Dienantát estradiolu - Estradiol dienantate
 | |
 | |
| Klinické údaje | |
|---|---|
| Obchodní názvy | Climacteron, Amenose, Lactimex, Lactostat (všechny kombinace) |
| Ostatní jména | Estradiol-dienantát; EDE; Ráj; E2-EDN; Estradiol diheptanoát; Estra-1,3,5 (10) -trien-3,17p-diol 3,17p-diheptanoát |
| Trasy z správa | Intramuskulární injekce |
| Třída drog | Estrogen; Estrogen esteru |
| Identifikátory | |
| |
| Číslo CAS | |
| PubChem CID | |
| DrugBank | |
| ChemSpider | |
| UNII | |
| Informační karta ECHA | 100.028.903  |
| Chemické a fyzikální údaje | |
| Vzorec | C32H48Ó4 |
| Molární hmotnost | 496.732 g · mol−1 |
| 3D model (JSmol ) | |
| |
| |
Estradiol dienanthát (EDE), prodávané pod obchodními názvy Climacteron mimo jiné je dlouhodobě působící estrogen léky, které byly dříve používány v menopauzální hormonální terapie pro ženy a potlačit laktace u žen.[1][2][3][4] Byl formulován v kombinace s estradiol benzoát (EB), krátkodobě působící estrogen, a testosteron enanthate benzilic acid hydrazone (TEBH), dlouhodobě působící androgen /anabolický steroid.[2][3][4] EDE není k dispozici pouze pro lékařské použití.[5] Lék byl podáván v kombinaci s EB a TEBH injekce do svalu jednou nebo v pravidelných intervalech, například jednou za 6 týdnů.[6][7][8]
Vedlejší efekty EDE zahrnují citlivost prsou, zvětšení prsou, nevolnost, bolest hlavy, a zadržování tekutin.[9] EDE je syntetický estrogen a proto je agonista z estrogenový receptor, biologický cíl z estrogeny jako estradiol.[10][11] Je to estrogen esteru a a proléčivo z estradiol v těle.[11][10] Z tohoto důvodu se považuje za přírodní a bioidentický forma estrogenu.[11]
EDE byl poprvé popsán v roce 1959.[12][13] To bylo dříve k dispozici v Kanada a Německo ale byl přerušen do roku 2005.[14][15][16] Lék již není k dispozici v žádné formě.[5]
Lékařské použití
EDE, dlouhodobě působící estrogen, byl použit v kombinaci s EB, krátkodobě působícím estrogenem, a TEBH, dlouhodobě působícím androgenním / anabolickým steroidem, v menopauzální hormonální terapie v perimenopauzální, postmenopauzální, hypogonadální, a oophorectomized žen, jakož i pro potlačení laktace v po porodu ženy.[6][8][7]
Dostupné formuláře
EDE byl k dispozici pouze v kombinaci EB a TEBH.[17] Kombinace byla k dispozici ve dvou různých dávkových formách, jedna pro menopauzální hormonální terapii (značky Climacteron, Amenose) a druhá pro potlačení laktace (značky Lactimex, Lactostat). Climacteron a Amenose obsahovaly 1,0 mg EB, 7,5 mg EDE a 150 mg TEBH (69 mg zdarma testosteron ) a byl podáván opakovanou intramuskulární injekcí v pravidelných intervalech.[6][18][8] Lactimex a Lactostat obsahovaly 6 mg EB, 15 mg EDE a 300 mg TEBH ve 2 ml kukuřičný olej a byl podán jako jediná intramuskulární injekce po porod nebo během kojení.[7][19][20][21]
Farmakologie
Farmakodynamika
EDE je estradiolester nebo proléčivo z estradiol.[11][10] Jako takový je to estrogen, nebo agonista z estrogenové receptory.[11][10] EDE je asi o 82% vyšší molekulární váha než estradiol kvůli přítomnosti jeho C3 a C17β heptanoát (enanthátové) estery. Protože EDE je proléčivo estradiolu, považuje se za a přírodní a bioidentický forma estrogenu.[11]
| Estrogen | Formulář | Dávka (mg) | Doba trvání dávky (mg) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| EPD | CICD | ||||
| Estradiol | Vod. soln. | ? | – | <1 d | |
| Solný olej | 40–60 | – | 1–2 ≈ 1–2 d | ||
| Vod. susp. | ? | 3.5 | 0,5–2 ≈ 2–7 d; 3,5 ≈> 5 d | ||
| Microsph. | ? | – | 1 ≈ 30 d | ||
