Jazyk Kadiweu - Kadiweu language
| Kadiwéu | |
|---|---|
| Rodilý k | Brazílie |
| Kraj | Mato Grosso do Sul |
| Etnický původ | Kadiweu, Mbayá |
Rodilí mluvčí | 1,600 (2006)[1] |
Guaicuruan
| |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | kbc |
| Glottolog | kadi1248[2] |
Kadiwéu je Guaicuruan jazykem, kterým mluví Kadiweu lidé z Brazílie a historicky jinými Mbayá skupiny. Má přibližně 1 200 - 1 800 lidí Brazílie. Je to hlavně a předmět – sloveso – předmět Jazyk.
Jméno Kadiweu má varianty jako Kaduveo, Caduveo, Kadivéu a Kadiveo. Tímto jazykem se mluví poblíž hranice mezi Brazílií a Paraguayem ve státě Mato Grosso do Sul. Nejbližší město je Bodoquena, což je 60 kilometrů daleko. Podle údajů shromážděných v roce 1999 FUNAI, celková populace Kadiwéu je 1 014; novější údaje shromážděné v roce 2014 však ukazují, že počet obyvatel se za posledních pár let zvýšil na 1 413, zatímco poslední zkoumaná data (z roku 1976) ukazují, že jazykem hovoří 500 lidí.[3] Bohužel žádná z prací na Kadiweu nemluvila o míře ohrožení.
Pokud jde o lingvistickou literaturu o Kadiweu, vydali lingvisté Glyn a Cynthia Griffithsovi v roce 2002 celý slovník Kadiweu – Portugalsko. Glyn Griffiths také přeložil Starý a Nový zákon Bible do Kadiweu. Jejich cílem je však spíše propagace náboženství než revitalizace a údržba jazyka. Lingvistka Filomena Sandalo, která s lidmi z Kadiweu pracovala několik let, nabízí rozsáhlou analýzu morfologických složek jazyka.
Projekty, které začaly spolupracovat s Kadiweu, byly vytvořeny v polovině 50. let. Z nevysvětlitelných důvodů však měli krátké trvání. V roce 1968 však Griffithové uzavírali partnerství se SIL (Sociedade Internacional de Lingüística), což vedlo k dokumentaci jazyka Kadiweu. Jejich kniha Aspectos da Língua Kadiweu diskutovali o formování a gramatické struktuře jazyka. Vlivným zdrojem podle Povo Indigenas no Brazil je navíc etnografický popis Kadiwéu z 18. století F. José Sanchez-Labradora.[4] To jsou jen některé z mnoha spisů o tomto jazyce, které odhalují rozsáhlý a složitý jazyk, kterým je Kadiweu.
Dějiny
První zprávy o lidech Kadiwéu sahají do 16. století, kde evropské expedice dokumentovaly existenci tohoto domorodého obyvatelstva. Lidé z Kadiwéu byli často označováni jako „indiáni na koních“. Postupem staletí se však skupina ocitla mezi dvěma císařskými mocnostmi Španělskem a Portugalskem. Během válek mezi Paraguayem a Brazílií bojovali Kadiwéu na druhé straně. Tím bylo zajištěno, že Kadiwéu měli práva na jejich území. V poslední době se však vztahy mezi Kadiwéu a chovateli dobytka stávají nepřátelštějšími. Je to způsobeno pronikáním chovatelů skotu do původních zemí Kadiwéu, které byly získány bojem a obětováním životů. Od padesátých let však chovatelé dobytka získali oficiální povolení od SPI (indická ochranná služba) k uzurpování území Kadiwéu za účelem chovu dobytka.
Fonologie
Kadiweu má 4 samohlásky: / a, e, i, o /. Kadiweu má krátké i dlouhé formy.[5]
| Bilabiální | Alveolární | Postalveolar | Palatal | Velární | Uvular | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| lenis | Fortis | lenis | Fortis | lenis | Fortis | lenis | Fortis | ||||
| Stop | neznělý | str | t | k | q | ||||||
| vyjádřený | b | b: | d | d: | ɡ | ɡ: | ɢ | ||||
| Složitý | neznělý | t͡ʃ | |||||||||
| vyjádřený | d͡ʒ | ||||||||||
| Nosní | m | m: | n | n: | |||||||
| Přibližně | l | já: | j | j: | w | w: | |||||
Gramatika
Kadiweu má zajímavé jazykové aspekty, které jej zvýrazňují a odlišují od ostatních rodných jazyků. Práce lingvistky Marie Filomeny Sandalo, Gramatika Kadiweu, představuje obecný popis jazyka. Sandalo zdůrazňuje a analyzuje morfologické aspekty Kadiweu.
