Jazyky v Perském zálivu - Gulf languages
| Záliv | |
|---|---|
| (hypotetický) | |
| Zeměpisný rozdělení | Gulf Coast, USA |
| Jazyková klasifikace | Navrhovaná jazyková rodina |
| Pododdělení | |
| Glottolog | Žádný |
The Jazyky v Perském zálivu jsou navrhovanou rodinou domorodců severní Amerika jazyky složené z Muskogejské jazyky, spolu se čtyřmi jazykové izoláty: Natchez, Tunica, Atakapa, a možná) Chitimacha.
Historie návrhu
Gulf byl navržen jako jazyková rodina Mary Haas (Haas 1951,[1] 1952[2]), ale rodina nebyla důsledně stanovena srovnávací metodou. Historičtí lingvisté jako např Lyle Campbell (Campbell a Mithun 1979,[3] Campbell 1997[4]) uvádí vztah jako neprokázaný, ačkoli řada muskogejských vědců věří, že Muskogean je přinejmenším příbuzný Natchezovi (Campbell 1997: 305).
Hypotézu v Perském zálivu však zvažuje řada odborníků Muskogejské jazyky, včetně Mary Haas a Pamela Munro. Munro (1995) považoval hypotézu jazykové rodiny v Perském zálivu za slibnou; Haas si myslel, že nejbližším jazykem Muskogeanu bude Natchez, následovaný Tunikou, Atakapou a poněkud pochybně Chitimachou.[5] Při hodnocení hypotézy je obtížné nedostatek dostupných údajů. Většina údajů o Chitimachovi a Natchezovi je stále nepublikována a uchovávána v archivech.
Haas (1958) dále navrhl, aby jazyky v Perském zálivu byly spojeny s Algonquian jazyky.[6]
Lexikální srovnání
Lexikální srovnání podle Kimballa (1994) ukazující plošnou podobnost mezi jazyky „Zálivu“:[7]:35–38
lesk Proto-Muskogean Tunica sourozenec opačného pohlaví * xaya -áhaya 'švagrová' chtít * kʷanna -váno velká volavka popelavá * watola wátoru-hki 'jeřáb černý ' ovoce; přinést ovoce * aθi Luélu vrba osí (Koasati ) ʔx̌ša
lesk Tunica Natchez držet se čáhka cak- kapat čólu col- kukuřice háhka haku doušek kɔra kolkol- dát do úst káhpu ahoj-kap kuře kápaši kapaꞏht (i) divoká husa lálahki láꞏlak prdět píhču pic- zářit réma leM- chrápat róhku loꞏk- sassafras rɔwasi waꞏ vysmrkat šímu šiꞏM- foukat (vítr) wíhu * wiꞏW- divoký brambor ʔɔška ʔac kašlat ʔúhu ʔohoꞏ- jako, připomínající -nahku -neke střeva -yóni ʔuꞏnuh
lesk Tunica Chitimacha muž / muži ší ʔasi / ʔayš ucho -ála-wɛča waʔaš ledňáček čárina čana cypřiš háhku ʔak-šuš zemřít lúpi nuꞏp- válka náka nakš
lesk Tunica Atakapa Černá méli já zavolat wáli ubývat
lesk Natchez Proto-Muskogean koupit ciꞏp-hakiʔiš * čoʔpa borovice plk * čolyi squash coꞏY * tahayo liška / štěkat nebo řvát jako liška kaWkup * kaxʷ-ka šest lahanaW * xana-li okoun / Ryba šaꞏš (i) * θaθi-xo manželka ʔaꞏL * xalki zub ʔeNt * innoti deset ʔoꞏko * poko-li nic než -aꞏnah (Koasati ) -nánna ergativní / nominativní -C - * t absolutivum / akuzativ -n - * n