| Estradiol benzoát | Solný olej | 25–35 | – | 1,66 ≈ 2–3 dny; 5 ≈ 3–6 d | |
| Vod. susp. | 20 | – | 10 ≈ 16–21 d | ||
| Emulze | ? | – | 10 ≈ 14–21 d | ||
| Estradiol dipropionát | Solný olej | 25–30 | – | 5 ≈ 5–8 d | |
| Estradiol valerát | Solný olej | 20–30 | 5 | 5 ≈ 7–8 d; 10 ≈ 10–14 d; 40 ≈ 14–21 d; 100 ≈ 21–28 d | |
| Estradiol benz. butyrát | Solný olej | ? | 10 | 10 ≈ 21 d | |
| Estradiol cypionát | Solný olej | 20–30 | – | 5 ≈ 11–14 d | |
| Vod. susp. | ? | 5 | 5 ≈ 14–24 d | ||
| Estradiol enanthate | Solný olej | ? | 5–10 | 10 ≈ 20–30 d | |
| Estradiol dienanthát | Solný olej | ? | – | 7,5 ≈> 40 d | |
| Estradiol undecylát | Solný olej | ? | – | 10–20 ≈ 40–60 d; 25–50 ≈ 60–120 d | |
| Polyestradiol fosfát | Vod. soln. | 40–60 | – | 40 ≈ 30 d; 80 ≈ 60 d; 160 ≈ 120 d | |
| Estrone | Solný olej | ? | – | 1–2 ≈ 2–3 d | |
| Vod. susp. | ? | – | 0,1–2 ≈ 2–7 dní | ||
| Estriol | Solný olej | ? | – | 1–2 ≈ 1–4 d | |
| Polyestriol fosfát | Vod. soln. | ? | – | 50 ≈ 30 d; 80 ≈ 60 d | |
Poznámky a zdroje Poznámky: Všechno vodné suspenze jsou z mikrokrystalický velikost částic. Estradiol výroba během menstruační cyklus je 30–640 µg / d (6,4–8,6 mg celkem za měsíc nebo cyklus). The vaginální epitel zrání dávka estradiol benzoát nebo estradiol valerát bylo hlášeno jako 5 až 7 mg / týden. Efektivní dávka inhibující ovulaci z estradiol undecylát je 20–30 mg / měsíc. Zdroje: Viz šablona. | |||||
Farmakokinetika
Estradiol a testosteron úrovně po jedné intramuskulární injekce Climacteron (včetně 1 mg EB, 7,5 mg EDE a 150 mg TEBH, což odpovídá 69 mg zdarma testosteron ) oproti 10 mg estradiol valerát byly studovány po dobu 28 dnů.[22][23]
| Estrogen | Formulář | Dávka (mg) | Doba trvání dávky (mg) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| EPD | CICD | ||||
| Estradiol | Vod. soln. | ? | – | <1 d | |
| Solný olej | 40–60 | – | 1–2 ≈ 1–2 d | ||
| Vod. susp. | ? | 3.5 | 0,5–2 ≈ 2–7 d; 3,5 ≈> 5 d | ||
| Microsph. | ? | – | 1 ≈ 30 d | ||
| Estradiol benzoát | Solný olej | 25–35 | – | 1,66 ≈ 2–3 dny; 5 ≈ 3–6 d | |
| Vod. susp. | 20 | – | 10 ≈ 16–21 d | ||
| Emulze | ? | – | 10 ≈ 14–21 d | ||
| Estradiol dipropionát | Solný olej | 25–30 | – | 5 ≈ 5–8 d | |
| Estradiol valerát | Solný olej | 20–30 | 5 | 5 ≈ 7–8 d; 10 ≈ 10–14 d; 40 ≈ 14–21 d; 100 ≈ 21–28 d | |
| Estradiol benz. butyrát | Solný olej | ? | 10 | 10 ≈ 21 d | |
| Estradiol cypionát | Solný olej | 20–30 | – | 5 ≈ 11–14 d | |
| Vod. susp. | ? | 5 | 5 ≈ 14–24 d | ||
| Estradiol enanthate | Solný olej | ? | 5–10 | 10 ≈ 20–30 d | |
| Estradiol dienanthát | Solný olej | ? | – | 7,5 ≈> 40 d | |
| Estradiol undecylát | Solný olej | ? | – | 10–20 ≈ 40–60 d; 25–50 ≈ 60–120 d | |
| Polyestradiol fosfát | Vod. soln. | 40–60 | – | 40 ≈ 30 d; 80 ≈ 60 d; 160 ≈ 120 d | |
| Estrone | Solný olej | ? | – | 1–2 ≈ 2–3 d | |
| Vod. susp. | ? | – | 0,1–2 ≈ 2–7 dní | ||
| Estriol | Solný olej | ? | – | 1–2 ≈ 1–4 d | |
| Polyestriol fosfát | Vod. soln. | ? | – | 50 ≈ 30 d; 80 ≈ 60 d | |
Poznámky a zdroje Poznámky: Všechno vodné suspenze jsou z mikrokrystalický velikost částic. Estradiol výroba během menstruační cyklus je 30–640 µg / d (6,4–8,6 mg celkem za měsíc nebo cyklus). The vaginální epitel zrání dávka estradiol benzoát nebo estradiol valerát bylo hlášeno jako 5 až 7 mg / týden. Efektivní dávka inhibující ovulaci z estradiol undecylát je 20–30 mg / měsíc. Zdroje: Viz šablona. | |||||
Chemie
