Ladinský jazyk - Ladin language

Nesmí být zaměňována s Judaeo-španělština nebo latinský.

Ladine
lingaz ladin, ladine
Ladin2 K.jpg
Rodilý kItálie – Dolomity, Non Valley
KrajTrentino-Alto Adige / Südtirol
Veneto
Rodilí mluvčí
41,129 (2006[1]–2011[2][3])
Dialekty
Oficiální status
RegulovánoÚřad pro plánování ladinského jazyka
Ladinské kulturní centrum Majon di Fascegn
Istitut Ladin Micurà de Rü
Istituto Ladin de la Dolomites
Kódy jazyků
ISO 639-3lld
Glottologladi1250[4]
Linguasphere51-AAA-l
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.
Jazyky
Jižní Tyrolsko.
Většina na obec v roce 2011:
Distribuce jazyků v Jižním Tyrolsku, Itálie 2011, en.png
Jazyky
Trentino.
Procento na obec v roce 2011:
Jazyková distribuce Trentino 2011.png
Jazyky
provincie Belluno.
Uznávaná oblast Ladin
Lingua ladina in provincia di Belluno.svg

Ladine (/ləˈdiːn/,[5][6] taky Spojené království: /l…ˈdiːn/;[7] autonymum: ladine, italština: ladino; Němec: Ladinisch) je Románský jazyk z Rétorománce podskupina, kterou se většinou hovoří v EU Dolomity v Severní Itálie v provinciích Jižní Tyrolsko, Trentino, a Belluno tím, že Ladin lidé. Vykazuje podobnost se Švýcarskem Romansh a Friulian.

Přesné rozšíření oblasti ladinského jazyka je předmětem odborné debaty. Úzší perspektiva zahrnuje pouze dialekty údolí kolem Skupina Sella, zatímco širší definice zahrnují dialekty sousedních údolí v provincii Belluno a dokonce dialekty, kterými se mluví v severozápadním Trentinu.[8][9]

A Standard psaná paleta Ladinů (Ladin Dolomitan) byl vyvinut Úřadem pro ladinské jazykové plánování jako společný komunikační nástroj v celém ladinském regionu,[10] ale mezi ladinskými reproduktory není populární.

Ladin by neměl být zaměňován s Ladino (jiný název pro Judaeo-španělština ), od kterého je sice odvozen románský jazyk Stará španělština.

Geografická distribuce

Kontrakce oblasti rétorománských jazyků

Ladin je uznán jako menšinový jazyk v 54 letech Italské obce[11] patřící k provinciím Jižní Tyrolsko, Trentino a Belluno. Není možné posoudit přesný počet ladinských mluvčích, protože pouze v provinciích Jižní Tyrolsko a Trentino jsou obyvatelé požádáni o identifikaci svého rodného jazyka při obecném sčítání lidu, které se koná každých 10 let.

Jižní Tyrolsko

Při sčítání lidu z roku 2011 prohlásilo 20488 obyvatel Jižního Tyrolska za svůj rodný jazyk Ladin.[2] Ladin je oficiálně uznaný jazyk, vyučuje se ve školách a používá se ve veřejných kancelářích (v písemné i mluvené formě).[12]

Následující obce z Jižní Tyrolsko mít většinu ladinských mluvčích:

Ladinské jménoObyvateléLadinské reproduktory
Badia336694.07%
Corvara132089.70%
La Val129997.66%
Zpoždění120747.86%
Mareo291492.09%
Urtijëi465984.19%
San Martin de Tor173396.71%
Santa Cristina Gherdëina187391.40%
Sëlva266489.74%
Kastelruth646515.37%[13]
Provincie celkem505,067[14]4.53%

Trentino

Při sčítání lidu z roku 2011 prohlásilo 1850 obyvatel Trentina Ladin za svůj rodný jazyk.[3] Převažuje v následujících obcích Trentino v Údolí Fassa, kde je Ladin uznáván jako menšinový jazyk:

Italské jménoLadinské jménoObyvateléLadinské reproduktoryProcento
Campitello di FassaCiampedel74060882.2%
CanazeiCianacei1,9111,52479.7%
MazzinMazin49338177.3%
MoenaMoena2,6982,12678.8%
Pozza di FassaPoza2,1381,76582.6%
SoragaSorega73662985.5%
Vigo di FassaVich1,2071,05987.7%
Provincie celkem526,51018,5503.5%

