Pakawanské jazyky - Pakawan languages
 | tento článek ne uvést žádný Zdroje. (Červen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Pakawan | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Rio Grande Údolí |
| Jazyková klasifikace | Hokan ?
|
| Pododdělení | |
| Glottolog | Žádný |
The Pakawan jazyky byly malá jazyková rodina, kterou se mluví v dnešním severním Mexiku a jižním Texasu. Všechny jazyky Pakawan jsou dnes zaniklé.
Klasifikace
Je doloženo pět jasných jazyků Pakawan: Coahuilteco, Cotoname, Comecrudo, Garza a Mamulique. První tři byly nejprve navrženy tak, aby byly ve vztahu John Wesley Powell v roce 1891 ve skupině, které se tehdy říkalo Coahuiltecan. Goddard (1979) seskupuje poslední tři do a Comecrudan s ohledem na ostatní jazykové izoláty. Současné složení a současný název „Pakawan“ má na svědomí Manaster Ramer (1996).
Termín Coahuiltecan jazyky dnes odkazuje na mírně rozšířené a méně bezpečně založené seskupení. Většina pakawanských jazyků byla někdy zahrnuta také do mnohem větších a vysoce hypotetických Hokan "skladem".
Společný slovník
Následující srovnání slov uvádí Manaster Ramer (1996):
| Coahuilteco | Comecrudo | Cotoname | Karankawa | předběžná rekonstrukce |
|---|---|---|---|---|
| axtē 'dva' | ale-kueten 'dva' | # al-, #axte 'dva' | ||
| '' | #ali 'ucho' | |||
| uxualʼ 'nebe' | apel ‚nebe, nebe, mraky ' | #apel ' 'nebe' | ||
| '' | # axə 'džus, voda' | |||
| '' | #dem 'sůl' | |||
| xāi „být uhasen, skončit ' | kai 'jíst' | #kai ‚jíst, konzumovat ' | ||
| axām 'ne' | kam 'Ne' | #kam 'ne)' | ||
| šunka 'jíst' | kam 'jíst' | hahame, xaxame 'jíst; jídlo' | #kam ‚jíst, pít ' | |
| '' | #kamkam 'tělo z vody' | |||
| xasal 'srdce' | kayasel 'srdce' | #kayasel 'srdce' | ||
| pe = kĕwek „málo (vody)“ | xuăxe „málo (vody)“ | #k (a) waka „málo (vody)“ | ||
| Kemen 'žíla' | kemma 'luk' | #keme (n) 'šlacha, žíla' | ||
| pa = kna (x) 'vysoký, velký' | kenex 'dobrý' | #kenex 'dobrý, velký' | ||
| '' | #ketekawi ‚slunce, hvězda ' | |||
| talōm 'oheň' | klewem, klewen, len | #klewem 'oheň' | ||
| '' | #knem 'prsa' | |||
| kuas | kial | #kual 'krev' | ||
| kuan 'jít' | kio; kie 'jít'; 'přijít' | # kuV- ‚jít, přijít ' | ||
| gnax, na 'muž' | xuainaxe 'muž' | # kwainaxə 'muž' | ||
| '' | kuak rákos, třtina; Šíp' | ka-u, kau 'rákos; Šíp' | #kwak 'rákos' | |
| pe = kla ‚sát ' | huäxle ‚sát ' | #kwa (x / k?) la ‚sát ' | ||
| kʼāu 'oženit se' | kuau, kwai 'ženatý' | # k'aw 'oženit se' | ||
| '' | vosk 'břicho' | kox 'břicho' | # k'wax 'břicho' | |
| tšum ‚noc, večer ' | lesum, lesom 'večer' | #lesum 'večer' | ||
| '' | #lel ‚hýždě, noha ' | |||
| '' | #lot 'paže' | |||
| '' | # makə 'dát' | |||
| masõ „vzdát se, opustit, poušť, odejdi ' | mel, pa = mesai 'spadnout' | # maɬ- 'spadnout' | ||
| māux 'ruka' | mapi 'ruka' | miapa 'křídlo' | #mapi 'ruka' | |
