Jazyková oblast Pueblo - Pueblo linguistic area - Wikipedia

The Jazyková oblast Pueblo (nebo Pueblo Sprachbund, Konvergenční oblast Pueblo) je Sprachbund (skupina jazyků se podobnostmi kvůli jazykový kontakt ) skládající se z jazyků, kterými se hovoří v severní Americe a v jeho blízkosti Pueblo umístění. Je jich také mnoho sdílené kulturní praktiky v této oblasti. Například tyto kultury sdílejí mnoho termínů slavnostní slovní zásoby určené k modlitbě nebo zpěvu.[1]

Jazykové členství

Jazyky jazykové oblasti jsou následující:

Jazyky patří do pěti různých rodin: Zuni, Tanoan, Keresan, Uto-Aztecan (Hopi) a Athabaskan (Navajo z Apačská podčeleď ). Zuni je jazyk izolovat. Navajo je jen okrajovým členem Sprachbund a nesdílí všechny jeho jazykové rysy. Je to proto, že předkové Navajo pocházejí z regionu Athabaskan (nacházejícího se v dnešní Kanadě a na Aljašce), a v důsledku toho přišli na jihozápad relativně pozdě ve srovnání se svými sousedy Puebloan. Jazyky v rodinách Tanoan a Apachean a navíc Hopi lze srovnávat s příbuznými, kterých se tento region netýká. plošné vlastnosti jako reference pro změny v důsledku kontaktu.[1]

Tanoan se skládá z Taos, Picurís, Tewa, a Jemezi. Keresan se skládá z Eastern Keres a Western Keres.[2]

Sdílené jazykové vlastnosti a plošné rysy

Níže jsou uvedeny sdílené jazykové vlastnosti z Pueblo Sprachbund:

Většina jazyků má vyhazovače. Zuni může vyvinout vyhazovače kvůli kontaktu s Tanoan a Keresan, které oba mají kompletní řadu vyhazovačů: Zuni má / tsʼ, tʃʼ, kʼ, kʷʼ / ale postrádá vyhazovače / pʼ, tʼ / v jiných jazycích. Taos a Picurís (oba Tanoan) mají / pʼ, tʼ, tʃʼ, kʼ, kʷʼ /; Tewa (Tanoan) má / pʼ, tʼ, tsʼ, kʼ, kʷʼ /; Jemez (Tanoan) ano / pʼ, tʼ, kʼ /;[5] Keresan ano / pʼ, tʼ, tsʼ, tʂʼ, tʃʼ, kʼ, sʼ, ʂʼ, ʃʼ / (stejně jako glottalized sonoranty / mʼ, nʼ, rʼ, wʼ, jʼ /). Hopimu zcela chybí ejektiva. Navajo má / tʼ, tsʼ, tɬʼ, tʃʼ, kʼ, kʷʼ /.[6]

Navajo mohl získat zastávku / kʷ / od kontaktu Puebloan.[3][7] Sherzer naznačuje, že kontakt vedl k tomu, že Acoma Keres sdílel glottalizované sonoranty a klouže s Navajem.[8]

Zuni mohla získat svou částečnou glottalizovanou sadu a aspiranty prostřednictvím kontaktu s Tanoan a Keresan, které oba mají plně integrovanou řadu glotů.[3]

Mezi další sdílené vlastnosti patří Santa Clara získávající retroflexní zvuky od Keresanu a Navajo získávající / hʷ / od kontaktu Tanoan.[1] Keresan může být běžným zdrojem glottalizovaných nazálů a polosamohlásek v Navaju a vývoje / r / v dialektech Tewa a Tiwa a případně Hopi.[1]

Lingvista Paul Kroskrity argumentuje za rozptýlené apačské rysy v Tewě, jako je pasivní označen předpony které jsou strukturovány odlišně od struktur jiných jazyků Tanoan.[3][9][10][11] V těchto jazycích je sloveso intranzitivní povolením činidlo argument ve struktuře slovesa.[3][9][10][11] To také zahrnuje pacientů a případy, kdy předmět musí být animovat, včetně zvedání animovaných objektů na místo neživých předmětů.[3][9][10][11] Dále jsou Navajo a Tewa jedinými jazyky v této skupině, které mají „rozpoznatelný“ anafora jako relativizátor "při vytváření relativních vět.[3][12] Kroskrity také nachází podobnost v Tewě přivlastňovací přípona -bí, které se vyrovná třetí osobě přivlastňovací předponou bi- nalezenou v apačských jazycích.[13][14][10][11] To lze vidět v následujícím příkladu poskytnutém Kroskrity:[15][14][10][11]

