Krymská gotika - Crimean Gothic
| Krymská gotika | |
|---|---|
| Rodilý k | dříve Krym |
| Etnický původ | Krymští Gothové |
| Vyhynulý | do 18. století |
Indoevropský
| |
| Gotická abeceda | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
| Glottolog | crim1255[1] |
Krymská gotika byl Východoněmecké jazykem, kterým mluví Krymští Gothové v některých izolovaných lokalitách v Krym až do konce 18. století.[2]
Atestace
Existenci germánského dialektu na Krymu zaznamenala řada zdrojů od 9. do 18. století. Pouze jeden zdroj však poskytuje jakékoli podrobnosti o samotném jazyce: dopis od vlámský velvyslanec Ogier Ghiselin de Busbecq, datováno 1562 a poprvé publikováno v roce 1589, uvádí seznam asi osmdesáti slov a píseň údajně v jazyce.
Účet Busbecq je problematický z mnoha důvodů. Nejprve jeho informátoři nebyli nepopiratelní; jeden byl řecký mluvčí, který znal krymskou gotiku jako druhý jazyk, a druhý byl Goth, který opustil svůj rodný jazyk ve prospěch řečtiny. Zadruhé, Busbecqův přepis byl pravděpodobně ovlivněn jeho vlastním jazykem, a vlámský dialekt holandský. Konečně jsou nepochybné typografické chyby ve známých existujících verzích účtu.
Velká část slovní zásoby citované Busbecqem je nicméně nepochybně germánská a byla jím uznána jako taková:
| Krymská gotika | Bible Gothic | Angličtina | holandský | Nízký saský | Němec | Faerský | islandský | dánština | Norština | švédský | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bokmål | Nynorsk | |||||||||||
| apel | apls (m.) | jablko | jablko | appel / Appel | Apfel | epli („brambor“) | epli | eble | eple | äpple ('jablko') apel (Malus ) | ||
| handa | handus (f.) | ruka | haand | Ruka | hond | hönd | ruka | ruka / ruka | ruka | |||
| schuuester | swistar (f.) | sestra | zus (ter) | zus / Sester | Schwester | systir | søster | systém | ||||
| hus | -hūs (n.) | Dům | huis | motyky / huus | Haus | hús | hus | |||||
| reghen | panovat (n.) | déšť | znovu | regenerovat / znovu rozpoznat | Regen | regn | ||||||
| singhen | siggwan (vb.) | zpívat | zingen | zingen / zpívat | zpívaný | syngja | synchronizovat | syngja | sjunga | |||
| pán | gaggan (vb.) | jít | gaan | gaon | bože | ganga | gå | |||||
(Poznámka: Mediální -např- v biblických gotických příkladech představuje / ŋg /)
Busbecq také cituje řadu slov, která nepoznal, ale o kterých je nyní známo, že mají germánská slova příbuzní:
| Krymská gotika | Bible Gothic | Angličtina | holandský | Němec | Faerský | islandský | Stará norština | Norština (BM /NN ) | švédský | dánština | Stará angličtina | Starý saský | Stará vysoká němčina |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ano 'kohout' | hana | slepice | sténat | Hahn | hani | haðna hani | hane (ve švédštině archaický) | hana | hano | ||||
| malthata „řekla“ | (bez ověření) | (bez ověření) | — | — | mælti | mælte | † mälde † mälte | † mælte | maþelode | gimahlida | gimahalta | ||
| rintsch 'hřeben' | (bez ověření) | hřbet | koberec | Rücken | ryggur | hryggur | hryggr | rygg | ryg | hrycg | hruggi | ruggi | |
(Poznámka: † archaický)
Busbecq zmiňuje a určitý člen, který zaznamenává jako bytí tho nebo the. Tato variace může naznačovat buď rozdíl mezi pohlavími nebo allomorphy - druhý z nich by byl trochu podobný anglickému „the“, který se vyslovuje buď / ðə / nebo / ðiː /.
V roce 1780 Stanisław Bohusz Siestrzeńcewicz, an Arcibiskup z Mogilev, navštívil jižní pobřeží Krym a Sevastopol. Podle jeho zprávy se s některými setkal Tataři kteří mluvili podobným jazykem Plattdeutsch; toto byla pravděpodobně forma krymské gotiky.[3]
Identifikace a klasifikace
Zatímco počáteční identifikace tohoto jazyka jako „gotického“ pravděpodobně spočívá spíše na etnologických než jazykových základech - to znamená, že mluvčí byli identifikováni jako Gótové, a jazyk proto musí být gotický - zdá se, že sdílí řadu charakteristických fonologických vývojů s Gothic of Ulfilas „Bible. Například slovo ada 'vejce' ukazuje typické gotické "ostření" z Proto-germánský *-jj- na -ddj- (jako v Ulfilianská gotika iddja „šel“ z PGmc. *ijjē), pocházející z Proto-germánský *ajja-.
Existují také příklady prvků zachovaných v krymské gotice a biblické gotice, které však prošly změnami v západní a severní germánštině. Například krymská gotika a biblická gotika zachovávají germánskou povahu / z / jako sykavý, zatímco se to stalo / r / ve všech ostatních germánských dialektech: krymská gotika ies a biblická gotika je vs. němčina ehm, což znamená „on“. Také krymská gotika a biblická gotika zachovávají mediální prostředí -d- ve svých reflexech proto-germánských *fedwōr (stonek *fedur-) „čtyři“: fyder v bývalém a fidwōr v druhém případě. Tento -d- je ztracen ve všech severoněmeckých a západoněmeckých jazycích, které mají formy pocházející z *pár nebo *feur: Stará angličtina fēower, Old Saxon fiuwar, Stará vysoká němčina fior, Stará norština fjórir.
