Jazyk Kiliwa - Kiliwa language

Kiliwa, alternativní jména: Kiliwi, Ko’lew nebo Quiligua (v Kiliwě: Koléew Ñaja ') je Yumanský jazyk mluvený Baja California, na dalekém severozápadě Mexiko tím, že Kiliwští lidé.

Dějiny

Jazyk Kiliwa značně studoval Mauricio J. Mixco, který publikoval texty Kiliwa, stejně jako slovník a studie syntaxe.

Ještě v polovině 20. století společnost Mixco uvedla, že členové domorodé komunity obecně hovoří Kiliwou jako svým prvním jazykem, přičemž mnoho Kiliwů také hovoří dvojjazyčně v Paipai. Na začátku jednadvacátého století se stále mluví Kiliwou; sčítání lidu z roku 2000 uvádí 52 řečníků. Jazyk je však považován za ohrožený vyhynutím.

Kiliwa je jazykem summitu Yuman Family Language Summit, který se koná každoročně od roku 2001.^[3]

Klasifikace

Kiliwa je nejjižnějším zástupcem rodiny Yumanů a nejvíce se odlišuje od zbývajících jazyků, které tvoří Core Yuman. Sousedé Kiliwy na jihu, Cochimí, mluvil jazykem nebo rodinou jazyků, které pravděpodobně úzce souvisely s rodinou Yumanů, ale nikoli s ní. V důsledku toho leží Kiliwa v historickém „těžišti“ pro odlišení Yumana od Cochimího a od sebe navzájem větve Yumanů.

Jazykoví prehistorici se neshodnou na tom, zda je pravděpodobné, že lingvističtí předkové Kiliwy migrovali na poloostrov Baja California ze severu odděleně od předků Cochimí a Core Yumans, nebo zda se od těchto skupin odlišili. Kontroverzní technika glottochronologie naznačuje, že k oddělení Kiliwy od Core Yumana mohlo dojít asi před 2 000–3 000 lety.

Fonologie

Souhlásky

Intervocalické alofony / p, t, k, kʷ / se mohou vyskytovat jako [β, ð, ɣ, ɣʷ]. Přibližný zvuk, například a / j / zvuk po rázu / h /, může být devoiced jako [j̊], stejně jako u devoiced [ʍ] zvuku je allophone / hʷ /.

Samohlásky

Existují tři samohláskové veličiny; / i, u, a /, které lze také odlišit délkou samohlásky / iː, uː, aː /. Zavřít zvuky samohlásky / i, u / se mohou pohybovat od středních samohlásek jako [e, o] a s délkou samohlásky jako [eː, oː]. Epentetický zvuk schwa [ə] se může vyskytovat v kořenových shlucích souhlásek.

Pitch akcenty

(1) Vysoká úroveň, (2) Vysoká klesající úroveň, (3) Nízká úroveň.^[4]

Pravopis

Abeceda

Jazyk Kiliwa je psán pomocí modifikované římské abecedy, protože kultura jazyka byla historicky nepsaná a zcela ústní. Skládá se z 15 souhlásek: ⟨b⟩, ⟨ch⟩, ⟨g⟩, ⟨h⟩, ⟨j⟩, ⟨k⟩, ⟨l⟩, ⟨m⟩, ⟨n⟩, ⟨ñ⟩, ⟨p⟩, ⟨S⟩, ⟨t⟩, ⟨w⟩ a ⟨y⟩.^[5]

* Digraf ⟨ch⟩ představuje afrikáty / tʃ /.

** Použití písmene / h / se používá pouze v určitých slovech, jako jsou ústa (boca) - ha ‘a yes (si) -‘ haa.

*** Foném / w / je podobně vyslovován jako „gu.“

K dispozici je také 5 krátkých a 5 dlouhých samohlásek: / a /, / a: /, / e /, / e: /, / i /, / i: /, / o /, / o: /, / u /, a / u: /. Ty jsou znázorněny v tabulce níže.

jiný digrafy používané v jazyce Kiliwa zahrnují: gu, hu, ju, ku a xu. Jsou zobrazeny v tabulce níže.

Zahrnutí /, / se používá jako krátká pauza, například ve španělštině.