| pa = msol, pa = msul 'Červené' | msae 'Červené' | # msa'ol 'Červené' | ||
| el-pau 'pokleknout, potopit se nebo sednout ' | tlapka 'sedět' | # tlapkaə 'sedět' | ||
| pilʼ 'jeden' | pe-kueten 'jeden' | #pil ' 'jeden' | ||
| ānua 'měsíc' | kan 'měsíc' | # q'an 'měsíc' | ||
| '' | #sayex 'chtít' | |||
| sel 'sláma' | suau „tráva, tabák; kouřit' | #sel 'tráva' | ||
| pa = kahuai, -kawai „psát, malovat; papír' | rozmrazit ‚malované (na těle, tváři) ' | #tkawai 'malovat' | ||
| tʼāhaka, tʼāxakan 'co' | tete „jak, co, proč“ | * sýkorka 'co' | # t'ete- 'co' | |
| tʼil 'den' | al 'slunce' | Ó 'slunce' | # t'al 'slunce' | |
| xop 'daleko, vzdálený' | huanpa, xuanpa 'daleko' | #xwanpa 'daleko' | ||
| '' | # ya'ex 'nos' | |||
| yēwal ‚okouzlit ' | yamel, yamis 'ďábel' | # yameɬ 'zlý duch' | ||
| na- ‚můj, já ' | na ‚Já ' | na ‚Já ' | ||
| mai '2PS předmět prefix' | emnã „vy (sg.)“ | *muži „vy (sg.)“ | ||
| pamawau | '' | |||
| la-ak 'husa' | krak 'husa' | |||
| kol 'jeřáb' | karakor 'jeřáb' | |||
| ketuau 'Pes' | kowá-u 'Pes' | |||
| kiextuén 'králičí' | kiáx̣nem 'králičí' | |||
| pa = kwessom 'sirotek' | kuwosam „malý, malý; chlapec, dívka ' | |||
| malāux ‚mužské pohlavní orgány ' | melkuai ‚ženské pohlavní orgány ' | |||
| xūm 'zemřít' | kamau 'zabít' | |||
| tzin ‚Já ' | yen ‚Já ' | |||
| tzōtz 'hruď' | ano knem ‚ošetřovat ' | |||
| * tšei 'slyšet' | vy 'slyšet' | |||
| dokud 'posterior, anus' | alel; (al) el 'noha'; 'hýždě, zadní strana, spodní část ' | |||
| tám ‚ženská prsa ' | dom 'prsa' | |||
| mās ‚dívat se, pozorovat ' | max, ma, mahe 'vidět' | |||
| kuāx (ai) 'trpět' | kayau ‚bolet, bolet ' | |||
| '' | '' |
Následující zvukové změny a korespondence je třeba poznamenat:
- Vokalizace slovního finále * l v Cotoname: 'slunce', 'sláma', červená '
- Lenition * p to / xw / in Coahuilteco mezi samohláskami: #apel ', #mapi
- Synkopa
- Apokoskop finále E (možná / ə /) v Comecrudo: 'man', 'low [water]', 'to knele'.
- / k /, / kw / v jiných jazycích odpovídá / x /, / xw / v názvu Cotoname, když před / a / ('man', 'low [water]', 'to eat', 'to suck', ' to write '), stejně jako v Coahuilteco, když před jakoukoli nízkou samohláskou (__examples).
- / kiV / v Comecrudo odpovídá / kuV / v Coahuilteco: 'krev', 'jít'
- s ~ l (Možná naznačuje boční fricative / ɬ /) v Comecrudo odpovídá s v Coahuilteco: Comecrudo „krev“, „ďábel“, „padnout“.
- Počáteční y v Comecrudo odpovídá / ts / v Coahuilteco: Já, hruď, slyšet
Literatura
- Manaster Ramer, Alexis. 1996. Sapirovy klasifikace: Coahuiltecan. Antropologická lingvistika 38/1, 1–38.
- Sapir, Edward. 1920. Jazyky Hokan a Coahuiltecan. International Journal of American Linguistics, 1 (4), 280-290.
- Swanton, John R. (1915). Jazyková poloha kmenů jižního Texasu a severovýchodního Mexika. Americký antropolog, 17, 17–40.