lesk Natchez Chitimacha voda / kapalina kuN kuꞏ sto puꞏp puꞏp kráva waštaꞏN waštik pavoučí síť WeykoL způsob' slyšet ʔeꞏp-le-halʔiš wopi sup ʔoꞏši ʔoꞏš dvacet dva ʔoꞏk-ahp Aupa
lesk Natchez Atakapa název ʔinu eːŋ tomel ʔoꞏ oːl
lesk Chitimacha Atakapa deset heyč’i hišiŋ játra kesi dávit se) žena kiča kiš tykev kupu kipaco Země ney neː Španělský mech siꞏc sedět moruše sisč’up ses bobr ʔaꞏci oc
lesk Atakapa Proto-Muskogean skořápka iwal xʷolo
lesk Tunica Proto-Muskogean Natchez červenohlavý datel čuhčuhina * čaxčahka cawcah pilírovaný datel páhpahkana * kʷahkʷa-ka pakpakuꞏ-šiꞏL červenka (Quapaw šįkkokkóke) wiškʔohku * č / kʷiskoko miškokʷ prsa ʔúču * piči 'kojit; prsa šuꞏ
lesk Tunica Chitimacha Natchez Atakapa Proto-Muskogean hackberry kó- kamu koŋ negativní -ʔaha -haꞏt -Cha vítr húri jak já Ahoj strýc waʔa / waꞏ Aha wahš ruka ʔiꞏš byl jsem woːš / wiːš dát ʔaꞏ- ha-ku-ši-ʔiš * im-aka skunk šíki kištʔeʔe šic šikitiš
Srovnání s Algonquianem
Některé lexikální podobnosti mezi jazyky Algonquian a Gulf dané Haasem (1958):[6]
lesk Proto-
Centrální AlgonquianProto-Muskogean Natchez Tunica Chitimacha Atakapa porazit * pak- — paꞏk- pɛka — pak Studený * tahk- — takap- láka č’aki — střih * kiꞏšk- * kač- kec- káhču — kec zemřít * nepe- * ili- — lúpi nuꞏp- (pih) Ryba * jménoꞏ- * ɴaɴi / u ʔeɴ níni (ni-) nti ruka * -neθk-i * -mkʷi — -hkeni nok název * -iꞏn- — Inu — nuy-t- eŋ krk * -hkweꞏ- — kʷaht — k'eʔ koy noc * tepeθk- — tewe láwu t'apk'i iti jeden * kwet-; * nekwet- — nebudu- Unkunk (ta) nuk škrábanec * kaꞏšk- * kaꞏs- koꞏc- kɔsa k’atka- kau-š vidět * novinka- — ʔeʟ- hɛra heč-t- ini ostrý (en) * kiꞏn-t- * xʷulut- poutník kíri kihci kini střílet * pemw-, * -el- — -epenel- — paꞏhma- pem rozdělit * paꞏθk- * paƚ- paꞏʟ- pása [č] ap-t- paƚ polykat * kwan- * kʷalak- -akun- kɔra kaꞏč-t- kul ocas * -aθany- * haci ʔisi -jako mahči — tři * neʔθ- — neꞏ- ʔéni- — lat přes * šaꞏpw- * ƚvýstup- — šíhpu — ƚop strom * meʔtekw- * itti / u cuꞏ ríhku šuš — otáčet se * kwetekw- — Kitip- kúra kut’ih-t- —
Porovnání zájmen
Belo jsou srovnání zájmen Geoffreye Kimballa (1994), ukazující plošnou podobnost mezi jazyky v „zálivu“.[7]:39
Nezávislá zájmena lesk Proto-Muskogean Tunica Natchez Chitimacha Atakapa Já * ano Íma takeꞏha ʔiš wiš vy * ično má (M); hɛma (F) Ahakahni hoʔ naš ona — ʔúwi (M); tíhci (Ž) ʔišina hus haːš my * posno Imainima takahniꞏ ʔus yukitiš ty (pl) * hačno wínima (M); hínima (Ž) ʔaNkahniꞏ byl nakit ony — sɛma (M); sínima (Ž) ʔišinaꞏniꞏ lakomec hakitiš