Morfologie
Mocenství
Valence je definována jako „počet a typ vazeb, které sloveso může tvořit s řadou závislých prvků označovaných jako argumenty“ (Sandalo 1995). Změna platnosti je počet argumentů ovládaných slovním predikátem. I když existují dva typy změny valence, snižování a zvyšování, po analýze dat Sandalo se zdá, že Kadiweu má rostoucí změnu valence. Tento autor používá změnu valence k označení syntakticky relevantních významových složek specifikovaných v lexikonu Kadiweu (Sandalo 1995). Tvrdí, že vlastnosti [+ způsobit] a [+ stát se] jazyka musí být přidány jako přípony, aby se sloveso stalo predikátem. Navrhuje, aby přípony fungovaly přidáním nebo odstraněním funkce [+ způsobit] a nebo [+ stát se]. Například, jak je vidět v příkladu 278 níže, kořen je sloveso. V příkladu 279 je však přidána přípona, která označuje [+ příčina], která mění význam věty.
(278)
- jajipa
j-ajipa
1 sg.SUBJ-poslouchat
'Poslouchám'
(279)
jataqatidi
j-ataGa-ti-d
1sg.SUBJ-bambus - [+ příčina] -atel
„Hledám bambus“
Tvrdí, že slovesa jsou lexikálně specifikována pro [+ způsobit] a [+ stát se] a že se hodí do tří kategorií. První kategorií jsou monovalentní slovesa, kde existuje pouze jeden sémantický argument a skládá se jak z nergativních sloves, tak z nepřijatých sloves. Příklad jednomocného slovesa lze vidět v příkladu (280) níže. Je důležité si uvědomit, že neakuzativní slovesa mají pouze vnitřní argument a v jejich sémantice je něco, co prochází změnou stavu, ([+ stát se]). Neergativní slovesa však berou externí argument a myšlenka, že něco způsobí to, co je vyjádřeno ([+ příčina]), je vyjádřena v jejich významu. Výsledkem je, že implikovaný význam v níže uvedeném příkladu je „způsobuji křičení“, nikoli jen „křičím“.
(280)
Japawa
j-apawa
1 sg. SUBJ-křičet
„Křičím“ [Křičím]
Druhou kategorií jsou bivalentní slovesa, která povinně odkazují na předmět a příčinu vzniku. Autor například ukazuje, jak sloveso „jíst“ může být také bivalentním slovesem, protože vyžaduje dva sémantické argumenty, jak je vidět v příkladu (282) níže. Sandalo vyjadřuje působení bivalentních sloves jako rovnici, která uvádí „x způsobí, že y se stanou STAVEM.“ Tento vzorec je zobrazen v implikovaném smyslu „způsobím, že se guava (sní)“:
(282)
E:
e: m
1PRONOUN
jeligo
j-způsobilost
1 sg. SUBJ-jíst
Wayaba.
Wayaba.
guava.
