Hupa jazyk - Hupa language

Hupa a další kalifornské jazyky Athabaskan.

Hupa (rodné jméno: Na꞉tinixwe Mixine꞉wheʼ, rozsvícený "jazyk lidí z údolí Hoopa Valley") je Athabaskanský jazyk (z Na-Dené stock) mluvený podél dolního toku Trinity River na severozápadě Kalifornie podle Hupa (Na꞉tinixwe) a před evropským kontaktem Chilula a Whilkut národy, na západ.

Řečníci

Sčítání lidu z USA z roku 2000 odhadlo jazyk, kterým bude mluvit 64 osob ve věku od 5 do 17 let, včetně 4 jednojazyčných mluvčích. Od roku 2012 existuje méně než 10 jedinců, jejichž Hupa by se dala nazývat plynně, z nichž alespoň jeden (Verdena Parker ) je plně plynně dvojjazyčný.^{[Citace je zapotřebí ]} Možná dalších 50 jedinců všech věkových skupin má omezenou kontrolu nad tradiční fonologií, gramatikou a lexikou Hupa. Kromě toho mnoho kmenových členů sdílí malou slovní zásobu slov a frází původu Hupa.

Fonologie

Souhlásky Hupa ve standardním pravopisu jsou uvedeny níže (se zápisem IPA v lomítkách):

Poznámky o souhláskovém systému a způsobu jeho psaní:^[4]

1. Palatal se zastaví G, k, a kʼ jsou psány gy, ky, a kyʼ před písmeny A, Ó, a u.
2. Velar se zastaví G, K., a Kʼ mít omezenou distribuci; G a K. se nacházejí pouze v maličkých slovech.
3. Zvuk chwʼ vyskytuje se hlavně jako variantní výslovnost jazyka chw v některých slovech.
4. Zvuk sh je vzácný a vyskytuje se hlavně ve výkřikech nebo výpůjčkách

Samohlásky mohou být prodlouženy.

Pravopis

Abeceda Hupa je následující:

Morfologie

Slovesná témata a třídy

Stejně jako u jiných jazyků Dene je sloveso Hupa založeno na tématu. Melissa Axelrod definovala téma jako „základní kostru slovesa, ke které se při tvorbě promluvy přidávají předpony nebo řetězce předpon nebo sufixálních prvků. Samotné téma má význam a je základní jednotkou slovní lexiky Athabaskan.“ ^[7] Kromě slovesného kmene se typické téma skládá z a klasifikátor, jeden nebo více spojované předponya jeden nebo více disjunktní předpony.^[8]

Podle Victora Golly (1970, 2001 a dalších) každé téma Hupa spadá do jedné z osmi strukturních tříd podle potenciálu skloňování podle následujících tří parametrů: aktivní vs. neutrum, tranzitivní vs. intranzitivní, a osobní vs. neosobní. Golla (2001: 817)

1. Aktivní témata jsou skloňována pro kategorie v režimu poměru stran, zatímco kastrační témata nejsou. Přechodná témata se skloňují pro přímý objekt, zatímco přechodná témata nikoli. Osobní témata se pro předmět skloňují, zatímco neosobní témata nikoli.

Golla (2001: 818) uvádí příklady témat z každé z osmi strukturálních tříd. Pravopis byl změněn tak, aby odpovídal současnému přijatému kmenovému pravopisu:

Aktivní témata:

• Tranzitivní

OsobníO-ƚ-me꞉n 'fill O'

Neosobníno꞉ = O-d- (n) -ƚ-tan ' ‚O si na něco zvykne '

• Intranzitivní

Osobnítsʼi- (w) -la꞉n / lan ' 'play (at a rough sport)'

Neosobní(s) -daw ‚zmizet zmizet '

Kastrovat témata:

• Tranzitivní

OsobníO-si-ƚ-ʼa꞉n ‚mít (kulatý předmět) lhát '

NeosobníO-wi-l-chwe꞉n „O bylo vytvořeno, vytvořeno“

• Intranzitivní

Osobnídi-n-chʼa꞉t ‚bolet, být nemocný '

Neosobní kʼi-qots ' „ozývá se praskavý zvuk“

Šablona slovesa

Stejně jako v jiných jazycích Dene, sloveso Hupa se skládá ze slovesného kmene a sady předpon. Předpony lze rozdělit na spojovací sadu předpony a disjunktní sadu předpony. Disjunktní předpony se vyskytují na vnějším levém okraji slovesa. Spojovací předpony se vyskytují za disjunktními předponami, blíže k kmeni slovesa. Tyto dva typy předpon lze odlišit podle jejich odlišného fonologického chování. Komplex prefixů lze rozdělit do 10 pozic, které jsou v předloze atabaskanistické literatury modelovány jako šablona, ​​a to následovně:

