Naolský jazyk - Naolan language
| Naolan | |
|---|---|
| Kraj | SV Mexiko |
| Vyhynulý | ca. 1950 |
nezařazeno | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | Žádný (mis) |
| Glottolog | naol1234[1] |
 Umístění Naolan v Tamaulipas Stát | |
Naolan je zaniklý jazyk to bylo řečeno pět hodin chůze od Tula, Tamaulipas na severovýchodě Mexiko. Je známo pouze ze 48 slov a několika frází shromážděných ve 40. letech 20. století a v té době bylo téměř vyhynuto (Weitlaner 1948).[2]
Klasifikace
Naolán byl přirovnáván k mnoha jazykům, ale žádný z nich není zjevně blízký a není dostatek dat k odhalení vzdálenějších vztahů. Šest z těchto slov jsou španělské výpůjčky, pět dalších se zdá být výpůjčkami ze sousedních jazyků a další čtyři jsou podezřelé výpůjčky, takže s nimi není moc práce. Campbell (1979, 1997) ji proto považuje za nezařazenou.
Slovní zásoba
Weitlanerův (1948) seznam slov Naolan je uveden níže. Slova byla shromážděna od několika informátorů, kterými byli Román Rochas, Procopio Medrano Silva, Febronio Saenz, María Hernández a Mariano Saenz.[2]
| Španělský lesk (originál) | Anglický lesk (přeloženo) | Naolán |
|---|---|---|
| mi ojo | mé oko | mi yuːhu; ma jo |
| mi oreja | moje ucho | mi koːl; ma koːl |
| mis 2 orejas | moje 2 uši | mi maːkwil; ma kwil |
| muchacho | chlapec | maː mušilači; mačičilače |
| maíz | kukuřice | masúːná |
| tortilla | tortilla | ma wiːši; ma wiši |
| Calabaza de la Tierra | pozemní squash | má sá mò'ːná |
| Calabaza de Castilla | Cucurbita argyrosperma | ma só ná; ma sóna |
| maguey | maguey | ma namuléa; mamuléa |
| quiote | quiote (agáve stonek) | ma kaːso |
| Água Miel | Miláček | ma špaːkeː; maškape |
| Água | voda | mi; míː |
| carne (de venado) | maso (jelení) | ma naːme; manáme |
| león | lev, puma | maː čitun makapal |
| kojot | kojot | ma boːkam; ma boːkan |
| zorra | liška | majonéza |
| venado | Jelen | ma naːmeːl; el amel |
| conejo | králičí | ma kuyóam; makuyón; makuyo |
| está una víbora chillando | chrastící had | gwašnan masiːlam |
| lagartija | ještěrka | ma naː šiːl; manači; manaketal; malačil |
| araña | pavouk | granya |
| Caballo | kůň | ma kayo |
| borrega | ovce (samice) | magalena |
| borrego | ovce (samec) | ma kaleːna; makanel |
| balido de la borrega | bleet ovcí | sána ƀa wiči |
| cochino | prase | moːlan, moːlam; móːlan |
| gallo | kohout | ma kalayo; makalayo |
| gallina | slepice | ma kaːšta; makašte; makasta |
| rata | krysa | ma soːče; ma sóče |
| panal | plástev | ma tuːpil; tuːpil |
| panal huaricho | druh plástve | má pyžamo |
| panal de huariche | druh plástve | ma paján |
Fráze
Naolské fráze od Weitlanera (1948):[2]
| Španělský lesk (originál) | Anglický lesk (přeloženo) | Naolán |
|---|---|---|
| Dame un cigarro. | Dej mi cigaretku. | sata čumaːƀal; saka čumál |
| Dame una tortilla. | Dej mi tortillu. | tatačú mawiːši |
| Dame Água. | Dej mi vodu. | tataču miː; tataču míː |
| Sabes chupar? | Umíš sát? | jotas noːkwil; jota nóːkil |
| Sí, sé chupar. | Ano, vím, jak sát. | aːjájas noːkwil |
| Sí. | Ano. | aːj'a |
| Qué bonita mujer! | Jaká krásná žena! | kwajano kane makwanso |
| Buenos días. | Dobrý den, pozdravy | nyó'ːke; noike; jomene puteis; jonene puteis |
| Gracias, estoy bien. | Díky, jsem v pořádku. | jotuní wáːna |
| (mañana?) | (zítra?) | aja ču (šu) wana |
| Cómo está tu hermana? | Jak se má tvá sestra? | jome tu nigwána |
| Qué pasa? | Jak to jde? | čopajo; čupájo |
| Mañana me voy allá al picacho. | Zítra tam půjdu na vrchol. | kosúsameːuwampa ƀiːtóːya |
| ? | ? | kačumái |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Naolan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b C Weitlaner, Roberto J. .. 1948. Un Idioma Desconocido del Norte de México. v Actes du XXVIII Congrès International de Américanistes205-227. Paříž.