EDE je syntetický estrane steroid a C3 a C17p heptanoát (enanthate) diester z estradiol.[1] Je také známý jako estradiol 3,17p-heptanoát nebo jako estra-1,3,5 (10) -trien-3,17p-diol-3,17p-diheptanoát.[1] EDE strukturálně souvisí s estradiol enanthate (estradiol 17β-heptanoát), který má spíše jeden heptanoátový ester než dva.[1]
| Estrogen | Struktura | Ester (y) | Relativní mol. hmotnost | Relativní E2 obsahb | logPC | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pozice | Moiet | Typ | DélkaA | ||||||
| Estradiol |  | – | – | – | – | 1.00 | 1.00 | 4.0 | |
| Estradiol-acetát |  | C3 | Kyselina etanová | Mastná kyselina s přímým řetězcem | 2 | 1.15 | 0.87 | 4.2 | |
| Estradiol benzoát |  | C3 | Kyselina benzenkarboxylová | Aromatická mastná kyselina | – (~4–5) | 1.38 | 0.72 | 4.7 | |
| Estradiol dipropionát |  | C3, C17p | Kyselina propanová (×2) | Mastná kyselina s přímým řetězcem | 3 (×2) | 1.41 | 0.71 | 4.9 | |
| Estradiol valerát |  | C17β | Kyselina pentanová | Mastná kyselina s přímým řetězcem | 5 | 1.31 | 0.76 | 5.6–6.3 | |
| Estradiol benzoát butyrát |  | C3, C17p | Kyselina benzoová, kyselina máselná | Smíšená mastná kyselina | – (~6, 2) | 1.64 | 0.61 | 6.3 | |
| Estradiol cypionát |  | C17β | Kyselina cyklopentylpropanová | Aromatická mastná kyselina | – (~6) | 1.46 | 0.69 | 6.9 | |
| Estradiol enanthate |  | C17β | Kyselina heptanová | Mastná kyselina s přímým řetězcem | 7 | 1.41 | 0.71 | 6.7–7.3 | |
| Estradiol dienanthát |  | C3, C17p | Kyselina heptanová (×2) | Mastná kyselina s přímým řetězcem | 7 (×2) | 1.82 | 0.55 | 8.1–10.4 | |
| Estradiol undecylát |  | C17β | Kyselina undekanová | Mastná kyselina s přímým řetězcem | 11 | 1.62 | 0.62 | 9.2–9.8 | |
| Estradiolstearát |  | C17β | Kyselina oktadekanová | Mastná kyselina s přímým řetězcem | 18 | 1.98 | 0.51 | 12.2–12.4 | |
| Estradiol distearát |  | C3, C17p | Kyselina oktadekanová (×2) | Mastná kyselina s přímým řetězcem | 18 (×2) | 2.96 | 0.34 | 20.2 | |
| Estradiol sulfát |  | C3 | Kyselina sírová | Ve vodě rozpustný konjugát | – | 1.29 | 0.77 | 0.3–3.8 | |
| Estradiol glukuronid | | C17β | Kyselina glukuronová | Ve vodě rozpustný konjugát | – | 1.65 | 0.61 | 2.1–2.7 | |
| Estramustin fosfátd |  | C3, C17p | Normustine, kyselina fosforečná | Ve vodě rozpustný konjugát | – | 1.91 | 0.52 | 2.9–5.0 | |
| Polyestradiol fosfátE |  | C3 – C17β | Kyselina fosforečná | Ve vodě rozpustný konjugát | – | 1.23F | 0.81F | 2.9G | |
| Poznámky pod čarou: A = Délka ester v uhlík atomy pro mastné kyseliny s přímým řetězcem nebo přibližná délka esteru v atomech uhlíku pro aromatické mastné kyseliny. b = Relativní obsah estradiolu podle hmotnosti (tj. Relativní estrogenní vystavení). C = Experimentální nebo předpokládané rozdělovací koeficient oktanol / voda (tj., lipofilita /hydrofobicita ). Citováno z PubChem, ChemSpider, a DrugBank. d = Také známý jako estradiol normustin fosfát. E = Polymer z estradiol fosfát (~13 opakovat jednotky ). F = Relativní molekulová hmotnost nebo obsah estradiolu na jednotku opakování. G = logP opakující se jednotky (tj. estradiol fosfát). Zdroje: Podívejte se na jednotlivé články. | |||||||||
Dějiny
EDE byl poprvé popsán a zaveden pro lékařské použití do roku 1959.[12][13]
Společnost a kultura
Názvy značek
EDE byl prodáván v kombinaci s EB a TEBH pod obchodními názvy Climacteron, Amenose, Lactimex a Lactostat.[17][8]
Dostupnost
EDE již není k dispozici, ale byl dříve používán v Kanada, Německo a dalších zemích.[5][17][7][21]
Viz také
Reference
- ^ A b C d J. Elks (14. listopadu 2014). Slovník léčiv: Chemická data: Chemická data, struktury a bibliografie. Springer. p. 898. ISBN 978-1-4757-2085-3.