The Žádný jazyk v Non Valley a související Solandro jazyk nalezen v Sole Valley jsou Gallo-románské jazyky a často seskupeny do jedné jazykové jednotky kvůli jejich podobnosti. Mluví se jimi v 38 obcích, ale nemají oficiální status. Jejich přesnější klasifikace je nejistá. Oba dialekty vykazují silnou podobnost s tridentským dialektem a Východní Lombard, a vědci diskutují o tom, zda jsou ladinské dialekty nebo ne.

Asi 23% obyvatel z Val di Non a 1,5% z Val di Sole prohlásilo při sčítání 2011 Ladin za svůj rodný jazyk. Počet ladinských mluvčích v těchto údolích činí 8 730, což převyšuje počet rodilých mluvčích v Údolí Fassa.[15] Aby se zdůraznil rozdíl mezi dialekty v údolích Non a Fassa, bylo navrženo rozlišovat mezi ladins dolomitiches (Dolomitic Ladinians) a ladins nonejes (Non Valley Ladinians) při příštím sčítání lidu.[16]

Provincie Belluno

V EU neexistuje jazykové sčítání Provincie Belluno, ale počet mluvčích ladinu byl odhadnut pomocí průzkumu z roku 2006. V této oblasti žije zhruba 1 166 lidí, kteří mluví standardním ladinským jazykem, a 865 lidí, kteří mluví ladinským dialektem, takže z 8 495 obyvatel je to 23,9%. Žijí v části provincie, která byla až do roku 1918 součástí Tyrolska Cortina d'Ampezzo (15,6% Ladin), Colle Santa Lucia (50,6% Ladin) a Livinallongo del Col di Lana (54,3% Ladin).[1]

Italské jménoLadinské jménoObyvateléLadinské reproduktoryProcento
Cortina d'AmpezzoAnpezo6,6301,03415.6%
Colle Santa LuciaPlk43422050.6%
Livinallongo del Col di LanaFodóm1,43177754.3%
Celkový8,4952,03123.9%

Provinční správa Belluno uzákonila identifikaci Ladinu jako menšinového jazyka v dalších obcích. Ty jsou: Agordo, Alleghe, Auronzo di Cadore, Borca di Cadore, Calalzo di Cadore, Canale d'Agordo, Cencenighe Agordino, Cibiana di Cadore, Comelico Superiore, Danta di Cadore, Domegge di Cadore, Falcade, Forno di Zoldo, Gosaldo, La Valle Agordina, Lozzo di Cadore, Ospitale di Cadore, Perarolo di Cadore, Pieve di Cadore, Rivamonte Agordino, Rocca Pietore, San Nicolò di Comelico, San Pietro di Cadore, San Tomaso Agordino, San Vito di Cadore, Santo Stefano di Cadore, Selva di Cadore, Taibon Agordino, Vallada Agordina, Valle di Cadore, Vigo di Cadore, Vodo di Cadore, Voltago Agordino, Zoldo Alto, Zoppè di Cadore. Ladinity v provincii Belluno je více etnická než jazyková. Odrůdy, kterými mluví ladinské obce, jsou benátské alpské dialekty, které se gramaticky neliší od těch, kterými se mluví v obcích, které se nehlásily jako ladinské.[17] Jejich jazyk se nazývá Ladino Bellunese.[18]

Všechny ladinské dialekty, kterými se mluví v provincii Belluno, včetně těch na bývalých tyrolských územích, mají různou míru vlivu benátštiny.[19]

Dějiny

Ladinští farmáři v 60. letech La Val, Jižní Tyrolsko

Název je odvozen od latinský, protože Ladin je původně a Vulgární latina jazyk, který zbyl z Romanized Alpy. Ladin je často připisován být pozůstatkem vulgárních latinských dialektů spojených s Rétorománské jazyky. Ať už a protorománský jazyk kdy existuje, je kontroverzně diskutováno mezi lingvisty a historiky, debata známá jako Questione Ladina. Počínaje 6. stol Bavarii se začali pohybovat ze severu, zatímco z jihu Jazyky gallo-kurzíva začal tlačit dovnitř, což dále zmenšilo původní rozsah ladinské oblasti. Pouze v odlehlejších horských údolích přežil Ladin mezi izolovanými populacemi.

