktcik housenka tcoana´hi ṭaau´ strakatý had ts'aike´ “ datel žlutobřichý ts'e''ʟ sova ts'ɘ'tʽenek ' pavouk ts’ope´n nesměj ts’ope´nlax rudokřídlý kos wakeno´ žába wa · ´kiṭ wa´kɑṭ “ wakiṭten; wa'kɑṭ'ṭʽa'ʟ bullbat wa'lwal ' Oregonské prapory ne watc ' bílá husa wau modrá sojka, vlajkosláva čarodějnice “ mokrá “ Martin weˑtelo´ “ datel my jsme mušle xaii´k jeřáb xalau´ “ pozemní sýkorka xane´o ještěrka xakele´ xapailʚ “ straka žlutobřichá atce'tc xatca'tc “ roadrunner, pozemní kukačka xom xo · „jsem“ křepelka ho´mlik´ sup bělohlavý xopne´l xo · pɴe´ʟ Pes xutc xutcaˑi xoste´n
Rostliny
Anglický lesk Antoniaño Migueleño množný divoký oves atʟoˑ´s kůra úžasně awuʟ “ tule aˑxo´ʟ axone “ semínko avexte´ya ayextel’i´ya pupen CAL ca´ltine Quijara de Pala ck’ua´ velký mýdlový kořen ck’alʚ´ “ jetel cpo'k’at '; cpoku'mt'a štětec cɑ´tala list ctan ' stanane´ʟ ostružiny elpo´nʚ divoká semena heˑʟka´ “ seno, tráva k'aˑṭ “ kat k'atsane´l slunečnice k'a · ´ciʟ tule k'ɑ'mta ' žalud k'a ' kɑp ' ka'te´ʟ malý mladý duby ka´pitc ‘ velký piniový oříšek kʽe kʽe kapradina vykořenit k’ēˑ´ciapowat tuňák (opuncie ) k'eso'i ' cedr keṭipui keṭipoilax vykořenit ko'iʏi meloun k'olopopo´ žárovka, divoký brambor k’ona · ´ka cacomite kotc’e´ʟ les ku´katak květ mɑkawi´ʼ mɑkewe´ makawili´ʼ druh mléka matai´’ʏi toloache moˑnoi´’ʏi vavřín mopa´kʽ břečťan mucuelit divoké hrozny o · pɪs chia pa´siʟ pɑ´siʟ post dub p’ɑ´x bílý dub na' ne atne´ʟ; p'atʽne´lat manzanita patʽax patʽa´k patʽaxtén živý dub neptej se paxa´kiʟ jírovec pʚca´ʼ vrba pʚsxe't tráva mazlíčekʟ sazenice peyexte´toʼ Mořská řasa powa'tka ovoce pamputen ovoce tenpute's mescal saxo ne alfilerillos seneste´ʟ štětec smt žalud smoʼ jetel smo´kumeʟ žalud sxau´witʽ semena nemůžu proutěný tana´st zrna tate´ malý mýdlový kořen tetai´ bezinky tetɑ´pʽkoˑʟ vykořenit tepa tepa´so dub tʽio´i žalud t’i´pi mescal tʽᴍɑ tráva tʽʚma je druh mléka tʚmaˑ´ʟ tráva na koše tʽonawɑ´ “ angrešt toipen květ mescal ṭaiya´c dřevo ·a · ´ka’aṭʽ ·a · ´kaṭa tak'ane´ʟ tabák ṭala´’ᴍ óoela pařez stromu pina´pin ṭamoina´co ovoce tata „neʽʽʽ vykořenit ṭepastéɴ džus ṭetaco ṭita´cu piniové oříšky tcʽo “ na' ṭotenʚ´l štětec ioki Barsalillo tc’e · ´lak borovice tc’o “ dřevo na potrubí tcʽo´ʟʚ chuckberries ts’eta´kiʟ páteř xa´ke žalud xo´le živý dub nemá “ žalud ha'siʟ
Bibliografie
- Campbell, Lyle (1997). Jazyky indiána: historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780195094275.
- Mason, John Alden (1918). Jazyk Salinan Indů. University of California Press. 436–. Citováno 24. srpna 2012.University of California Publications in American Archaeology and Ethnology 14.1-154.
- Sitjar, o. Buenaventura (1861) Vocabulario de la lengua de los naturales de la mission de San Antonio, Alta California. Sheaova knihovna americké lingvistiky, 7. Přetištěno v roce 1970 v New Yorku AMS Press.
- Turner, Katherine (1987). Aspekty gramatiky Salinan, nepublikované Ph.D. disertační práce. Kalifornská univerzita v Berkeley.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Salinan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ „Glosář vlastních jmen v kalifornském pravěku: etnolingvistické skupiny“. Society for California Archaeology. Citováno 26. září 2012.
- ^ Sapir, Edward. (1925) Hokanova afinita Subtiaby v Nikaragui. Americký antropolog 27: (3).402-34, (4). 491-527.
- ^ Stručná encyklopedie jazyků světa. Brown, E. K., Ogilvie, Sarah. (1. vyd.). Amsterdam, Nizozemsko: Elsevier. 2009. str.504. ISBN 9780080877754. OCLC 318247422.CS1 maint: ostatní (odkaz)
- ^ Rodné jazyky Ameriky. Sebeok, Thomas A. (Thomas Albert), 1920-2001. New York: Plenum Press. 1976. s. 440–446. ISBN 030637157X. OCLC 2388194.CS1 maint: ostatní (odkaz)
- ^ Turner, Katherine (1987). Aspekty gramatiky Salinan. 39–41.
- ^ Mason, John Alden (1918). Jazyk Salinan Indů. University of California Press. 436–. Citováno 24. srpna 2012.University of California Publications in American Archaeology and Ethnology 14.1-154.
Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v externí odkazy
- Salinan jazyk přehled na Průzkum Kalifornie a dalších indických jazyků
- Antoniaño Salinan polní nahrávky shromáždil William H. Jacobsen, Jr., mluvili Elario Quintana a Dave Mora
- „Salinan Sound nahrávky“. Centrum pro vyhledávání sbírek, Smithsonian Institution. Citováno 20. července 2012.
- Zdroje OLAC v jazyce Salinan ao něm
Kurzíva uveďte zaniklé jazyky | |||||||||||||||||||||||
| Domorodý |
| ||||||||||||||||||||||
| Nepůvodní |
| ||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||
Kategorie