„Jím guavu“ [Způsobím, že se guava (sní)]
Třetí kategorií jsou trojmocná slovesa, která povinně odkazují na argument třetí strany. Vzorec, který Sandalo používá k vysvětlení těchto sloves, je: X způsobit y stát se LOCATION. Tento vzorec je vysvětlen v příkladu (283) níže
(283)
- aqa: m: i jajigot Gawa Gatodi
aqa: m: já
2PRONOUN
j-ajigo-t + Ga-wa
1 sg.SUBJ-dej-rel +2 sg.CL-dativ
Gatodi
tukan
„Dávám ti tukan“ [způsobím, že se tukan přenesl na tebe] Neznámá zkratka (zkratky) pro lesk (Pomoc);
V Kadiweu lze k slovesu přidat přípony, aby se změnil význam slovesa. Sandalo identifikuje čtyři typy přípon, které lze přidat: [+ příčina], [-příčina], [+ stát se] a [-být]. Přidáním těchto přípon k slovesu dojde ke změně valence. Například v příkladu (284) je zobrazen holý kořen. Jelikož to není akuzativ, implikovaný význam obsahuje [+ stát se], což z něj činí „jeho nůž se zostří“. V příkladu (285), když je přípona [+ příčina] –Gad přidána k non-akuzativu, vytvoří bivalentní (x způsobí, že y se stane STAVEM) sloveso:
(284)
Iod: ajo
I-od: ajo
3POSS-nůž
dal: epe
y-d: al: epe
3sg.SUBJ-téma ostré
"Jeho nůž je ostrý." [Jeho nůž se naostří]
(285)
jal: epeGadi
j-al: epe-Gad
1 sg.SUBJ-sharp - [+ příčina]
lod: a: jo.
l-od: a: jo
3POSS-nůž
"Nabrousím mu nůž." [Způsobím, že se jeho nůž nabrousí]
Závěrem lze říci, že zatímco Sandalo výslovně neuvádí, že se jedná o rostoucí změnu valence, identifikuje příčinnou příponu, která je typickým zařízením ke zvýšení valence. Výsledkem je, že Kadiweu používá tyto různé přípony k vyjádření valenční změny.
Čas
Podle Sandala Kadiweu „nemá žádné napjaté značky“, ale spíše aspekt, který je vyznačen na slovesu. Tyto aspekty označují trvání nebo typ časové aktivity. V Kadiweu existuje sedm aspektových značek: úplný, neúplný, durativní, telický, atelický, opakující se a intenzivní.
První aspekt, úplný, označený jako, jaG+, znamená, že událost byla dokončena (61).
(61)
nige
Nige
COMP
an: ati
a-n-na-d-i
2sg.SUBJ-hhere-see-atel-pl
Gatodi
Gatodi
tukan
oda
oda
pak
jajopi.
jaG + j-opil
coml + 1sg.SUBJ-go. pryč
"Když uvidíš tukana, odejdu."
Druhý aspekt, neúplný, bGa+, se přidá, když událost není úplná, ale událost se ještě neuskutečnila (62).
(62)
nige
nige
daGa
daGa
enagi
y-ane-g
dom: ojya
dom: ojya
natigi
natigi
nigoy.
nigoy
COMP negativní auto 3sg.SUBJ přijde příští ráno
| bGajawaligi. |bGa + j-awaligi| neúplné + 1 s. SUBJ-chůze | „pokud zítra auto nepřijde, odejdu.“}}
Třetí aspekt, durativní, označený banaGa +, který zdůrazňuje událost, ke které dochází, bez ohledu na to, kdy k ní dojde a zda k ní dojde (63).
(63)
banaGa
banaGa
durativní
datyodi.
y-d: atyo-d
3sg.SUBJ-téma-déšť-atel
'prší.'
Čtvrtý, který je telickou událostí, má jasný koncový bod. Tyto události jsou označeny příponou -g (64).
(64)
jicigitike
j-ici-g-t-ke
1sg.SUBJ-pull-tlc-rel + ven
"Odtáhl jsem to."
Páté jsou atelické události, které jsou označeny znakem -d. Tento aspekt nemá žádný přirozený bod (65).
(65)
id: icitike.
i-d: -ici-t + ke
1sg.SUBJ-theme-stand.up-tic
"Stojím."
U šestého a sedmého aspektu, opakujících se a intenzivních, označených + ak a + bigi, autor o tom nevysvětluje ani se jimi nezabývá podrobně.
Reference
- ^ Kadiwéu na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Kadiweu“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Griffiths, Glyn. DICIONÁRIO da LÍNGUA KADIWÉU. Sociedade Internacional De Lingüística.
- ^ „Rodová společnost> Kadiwéu“. pib.socioambiental.org. Citováno 2016-12-07.
- ^ „SAPhon - jihoamerické fonologické zásoby“. lingvistika.berkeley.edu. Citováno 2018-08-16.