Počínaje velmi raným středověkem byla oblast většinou ovládána Hrabství Tyrolsko nebo Brixenské biskupství, oba patřící do říší Rakouska Habsburg vládci. Oblast Cadore byla pod vládou Benátská republika. Během období Svatá říše římská německého národa a po roce 1804, rakouské císařství, Ladinové podstoupili proces Germanizace.

Kurat Josef Anton Vian - anonymní autor první gramatiky Ladin-Gherdëina AD 1864[20]

Po skončení první světové války v roce 1918 Itálie anektovala jižní část Tyrolska, včetně ladinských oblastí. Italské nacionalistické hnutí 19. a 20. století považovalo Ladin za „Italský dialekt ", pojem odmítnutý různými ladinskými exponenty a asociacemi,[21] navzdory tomu, že je rakouské orgány považovaly za Italy. Program Italianizace, vyznávané fašisty jako např Ettore Tolomei a Benito Mussolini, přidal další tlak na ladinské komunity, aby podřídily svou identitu italštině. To zahrnovalo změnu ladinských místních jmen na italskou výslovnost podle Tolomei Prontuario dei nomi locali dell'Alto Adige.

Po skončení druhé světové války začala Dohoda Gruber-De Gasperi z roku 1946 mezi Rakouskem a Itálií zavedl úroveň autonomie pro Trentino a Jižní Tyrolsko, ale neobsahoval žádná ustanovení pro ladinský jazyk. Teprve ve druhém statutu autonomie pro Jižní Tyrolsko v roce 1972 byl Ladin uznán jako částečně úřední jazyk.

Postavení

Pamětní deska ladinské školy v Santa Cristině.

Ladin je oficiálně uznán v Trentinu a Jižním Tyrolsku provinčním a národním zákonem. Itálie podepsala Evropská charta regionálních nebo menšinových jazyků z roku 1991, ale dosud jej neratifikovala. Charta požaduje práva menšin být respektován a menšinové jazyky, ke kterému Ladin patří, být náležitě chráněn a propagován. Od 90. let přijal italský parlament a zemské sněmy zákony a předpisy na ochranu ladinského jazyka a kultury. Byl založen kulturní institut, který chrání a vzdělává jazyk a kulturu. Školní osnovy byly upraveny tak, aby se vyučovalo v Ladinu, a názvy ulic se mění na dvojjazyčné.[22]

Ladin je také uznáván jako chráněný jazyk v Provincie Belluno v Veneto region podle zákona o standardech ochrany historických jazykových menšin č. 482 (1999). Ve srovnání s Jižním Tyrolskem a Trentinem se přání Ladinů sotva zabývaly regionální vládou. V populárním referendu v říjnu 2007 obyvatelé města Cortina d'Ampezzo drtivou většinou hlasoval pro opuštění Benátska a návrat do Jižního Tyrolska.[23][24] Překreslení provinčních hranic by vrátilo Cortinu d'Ampezzo, Livinallongo del Col di Lana a Colle Santa Lucia do Jižního Tyrolska, kam tradičně patřily, když byly součástí Hrabství Tyrolsko nebo Brixenské biskupství.

Trojjazyčné dopravní značka.

Ačkoli jsou ladinské komunity rozloženy do tří sousedních regionů, Union Generala di Ladins dles Dolomites žádá, aby byli znovu sjednoceni.[25] The Ladinská autonomní unie a Sdružení Fassa běží na ladinském seznamu a hledají více práv a samostatnosti pro ladinské mluvčí. Díky vyhrazenému systému sedadel jsou Ladins zaručeným politickým zastoupením ve shromážděních v Trentinu a Jižním Tyrolsku.

V Jižním Tyrolsku byl v 70. letech 20. století zaveden systém nazvaný „etnický podíl“, aby bylo dosaženo spravedlivého rozdělení pracovních míst ve veřejné službě. Každých 10 let, kdy dochází k obecnému sčítání lidu, se každý občan musí identifikovat s jazykovou skupinou. Výsledky určují, kolik potenciálních pozic ve veřejné službě je přiděleno každé jazykové skupině. To teoreticky umožnilo Ladinům získat zaručené zastoupení v jihotyrolské státní službě podle jejich počtu.

