Vestfálský jazyk - Westphalian language
Vestfálský | |
---|---|
Rodilý k | Německo,[1] Holandsko |
Kraj | Vestfálsko[1], jihozápad Dolní Sasko |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | jo |
Glottolog | západ 2356 [2] |
Vestfálský nebo Westfalish/Vestfálský (Standardní vysoká němčina Westfälisch) je jednou z hlavních dialektových skupin West Low German. Jeho nejvýznamnějším rysem je jeho dvojhláska (stoupající dvojhlásky). Řeknou například mluvčí iäten ([ɪɛtn̩]) namísto etten nebo äten pro „k jídlu“. (Rozdíl je také v použití souhlásek v rámci vestfálské dialekty: severně od Wiehengebirge, lidé mají tendenci mluvit neznělé souhlásky, jižně od Wiehengebirge vyjádřily své souhlásky, např. Foite > Foide.)
Vestfálská dialektová oblast zahrnuje severovýchodní část Severní Porýní-Vestfálsko, tj. bývalý pruský provincie Vestfálsko, bez Siegerland a Wittgenstein, ale včetně jižní části bývalé vládní čtvrti Weser-Ems (např. oblast kolem Osnabrück a krajina Emsland v moderním Dolním Sasku).
Tradičně vše Nizozemský nízký saský dialekty jsou považovány za vestfálské, s výraznou výjimkou Gronings, který je seskupen s Severní nízký Saxon dialekty. Rostoucí dvojhláska je stále patrná v dialektech Rijssen, Enter a Vriezenveen.
Odrůdy
Mezi vestfálským jazykem existují různé podskupiny dialektů:
- East Westphalian v Východní Vestfálsko (včetně dialektu Osnabrück )
- Munsterlandic
- South Westphalian
- West Münsterland dialekt
Vestfálské dialekty v Nizozemsku:
Westphalian má mnoho lexikálních podobností a dalších blízkostí k Eastphalian, zasahující na východ a mírně na sever v oblasti, kde se mluví vestfálsky.
Dnes
Německou vestfálštinou v současné době hovoří většinou starší lidé. Většina obyvatel Vestfálska hovoří (regionálně zbarveným) standardem Němec. Tento přízvuk však nevyniká tak dobře jako například Bavorský, protože Vestfálsko je blíže k Hannoverský region, jehož řečová rozmanitost je obecně považována za standardní moderní němčinu.
Dolnosaské dialekty v hranicích Twente a Achterhoek regiony na východě Nizozemska jsou tradičně klasifikovány jako vestfálské dialekty, i když s některými pozoruhodnými rysy ze standardní holandštiny. Studie z roku 2005 ukázala, že jazykem denně hovoří 62% populace Twente, a vyvíjí se úsilí o zařazení jazyka do učebních osnov místní školy.
Jedním z důvodů snižujícího se používání vestfálštiny v Německu je důsledné prosazování politiky pouze v němčině v tradičně Nízká němčina - mluvící oblasti v průběhu 18. století. Vestfálština a dolní němčina obecně, na rozdíl od mnoha vysokoněmeckých dialektů, byly příliš vzdálené od standardní němčiny, aby je bylo možné považovat za dialekty, a proto nebyly tolerovány a bylo vyvinuto úsilí o jejich zákaz. V extrémním případě byl Hannover a jeho zázemí nucen přijmout nepřirozeně formu němčiny založenou na písemném standardu.
Westphalian byl mluvený v Kruppwerke až do 19. století.
Nicméně vestfálský regiolekt standardní vysoké němčiny zahrnuje některá slova, která pocházejí z umírajících vestfálských dialektů, která jsou jinak nesrozumitelná pro ostatní německé mluvčí z vnějšku Vestfálska. Mezi příklady patří Pölter [ˈPœltɐ] "pyžamo / pyžamo", Plörre [ˈPlœʁə] "špinavá kapalina" a Mötke [ˈMœtkə] „bláto, špína“.
Reference
- ^ A b C Vestfálský jazyk na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Westphalic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.