Jazyk Amuzgo - Amuzgo language

Amuzgo
Amuzgoan
Rodilý kMexiko
KrajGuerrero, Oaxaca
Etnický původAmuzgo lidé
Rodilí mluvčí
55 588 (sčítání lidu 2015)[1]
Oto-Manguean
  • Východní
    • Amuzgo – Mixtecan?
      • Amuzgo
Kódy jazyků
ISO 639-3Různě:
amu – Severní (Guerrero) Amuzgo
azm - Ipalapa Amuzgo
azg - San Pedro Amuzgos (Oaxaca) Amuzgo
Glottologamuz1254[2]
Otomanguské jazyky.png
Jazyk Amuzgo, číslo 12 (tmavší modrá), jihozápad.
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Amuzgo je Oto-Manguean jazykem používaným v oblasti Costa Chica v Mexické státy z Guerrero a Oaxaca asi 44 000 reproduktorů.[3] Stejně jako ostatní jazyky Oto-Manguean je Amuzgo a tonální jazyk. Ze syntaktického hlediska lze Amuzgo považovat za aktivní jazyk. Jméno Amuzgo je údajně a Nahuatl exonym, ale jeho význam je zahalen kontroverzí; bylo předloženo několik návrhů, včetně [amoʃ-ko] 'mech-in'.[4]

Významné procento reproduktorů Amuzgo je jednojazyčné; zbytek také mluví španělština.

Čtyři odrůdy Amuzgo jsou oficiálně uznávány vládní agenturou, Instituto Nacional de Lenguas Indígenas (INALI).[5] Oni jsou:

  • (i) Severní Amuzgo (amuzgo del norte, běžně známé jako Guerrero nebo (z jeho hlavního města) Xochistlahuaca Amuzgo);
  • ii) jižní Amuzgo (amuzgo del sur, dosud klasifikované jako subdialekt severní Amuzgo);
  • (iii) Amuzgo z horního východu (amuzgo alto del este, běžně známé jako Oaxaca Amuzgo nebo San Pedro Amuzgos Amuzgo);
  • (iv) Lower Eastern Amuzgo (amuzgo bajo del este, běžně známý jako Ipalapa Amuzgo).

Tyto odrůdy jsou si velmi podobné, ale existuje významný rozdíl mezi západními odrůdami (severní a jižní) a východními odrůdami (východní a dolní východní), jak vyplývá ze zkoušek zaznamenaných textů provedených v 70. letech.[6]

V posledních letech byly vydány tři slovníky pro Upper Eastern Amuzgo. Pro Northern Amuzgo dosud nebyl vydán žádný slovník, přesto je také velmi aktivně psán. Lower Amuzgo a Southern Amuzgo (mluvené například v Huixtepec (Ometepec)) stále nejsou dobře zdokumentovány, ale pracuje se na tom.

Zatímco Mixtecan dělení může být skutečně nejblíže Amuzgu v Oto-Manguean,[7] dřívější tvrzení, že Amuzgo je jeho součástí, byla zpochybněna.[8]

Fonologie

Souhlásky

V následující tabulce je uveden dialekt horního východu, kterým hovoří San Pedro Amuzgos, jak jej analyzovali Smith & Tapia (2002).

BilabiálníZubníAlveolárníAlveopalatální /
Palatal		VelárníGlottal
Nosnímnɲ
Plosivetdtʲdʲkɡʔ
Složitýt͡st͡ʃ
Frikativnísʃh
Přibližnějw

Následující graf je založen na Coronado Nazario et al. (2009) pro rozmanitost Southern Amuzgo mluvený v Huixtepec. Fonetická fakta jsou velmi podobná jako u jiných odrůd, ale analýza je jiná.