Čísla

Čísla v Kiliwě lze vyjádřit až na několik tisíc bez použití španělských výpůjček. Počítání se provádí pomocí prstů na rukou i nohou. Existuje podobnost kiliwského slova „sal“, které je kořenem „prstu / ruky“. ^[6]

Následující čísla jsou tvořena pomocí formuláře pro místo „chipam“ desítky, za kterým následuje jeho multiplikační číslice (číslice těch, které jsou uvedeny výše od 1-9).

Stovky jsou vytvořeny pomocí výrazu „chipam msig u“ kun yuu chipam “následovaného multiplikátorem číslic nalezených v číslech 1-9.^[7]

A konečně jsou tisíce vytvořeny pomocí výrazu „chipam msig u“ kuetet “před opětovným použitím číslic multiplikátoru.^[7]

Morfologie

Morfologie v Kiliwa jazyk se skládá z mnoha přípon a klitici. Více z nich je k dispozici spíše u slovesa než u podstatného jména. Tyto přípony jsou obvykle nedotčené a přidávají se k upravenému kořenu.

Jednotné a množné číslo

v Kiliwa existuje několik způsobů pluralizace slov. Existuje několik, které jej odlišují od singulární formy. Nejběžnější přípony jsou t, cháu, m, u y si’waa.^[5]

Existuje také několik případů, kdy tvar množného čísla mění samohlásky, například: Zabít! (kiñii); Zabij je! (keňoot); Urvat! (kiyuu); Popadněte je! (kiyeewi); Vydržet! (ku’um); Všichni stojíte! (ke’ewi).^[5]

Příslovce

Používá se v adjektivech nebo podstatných jménech k označení superlativního stupně významu.^[5]

Příklady:

Mezi další příslovce patří: Mgaay (lepší), Mák (zde), Paak (tam), Psap mí (dnes), J’choom (včera), Kiis i’bem (později), Mat pi’im kún (nikdy) ^[5]

Příklady:

Přídavné jméno

-Pokračujte: něco velkého / velkého pro zvířata a předměty nebo někdo získá vyšší moc / status díky profesi.^[5]

Příklady:

Přípona P se používá k označení něčeho menšího stupně u několika přídavných jmen.^[5]

Příklady:

Spojení

Spojení spojují dvě nebo více myšlenek do jedné věty. Existují také disjunktivní spojky k oddělení dvou nebo více vzájemně se vylučujících možností uvedených ve větě.^[5]

Příklady: / ​​a / překládá do v Kiliwě do E.

Slovesa

• Slovesa jsou v jazyce Kiliwa komplikovanější než podstatná jména
• Existuje více předpon slovesa a méně přípon a přípon
• Předpony ukazují více struktury v gramatice

Konjugace sloves

Konjugace nám umožňuje říci, co akce dělá a probíhá ve slovesu ^[6]

• Příklad v Kiliwě: Konjugace slovesa Tmaa (jíst)

Minulost a současnost

Příklad: Prezentováno „já“ ^[5]

Minulost ^[6]

Budoucnost ^[5]

Podstatná jména

V kiliwštině jsou poznamenány určitými a neurčitými ^[6]

Determinátor NP

Kiliwa má 3 stupně vzdálenosti, které se objevují v zájmenu třetí osoby ^[6]

Příklady:

Demonstrační NP

Jazyk Kiliwa se také měří v nezávislém zájmenu třetí osoby v demonstrativním Np ^[6]

Příklady:

Mi-čaw → „tito; oni“ → (blízko reproduktoru)

paa-čaw → „ti; oni → (blízko posluchače)

ñaa-čaw → „ti; oni → (daleko od obou)

mi-t čam „Toto / s) opustí“

mi-čaw-t čaam-u → „Tito / odejdou (to)“

m ʔ-saaw „Vidím tohohle / ho / ji“

mi-čaw = m = xwaq-m ʔ-čam → „Odcházím s těmito / nimi“

mi-čaw-l ʔ-saaw „Podíval jsem se do těchto / nich“

Značky pohlaví

Když se odkazuje na muže nebo zvíře, přidává se Kumeey ^[5]

Když se odkazuje na lidskou nebo zvířecí ženu, přidá se Kekoo ^[5]

Osa

Příklad: kumeey je muž a kekoo je žena

Syntax

Kiliwa je konečný jazyk slovesa, který obvykle následuje pořadí sloveso předmět-objekt. Klauzule závislých objektů by měla být nalezena před slovesem, zatímco relativní nebo adjektivní klauze se objevují za podstatným jménem, ​​které modifikují. Zatímco kontext chování, negace, pomocná zařízení atd. Mohou změnit umístění určitých aspektů, forma Object-Verb zůstává ve většině vět pravdivá.

