Walser Němec - Walser German - Wikipedia
| Walser Němec | |
|---|---|
| Walscher, Wallissertitsch | |
 Distribuce nejvyšších alemanských dialektů | |
| Kraj | horní Valais & Walser, Alpy |
Rodilí mluvčí | 22 780 (10 000 ve Švýcarsku) (2004)[1] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | wae |
| Glottolog | wals1238[2] |
| IETF | wae[3] |
Walser Němec (Němec: Walserdeutsch) a Walliser Němec (Walliserdeutsch, místně Wallisertiitsch) jsou skupina Nejvyšší Alemannic dialekty mluvený v částech Švýcarsko (Valais, Ticino, Graubünden ), Itálie (Piemont, Údolí Aosta ), Lichtenštejnsko (Triesenberg, Planken ), a Rakousko (Vorarlberg ).[4]
Použití termínů Walser a Walliser začal odrážet rozdíl v geografii, spíše než v jazyce. Termín Walser odkazuje na ty řečníky, jejichž předkové se ve středověku stěhovali do jiných alpských údolí, zatímco Walliser odkazuje pouze na mluvčího z Horní Valais - to znamená svršek Rhone údolí. V sérii migrací během Pozdní středověk, lidé migrovali z horního Valais, přes vyšší údolí Alp.
Dějiny
The Alemannic imigrace do údolí Rhone začala v 8. století. Byly pravděpodobně dvě různé imigrační trasy, od toho, co je nyní Bernská vysočina, což vedlo ke dvěma hlavním skupinám Walliserových dialektů. Ve 12. nebo 13. století začal Walliser osídlovat další části Alpy.[5] Tyto nové osady jsou známé jako Walser migrace. V mnoha z těchto osad lidé stále mluví Walserem.
Protože lidé, kteří mluví Walser německy, žijí v izolovaných údolích vysokých hor, zachovala si Walser German některé archaismy zachované z Stará vysoká němčina které byly ztraceny v jiných variantách němčiny.[5] Nářečí Lötschental například zachoval tři odlišné třídy slabých sloves až do začátku 20. století.[je zapotřebí objasnění ]
Walserovy německé dialekty jsou považovány za ohrožené a jazykový posun k většinovému jazyku (francouzština, italština, Standardní němčina ) došlo v průběhu pozdějšího 20. století.[4]
Klasifikace
Walser German je součástí Nejvyšší Alemannic skupina, která nejvíce souvisí s dialekty, kterými se mluví v EU Bernská vysočina a v Centrální Švýcarsko (Uri, Schwyz, Unterwalden, Glarus ).
Vzájemná srozumitelnost je omezená Vysoký Alemannic formy Švýcarská němčina (jejichž reproduktory se nazývají Üsserschwyzer „vnější švýcarský“ Walliserem) a téměř žádná vzájemná srozumitelnost s Standardní němčina.
Distribuce a dialekty
Celkový počet řečníků na světě se odhaduje na 22 000 řečníků (stav z roku 2004), z nichž asi 10 000 je ve Švýcarsku.[6]Vzhledem k tomu, že skupina dialektů je poměrně rozšířená, existuje zřídka jakýkoli kontakt mezi dialekty. Proto se dialekty, které skládají walserskou němčinu, také navzájem velmi liší.[4] Specifické walserské dialekty lze vysledovat k východním nebo západním dialektům horního Valais. Konzervativní Walserovy dialekty jsou více podobné příslušným skupinám Wallisových dialektů než sousedním Walserovým dialektům.