Existují však problémy za předpokladu, že krymská gotika jednoduše představuje pozdější fázi vývoje gotiky, která je doložena v Ulfilasově Bibli. Některé inovace v biblické gotice se v krymské gotice nenacházejí. Například:
- Krymská gotika zachovává germánské /E/zatímco v biblické gotice se to stalo / i /, např. Krymská gotika reghen a suuester vs. biblická gotika panovat a swistar
- Krymská gotika zachovává germánské / u / před / r /zatímco biblická gotika ano / ɔ /, např. Krymská gotika vvurt vs. biblická gotika waurþi.
Zdá se však, že existuje vývoj podobný těm, které se vyskytly u odrůd západoněmecké, jako je změna / θ / do a stop, pravděpodobně vystavený v krymské gotice tria (srov. biblická gotika þriu). Několik historických zpráv zmiňuje podobnost krymské gotiky s Nízká němčina, stejně jako srozumitelnost krymské gotiky pro německé mluvčí, přičemž nizozemsky hovořící Busbecqův účet je zdaleka nejdůležitější.
Existují dvě alternativní řešení: že Crimean Gothic představuje samostatnou větev Východoněmecké, odlišný od Ulfilasovy gotiky; nebo že krymská gotika ve skutečnosti pochází z dialektu Západoněmecké osadníci, kteří migrovali na Krym na počátku Středověk a jehož jazyk byl následně ovlivněn gotikou. Obě tyto možnosti byly poprvé navrženy v 19. století a v poslední době argumentují Stearns a Grønvik, resp. I když neexistuje konsenzus ohledně konečného řešení tohoto problému, připouští se, že krymská gotika není potomkem biblické gotiky.
Píseň nahraná Busbecqem je méně zjevně germánská a ukázalo se, že nelze definitivně interpretovat. Neexistuje shoda ohledně toho, zda je to skutečně v krymské gotice.
Jiné zdroje
Jedinými přírůstky tohoto velmi malého korpusu mimo Busbecqian jsou dva potenciálně krymské gotické výrazy z jiných zdrojů: první je správné jméno, Harfidel, nalezený v a hebrejština nápis na náhrobním kameni z 5. století našeho letopočtu; druhé slovo břitva ("dům"), mohl žít dál jako výpůjční slovo, což znamená "střešní lišta" v Krymský tatarský jazyk.[4]
V roce 2015 našel ruský historik Andrey Vinogradov pět kamenných nápisů na kamenných deskách vyhloubených v Mangup v roce 1938 a dešifrován jím a Maksimem Korobovem.[5][6] Nápisy byly psány ve druhé polovině 9. století nebo v první polovině 10. století.
Jedním z nich je biblická gotická verze Žalm 77: 13. Není obsažen ve známých rukopisech Gotická Bible (které většinou zachovávají novozákonní texty), ale pravopis a frázování se shodují s pravidly Wulfiliny Bible. V nápisu následuje věta, která nepochází z Bible, ale znovu kopíruje nebo napodobuje biblickou gotiku:
- ƕas g (u) þ mikils
- swe g (u) þ unsar? Čtvrtek
- je g (u) þ waurkjands
- sildaleika. ainn [s]
- usstoþ
- und aiwins
- nás dauþaum
- jah dovnitř midjun [gard-]
„Kdo je tak velký Bůh jako náš Bůh? Ty jsi Bůh, který dělá zázraky. Jeden vstal z věčnosti z mrtvých a ze světa ...“
The Společné nápisy lze chápat jako překlad byzantského vzorce.[6]
- f (rauj) a hilp skalkis þei [nis]
- damja [na] nás nás w (e) inag [ardjam?]
- jah frawaur (h) tis
„Pane, pomoz svému sluhovi Damjanus z [vinice] a hříšníka “
Reference
Poznámky
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Krymská gotika“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Todd B. Krause a Jonathan Slocum. „Korpus krymské gotiky“. University of Texas v Austinu. Archivovány od originál 2. března 2007. Citováno 6. února 2008.
- ^ Mithridates oder allgemeine Sprachenkunde; 1817, S. 168
- ^ Stearns 1978: 37; citováno v Maarten van der Meer, Morphologie des Krimgotischen. Ein Vergleich mit dem Bibelgotischen, vyvoláno 8. ledna 2015.
- ^ Nemalevich, Sergey (25. prosince 2015). „Молитвы на камнях Историк Андрей Виноградов рассказывает о первых надписях на крымско-готском (v Rusku). Meduza. Citováno 26. prosince 2015.
- ^ A b А. Ю. Виноградов; М. И. Коробов (2016). „Готские граффити из мангупской базилики“ (PDF) (v Rusku). str. 57–75. Mírně přepracovaný německý překlad byl publikován jako „Gotische Graffito-Inschriften aus der Bergkrim“, Zeitschrift für deutsches Altertum und Literatur 145 (2016) 141-157. Anglický abstrakt
Zdroje
- MacDonald Stearns, Krymská gotika. Analýza a etymologie korpusu, Saratoga 1978. Zahrnuje latinský text Busbecqovy zprávy a anglický překlad.
- MacDonald Stearns, „Das Krimgotische“. In: Heinrich Beck (ed.), Germanische Rest- und Trümmersprachen, Berlín / New York 1989, 175–194.
- Ottar Grønvik, Die dialektgeographische Stellung des Krimgotischen und die krimgotische cantilena, Oslo 1983.
externí odkazy
- Účet Busbecqa v latině
- Gothic online od Todda B. Krause a Jonathana Slocuma, online lekce zdarma na Centrum lingvistiky na University of Texas v Austinu, obsahuje a lekce o krymské gotice
- Edice a kritické studie, bibliografie Christian T. Petersen