BilabiálníApikozubníApico-lamino- /
alveolární		Post-alveolárníPalatalVelárníGlottal
Nosnínnʲ
Plosive(p)ttʲk kʷ .Kʔ
Složitýt͡st͡ʃ
Frikativnísʃh
Laterální přibližnýl
Centrální přibližnýjw
Klepněte na(ɾ)

V této analýze mají nasály a centrální aproximanti výrazné alofony, které závisí na tom, zda předcházejí nasalizovanou samohlásku či nikoli. Přibližný / w /, který je [b] před ústními samohláskami nebo souhláskami v Huixtepec, je [m] před nasalizovanými samohláskami. Přibližný / j / je rovněž nasalizován před nasalizovanými samohláskami a [j] někde jinde. Nasals se vyslovují s orálním nenasálním uvolněním, když předcházejí orální samohlásku, a jako takový zní jako [nd] v této souvislosti. Různé další důležité podrobnosti o fonetice Amuzga nejsou uvedeny ve zjednodušené tabulce, jako je ta, která je uvedena výše.

Samohlásky

Amuzgo rozlišuje sedm samohlásek z hlediska kvality. Ve všech zdokumentovaných dialektech mohou být nasalizovány všechny kromě dvou blízkých samohlásek. Některé popisy tvrdí, že Amuzgo také má balistické slabiky, možný typ supra-glottal fonace. Balistické slabiky jsou také rysem fonologie jiné oto-mangujské větve, Chinantec.

PředníCentrálníZadní
ústnínosníústnínosníústnínosní
Zavřít
iu
ZblízkaEEÓÓ
Open-midɛɛ̃ɔɔ̃
Otevřeno
ɑɑ̃

Tóny

Amuzgo má tři základní tóny: vysoký, střední a nízký. Má však také několik kombinací tónů na jednotlivých slabikách. Obrys high-low je běžný. Následující slova se zjevně odlišují pouze tónem v Huixtepec: / ha / 'kyselý' (nízký), / ha / (střední) 'I', / ha / (vysoký-nízký) 'my (exkluzivní)' a / ha / (vysoký) „my (včetně)“. Viz také sada: / ta / 'hill' (nízká), / ta / 'silná' (střední), / ta / 'otec (oslovující)' (vysoká-nízká), / ta / 'řez' (vysoká).[9]

Morfologie

Podstatná jména jsou množná s předponou. Společná předpona množného čísla je n-. Porovnat / thã / 'kůže', / n-thã / „kůže“ (severní a jižní Amuzgo). Typicky souhláska / ts / klesá, když je podstatné jméno množné číslo: / tsʔɔ / 'ruka', / l-ʔɔ / 'ruce' (severní Amuzgo), / n-ʔɔ / „ruce“ (Southern Amuzgo).

Animovaná podstatná jména (většina zvířat a hmyzu plus některá další podstatná jména) mají předponu klasifikátoru / ka /. Tento klasifikátor předchází skloňovanému podstatnému jménu, jako v / ka-tsueʔ / 'Pes', / ka-l-ueʔ / „psi“ (severní Amuzgo), / ka-n-ueʔ / „psi“ (Southern Amuzgo).

Syntax

Amuzgo bylo navrženo jako aktivní – stativní jazyk.[10] Jako mnoho jiných Otomanguské jazyky, rozlišuje zájmen plurálu první osoby od plurálu a výlučné množné číslo od první osoby.

Média

Programování v jazyce Amuzgo nese CDI rozhlasová stanice XEJAM, sídlící v Santiago Jamiltepec, Oaxaca a komunitní rozhlasovou stanicí Rádio ndomndaa[1] v Xochistlahuaca-Suljaa '.