Uznávání menšinových jazyků v Itálii je kritizováno od zavedení zákona č. 482 (1999), zejména kvůli údajným finančním výhodám. To platí také pro ladinský jazyk, zejména v provincii Belluno.[26]

Pododdělení

Možné dělení ladinského jazyka[27] identifikuje šest hlavních skupin.

Athesian Group of the Sella

Dialekty skupiny Athesian (od řeky Adige Povodí) Sella se mluví v Jižním Tyrolsku:

  • Gherdëina, promluvil Val Gardena o 8 148 obyvatel (80–90% populace);
  • Badiot a Maró, mluvení Val Badia a v Mareo 9 229 lidí, tj. 95%, jako mateřský jazyk.

Jihotyrolské dialekty se nejvíce podobají původnímu ladinskému.

Trentinská skupina Sella

Jména ladinských dialektů používaných v Údolí Fassa v Trentinu jsou Moenat, Brach a Cazet. 82,8% obyvatel údolí Fassa jsou rodilí ladinští mluvčí;[29] ladinský jazyk ve Fassa je ovlivněn trentinskými dialekty.

Agordino Group of the Sella

V provincii Belluno jsou následující dialekty považovány za součást skupiny Agordino:

Ampezzan Group

Mluvil dovnitř Cortina d'Ampezzo (Anpezo), podobný Cadorino dialekt.

Dokonce v Valle di Zoldo (od Forno-Fôr výše) existují prvky skupiny Ampezzan.

Skupina Cadorino

Mluvil dovnitř Cadore a Comelico a nejlépe známý jako Cadorino dialekt.[30]

Nones a Solandro Group

V západním Trentinu v Non Valley, Val di Sole, Val di Peio, Val di Rabbi a část Val Rendena, oddělený od dolomitické oblasti, mluví se dialekty, které jsou často považovány za součást ladinského jazyka (Anaunic Ladin), ale mají silný vliv z tridentských a východobombardských dialektů.

Skupina Låger / Nortades

V ostatních oblastech Jižního Tyrolska, zejména v Unterland dialekty měst Kurtatsch, Kurtinig, Laag, a Salurn, jsou také často považovány za součást ladinského jazyka (Nortades Ladin). Mezi nejdůležitější rysy těchto dialektů však patří množné číslo končící na j / E pro podstatná jména mužského a ženského rodu a silnější vliv Tyrolský – Němec dialekty.

Ukázkové texty

modlitba k Bohu

První část „modlitby Páně“ ve standardním ladinštině, latině a italštině pro srovnání, stejně jako v jiných románských jazycích a angličtině:

LadinelatinskýitalštinaLågeršpanělštinaportugalštinafrancouzštinarumunštinaAngličtina

Pere nost, che t'ies en ciel,
al sie santifiché ti jin,
al vegne ti regn,
sia fata tia volonté,
coche en ciel enscì en tera.

Pater noster, qui es in caelis:
sanctificetur nomen tuum;
adveniat regnum tuum;
fiat voluntas tua,
sicut in caelo, et in terra.

Padre nostro che sei nei cieli,
sia santificato il tuo Nome,
venga il tuo Regno,
sia fatta la tua Volontà
pojď v cielo così in terra.

Pare noss qe ses ntej cjej,
l sia santificà'l to nom,
Vegna'l to rejgn,
sia faata la to volontà
lijstös ntèra e ntel cjel.

Padre nuestro que estás en los cielos,
santificado sea tu Nombre,
venga tu Reino,
hágase tu Voluntad
así en la tierra como en el cielo.

Pai nosso, que estais no céu,
Santificado seja o Vosso nome,
Venha a nós o Vosso reino,
Seja feita a sua vontade
Assim na terra como no céu.

Notre Père, qui es aux cieux,
Que ton nom soit sanctifié,
Que ton règne vienne,
Que ta volonté soit faite
sur la terre comme au ciel.