- ^ A b Ginsburg, Elizabeth S. (1999). "Náhrada androgenu u postmenopauzálních žen". In Seifer, David B .; Kennard, Elizabeth A. (eds.). Menopauza. 18. 209–219. doi:10.1007/978-1-59259-246-3_13. ISBN 978-1-61737-129-5.
- ^ A b Robert B. Greenblatt; William E. Barfield; Edwin C. Jungck (leden 1962). „Léčba menopauzy“. Can Med Assoc J.. 86 (3): 113–4. PMC 1848811. PMID 13901504.
- ^ A b David B. Seifer (27. července 1999). Seifer, David B; Kennard, Elizabeth A (eds.). Menopauza: endokrinologie a léčba. Springer Science & Business Media. str. 183–. doi:10.1007/978-1-59259-246-3. ISBN 978-1-59259-246-3.
- ^ A b C https://www.drugs.com/international/estradiol.html
- ^ A b C „Climacteron Drug Information, Professional“. Drugs.com. Citováno 2. června 2019.
- ^ A b C d Geburtshilfe und Frauenheilkunde: Ergebnisse der Forschung für die Praxis. Georg Thieme Verlag. 1969. s. 387 390.
[Kelly a Primose a Dodek shledali následující kombinaci androgen-estrogen jako zvláště účinnou a dobře tolerovanou: 300 mg hydrazon-testosteron-17-enanthátu 3-benzilové kyseliny, 15 mg estradiol-di-enanthátu, 6 mg estradiol-benzoátu ve 2 ml kukuřičný olej. Tento produkt se prodává v Německu pod názvem Lactimex a byl klinicky vyšetřen námi.] [...] Z 1200 pacientek po porodu jedna čtvrtina přestala kojit z různých důvodů a byla jim podána injekce Lactimex (Protina: Benzil acid hydrazon -estosteron-oenanthat 300 mg, estradiol-di-oenanthat 15 mg a estradiol-benzoát 6 mg v 1,0 ml oleje). V 76% případů byla dostatečná jedna injekce a zbývajících 24% vyžadovalo druhou injekci. Druhá injekce byla nutná vzácněji, pokud byla první injekce po porodu delší. Vyšší dávka přípravku Lactimex nebyla nutná v případech s předchozí lékařskou indukcí intraveinózním oxytocinem (Orasthin). Matky, které byly po porodu léčeny methylergobasinem, nevyžadovaly tak často druhou injekci. Nebyla zaznamenána žádná lokalizovaná nebo generalizovaná nežádoucí reakce na lék.
- ^ A b C d Bundesverband der Pharmazeutischen Industrie (Německo) (1974). Rote Liste: Verzeichnis pharmazeutischer Spezialpräparate. Editio Cantor. ISBN 9783871930133.
49035 ° Amenose® Rp Ampullen Zus .: 1 Amp. 1 ml ent .: Benzilsäurehydrazid-N-testosteron-hydrazon-17-oenanthat 150 mg, estradiol-di-oenanthat 7,5 mg. Estradiolbenzoát 1 mg v öl-Lösg. Ind .: Androgen-Estrogen-Gemisch. Gegen Ausfallserscheinungen im Klimakterium und nach Ovarektomie. Osteoporóza. Kontraind .: A 90, О 5 Dos .: Durchschnittl. alle 6 Wochen 1 Amp. im. 1 Amp. I ml 6,75 3 Amp 17,40 AP .: 10 Amp.
