Jazyk Cuicatec - Cuicatec language - Wikipedia

Cuicatec
Rodilý k	Mexiko
Kraj	Oaxaca
Etnický původ	Cuicatec
Rodilí mluvčí	13 000 (sčítání lidu 2010)
Jazyková rodina	Oto-Manguean Mixtecan Cuicatec; ;
Psací systém	latinský
Kódy jazyků
ISO 639-3	Buď:; cux - Tepeuxila; střih - Teutila
Glottolog	cuic1234
	Rozsah jazyka Cuicatec: před kontaktem (olivově zelená) a aktuální (červená)
	Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Cuicatec je Oto-Manguean jazykem, kterým se mluví Oaxaca, Mexiko. Patří k Mixtecan pobočka společně s Jazyky Mixtec a Trique jazyk.^[3] The Etnolog uvádí dva hlavní dialekty Cuicatec: Tepeuxila Cuicatec a Teutila Cuicatec. Stejně jako ostatní jazyky Oto-Manguean je Cuicatec tonální.

The Cuicatecs jsou úzce spjaty s Mixtecs. Obývají dvě města: Teutila a Tepeuxila v západní Oaxace. Podle sčítání lidu z roku 2000 jich je kolem 23 000, z nichž odhadem 65% hovoří jazykem.^[4] Název Cuicatec je Nahuatl exonym, z [ˈKʷika] 'píseň' [ˈTeka] „obyvatel místa“.^[5]

Programování v jazyce Cuicatec nese CDI rozhlasová stanice XEOJN, sídlící v San Lucas Ojitlán, Oaxaca.

Fonologie

Samohlásky

Santa Maria Papalo dialekt obsahuje šest samohlásek zvuky ústní i nosní:

	Přední	Zadní
Zavřít	já ĩ	U u
Střední	e ẽ	o õ
Střední	e ẽ	ɔ ɔ̃
Otevřeno	a ã

Souhlásky

		Bilabiální	Zubní	Palatal	Velární		Glottal
		Bilabiální	Zubní	Palatal	prostý	laboratoř.	Glottal
Plosive		str	t		k	kʷ	ʔ
Složitý				tʃ
Frikativní	neznělý		s
Frikativní	vyjádřený	β	ð		ɣ	ɣʷ
Nosní		m	n
Rhotic			ɾ, r
Přibližně			l	j		w

Allofony následujících zvuků / β ð ɣ n j t tʃ / zahrnují [b d ɡ ~ x ŋ j̈ θ ʃ].

Poznámky

^ INALI (2012) México: Lenguas indígenas nacionales
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Cuicatec". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ Návrh seskupit Mixtec, Trique a Cuicatec do jedné rodiny (žádná z nich se více netýká jedné než druhé) podal přesvědčivý důkaz Longacre (1957).
^ Webové stránky Comisión Nacional para el Desarrollo de los Pueblos Indígenas, http://www.cdi.gob.mx/index.php?id_seccion=660, zpřístupněno 28. července 2008.
^ Campbell 1997: 402)

Bibliografie

Anderson, E. Richard a Hilario Concepción R. 1983. Diccionario cuicateco: español-cuicateco, cuicateco-español. Mexico City: Instituto Lingüístico de Verano.
Bradley, David P. 1991. Předběžný syntaktický náčrt Concepción Pápalo Cuicatec. In C. Henry Bradley and Barbara E. Hollenbach (eds.), Studies in the syntax of Mixtecan languages 3, pp. 409–506. Dallas: Letní lingvistický institut a University of Texas v Arlingtonu.
Campbell, Lyle. 1997. Jazyky indiána: historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford: Oxford University Press.
Needham, Doris a Marjorie Davis. 1946. Fonologie Cuicateco. International Journal of American Linguistics 12: 139-46.
Prewett, Joanne a Omer E. 1974. Segmentální fonologie Cuicateco of Santa María Pápalo Oaxaca, Mexiko, str. 53-92

[INALI-1] INALI (2012) México: Lenguas indígenas nacionales

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Cuicatec". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[3] Návrh seskupit Mixtec, Trique a Cuicatec do jedné rodiny (žádná z nich se více netýká jedné než druhé) podal přesvědčivý důkaz Longacre (1957).

[4] Webové stránky Comisión Nacional para el Desarrollo de los Pueblos Indígenas, http://www.cdi.gob.mx/index.php?id_seccion=660, zpřístupněno 28. července 2008.

[5] Campbell 1997: 402)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]