Střední norština - Middle Norwegian - Wikipedia

Střední norština
Střední norština: nornskt mál[1]
Bokmål / Nynorsk: mellomnorsk
Landsmål: millomnorsk
KrajNorské království (872–1397), Kalmarská unie, Dánsko – Norsko
Éra14. – 16. Století
Rané formy
latinský
Kódy jazyků
ISO 639-3Žádný (mis)
GlottologŽádný

Střední norština (Norský Bokmål: mellomnorsk; Norský Nynorsk: mellomnorsk, millomnorsk) je forma Norský jazyk který se mluvil od roku 1350 do roku 1550 a byl poslední fází norštiny v původním stavu dříve dánština nahradil norštinu jako oficiální psaný jazyk toho, co je nyní Norsko.

Historie jazyků

The Černá smrt přišel do Norska v roce 1349 a zabil přes 60% populace.[2] To pravděpodobně urychlilo současný proces vývoje jazyka.

Jazyk v Norsku po roce 1350 až do roku 1550 se obecně označuje jako střední norština. Během tohoto období jazyk prošel několika změnami: morfologická paradigmata byla zjednodušena, včetně ztráty gramatické případy a vyrovnání osobní skloňování sloves. An epentetický „e“ se postupně objevilo před jmenovaným -r končící od staré norštiny pro usnadnění výslovnosti. Tím se termíny jako hestr změnily na hestEr.[3] -R zmizel z jazyka dohromady, stejně jako epentetika ve většině dialektů, ale někteří si tuto samohlásku stále zachovávají.[4] A redukce samohlásek také proběhlo v některých dialektech, a to i v některých částech Norska, redukce mnoha finálních nepřízvučných samohlásek jedním slovem na běžné „e“.

The phonemic inventura také prošla změnami. The zubní frikativy, představovaná písmeny þ a ð, zmizel z norštiny, a to buď sloučením s jejich ekvivalentem zastavit souhlásky, reprezentováno t a d, respektive úplnou ztrátou.

Danicizace psaného jazyka

Během 15. století se střední norština postupně přestala používat jako psaný jazyk. Na konci 16. století Christian IV of Denmark (1577-1648) se rozhodl revidovat a přeložit do dánština Magnus VI Norska (1238-1280) 13. století Landslov „Country Law“, který byl původně napsán v Stará západní norština. V roce 1604 byla zavedena revidovaná verze zákona. Překlad tohoto zákona znamená konečný přechod na dánštinu jako správní jazyk v Norsku.[5]

Reference

  1. ^ „Bokmålsordboka - Nynorskordboka“. ordbok.uib.č.
  2. ^ Harald Aastorp (01. 08. 2004). „Svartedauden enda verre enn antatt“. Forskning.no. Archivovány od originál dne 2008-03-31. Citováno 2009-01-03.
  3. ^ VGSkole (2018). „Norske Målføre“. VGSkole.no. Citováno 26. října 2019.
  4. ^ Sigurd Brokke (2011). „Vallemål“. Valle Mållag. Citováno 15. listopadu 2019.
  5. ^ Det norske samlaget 2007. „Språk i Norge på 1500-tallet“. stovnernorsk2st4d.wikispaces.com. Citováno 4. dubna 2016.

externí odkazy