Příklad přechodné věty, ve které je struktura jednoduše objektové sloveso: ^[6]

Věty s negací obvykle obsahují formát objekt-sloveso, základní struktura by však byla předmět - před-sloveso negativní - objekt - sloveso - konečné záporné. Příklad: ^[6]

Toponyma

Následující topilima Kiliwa pocházejí z mapy uvedené v Mixco (2000: 70).

Osady

• xaʔ kwpan - Agua Caliente
• xpiʔ kwnaan - San Isidro
• mxwaa - Los Coches
• pnyil - Santo Domingo
• kwʔiy yuwuʔ - San Quintin
• xwiym xaʔ - San Felipe
• ʔipaʔ cʔaa - Tijuana
• xwa nymat - Mexicali
• xaʔtay hwatuʔ - Ensenada
• yuwl ʔmat - Santa Catarina

Přírodní znaky

• kwʔiy yaquʔ - Salinas
• xyil - Cañón de la Esperanza
• xyaaw - průsmyk San Matías
• kwmsalp - Colnett Point

Hory

• ʔmuw wiiy - Cerro Borrego
• nyaay wiiy - vrchol jižně od Cerro Borrego
• muw waʔ wiiy - Cerro Salvatierra
• ʔqhaay spkwin - vrchol jižně od Cerro Salvatierra
• mt waay walu wiiy - Picacho de Diablo
• ʔxaal haq - Sierra de San Pedro Martir
• kwnyiil wiiy - Cerro Colorado

Těla z vody

• xaʔ tay - Tichý oceán
• cwilu tay - Arroyo Grande
• Pcmat pcux - San José Creek
• mswan - San Telmo Creek
• xmir - řeka San Rafael
• xaʔ hyil - Řeka Colorado

Reference

• Mixco, Mauricio J .. 1971. Kiliwa Grammar. Ph.D. disertační práce, Katedra lingvistiky, University of California, Berkeley.
• Mixco, Mauricio J .. 1976. „Kiliwa Texts“. International Journal of American Linguistics Native American Text Series 1:92-101.
• Mixco, Mauricio J .. 1977. „Jazyková příslušnost ofakipa a Yakakwal z Dolní Kalifornie“. International Journal of American Linguistics 43:189-200.
• Mixco, Mauricio J .. 1983. Texty Kiliwa: „When I Have Donned My Crest of Stars“ University of Utah Anthropological Papers No. 107. (Mýty a legendy vyprávěné Rufino Ochurte a Braulio Espinosa po roce 1966.). Salt Lake City.
• Mixco, Mauricio J .. 1985. Kiliwský slovník. University of Utah Anthropological Papers No. 109. Salt Lake City.
• Mixco, Mauricio J .. 1996. Kiliwa de Arroyo León, Baja California. Archivo de Lenguas Indígenas de México č. 18. Mexico City: Colegio de México.
• Mixco, Mauricio J .. 2000. Kiliwa. Mnichov, Německo: Lincom.
• Mixco, Mauricio J .. 2006. „Domorodé jazyky“. v Prehistorie Baja California: Pokroky v archeologii Zapomenutého poloostrova, editoval Don Laylander a Jerry D. Moore, str. 24–41. Gainesville: University Press of Florida.
• Moore, Jerry D .. 2006. „Oblast San Quintín-El Rosario“. v Prehistorie Baja California: Pokroky v archeologii Zapomenutého poloostrova, editoval Don Laylander a Jerry D. Moore, str. 179–195. Gainesville: University Press of Florida.
• Ochoa Zazueta, Jesús Ángel. 1978. Los kiliwa y el mundo se hizo así. Mexico City: Instituto Nacional Indigenista,

externí odkazy

• Seznam slovníku Kiliwa Swadesh (z Wikislovníku)
• Slovník AULEX španělština-Kiliwa