Poznámky

  1. ^ INALI (2012) México: Lenguas indígenas nacionales
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Amuzgoan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Sčítání lidu z roku 2005; „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 22.07.2011. Citováno 2010-07-21.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  4. ^ Campbell (1997: 402)
  5. ^ Catálogo de las lenguas indígenas nacionales: Variantes lingüísticas de México con sus autodenominaciones y referencias geoestadísticas. „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 16. 11. 2007. Citováno 2013-07-17.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz).
  6. ^ Egland, Bartholomew & Cruz Ramos, 1983: 8.
  7. ^ Campbell (1997: 158)
  8. ^ Longacre (1961, 1966a, 1966b); Longacre & Millon (1961)
  9. ^ Coronado a kol. (2009).
  10. ^ Smith & Tapia 2002

Reference

  • Bauernschmidt, Amy. 1965. Dynamika slabik Amuzgo. Jazyk, 41:471-83.
  • Campbell, Lyle. 1997. Jazyky indiána: historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford University Press.
  • Coronado Nazario, Hilario M .; Ebenecer Coronado Nolasco; Pánfilo de la Cruz Morales; Maurilio Hilario Juárez a Stephen A. Marlett. 2009. Amuzgo del sur (Huixtepec). Ilustraciones fonéticas de lenguas amerindias, vyd. Stephen A. Marlett. Lima: SIL International a Universidad Ricardo Palma.[2].
  • Cuevas Suárez, Susana. 1977. Fonología generativa del amuzgo de San Pedro Amuzgos, Oaxaca. Tesis de Licenciatura, Escuela Nacional de Antropología e Historia, Mexico City.
  • Cuevas Suárez, Susana. 1985. Fonología generativa del amuzgo. Mexico City: Instituto Nacional de Antropología e Historia.
  • Cuevas Suárez, Susana. 1996. Fonología funcional-generativa de una lengua otomangue. V Susana Cuevas a Julieta Haidar (coords.), La imaginación y la inteligencia en el lenguaje: Homenaje a Roman Jakobson. Mexico City: Instituto Nacional de Antropología e Historia.
  • Egland, Steven; Doris Bartholomew & Saúl Cruz Ramos. 1983. La inteligibilidad interdialectal en México: Resultados de algunos sondeos. México, D.F: Instituto Lingüístico de Verano.
  • Herrera Zendejas, Esther. 2000. Descripción fonética del amuzgo de Xochistlahuaca, Guerrero. V María del Carmen Morúa Leyva a Gerardo López Cruz (eds.), Memorias del V Encuentro Internacional de Lingüística en el Noroeste, svazek 2, 97-116. Hermosillo: Universidad de Sonora.
  • Longacre, Robert E. 1961. Swadesh's Macro-Mixtecan hypotéza. International Journal of American Linguistics, 27:9-29.
  • Longacre, Robert E. 1966a. Jazyková příbuznost Amuzga. V dokumentu Antonio Pompa y Pompa (ed.), Summa anthropologica: En homenaje a Roberto J. Weitlaner. Mexiko: Instituto Nacional de Antropología e Historia. str. 541–60.
  • Longacre, Robert E. 1966b. O jazykové příbuznosti Amuzga. International Journal of American Linguistics, 32:46-49.
  • Longacre, Robert E. a René Millon. 1961. Slovník Proto-Mixtecan a Proto-Amuzgo-Mixtecan: předběžná kulturní analýza. Antropologická lingvistika, 3(4):1-44.
  • Smith, Thomas C a Fermin Tapia. 2002, Amuzgo como lengua activa. V Paulette Levy (ed.) Del Cora al Maya Yucateco: estudios lingüisticos sobre algunas lenguas indigenas mexicanas. Mexico City: UNAM.
  • Stewart, Cloyd & Ruth D. Stewart, překladatelé. 2000. Diccionario Amuzgo de San Pedro Amuzgos Oaxaca. Coyoacán, D.F .: Instituto Lingüístico de Verano.
  • Tapia García, L Fermín. 1999. Diccionario amuzgo-español: El amuzgo de San Pedro Amuzgos, Oaxaca. Mexico City: Plaza y Valdés Editores.
  • Tapia García, Fermín. 2000. Diccionario amuzgo-español. Mexico City: Centro de Investigaciones y Estudios Superiores en Antropología Social (CIESAS).
  • „Estadística básica de la población hablante de lenguas indígenas nacionales 2015“. site.inali.gob.mx. Citováno 2019-10-26.</ref>

externí odkazy