^[9]

Zájmena, skloňování zájmen

Hupa slovesa mají zájmenný (tj. zájmeno) předpony, které označují obě předměty a předměty. Předpony se mohou v určitých režimech lišit, zejména v dokonalém režimu (viz např. Režim a poměr stran pro diskusi o režimech v Navajo, souvisejícím jazyce Dene). Předpony se liší podle osoba a číslo. Základní předpony předmětů jsou uvedeny v následující tabulce:

Osoba / číslo	Předpony předmětu		Předpony objektů
	Jednotné číslo	Množný	Jednotné číslo	Množný
První (1)	-wh-	-di-	-wh-	-no-
Druhý (2)	ni-	-Ach-	ni-
Třetí animace (3)	-chʼi-		xo-
Třetí možnost (3)	yi-		-Ó-
Třetí neurčitý (3)	kʼi-		-Ó-
Třetí neosobní (plošně situační)	-xo-		-Ó-
Reflexní	–		ʼA꞉di-
Reciproční	–		n- łi

Předpony předmětu se vyskytují ve dvou různých polohách. Předpony prvního a druhého předmětu (-wh- (nebo allomorf -e꞉ ), -di-, -ni-, -Ach-) se vyskytují na pozici 2, přímo před předponami klasifikátoru (hlas / valence). Animované, obviativní, neurčité a „oblastně situační“ předpony předmětů (chʼi-, yi-, kʼi- a xo-) jsou známé jako „deiktická zájmena subjektu“ a vyskytují se na pozici 8.

Přímé předpony objektů se vyskytují na pozici 7.

Bezplatná osobní zájmena Hupa jsou následující:

Golla (2001: 865-6) konstatuje, že volná zájmena 3. osoby se používají velmi zřídka, místo nich se používají ukazovací zájmena.

Ukazovací zájmena

-seno (i)   'jeden, který)'-hay-de꞉   „ten tady“ (de꞉ „zde“) -hay-de꞉d   „this here here“ (de꞉-di „this here“) -hay-yo꞉w   'ten tam (zavřít)' (yo꞉wi 'tam') -seno-ye꞉w   „ten v dálce“ (ye꞉wi „tamto“)

Reference

Bibliografie

• Campbell, Amy (2007). "Hupa ditransitives a syntaktický stav R" (PDF). Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Dixon, Roland Burrage; Samuel Alfred Barrett; Washington Matthews; Bill Ray (1910). Fonologie jazyka Hupa. The University Press. Citováno 24. srpna 2012.
• Goddard, Plinius Earle (1904). "Hupa texty". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Goddard, Plinius Earle (1905). "Morfologie jazyka Hupa". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)

• Goddard, Plinius Earle (1907). "Fonologie jazyka Hupa". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Golla, Victor (1970). „Hupa Grammar“ (PDF). University of California, Berkeley. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Golla, Victor (1996). „Hupa Language Dictionary Second Edition“. Citováno 6. května 2010.
• Golla, Victor (2011). "Kalifornské indické jazyky". University of California Press. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Gordon, Matthew (2001). „Hrtanové načasování a korespondence u Hupy“ (PDF). UCLA Working Papers in Linguistics. 1.
• Gordon, Matthew. „Fonetika a fonologie nemodálních samohlásek: mezijazyková perspektiva“ (PDF). Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Gordon, Matthew; Luna, Edmundo. „Mezigenerační studie stresu Hupa“ (PDF). Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Pycha, Anne. „Vztahy k posílení morfémů v Hupa i mimo něj“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 08.07.2010. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Sapir, Edward; Golla, Victor (2001). „Hupa Texts, with Notes and Lexicon. In _The Collected Works of Edward Sapir, Victor Golla & Sean O'Neill (eds.), Volume XIV_, 19-1011. Mouton de Gruyter“. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)

externí odkazy

• Stránka jazyka Hupa od Dannyho Ammona
• Hupa jazyk přehled na Průzkum Kalifornie a dalších indických jazyků
• Hupa Language Dictionary and Texts
• Základní lexikon Hupa v globální lexikostatistické databázi
• Zdroje OLAC v jazyce Hupa ao něm