Přivlastňovací zájmena lesk Proto-Muskogean Tunica Natchez Chitimacha Atakapa můj * ca- / * am- ʔi- -niš ʔiš wi vaše * či- / * čim- wi (M); hi-, he- (F) -piš hoʔ na její jeho * i- / * im- ʔu- (M); ti- (F) -ʔiš hus ha náš * po- / pom- ʔi-n — ʔus yukit vaše (pl) * hači- / * hačim- wi-n- (M); ahoj-n- (Ž) — byl nakit jejich — si- (M); si-n- (F) — lakomec hakit
Činná zájmena lesk Proto-Muskogean Tunica Natchez Chitimacha Atakapa Já * -li -ni ta- / ya- / ʔa- (ka-) -ki -Ó vy * ič- / * či- wí- (M); hɛ- (F) pan- / pi- / paꞏ- -iʔi naš ona *Ó- ʔú- (M); -Á- (Ž) na- / ʔi- / ʔaꞏ- -iʔi haš my * il- / - * li ʔína- -naka -cel ty (pl) * hač- / * -hači wína- (M); hɛna- (F) — -naʔa -tem ony *Ó ʔúna- (M); sina- (Ž) — -naʔa -oɬ
Zájmena pacienta lesk Proto-Muskogean Tunica Natchez Chitimacha Atakapa Já * ca- ʔihk- -t- -ki- Ahoj vy * či- wihk- (M); hihk- (Ž) -p- -Ó- n ona *Ó- ʔuhk- (M); tihk- (F) -Ó- -Ó- ha my * po- ʔink- — - dobře - je vy (pl) * hači- wink- (M); hink- (F) — -Ó- nak- ony — sihk- (M); dřez- (F) — -Ó- šak- reflexní * ili- — -hši- čepice- reciproční * ixti- -Ak- -tahn- — hok-
Stativní slovesná zájmena předmětu lesk Proto-Muskogean Tunica Natchez Chitimacha Atakapa Já * ca- ʔi- -t- -ki- Ahoj vy * či- wi (M); hi- (F) -p- -Ó- n ona *Ó- ʔu- (M); ti- (F) -Ó- -Ó- Ó- my * po- ʔi-n — - dobře - ic- ty (pl) * hači- wi-n- (M); ahoj-n- (Ž) — -Ó- — ony — si- (M); si-n- (F) — -Ó- Ó-
Reference
- ^ Haas, Mary. (1951). Slovo Proto-Gulf pro vodu (s poznámkami o Siouan-Yuchi). International Journal of American Linguistics 17: 71-9.
- ^ Haas, Mary. (1952). Slovo Proto-Gulf pro „zemi“ (s poznámkami o Proto-Siouanu). International Journal of American Linguistics 18: 238-240.
- ^ Campbell, Lyle a Marianne Mithun. 1979. Jazyky domorodé Ameriky: Historické a srovnávací hodnocení. Austin, TX: University of Texas Press.
- ^ Campbell, Lyle. 1997. Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford: Oxford University Press.
- ^ Munro, Pamela. 1995. Gulf a Yuki-Gulf. Antropologická lingvistika 36: 125-222.
- ^ A b Haas, Mary R. (1958). Nový jazykový vztah v Severní Americe: Algonkian a jazyky Perského zálivu. Jihozápadní žurnál antropologie, 14(3), 231-264.
- ^ A b Kimball, Geoffrey. 1994. Srovnávací obtíže jazyků „Zálivu“. V Langdon, Margaret (ed.), Sborník ze zasedání Společnosti pro studium domorodých jazyků Ameriky 2. - 4. července 1993 a Hokan-Penutian Workshop 3. července 1993 (oba se konaly v Lingvistickém institutu v roce 1993 v Ohio State University v Columbus, Ohio ). Průzkum Kalifornie a dalších indických jazyků Zpráva 8. Berkeley: University of California.