Tatăl nostru, care ești in ceruri,
Sfințească-se numele Tău,
Vie împărăția Ta,
Facă-se voia Ta,
Precum in cer așa și pre pâmânt.

Náš Otče, který jsi v nebi,
posvěť se jméno tvé.
Přijď tvé království
Buď vůle tvá,
na zemi jako v nebi.

Běžné fráze

AngličtinaitalštinaGherdëinaÚdolí FassaAnpezoZoldoAllegheŽádnáSolandroLåger
Jak se jmenuješ?Pojď ti chiami?Co es'a inuem?Co èste pa jiný?Ce asto gnon?Ke asto gnóm?kome te ciameto?Přijďte te škeble po?
(Che gias nom po?)		Che jas nòm po?Přijďte te cjames tive po?
Kolik je Vám let?Quanti anni hai?Tan d'ani es'a?Cotenc egn èste pa?Cuante ane asto?Quainch agn asto?Kotanc agn asto?Canti ani gias po?Cuanti àni gh'às / jas po?Qanti an 'gås tive po?
Jdu domů.Vado a casa.Vede a cësa.Vae a cèsa.Vado a ciasa.Vade dům.Vade a ciesa.Von a ciasa.Von a chjasô / casa.Vonn a maſon / cà
Kde bydlíš?Holubice abiti?Ulà stessa?Olè stèste pa?Agnó stasto?Do stasto?Ulà stasto?En dělat abites?Ndo abites po?Ndo abites tive po?
Bydlím v Trentu.Vivo a Trento.Stei a Trent.Stae ja Trent.Stago a Trento.Staghe a Trento.Stae a Trient.Ston a TrentSton a TrentStonn a Treant

Fonologie

Souhláskové fonémy[31]
LabiálníZubní /
Alveolární		PalatalVelárníGlottal
Nosnímnɲŋ
Plosiveneznělýstrtk
vyjádřenýbdɡ
Složitýneznělýtstʃ
vyjádřenýdzdʒ
FrikativníneznělýFsʃh
vyjádřenýprotizʒ
Trylekr
Přibližněwlj
Fonémy samohlásek[31]
PředníCentrálníZadní
Zavřítiu
Zavřít uprostředEÓ
Otevřete uprostředɛɔ
OtevřenoA

An [ɜ ] samohláska, hláskovaná ⟨ë⟩, jako v Urtijëi (O tomto zvukuvýslovnost (Pomoc ·informace )) a dvě přední zaoblené samohlásky [Ó, y], hláskoval ⟨ö, ü⟩, vyskytují se v některých místních dialektech, ale nejsou součástí standardního ladinu.