- Valais: Simplon, Gondo (Zwischbergen )
- údolí v Monte Rosa masiv:
- Údolí Aosta: Gressoney-La-Trinité, Gressoney-Saint-Jean, Vydání, historicky v horní části Ayas Údolí a dovnitř Champdepraz.[7]
- provincie Vercelli: Alagna Valsesia, Alto Sermenza, Rimella, Riva Valdobbia
- provincie Verbano-Cusio-Ossola: Formazza, Macugnaga, Ornavasso, Agaro a Salecchio (frazioni z Premia ), Ausone, Campello Monti (frazione z Valstrona )
- Bernská vysočina: Lauterbrunnen, Mürren, Planalp
- Kanton Graubünden: Rheinwald, Obersaxen, Vals GR, Signina (Gemeinde Riein, Bezpečný, Tenna, Valendas, Versam, Tschappina, Avers, Mutten, Schanfigg, horní Landwassertal, Davos, Prättigau
- Lichtenštejnsko (pravděpodobně se usadil z Prättigau): Triesenberg, Planken
- Kanton Ticino: Bosco-Gurin
- Canton of St. Gall: Calfeisental, Taminatal
- Vorarlberg a Tyrolsko: Großes Walsertal, Kleines Walsertal; Tannberg, Schröcken, Lech a Warth, části Steeg v Tyrolsku, Galtür a Ischgl v Paznauntal, Značka, Bürserberg, Dünserberg, Ebnit, Laternsertal, Damüls, Silbertal
- Allgäu: Kleinwalsertal
Fonologie
Protože dialekty walserovské němčiny se navzájem liší, je obtížné zobecnit jazyk, který platí pro všechny dialekty. Tato část bude o německém dialektu Walser Formazza nebo Pomattertitsch. Pomattertitsch je součástí Nejvyšší alemanská němčina (höchstalemannisch) dialektová skupina, kterou tvoří dialekty, které sdílejí podobné rysy. Nejvyšší Alemannic německá skupina obsahuje německé dialekty Valais; Walser německé dialekty v Itálie a Ticino; a východní walserské německé dialekty v Grisonech, Vorarlbersku a Lichtenštejnsku. První funkcí, kterou tato skupina sdílí, je palatalizace Středně vysoká němčina (MHG) -s- na -sch-. To je velmi typické pro walserské německé dialekty obecně. U Pomattertitsch to však neplatí pro každé slovo, které obsahuje -s-: su 'syn', sunna „slunce“ a si 'být'. Druhou funkcí je změna z -nk- na -ch- nebo -h-: Němec denken Pomattertitschovi teche 'think', německy trinken Pomattertitschovi triche 'napít se'. Posledním rysem je nedostatek dvojhlásek, pokud jsou přítomny v německých slovech: v němčině bauen Pomattertitschovi büwe 'build', německy schneien Pomattertitschovi schnie 'sníh'.[5]
Morfologie
Tato část bude opět o walserském německém dialektu Pomattertitsch.
Podstatná jména
Pomattertitsch známky číslo (jednotné a množné číslo) a Rod (mužský, ženský, střední) na podstatná jména, jako většina německých dialektů. Také to označuje případ (jmenovaný / akuzativ, genitiv, dativ) u podstatných jmen, i když to bylo v průběhu času omezeno. Rovněž rozlišuje mezi silnými a slabými podstatnými jmény.
Tabulka 1 Podstatná jména:[5]
| Masc. Silný | Masc. Slabý | Neutrum | Fem. Silný | Fem. Slabý | |
|---|---|---|---|---|---|
| Nom./Acc. sg. | štítek | attu | sklenice | ruka | matta |
| Gen. Sg. | tagsch | atte | jarsch | ruka | mattu |
| Dat. sg. | štítek | atte | sklenice | ruka | mattu |
| Nom./Acc. pl. | taga | atte | sklenice | hend | matný |
| Gen. Pl. | tagu (tago) | attu | jaru (jaro) | hendu (hendo) | mattu |
| Dat. pl. | tagu | attu | jaru | hendu | mattu |
Pomattertitsch má definitivní (anglicky „the“) a neurčitý (anglicky „a“) článků které souhlasí v případě, počtu a pohlaví s podstatným jménem:
Tabulka 2 Určité články:[5]
| Masc. | Neutrum | Fem. | Množný | |
|---|---|---|---|---|
| Jmen. | der | ds | d (i) | d (i) |
| Acc. | der / de | ds | d (i) | d (i) |
| Gen. | tsch / ds | tsch / ds | der | de |
| Dat. | dem | dem | der | de |
Tabulka 3 Neomezené články:[5]
| Masc. | Neutrum | Fem. | |
|---|---|---|---|
| Jmen. | e (n) | es | e (n) |
| Acc. | e (n) | es | e (n) |
| Gen. | es | es | er (e) (n) |
| Dat. | em / eme | em / eme | er (e) (n) / ener (e) (n) |
Přídavná jména také souhlasit v počtu a pohlaví s podstatným jménem, které modifikuje v Pomattertitsch. U adjektiv v atributivní pozici existuje shoda také u silných versus slabých podstatných jmen, a to v případě.
