Starý norský - Old Norwegian - Wikipedia
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Září 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Dubna 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Starý norský | |
---|---|
Stará norština: norrǿnn mál[1] Bokmål: gammelnorsk Nynorsk: gamalnorsk | |
Kraj | Norské království (872–1397) |
Éra | 11. – 14. Století |
Rané formy | |
latinský | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Žádný (mis ) |
Glottolog | Žádný |
Starý norský (Norština: gammelnorsk a gam (m) alnorsk), také zvaný Norská norština, je raná forma Norský jazyk to se mluvilo mezi 11. a 14. stoletím; je to přechodná fáze mezi Stará západní norština a Střední norština, a také Old Norn a Stará faerská.Jeho odlišení od staro-norštiny je věcí konvence. Tradičně byla stará norština rozdělena na hlavní dialektové oblasti severozápadní, vnější jihozápadní, vnitřní jihozápadní, Trøndersk, Severovýchodní a jihovýchodní.[Citace je zapotřebí ]
Fonologické a morfologické znaky
Jeden z nejdůležitějších časných rozdílů mezi starou norštinou a Starý islandský je to h v souhláska kombinace hl-, hn- a hr- byl ztracen ve staré norštině kolem 11. století, přičemž byl zachován ve staré islandštině. Jeden tedy má např. Starý islandský hlíð 'sklon ', hníga 'pukrle ' a hringr 'ring' vs stará norština víčko, níga a ringr, resp.[Citace je zapotřebí ]
Mnoho starých norských dialektů je vybaveno výškovým systémem harmonie samohlásek: Po zdůrazněných vysokých samohláskách (/ i /, / iː /, / y /, / yː /, / u /, / uː /) a dvojhláskách (/ ei /, / ey /, / au /), nepřízvučných samohlásek / i / a / u / se zobrazí jako i, u, zatímco jsou reprezentovány jako E, Ó následující dlouhé non-vysoké samohlásky (/ eː /, / øː /, / oː /, / æː /, / aː /). Situace následující po zdůrazněných krátkých nevelkých samohláskách (/ e /, / æ /, / ø /, / a /, / o /, / ɔ /) je hodně diskutována a v jednotlivých dialektech byla zjevně odlišná.[2]
The u-umlaut krátké / a / (písemné ǫ v normalizované staré norštině) není tak důsledně graficky odlišeno od neaktivních / a / jako ve staré islandštině, zejména ve spisech z východních dialektových oblastí. Stále je otázkou akademické debaty, zda to má být interpretováno fonologicky jako nedostatek přehlásky nebo pouze jako nedostatek jeho grafického znázornění.[Citace je zapotřebí ]
Starý Nor měl alternativní dvojí a množné zájmeno první osoby, mit, Mer, ke společné norštině vit, ver.[3]
Old Norn
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2016) |
Stará faerská
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Duben 2016) |
Střední norština
The Černá smrt zasáhlo Norsko v roce 1349 a zabilo přes 60% populace.[4] To pravděpodobně urychlilo současný proces vývoje jazyka.[Citace je zapotřebí ] Jazyk v Norsku po roce 1350 až do roku 1550 se obecně označuje jako střední norština. Jazyk prošel několika změnami: morfologická paradigmata byla zjednodušena, včetně ztráty gramatické případy a vyrovnání osobní skloňování sloves. A redukce samohlásek také proběhlo v některých dialektech, a to i v některých částech Norska, redukce mnoha finálních nepřízvučných samohlásek jedním slovem na běžné „e“.
The phonemic inventura také prošla změnami. The zubní frikativy představované písmeny þ a ð zmizel z norského jazyka, buď se spojil s jejich ekvivalentem zastavit souhlásky, reprezentováno t a d nebo úplně ztracen.
Viz také
externí odkazy
- «Kulturformidlingen norrøne tekster og kvad» Norsko.
- «Středověký archiv severských textů» Organizace práce se středověkými severskými texty.
- «Dokumentasjonsprosjektet» Zahrnuje starý norský slovník a zahrnuje Diplomatarium Norvegicum, což je soubor textů z doby před rokem 1570 (původně 22 knih s 19 000 dokumenty), a Regesta Norvegica, která obsahuje dopisy a úřední dokumenty (je to podrobnější popis „Om Regesta Norvegica“) z roku 822 do 1390. Tato stránka je částečně k dispozici v angličtině. (ne Regesta Norvegica)
- Starý norský online slovník
Reference
- ^ "norsk". Bokmålsordboka / Nynorskordboka. Jazyková rada Norska. Citováno 26. listopadu 2019.
- ^ Domovská stránka sympozia o harmonii starých norských samohlásek, které se konalo v Bergenu v březnu 2015 (v norštině)
- ^ Richard Cleasby, Guðbrandur Vigfússon - Islandsko-anglický slovník (1874). Eirligr-Ekkill
- ^ Harald Aastorp (01. 08. 2004). „Svartedauden enda verre enn antatt“. Forskning.no. Archivovány od originál dne 2008-03-31. Citováno 2009-01-03.