Viz také

Reference

  1. ^ A b Iannaccaro, Gabriele. „PRŮZKUM LADINS. USI LINGUISTICI NELLE VALLI LADINE“: 196. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  2. ^ A b „Jižní Tyrolsko v číslech“ (PDF). Prohlášení o příslušnosti k jazykové skupině - Sčítání lidu 2011. Citováno 7. října 2012.
  3. ^ A b "15 ° Censimento della popolazione e delle abitazioni. Rilevazione sulla consistentenza e la dislocazione teritoriumle degli appartenenti alle popolazioni di lingua ladina, mòchena e cimbra (dati provvisori)" (PDF). A (v italštině). Autonomní provincie Trentino. 2012. Citováno 7. října 2012.
  4. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Ladin". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  5. ^ "Ladin". Slovník Merriam-Webster. Citováno 15. února 2015.
  6. ^ "Ladin". Lexico Britský slovník. Oxford University Press. Citováno 15. června 2019.
  7. ^ "Ladin". Collins anglický slovník. HarperCollins. Citováno 15. února 2015.
  8. ^ Giovan Battista Pellegrini: Ladinisch: Interne Sprachgeschichte II. Lexik. V: Lexikon der Romanistischen Linguistik, III. Tübingen, Niemeyer 1989, ISBN  3-484-50250-9, str. 667: È nezbytnost innanzi tutto una precisazione geografica circa l'estensione del gruppo linguistico denominato «ladino centrale», dato che le interpretazioni possono essere varie.
  9. ^ Johannes Kramer: Ladinisch: Grammatikographie und Lexikographie. V: Lexikon der Romanistischen Linguistik, III. Tübingen, Niemeyer 1989, ISBN  3-484-50250-9, str. 757: Im folgenden sollen die Grammatiken und Wörterbücher im Zentrum stehen, die das Dolomitenladinische im engeren Sinne ([...] Gadertalisch [...], Grödnerisch, Buchensteinisch, Fassanisch [...]) behandeln, während Arbeiten zum Cadorinischen [.. .] und zum Nonsbergischen [...] Summaryisch behandelt werden.
  10. ^ „Úřad pro plánování ladinského jazyka“. Archivovány od originál dne 8. srpna 2007. Citováno 10. srpna 2005.
  11. ^ DRUHÁ ZPRÁVA PŘEDLOŽENÁ ITÁLII PODLE ČL. 25 ODST. 2 RÁMCOVÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ NÁRODNÍCH MENŠIN (přijatá dne 14. května 2004), VHODNĚ ZMĚNĚNÁ ÚZEMNÍ OBLASTI Rozhodnutí přijatá zemskými radami, Evropská rada; obec Calalzo di Cadore byla uznána na základě rozhodnutí přijatého zemskou radou v Bellunu dne 25. června 2003.
  12. ^ STATUTO SPECIÁL NA IL TRENTINO-ALTO ADIGE (1972), čl. 102.
  13. ^ Pododdělení Bula, Roncadic a Jistě mít většinu ladinských reproduktorů
  14. ^ [1] Údaje ze sčítání lidu 2011
  15. ^ „Ladini: i nonesi superano i fassani“. Trentino Corriere Alpi. 2012. Archivovány od originál dne 3. února 2014. Citováno 7. října 2012.
  16. ^ „La pruma valutazions del diretor de l'Istitut Cultural Ladin Fabio Ciocchetti“. La Usc di Ladins, nr. 26/06 de Messel 2012, str. 25. 2012. Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)
  17. ^ [2] Italské ministerstvo školství, příspěvky mj. Prof. Gabriele Jannaccaro, Univ. Milano-Bicocca, La ladinità bellunese è piuttosto etnica che linguistica, e le varietà parlate dei comuni ladini sono dei dialetti veneti alpini gramaticicalmente non diversi da quelli dei comuni che non si sono dichiarati ladini (Ladinity v provincii Belluno je více etnická než jazyková a odrůdy, kterými mluví ladinské obce, jsou benátské alpské dialekty gramaticky totožné s těmi, kterými se mluví v obcích, které se nehlásily za ladinské.)
  18. ^ Paul Videsott, Chiara Marcocci, Bibliografia retoromanza 1729–2010 Archivováno 16. srpna 2014 v Wayback Machine
  19. ^ [3] Mapa znázorňující podobnost dialektů v okolí Belluna, z „Dialektometrické analýzy jazykového atlasu dolomitického ladinu a sousedních dialektů (ALD-I a ALD-II)“ od prof. Dr. Rolanda Bauera, 2012, Salcburská univerzita
  20. ^ [4] | První Ladin-Gherdëina
  21. ^ „Die Ladiner betrachten sich seit jeher als eigenständige Ethnie“ a „Wir sind keine Italiener, wollen von jeher nicht zu ihnen gezählt werden und wollen auch in Zukunft keine Italiener sein! (..) Tiroler sind wir und Tiroler wollen wir bleiben“ (Ládinové se považují za odlišnou etnickou skupinu: ... nejsme Italové a od té doby nechceme být považováni za jejich součást! Jsme tirolští a chceme zůstat tyrolskými!) z Die questione ladina - Über die sprachliche und gesellschaftliche Situation der Dolomitenladiner Martin Klüners, ISBN 9 783638 159159
  22. ^ „Canazei - Skiferie i Canazei i Italien“ (v dánštině). Canazei.dk. 2011. Archivovány od originál dne 11. září 2011. Citováno 13. června 2011.
  23. ^ „Cresce la Voglia di Trentino Alto Adige Quorum Raggiunto a Cortina d'Ampezzo“. La Repubblica (v italštině). 28. října 2007. Citováno 22. května 2011.
  24. ^ „Cortina Vuole Andare in Alto Adige“. Corriere della Sera (v italštině). 29. října 2007. Citováno 22. května 2011.
  25. ^ Domovská stránka Unie Generala di Ladins dles Dolomites
  26. ^ [5] Fiorenzo Toso, Univ. di Sassari: I benefici (soprattutto di natura economica) previsti dalla legge482 / 1999 hanno indotto decine di amministrazioni comunali a dichiarare una inesistente appartenenza a questa o a quella minoranza: col risultato, ad esempio, che le comunità di lingua ladina si sono moltiplicate nel Veneto (finanční výhody poskytované zákonem 482/1999 vedly desítky obcí k prohlášení neexistující příslušnosti k nějaké menšině, což mělo za následek např. znásobení ladinských komunit v regionu Veneto)
  27. ^ Mário Eduardo Viaro, O reto-românico: unidade e fragmentação. Caligrama. Belo Horizonte, 14: 101–156, Prosinec 2009.
  28. ^ Soubor z Archivní rádio Ladin - Alex Moroder Mediathek Bozen Signatur CRLG_216_Spur2
  29. ^ Tav. I.5 appartenenza alla popolazione di lingua ladina (censimento 2001), Annuario statistico della provincia autonoma di Trento 2006 - Tav. I.5
  30. ^ Giovan Battista Pellegrini, I dialetti ladino-cadorini, Miscellanea di studi alla memoria di Carlo Battisti „Firenze, Istituto di studi per l'Alto Adige, 1979
  31. ^ A b Gramatica dl Ladin StandardServisc de Planificazion y Elaborazion dl Lingaz Ladin, 2001, ISBN  88-8171-029-3 „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 14. května 2011. Citováno 14. května 2011.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