Tabulka 4 Silný atribut „unavený“:[5]
| Masc. | Neutrum | Fem. | ||
|---|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | Nom./Acc. | midä | středy | midi |
| Dat. | mide | mide | midu | |
| Množný | Nom./Acc. | střední | midi | střední |
| Dat. | mide | mide | mide |
Tabulka 5 Slabý atribut „unavený“:[5]
| Masc. | Neutrum | Fem. | ||
|---|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | Nom./Acc. | střední | střední | střední |
| Dat. | mide | mide | midu | |
| Množný | Nom./Acc. | midu | midu | midu |
| Dat. | mide | mide | mide |
Tabulka 6 Predikativní „unavený“:[5]
| Masc. | Neutrum | Fem. | |
|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | midä | středy | midi |
| Množný | střední | midi | midu |
V Pomattertitsch se rozlišuje mezi neosobním a osobním zájmena. Neosobní zájmeno je mu, což je třetí osoba jednotného čísla. Osobní zájmena se shodují v počtu a pádu, přičemž třetí osoba souhlasí i v pohlaví, pouze pro zájmena singulární.
Tabulka 7 Osobní zájmena:[5]
| První osoba | Druhá osoba | Třetí osoba | ||
|---|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | Jmen. | ich / -i | dü | Masc: är / -er Neutrum: osel Fem: schi / -sch |
| Acc. | mich / -mi | dich / -di | Masc: är / -ne Neutrum: osel Fem: schi / -scha | |
| Dat. | mir / -mer | dir / -der | Masc: imu / -mu Neutrum: imu / -mu Fem: iru / -ru | |
| Množný | Jmen. | ir / -er | wir / -wer | schi / -tsch / -schi |
| Acc. | eich (ewch) | intsch / -isch | schi / -schu | |
| Dat. | eich (ewch) | intsch | ine / -ne |
Slovesa
The slovesa v Pomattertitsch lze rozdělit do jedné ze čtyř tříd v závislosti na jejich minulém příčestí a infinitivních zakončeních:[5]
- Silná slovesa: infinitiv končící na -A, minulé příčestí končící na -A. Příklady: schlissä / gschlossä 'zavřít', wärfä / gworfä 'házet', mälchä / gmolchä 'mléko'.
- Slabá slovesa, stará vysoká němčina -jan, -en: infinitiv končící na -A, minulé příčestí končící na -t. Příklady: zellä / zellt 'mluvit', läbä / gläbt 'žít'.
- Slabá slovesa, stará vysoká němčina -na: infinitiv končící na -u, minulé příčestí končící na - (u) t. Příklady: machu / gmachut 'udělat', losu / glost 'poslouchat', malu / gmalut 'malovat'.
- Slabá slovesa odvozená z italštiny: infinitiv končící na -hněv, minulé příčestí končící na -irt. Příklady: pentsire / pentsirt 'myslet si', studire / studirt 'studie'.
Dvě třídy, které jsou nejproduktivnější, jsou tři a čtyři. Třetí třída je nejproduktivnější při odvozování sloves od podstatných jmen a čtvrtá třída je nejproduktivnější při odvozování výpůjčky z italštiny.[5]
Tabulka 8 Současná slovesná konjugace svědčící pro „normální slovesa“:[5]
| Třída 1 | Třída 2 | Třída 3 | |
|---|---|---|---|
| ich ‚Já ' | wärfä | zellä | machu |
| dü 'vy' | wirfsch (t) | zellsch (t) | machuscht |
| är / äs / schi „on, ona, ona“ | wirft | zellt | machut |
| wiər 'my' | wärfä | zellä | machu |
| ir 'vy všichni' | wärfät | zellät | machut |
| schi 'ony' | wärfän | zellän | machun |
Tabulka 9 Současná slovesná konjugace svědčící o „zvláštních slovesech“:[5]
| 'být' | 'dělat' | 'jít' | 'vědět' | 'umět' | 'musí' | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ich ‚Já ' | bi | na | ga | Weis | cha | mös |
| dü 'vy' | Bisch (t) | tösch (t) | ge (i) scht | Weischt | chantsch | möscht |
| är / äs / schi „on, ona, ona“ | isch (t) | töt | ge (i) t | Weis | chan | mös |
| wiər 'my' | si | tiə | Gänge | wissu | chunnu | mössu |
| ir 'vy všichni' | sedět | sýkorka | gänget | zápěstí | kousek | mössut |
| schi 'ony' | hřích | cín | gängen | wissun | chunnum | mössun |