Difúzní bi Morfém

JazykPříkladMorfém AnalýzaAngličtina Lesk
Arizona Tewasen-bí kʰaw[man-POSS song]„(a) mužská píseň“
Navajobisóódi bi-tsi[prasečí maso]‚prasečí maso '

Toto paralelní morfém se používá také v postpozičních konstrukcích těchto jazyků.[15][14][10][11] Důvod této difúze byl přičítán obchodním sítím a apačským osadám poblíž Pueblos v zimních měsících.[15]

Samohlásky

Sherzer naznačuje, že samohláskový systém 2-2-1 nalezený v jazycích Tanoan (i u - e o - a) může být výsledkem kontaktu s jazykovými rodinami Zuni a Keresan.[3] Sherzer uvádí: „Samohláskový systém 2-2-1 je regionálním rysem oblasti Pueblo. Jeho vývoj v některých tananských jazycích může být způsoben kontaktem se Zuni a Keresan.“[4]

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b C d E Mithun 1999, str. 318.
  2. ^ Keresan (nebo Keres) byl různě považován za malou rodinu dvou jazyků nebo jeden jazyk řetězení dialektů.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Campbell 1997, str. 339.
  4. ^ A b Sherzer 1976, str. 133.
  5. ^ V Jemezu, Proto-Tanoan
    • c ’se spojil s
    • t ’a
    • kʷ “se spojil s
    • kʷ vysvětlující nedostatek / tsʼ, kʷʼ / v Jemezu, které se nacházejí v jiných jazycích Tanoan.
  6. ^ Nedostatek / pʼ / v Navajo je dědictví z Proto-Athabascan.
  7. ^ Sherzer 1976, str. 151-152.
  8. ^ Sherzer 1976, str. 137.
  9. ^ A b C Kroskrity 1982.
  10. ^ A b C d E F Kroskrity 1985.
  11. ^ A b C d E F Kroskrity 1993, str. 60-66.
  12. ^ Kroskrity 1982, str. 65.
  13. ^ Campbell 1997, str. 339-340.
  14. ^ A b C Kroskrity 1982, str. 66.
  15. ^ A b C Campbell 1997, str. 340.

Bibliografie

  • Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press.
  • Hale, Kenneth L. (1967). Směrem k rekonstrukci fonologie Kiowa – Tanoan. International Journal of American Linguistics, 33 (2), 112-120.
  • Hoijer, Harry. (1945). Navaho fonologie. Publikace antropologie University of New Mexico (č. 1).
  • Kroskrity, Paul V. (1985). Areal-historické vlivy na držení Tewa, IJAL 51, 486-489.
  • Kroskrity, Paul V. (1982). Jazykový kontakt a lingvistické šíření: řečnická komunita Arizona Tewa, v Dvojjazyčnost a jazykový kontakt: španělština, angličtina a indiánské jazyky, 51-72.
  • Kroskrity, Paul V. (1993). Jazyk, historie a identita; etnolingvistické studie arizonské Tewy. Tucson: University of Arizona Press.
  • Mithun, Marianne. (1999). Jazyky původní Severní Ameriky. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Newman, Stanley. (1965). Zuni gramatika. Publikace antropologie University of New Mexico (č. 14). Albuquerque: University of New Mexico.
  • Newman, Stanley. (1967). Zuni gramatika: Alternativní řešení versus slabosti. International Journal of American Linguistics, 33, 187-192.
  • Sherzer, Joeli. (1976). Areal-typologická studie jazyků indiána severně od Mexika. Amsterdam: North-Holland Publishing Company.
  • Trager, Felicia. (1971). Fonologie Picuris. International Journal of American Linguistics, 37, 29-33.
  • Trager, George L. (1942). Historická fonologie tiwských jazyků. Studium lingvistiky, 1 (5), 1-10.
  • Trager, George L. (1946). Nástin Taosovy gramatiky. In C. Osgood (ed.), Jazykové struktury v Severní Americe (str. 184–221). New York: Wenner-Green Foundation for Anthropological Research.