Další čtení

  • Rut Bernardi, Curs de gherdëina - Trëdesc lezions per mparé la rujeneda de Gherdëina / Dreizehn Lektionen zur Erlernung der grödnerischen Sprache. St. Martin in Thurn: Istitut Ladin Micurà de Rü, 1999, ISBN  88-8171-012-9
  • Vittorio Dell'Aquila und Gabriele Iannàccaro, Průzkum Ladins: Usi linguistici nelle Valli Ladine. Trient: Autonome Region Trentino-Südtirol, 2006, ISBN  88-86053-69-X
  • Marco Forni: Wörterbuch Deutsch – Grödner-Ladinisch. Vocabuler tudësch – ladin de Gherdëina. Istitut Ladin Micurà de Rü, St. Martin in Thurn 2002, ISBN  88-8171-033-1
  • Günter Holtus, Michael Metzeltin, Christian Schmitt, eds., Lexikon der Romanistischen Linguistik (LRL), 12 vol. Tübingen: Niemeyer, 1988–2005; sv. 3: Die einzelnen romanischen Sprachen und Sprachgebiete von der Renaissance bis zur Gegenwart. Rumänisch, Dalmatisch / Istroromanisch, Friaulisch, Ladinisch, Bündnerromanisch, 1989.
  • Theodor Gartner, Ladinische Wörter aus den Dolomitentälern. Halle: Niemeyer, 1913 (Online verze )
  • Maria Giacin Chiades, ed., Lingua e cultura ladina. Treviso: Canova, 2004, ISBN  88-8409-123-3 ([6] )
  • Constanze Kindel, "Ladinisch für Anfänger", Die Zeit 4 (2006) (Online verze )
  • Heinrich Schmid, Wegleitung für den Aufbau einer gemeinsamen Schriftsprache der Dolomitenladiner. St. Martin in Thurn: Istitut Cultural Ladin Micurà de Rü & San Giovanni: Istitut Cultural Ladin Majon di Fascegn, 1994 (Online verze )
  • Giampaolo Salvo, "Ladin", v Oxfordský průvodce románskými jazyky, eds. Adam Ledgeway a Martin Maiden. Oxford: Oxford University Press, 2016, s. 154–68.
  • Servisní plánování a Elaborazion dl Lingaz Ladin (SPELL), Gramatica dl Ladin Standard. St. Martin in Thurn, Istitut Cultural Ladin Micurà de Rü, 2001, ISBN  88-8171-029-3 (https://web.archive.org/web/20110514122102/http://www.spell-termles.ladinia.net/documents/gramatica_LS_2001.pdf Online verze)

externí odkazy