V Pomattertitsch, „fiktivní“ pomocník na 'do' následované infinitivním tvarem slovesa je společné pro přítomný indikativní, konjunktivní a imperativní. Toto vložení má stejný význam, jako kdyby se sloveso mělo konjugovat normálně: ich tö zellä „Mluvím / mluvím“.[5]
V Pomattertitsch není preteritová forma. Místo toho je minulý čas vyjádřen pomocí přítomného času, který je tvořen pomocnými prostředky „být“ a „mít“, za nimiž následuje minulé příčestí. Na druhé straně je budoucí čas morfologicky vyjádřen přidáním částice de na konci skloňovaného slovesa a za enklitickými zájmenami, pokud jsou ve větě.[5]
Pasivní je vyjádřen v Pomattertitsch pomocí pomocného cho „přijde“ následované minulým příčestím slovesa, které souhlasí v pohlaví a počtu s předmětem věty: der salam chun röwä gässä „salám se konzumuje syrový“. Příčinná souvislost je vyjádřena pomocí na „do“ následovaný agentem způsobené události, pak předložka z (samostatné slovo, ne morfém), a potom infinitiv: und töt ds metjie z ässä „a on přiměje dívku jíst“. Imperativ je nejčastěji vyjádřen pomocí tö 'do' plus infinitiv, jak je uvedeno výše: tö frägä! „zeptejte se, zeptejte se!“. Dalším způsobem je holá indikativní stopka pro jednotné číslo a stejná přítomná indikativní forma pro množné číslo: zel titsch, dü! „mluv německy, ty!“ a chomet hier! „Pojď sem!“.[5]
V Pomattertitsch se používají dvě různé spojovací formy. První forma se používá hlavně v hlášené řeči a v podřízených větách, které následují za slovy „řekni“ nebo „mysli“. Vyskytuje se také v následujících doložkách doložky das 'že'. Druhá forma se používá pro podmíněnou náladu, kde je spojka wenn „if“ lze vynechat beze změny významu věty.[5]
Tabulka 10 Subjunktiv 1:[5]
| 'být' | 'dělat' | 'jít' | 'umět' | 'jíst' | 'pracovat' | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ich ‚Já ' | sigi | tiji | Gänge | chenne | ässe | wärche |
| dü 'vy' | sigischt | tijischt | gängischt | chennischt | ässischt | wärchischt |
| är / äs / schi „on, ona, ona“ | sigi | tiji | Gänge | chenne | ässe | wärche |
| wir 'my' | sigi | tiji | Gänge | chenne | ässe | wärche |
| ir 'vy všichni' | sigit | tijit | gänget | chennet | aktivum | wärchet |
| schi 'ony' | sigi | tiji | Gänge | chenne | ässe | wärche |
Tabulka 11 Subjunktiv 2:[5]
| 'být' | 'dělat' | 'jít' | 'umět' | 'jíst' | 'pracovat' | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ich ‚Já ' | wetti (wei) | täti | gängti | chenti | ästi (issti) | wärchuti |
| dü 'vy' | wettisch (t) | tätisch (t) | gängtisch (t) | chentisch (t) | ästisch (t) | wärchutisch (t) |
| är / äs / schi „on, ona, ona“ | wetti (wei) | täti | gängti | chenti | ästi | wärchuti |
| wir 'my' | wetti | täti | gängti | chenti | ästi | wärchuti |
| ir 'vy všichni' | wettit | tätit | gängtit | chentit | ästit | wärchutit |
| schi 'ony' | wetti | täti | gängti | chenti | ästi | wärchuti |
Syntax
Walserova německá dialektová skupina má totéž slovosled jako Němec, z velké části. U některých dialektů však dochází ke změně v slovosledu konstrukcí verbálních závorek. V němčině se konečné sloveso vyskytuje na druhé pozici a konečné slovo se nachází v konečné poloze:[8]
Petr čepice vorhin den Ball ins Tor geworfen
Peter právě vhazuje míč do branky
„Peter právě teď hodil míč do brány“
V některých dialektech, konkrétně Gressoney, Formazza a Rimella, konečná a neurčitá slovesa se vyskytují těsně vedle sebe, s doplňky a příslovkami na konci věty. Příklad toho v Rimella je uveden níže:[8]
de pappa òn d mamma hein gmacht ds chriz dem chénn
otec a matka udělali kříž dítěti
„Otec a matka udělali kříž za dítě“