- ^ Amit K. Ghosh (23. září 2010). Recenze výboru Mayo Clinic Internal Medicine Board. OUP USA. str. 222–. ISBN 978-0-19-975569-1.
- ^ A b C d Kuhl H (2005). „Farmakologie estrogenů a progestogenů: vliv různých cest podání“ (PDF). Klimakterický. 8 Suppl 1: 3–63. doi:10.1080/13697130500148875. PMID 16112947. S2CID 24616324.
- ^ A b C d E F Michael Oettel; Ekkehard Schillinger (6. prosince 2012). Estrogeny a antiestrogeny II: Farmakologie a klinické použití estrogenů a antiestrogenů. Springer Science & Business Media. p. 261. ISBN 978-3-642-60107-1.
Zde uvažované přírodní estrogeny zahrnují: [...] Estery 17β-estradiolu, jako je estradiol valerát, estradiol benzoát a estradiol cypionát. Cílem esterifikace je buď lepší absorpce po orálním podání, nebo trvalé uvolnění z depa po intramuskulárním podání. Během absorpce jsou estery štěpeny endogenními esterázami a uvolňuje se farmakologicky aktivní 17p-estradiol; proto jsou estery považovány za přírodní estrogeny.
- ^ A b Vademecum International. Publikace J. Morgan Jones. 1959. s. 121–122.
- ^ A b Kelly MJ, Primrose T (prosinec 1960). „Hodnocení nového přípravku pro potlačení laktace“. Can Med Assoc J.. 83: 1240–2. PMC 1938994. PMID 13752392.
- ^ Al-Imari L, Wolfman WL (září 2012). "Bezpečnost léčby testosteronem u žen". J Obstet Gynaecol Can. 34 (9): 859–865. doi:10.1016 / S1701-2163 (16) 35385-3. PMID 22971455.
- ^ Lexchin, Joel (2010). „Drogová bezpečnost a zdraví v Kanadě“. International Journal of Risk & Safety in Medicine. 22 (1): 41–53. doi:10.3233 / JRS-2010-0490.
- ^ (PDF). 11. ledna 2013 https://web.archive.org/web/20130111212103/http://www.hc-sc.gc.ca/dhp-mps/alt_formats/pdf/medeff/advisories-avis/prof/2005/climacteron_hpc-cps- eng.pdf. Archivovány od originál (PDF) dne 11.01.2013. Citováno 2. června 2019. Chybějící nebo prázdný
| název =(Pomoc) - ^ A b C http://www.micromedexsolutions.com/micromedex2/
- ^ Sherwin BB (1988). „Estrogenová a / nebo androgenní substituční terapie a kognitivní funkce u žen v menopauze s chirurgickým zákrokem“. Psychoneuroendokrinologie. 13 (4): 345–57. doi:10.1016/0306-4530(88)90060-1. PMID 3067252. S2CID 24695692.
- ^ Zentralblatt für Gynäkologie. J. A. Barth. 1971.
Injektoval se přípravek Lactimex (300 mg 3-benzylhydrazon-testosteron-17-enanthát + 15 mg estradiol-dienanthátu + 6 mg estradiol-benzoátu ve 2 ml kukuřičného oleje). [...]
- ^ Helmuth Vorherr (2. prosince 2012). Prsa: morfologie, fyziologie a kojení. Elsevierova věda. 201–. ISBN 978-0-323-15726-1.
- ^ A b Kompendium léčiv a specialit. Kanadská farmaceutická asociace. 1983. ISBN 978-0-919115-04-0.
LACTOSTAT [...] Každé 2 ml injekčního roztoku obsahuje 300 mg testosteorne enanthate benzilic acid, estradiol dienanthate 15 mg, estradiol benzoate 6 mg, benzylalkohol 7,5% jako konzervační prostředek, benzyl benzoát 0,75 mg, kukuřičný olej q.s. K dispozici v ampulích o objemu 2 ml, krabičky po 25.
- ^ Sherwin BB, Gelfand MM, Schucher R, Gabor J (únor 1987). „Postmenopauzální substituce estrogenu a androgenu a koncentrace lipoproteinových lipidů“. Dopoledne. J. Obstet. Gynecol. 156 (2): 414–9. doi:10.1016 / 0002-9378 (87) 90295-x. PMID 3826177.
- ^ Sherwin BB (1988). "Afektivní změny s estrogenovou a androgenní substituční terapií u žen v menopauze s chirurgickým zákrokem". J Ovlivnit disord. 14 (2): 177–87. doi:10.1016/0165-0327(88)90061-4. PMID 2966832.