Toto je změna z SOV (předmět, předmět, sloveso) na slovosled SVO. Tato změna je způsobena rostoucím vlivem italštiny na Walser German. Slovosled SOV se však stále používá, když existuje negace a když existuje převrácený předmět.[8]
Některé jižní dialekty walserovské němčiny začínají vynechávat předmětové zájmeno vět, pouze mají skloňování na slovesu k označení toho, co je předmětem. Tento jev je znám jako pro-dropping a je běžný mezi jazyky. Italština je a pro-drop jazyk a němčina není,[9] což znamená, že italština ovlivňuje některé jižní dialekty walserovské němčiny.[8]
Příklad
- Příklad „Töitschu" z Issime - Éischeme, Údolí Aosta, Itálie:
«Méin oalten atte ischt gsinh van in z'Überlann, un d'oaltun mamma ischt van Éischeme, ischt gsing héi van im Proa. Stévenin ischt gsinh dar pappa, la nonna ischt gsinh des Chamonal. [...] D'alpu ischt gsinh aschua van méin oalten pappa. Ich wiss nöit ol z'is heji ... Ischt gsinh aschuan d'oaltu, un d'ketschu, gmachut a schian ketschu in z'Überlann. Méin pappa ischt gsinh la déscendance, dschéin pappa, aschuan méin oalten atte, ischt gsinh aschuan doa .. Vitor van z'Überlann. Un té hedder kheen a su, hets amun gleit das méin pappa hetti kheisse amun Vitor. Podívejte se na to, jak se díváte, jak se díváte, jak se díváte, jak se díváte, jak se díváte, jak se díváte, jak se díváte .. zwienu sén gsinh gmannutu un zwianu sén nöit gsinh gmannutu. Dsch'hen génh gweerhut middim un dschi pheebe middim. Un darnoa ischt mu gcheen a wénghjen eina discher wettu.[10]»
- Hrubý anglický překlad:
«Můj starý otec pocházel Gaby, má babička z Issime, z osady Praz. Stévenin byl otec, stará matka pocházela z rodiny Chémonal. [...] Pastvina [v údolí Bourines] pravděpodobně patřila mému prastarému otci. Nevím, jestli byl z otcovy strany. Patřilo to mé rodině, měli nádherný dům v Gaby. Victor, můj otec, byl z jeho rodu, jeho otec, můj starý otec, pocházel odtamtud ... Victor le gabençois. Později měl syna, kterému dal své jméno, takže i můj otec se jmenoval Victor. Poté, co mu bylo 56, se oženil a měl čtyři sestry, dvě z nich se vdaly a dvě ne. Vždy s ním pracovali a žili. Později jeden z nich zemřel. »
Viz také
Reference
- ^ Walser Němec v Etnolog (23. vydání, 2020)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Walser". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ "Walser". Registr podřízené značky jazyka IANA. 29. července 2009. Citováno 10. ledna 2019.
- ^ A b C Negro, Silvia Dal (2014). "Jazykový kontakt a variační vzory ve Walserově německé podřízenosti". STUF - jazyková typologie a univerzálie. 67 (4). doi:10.1515 / stuf-2014-0025.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t Dal Negro, Silvia (2004). Úpadek jazyka: případ německého dialektu v italských Alpách. Evropští akademičtí vydavatelé. str. 38–39, 82–83, 84–86, 88, 90–91, 92–98. ISBN 3-03910-212-5.
- ^ "Walser". Etnolog. Citováno 2016-04-19.
- ^ Zejména v osadách Gettaz-des-Allemands, Francouzsky pro "Gettaz Němců", a Boden, Německy „údolí podlahy“ - Lovevda.org.
- ^ A b C d Ramat, Anna Giacalone. „Spárování struktury a funkce při syntaktickém vývoji.“ VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ FAKTORY V SYNTAKTICKÉ ZMĚNĚ, Gerritsen, Marinel, & Stein, Dieter Eds], Berlín: Mouton De Gruyter, 1992, Pp 317-339.ProQuest. Web. 19. dubna 2016.
- ^ S výhradou, že hovorová a nářeční němčina je na rozdíl od standardního jazyka také částečně pro-drop.
- ^ Michel Musso, Sicché ischt phieri gsinh gmischluts, v Sdružení Augusta, Vydání, 2007, strana 14
externí odkazy
| |||||||||||||||||||||||||
